Také jste v listopadu pozorovali ten největší a nejjasnější měsíční úplněk „všech dob“? Listopadový úplněk byl skutečně největší a nejjasnější od roku 1948, ale nikoli u nás! Dobrou zprávou pro všechny, kteří se nechali vyburcovat k jeho fotografování, často s nejrůznějšími (čím bizarnějšími, tím lépe) dominantami na obzoru v popředí, je, že nejjasnější úplněk pozorovatelný v letošním roce z České republiky nás teprve čeká – bude to ten prosincový – a svůj lov na úplněk tedy můžeme zopakovat. Ten největší, listopadový, totiž z Česka nastal pod obzorem, a tak ten fyzicky největší a tudíž i nejjasnější uvidíme z našeho území až o zítřejší noci 13./14. prosince 2016…
Přehled událostí na obloze od 12. 12. do 18. 12. 2016. Měsíc bude v úplňku poblíž přízemí, půjde tedy o superúplněk. Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě, Mars je výše a téměř nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce bylo o víkendu beze skvrn a tedy velmi klidné. Zemřel první Američan na oběžné dráze, John Glenn. K ISS míří japonská zásobovací loď HTV. Úspěšné byly i další starty raket. SpaceX nám nakonec předvánoční dárek v podobě obnovení letů nenadělí. Připravují se starty rakety Pegasus z podvěsu letounu a rakety Atlas V s vysokokapacitní telekomunikační družicí.
Astronomický kroužek pořádaný Ústavem teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity otevírá od února přihlašování pro nové zájemce, děti ve věku 11 až 16 let se zájmem o vesmír, astronomii i astrofyziku. Kroužek se koná vždy ve středu, od 17 hodin v prostorách Hvězdárny a planetária Brno a je zdarma!
Cieľom medzinárodnej fotosúťaže „Svieťme si na cestu...nie na hviezdy“ je propagácia nutnosti ochrany pred svetelným znečistením. Do 6. ročníka bolo zaslaných 109 súťažných prác od 32 autorov. Prvé tri miesta v každej kategórii boli finančne ocenené (100, 60, 30 EUR), výsledky budú uverejnené v časopise Kozmos 1/2017.
Již mnohokrát bylo zmíněno, že rok 2016 pravděpodobně skončí kometárním propadákem. Zdálo se totiž, že letošek přinese nejméně jasných komet od začátku 21. století. Nakonec to ale vypadá, že dojde přeci jen k alespoň mírnému vylepšení statistik. Nečekaně totiž zjasnila kometa C/2016 U1 (NEOWISE), jejíž hlavní období viditelnosti nastává ještě letos. Kometa by mohla být vidět na jasné vánoční obloze mimo světelné znečištění alespoň malými dalekohledy.
Slovenská ústredná hvezdáreň v Hurbanove vydala v týchto dňoch už XXX. ročník 14stránkového farebného nástenného astronomického kalendára, ktorý prináša aktuálne astronomické informácie na rok 2017. Témou tohto kalendára je planéta Pluto a nájdete v ňom mimo iné prekrásne fotografie i tu historicky prvú, ktorú vo hvezdárni v Starej Ďale, v dnešnom Hurbanove, zaznamenal český astronóm Bohumil Šternberk.
Které jídlo udělá astronautům největší radost? Lidé jsou různí, ale nejčastěji to bývají pokrmy čerstvé – ideálně šťavnaté – jako je třeba vlastnoručně vypěstovaný salát. Nyní se na ISS dělají v tomto směru první kroky, které by mohly najít využití v příštích desetiletích, až se lidstvo vydá na delší toulky vesmírem. Ovšem nejen to: Kosmické zemědělství může pomáhat zemědělcům pozemským.
Analýza dat získaných v rámci rozsáhlé přehlídky galaxií, kterou v uplynulých letech prováděl dalekohled ESO/VST pracující na observatoři Paranal v Chile, naznačuje, že hustota temné hmoty ve vesmíru by mohla být nižší a její rozložení rovnoměrnější, než se dosud myslelo. Mezinárodní tým vědců využil snímky získané v rámci přehlídky KiDS (Kilo Degree Survey) k výzkumu vlivu gravitačního působení nejrozsáhlejších struktur hmoty ve vesmíru na světlo přicházející od patnácti milionů sledovaných vzdálených galaxií. Zdá se, že výsledky získané tímto způsobem jsou v rozporu se staršími závěry učiněnými na základě údajů z družice Planck.
