Kopule dvoumetrového dalekohledu se už dávno stala součástí ondřejovského okolí. V letošním roce, 23. srpna, uplyne už padesát let od slavnostního uvedení dvoumetrového dalekohledu do provozu. Letos, stejně jako před půlstoletím, to je středa.
Vědci nyní mohou dobře odhadnout věk jedné z nejúchvatnějších doposud objevených planetárních soustav – TRAPPIST-1, což je soustava sedmi planet velikosti Země obíhajících kolem mimořádně studeného červeného trpaslíka, který se nachází ve vzdálenosti 40 světelných roků od Země. Astronomové v nové studii uvádějí, že hvězda TRAPPIST-1 je docela stará: její věk se odhaduje na 5,4 až 9,8 miliardy roků. To je téměř dvakrát více než věk Sluneční soustavy, která se zformovala zhruba před 4,5 miliardami roků.
11. srpna 2017 pořádaly Jindřichohradecké místní dráhy a.s. spolu s naší Hvězdárnou akci „Noční Astrovlak“ na úzkorozchodné trase Jindřichův Hradec – Nová Bystřice, za účelem pozorování Perseid i dalších objektů oblohy v dobré tmě. Celé to spočívalo v tom, že kolem půl deváté večer z jindřichohradeckého úzkorozchodného nádraží vyjel vlak tažený parní lokomotivou U 37.002, zvanou „Sedmatřicítka“ která zanedlouho oslaví 120. narozeniny (1898). Zde si lidé mohli prohlédnout frkající, pískající a kouřící historickou parní lokomotivu, vyfotit, natočit. Cílem pak byla obec Hůrky v České Kanadě (kousek odtud, dá se říci, že co byste kamenem dohodili, je hraniční přechod do Rakouska v Nové Bystřici).
Pozorování takzvaných medúzovitých galaxií pomocí dalekohledu ESO/VLT odhalila dosud neznámý způsob, jakým superhmotné černé díry získávají hmotu. Zdá se, že mechanismus vzniku struktur tvořených plynem i hvězdami a připomínajících chapadla medúzy, které daly těmto objektům jméno, rovněž umožňuje, aby se plyn dostal až do centrální oblasti galaxie, stal se kořistí černé díry a jasně se rozzářil. Výsledky byly publikovány ve vědeckém časopise Nature.
Přehled událostí na obloze od 21. 8. do 27. 8. 2017. Měsíc bude v novu, nastává americké úplné zatmění Slunce. Jupiter mizí večer na západě. Saturn je za soumraku nad jihozápadem. V druhé polovině noci uvidíme Neptun a Uran. Ráno se ukazuje Venuše. Aktivita Slunce je střední a je co pozorovat. Po čtveřici startů raket v minulém týdnu očekáváme další dva starty, kterým bude dominovat start Falconu 9 s družicí Formosat-5. Rusové při výstupu na ISS vyzkoušeli nový skafandr.
NASA vybrala šest návrhů astrofyzikálních projektů kosmických observatoří k dalšímu rozpracování. Navrhované mise budou studovat gama záření a rentgenové paprsky přicházející z kup galaxií a neutronových hvězd, stejně tak i infračervené záření galaxií v mladém vesmíru a atmosféry planet za hranicemi Sluneční soustavy. Vybrané návrhy – tři v rámci programu MIDEX (Medium-Class Explorer) a tři v programu Explorers Missions of Opportunity – se zaměřují na vědecké výzkumy a vývoj přístrojů, které zaplní vědecké „mezery“ ve velkých projektech NASA.
Hvězdárna a planetárium Brno spolu se společností Charta Lintea připravuje jedinečný vesmírný příběh Robinsonka pro unikátní projekční systém digitálního planetária. Dětští diváci, ale také jejich dospělácký doprovod, budou doslova vtaženi do vesmírného dobrodružství. Premiéra je naplánována na počátek října tohoto roku!
Když umí kosmické agentury spolupracovat, mohou dokázat velké věci. Tohle tvrzení se opět potvrdilo při unikátním měření, do kterého se zapojilo rovnou deset sond, které provozují Spojené státy a Evropa. Ještě zajímavější je, že získaná měření pokrývají prakticky celou Sluneční soustavu – první „na ráně“ byla evropská sonda Venus Express u Venuše a posledním průzkumníkem byl americký Voyager 2 ve vnějších oblastech našeho solárního systému. Všech deset sond pocítilo vliv sluneční erupce, která se prohnala Sluneční soustavou.
Od minulého roku probíhá ve světě geocachingu mimořádná událost. V pravidelných intervalech se v okolí ondřejovské observatoře objevují tzv. kešky – na skrytých místech uložené krabičky, které lze objevit jen po vyřešení důmyslného kvízu a použití GPS navigace. Každá z těchto schránek je dedikována jednomu z astronomů s vazbou na české vědecké prostředí. Celkový počet keší je 100 a v krajině vytvoří virtuální nápis „100 let ČAS“.
Satelity jsou konstruovány tak, aby přežily ve vesmíru zhruba patnáct let. Jedním z ovlivňujících faktorů délky života je stav paliva. Možnost opětovného doplnění paliva satelitům obíhajícím na oběžné dráze je řešení, jak prodloužit jejich životnost a současně zvýšit jejich ekonomickou návratnost a schopnost přežití. Zároveň tato inovace pomůže zlepšit podmínky v kosmickém prostoru.
