Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Kosmonautika

Kosmonautická kronika

Pravidelně jednou za čtvrt roku pořádá Hvězdárna Valašské Meziříčí přednášku z cyklu Kosmonautická kronika. Cílem těchto přednášek je informovat veřejnost o nejzajímavějších událostech v kosmonautice, raketové technice a ve výzkumu vesmíru za uplynulé čtvrtletí. Další přednáška se koná ve středu 14. dubna 2004 v 18 hodin v přednáškovém sále Hvězdárny Valašské Meziříčí.
František Martinek Kosmonautika

Rusko a mezinárodní spolupráce v pilotovaných letech

Kliper-3-v.jpg
V těchto dnech se uskutečnilo mezinárodní sympózium, pořádané při příležitosti 15. výročí zahájení spolupráce mezi Ruskem a západoevropskými státy v oblasti pilotovaných letů. Mezi zajímavé informace patří například projev generálního ředitele raketo-kosmické společnosti Eněrgija Jurije Semjonova, který pozval Evropskou kosmickou agenturu (ESA) ke spolupráci na vývoji nové ruské kosmické lodi s názvem "Kliper". Jedná se o mnohonásobně použitelnou kosmickou loď ve tvaru vztlakového tělesa pro přepravu až sedmičlenné posádky a 700 kg nákladu na oběžnou dráhu kolem Země. Nová kosmická loď může být využívána pro samostatné (desetidenní) lety na oběžné dráze, pro přepravu kosmonautů na kosmické stanice nebo jako "záchranný člun" pro případ nutné evakuace ohrožené posádky, dlouhodobě pracující na palubě kosmické stanice.
František Martinek Kosmonautika

Venus Express

Venus Express-3.jpg
Dne 28. 1. 2003 podepsala společnost EADS Astrium kontrakt s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) v hodnotě 82,4 miliónu euro na vývoj a výrobu kosmické sondy VENUS EXPRESS. Bude se jednat o první evropskou sondu k Venuši. Tato myšlenka se zrodila v březnu roku 2001 a počítá s výrobou dalšího upraveného exempláře sondy Mars Express, která byla 2. 6. 2003 vypuštěna k Marsu (přílet 25. 12. 2003).
František Martinek Kosmonautika

Sonda GENESIS ukončila výzkum

Americká kosmická sonda GENESIS byla vypuštěna do vesmíru 8. 8. 2001 pomocí nosné rakety Delta II. Jejím hlavním úkolem byl "sběr" částic tzv. slunečního větru, tj. nabitých částic vyvrhovaných Sluncem do okolního prostředí. Za tímto účelem byla sonda vybavena speciálními "lapači" z aerogelu. Sběr částic probíhal v tzv. Lagrangeově libračním bodu L1 soustavy Slunce-Země, který se nachází mezi Zemí a Sluncem, ve vzdálenosti přibližně 1,5 miliónu km od Země. V tomto místě se vyrovnávají gravitační síly Slunce a Země. Kosmická sonda může v tomto bodě (respektive na oběžné dráze kolem tohoto bodu) setrvávat poměrně dlouhou dobu.
Karel Mokrý Úkazy

konjunkce Plejád a Venuše

Venuša a Plejády nad zrúcaninami hradu Brane, 2. 4. 2004, 21:02 SEE Olympus C 740, ISO 200, exp. 16 s, clona 3,2; f = 26,5 mm (ekv. 160 mm pre kinofilm)
Venuša a Plejády nad zrúcaninami hradu Brane, 2. 4. 2004, 21:02 SEE Olympus C 740, ISO 200, exp. 16 s, clona 3,2; f = 26,5 mm (ekv. 160 mm pre kinofilm)
V pátek večer byla pozorovatelná konjunkce Venuše a Plejád. Zde je několik fotografií ze slovenské Hvězdárny Sobotište. Pokud máte pěkné fotografie, zašlete je na info@astro.cz a doplňte je o základní informace (místo, expozice, použitý materiál)
Pavel Suchan Ostatní

V Litomyšli o víkendu skončil sjezd České astronomické společnosti

V neděli 4. dubna 2004 skončil v Litomyšli dvoudenní sjezd České astronomické společnosti. Sjezdového jednání se zúčastnila řada významných hostů, tradičně např. představitelé astronomie na Slovensku - ředitel Astronomického ústavu Slovenské akademie věd Dr. Ján Svoreň a předseda Slovenské astronomické společnosti Dr. Juraj Zverko.

František Martinek Kosmonautika

NASA vyzkoušela iontový motor

jimo_color_browse.jpg
Jet Propulsion Laboratory (JPL, NASA) úspěšně vyzkoušela iontový raketový motor NEXIS (Nuclear Electric Xenon Ion System). Na jeho základě budou vyrobeny mnohem výkonnější a efektivnější pohonné systémy. NEXIS je mj. jedním z několika kandidátů na projekt Prometheus. Poprvé bude tato nová pohonná jednotka v praxi vyzkoušena v rámci americké mise JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter) k ledovým měsícům planety Jupiter. Kosmická sonda bude schopna rozsáhle manévrovat na oběžné dráze kolem Jupitera a postupně bude dlouhodobě zkoumat měsíce Europa, Ganymed a Kallisto. Start byl plánován na rok 2011, podle posledních informací se zřejmě uskuteční až v roce 2015.
Petr Sobotka Vzdálený vesmír

Světelná křivka dosvitu GRB 030329

Tento článek představuje podle dostupných publikací světelnou křivku nejjasnějšího optického dosvitu gama záblesku GRB 030329 - vybuchl přesně před rokem. Ukazuje se, že světelné změny tohoto jevu jsou velmi složité a probíhají na několika časových škálách.
František Martinek Kosmonautika