Ve spolupráci s kolegy z FMFI UK (Fakulta matematiky, fyziky a informatiky UK v Bratislavě) byly 11.11.2016 instalovány dvě spektrální kamery s vysokým rozlišením na observatořích Teide a Roque de los Muchachos na Kanárských ostrovech. Instalace obou kamer byla provedena vedle již fungujících celooblohových kamer AMOS, které jsou na obou observatořích v provozu od března 2015. Vzhledem k vynikajícím podmínkám na obou observatořích jsou tyto celooblohové kamery v provozu prakticky každou noc.
V dávné minulosti vesmíru sehrála důležitou roli tzv. reionizace, kdy se po zformování prvních hvězd proměnil molekulární plyn v plyn ionizovaný, přičemž v tomto stavu zůstal ve velké míře dodnes. Předpokládá se, že tato událost zásadně ovlivnila vznik a vývoj prvních zárodků galaxií. Bohužel není zřejmé, jaké typy objektů byly skutečně zdroji zmíněné reionizace. Byly to kvazary, nebo galaxie, v nichž docházelo k intenzivní tvorbě hvězd? Odpovědi na tyto otázky hledal tým, v němž důležitou roli sehrála Ivana Orlitová z ASU.
Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2016 obdržel snímek „Planety“, jehož autorem je Pavel Prokop.
Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie, které se konalo v Praze, je planet již pouze osm. Ne že by se Pluto, které bylo tehdy ze „škatulky“ planety vyřazeno, ztratilo z oblohy, jeho parametry se však již nevešly do nové definice pojmu „planeta“. Škoda, řekneme si možná, ovšem jen letmý pohled do historie nás přivede na skutečnosti úplně jiné.
Prchavé nadoblačné blesky (zkratkou TLE) jsou stále poměrně velkou záhadou. K jejich pochopení může pomoci zejména co nejvíce kvalitních pozorování. Zachytit nadoblačné blesky fotograficky je ale poměrně složitá záležitost, a pokud se k fotografování nepoužívá kamera s PC a programem UFO Capture, jedná se spíše o slepou loterii. Jak tedy uspět při fotografování těchto úkazů?
Astronomové z Liverpool John Moores University (LJMU) Astrophysics Research Institute objevili novou rodinu hvězd v jádru naší Galaxie (Mléčné dráhy), které poskytly nový pohled na počáteční fázi vzniku Galaxie. Objev vrhnul nové světlo rovněž na původ kulových hvězdokup, které představují typické koncentrace zhruba miliónu hvězd a které vznikly na počátku formování naší Galaxie.
Měsíc září skončil z hlediska objevených a znovuobjevených komet spíše průměrným dojmem. Nalezeny byly 4 nové komety, další dvě pak byly znovuobjeveny. Na rozdíl od srpna už se ale v některých případech jednalo i o zajímavější a perspektivnější kometární objekty.
V Praze se již podeváté, od 5. do 8. prosince 2016, uskuteční za účasti předních světových kapacit oboru mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií - AXRO 2016. Diskutovat se bude o současných i plánovaných družicích Evropské kosmické agentury jako jsou ATHENA, SMILE, THESEUS, XIPE, LOFT a další. Představí se i projekty USA, Japonska a dalších zemí. Cílem setkání je mj. diskutovat nejnovější technologie pro budoucí rentgenové družice. Některé příspěvky se dotknou i aktuálního tématu detekce gravitačních vln.
Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.
V pátek a o prvním prosincovém víkendu, mezi 2. a 4. prosincem 2016, se na večerním nebi odehrálo velmi fotogenické setkání mladého Měsíce s Venuší a Marsem. Díky přízni počasí na mnoha místech v Česku a na Slovensku hodně lidí mohlo nebeským setkáním pokochat a nezabránilo jim ani mrazivé počasí. Do redakce dorazilo několik krásných snímků, jejich autorům děkujeme a těšíme se na další.
Ztráta spojení se startující nákladní lodí, znepokojivá padající hvězda na sibiřském nebi, to byl včerejší start nákladní lodi Progress k Mezinárodní kosmické stanici, který nakonec vůbec nedosáhl oběžné dráhy. Co se stalo?
Mezinárodní astronomická unie (IAU) v květnu letošního roku zřídila pracovní komisi pro názvy hvězd č. 280. Tato pracovní komise vydala v červenci a v listopadu dvě zprávy, ve kterých standardizuje názvy hvězd. V tiskové zprávě č. 1603 z 24. listopadu 2016 nyní formálně zveřejnila seznam 227 názvů hvězd, z toho 14 z nich souvisí s exoplanetami.
Na rozdíl od měsíců předchozích se srpen, co do počtu objevených a znovuobjevených komet, vcelku vydařil. Objeveno bylo celkem 5 komet, další tři pak byly v srpnu poprvé spatřeny v jejich druhém pozorovaném návratu.