Michaela Kraus z ASU byla hlavní autorkou studie detailně analyzující B[e] hvězdu LHA 120-S73 z Velkého Magellanova mračna. V práci autoři ukazují, že disk kolem této hvězdy je zřejmě velmi strukturovaný a dost možná připomíná prstence obřích planet. Autoři dále naznačují, že se v „mezerách“ v disku možná vyskytují „pastýřské“ planety.
Měsíc pomalu couvá do fáze poslední čtvrti, což znamená, že stojíme na prahu další lunace, v níž budeme mít příležitost k pozorování slabších a mlhavějších objektů, jakými jsou například i komety. A zatímco minule jsme měli na obloze 5 vizuálně pozorovatelných komet, nyní se dostáváme až na číslo 8. Bonusem jsou navíc prodlužující se noci a několik dalších komet na hraně vizuálního dosahu. Nadcházející lunace tak pozorovatele komet určitě potěší.
Astronomie patří k jednomu z nejrychleji se rozvíjejících vědních oborům. Optické pozorování nahradily obří moderní observatoře, družice či vesmírné sondy. Zpracování získaných dat už se neděje na papíře, ale mají je na starosti výkonné superpočítače. Zdá se, že z celé astronomie se vytratila poetika pozorování krásného nočního nebe posetého hvězdami. Není to však úplně pravda.
Přehled událostí na obloze od 14. 8. do 20. 8. 2017. Měsíc bude v poslední čtvrti. Dojde k zákrytu Hyád a ve dne také Aldebaranu. Jupiter mizí večer na jihozápadě. Saturn je za soumraku nad jihozápadem. V druhé polovině noci uvidíme Neptun a Uran. Ráno se ukazuje Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká. Očekáváme start Falconu 9 s Dragonem k ISS, Atlasu V s komunikační družicí TDRS-M a Proton-M by měl vynést komunikační družici Blagovest.
Maximum meteorického roje Perseid můžeme u nás očekávat v noci na neděli 12./13. srpna, ale meteory už samozřejmě létají. Pokud to počasí umožní, rozhodně zkuste pozorovat. Perseidy dávají ze všech rojů nejvíce jasných meteorů (bolidů). I když po půlnoci ruší Měsíc, měla by to i letos být zajímavá podívaná.
Vědci z projektu New Horizons přemýšlejí o odpovědi na otázku, jak se vypořádat s novými daty shromážděnými o vzdáleném objektu Kuiperova pásu 2014 MU69, kolem nějž prolétne sonda NASA 1. 1. 2019. Při tomto průletu bude zkoumán nejvzdálenější objekt v historii kosmického výzkumu, který se nachází ve vzdálenosti přibližně 1,6 miliardy kilometrů za Plutem.
Již po 10. vybrala NASA jako prestižní snímek dne APOD (Astronomy Picture Of the Day) fotografii od českého fotografa Petra Horálka. Snímek publikovaný 10. srpna 2017 s názvem „Noc Perseid“ zobrazuje meteory z každoročního letního roje nad slovenskou vesnicí Vrchteplá z roku 2016, kde se tehdy konala jubilejní 30. mezinárodní „Expedícia Perzeidy“. Letos se uskuteční v termínu 11. – 19. srpna 2017 a široká veřejnost je zvána na zajímavé přednášky.
Yepun (UT4), jeden z hlavních dalekohledů VLT, se proměnil v plně adaptivní teleskop. Po více než dekádě plánování, stavby a testování bylo na přístroji MUSE uvedeno do provozu nové zařízení adaptivní optiky (AOF) a vytvořilo neuvěřitelné ostré obrazy planetárních mlhovin a galaxií. Spojením AOF a MUSE vznikl jeden z nejmodernějších a nejvýkonnějších systémů, který kdy byl pro pozemní astronomii postaven.
Měsíc červen roku 2017 dopadl z hlediska nově objevených a znovuobjevených komet průměrně. Nalezeny byly 3 nové komety, 3 další pak byly znovuobjeveny.
Díky novým pozorováním, která pořídil dalekohled VST, se astronomům podařilo odhalit tři různé populace mladých stálic tvořících hvězdokupu v nitru Velké mlhoviny v souhvězdí Orion. Nečekaný výsledek přináší nový pohled na chápání procesu vzniku hvězdokup. Naznačuje totiž, že ke vzniku hvězd mohlo docházet v explozivních etapách, přičemž každá epizoda se odehrála mnohem rychleji, než se dříve myslelo.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 6. do 8. 6. 2025. Měsíc bude v první čtvrti a je viditelný na večerní obloze večer. Z večerní oblohy mizí Jupiter, který se potkává s Merkurem. Zbývá zde pouze Mars ve Lvu. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je vysoká a očekáváme polární záře. Čína vypustila sondu Tianwen-2 k malé planetce, kvazi-měsíci Země Kamo’oalewa . Proběhl devátý letový test Super Heavy Starship. Před 400 lety se narodil významný italský astronom Giovanni Domenico Cassini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