Úspěšná zkouška hypersoniku X-43A

X-43A-schema.jpg
Dne 27. 3. 2004 se v USA uskutečnila úspěšná zkouška hypersonického experimentálního bezpilotního letounu s označením X-43A. Start se uskutečnil pomocí letounu B-52B, pod jehož křídlem byla upevněna nosná raketa Pegasus-XL. Na posledním stupni rakety byl připevněn zkušební letoun X-43A. Po dosažení zkušební oblasti nad Tichým oceánem, 80 km západně od pobřeží amerického státu Kalifornie, došlo ve výšce 12 km k oddělení rakety Pegasus. Po dobu asi 5 sekund se raketa se zkušebním letounem nacházela v beztížném stavu (volný pád), načež došlo k zážehu raketového motoru prvního stupně rakety.
František Martinek Kosmonautika

MESSENGER - start se odkládá

Messenger-orbitwithsun_br.jpg
Start americké kosmické sondy MESSENGER k planetě Merkur byl již podruhé odložen. Původně se s jejím startem počítalo 10. 3. 2004, později byl start posunut na 11. 5. 2004. Před několika dny bylo oznámeno, že 31. března bude na startovací rampě 17B na Cape Canaveral zahájena montáž jednotlivých stupňů nosné rakety Delta II, která vynese sondu do vesmíru. V těchto dnech však NASA rozhodla o dalším odkladu startu. Nové startovní okno se otevírá ve dnech 30. 7. až 13. 8. 2004. S tímto startovním oknem se již dříve počítalo jako se záložním datem startu.
Jiří Dušek Sluneční soustava

Komety - květy nebes

Komety nejsou jedna jako druhá. Bývají různě velké, různě jasné a mají nejrůznější tvary. S pomocí počítačových programů můžeme na původních černobílých (nebo spíše šedošedých) snímcích zvýraznit jemné struktury v komě a ohonu komety i ukázat jejich změny v čase, a to buď prostřednictvím nepravých barev přiřazených jednotlivým stupňům šedi nebo ve 3D. Takové snímky jsou pak užitečné pro astronomický výzkum, ale zároveň působí jako doklad zjevné i skryté krásy vesmíru.

František Martinek Kosmonautika

Detektory života poletí na Mars

mars-science-laboratory-sunset.jpg
Na tiskové konferenci v úterý 23. 3. 2004 byly představeny veřejnosti informace o přítomnosti vody na povrchu Marsu na základě údajů, které předal na Zemi robot Opportunity. Z informací vyplývá, že některé kameny na Marsu se formovaly jako depozity (usazeniny) na dně moře za pozvolného proudění slané vody rychlostí 10 až 50 cm za sekundu.
redakce Ostatní

Žeň objevů 2003

V pondělí 29. března 2004 se přibližně od 19:00 koná tradiční přednáška RNDr. Jiřího Grygara, CSc. Žeň objevů 2003. Přednáška se bude konat v posluchárně M 1 na Matematicko fyzikální fakultě v budově děkanátu, ulice Ke Karlovu 3, Praha 2 (asi 8 minut pěšky od metra C na I. P. Pavlova.

Všechny zájemce srdečně zveme.

František Martinek Kosmonautika

NASA připravuje družici k výzkumu Slunce

SDO-a.jpg
Goddard Space Flight Center (NASA) připravuje astronomickou družici nové generace, která bude určena ke sledování Slunce. V současné době předává na Zemí včasná hlášení o slunečních erupcích družice SOHO (Solar and Heliospheric Observatory, start 2. 12. 1995). Během dlouholeté činnosti došlo na družici již k několika delším výpadkům a blíží se také konec její životnosti. Proto NASA začala připravovat její náhradu.
František Martinek Kosmonautika

MESSENGER se připravuje ke startu

Messenger-1.jpg
Dne 20. 3. 2004 se ze startovací rampy SLC-17B kosmodromu na Cape Canaveral uskutečnil start rakety Delta II, která vynesla na oběžnou dráhu kolem Země družici navigačního systému GPS. Bezprostředně po startu byla na startovací rampě zahájena příprava na start další. Příprava startu začíná "úklidem" rampy od následků předcházejícího startu. Tato etapa obvykle trvá dva týdny. V tomto případě si úklidová četa "dala závazek" uklidit rampu za 10 dnů. Důvodem je připravovaný start americké kosmické sondy MESSENGER k planetě Merkur, který se má podle plánu uskutečnit 11. 5. 2004.
redakce Ostatní

"Z Litomyšle do NASA"

Česká astronomická společnost, Město Litomyšl a Tiskový odbor AV ČRsrdečně zvou na tiskovou konferenci "Z Litomyšle do NASA" (světově proslulý astronom Zdeněk Kopal by se letos dožil 90 let), která se uskuteční v pondělí 29. března 2004 v 10:00 h v místnosti 206 v budově Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1.

redakce Ostatní

pozvánka na Slavín

Česká astronomická společnost a město Litomyšl si Vás dovolují pozvat na pietní shromáždění k uctění památky prof. Zdeňka Kopala, jež se uskuteční na vyšehradském hřbitově Slavín v Praze v pondělí 29. března 2004 od 14 hodin.

Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Marsova polární čepička

Mars_Express.jpg
Díky snímkům, které pořídila evropská kosmická sonda Mars Express, víme, že jižní polární čepička na Marsu obsahuje mnohem více zmrzlé vody, než se předpokládalo, ale mnohem méně zmrzlého oxidu uhličitého (suchého ledu). Podle článku v americkém odborném časopise Nature se planetolog Timothy Titus z U.S. Geological Survey ve Flagstaffu (Arizona, USA) domnívá, že tato skutečnost snižuje šance na život na planetě Mars.


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »