Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Jan Kožuško Ostatní

9. ročník Astronomické olympiády 2011/2012 skončil pražským finále - výsledky

Logo Astronomické olympiády, autor: Jan Klusáček
Logo Astronomické olympiády, autor: Jan Klusáček
V pátek 25. května 2012 se v Praze uskutečnilo finále 9. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost pro žáky základních škol a studenty gymnázií. 50 finalistů z celé České republiky se sjelo do Prahy, kde dopoledne absolvovali úlohy finále. Zatímco finalisté z 8. a 9. tříd úlohy řešili na Akademii věd na Národní třídě, žáci 6. a 7. tříd se sešli na Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně. Odpoledne pak společně na Akademii věd vyslechli přednášku Bc. Jakuba Rozehnala, vedoucího pražské Štefánikovy hvězdárny, na téma Formování Sluneční soustavy, obdrželi diplomy a řadu odměn.

Tisková zpráva České astronomické společnosti z 28. května 2012

Miloš Podařil Ostatní

Návrhy na Kopalovu přednášku pro rok 2012

Logo České astronomické společnosti
Logo České astronomické společnosti
K uctění památky význačného českého astronoma 20. století Prof. RNDr. Zdeňka Kopala, DSc. (* Litomyšl, 4. 4. 1914; + Manchester 23. 6. 1993) zřizuje Česká astronomická společnost Kopalovu přednášku jako ocenění českého astronoma/astronomky za významné vědecké výsledky, dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku. Výkonný výbor České astronomické společnosti na svém jednání 7. března 2012 určil termín, do kterého je možné podávat návrhy na udělení Kopalovy přednášky pro rok 2012. V letošním roce lze nominace zasílat do 30. června 2012.

František Martinek Exoplanety

Spitzerův dalekohled objevil další super-Zemi

Exoplaneta 55 Cancri e obíhající kolem mateřské hvězdy - kresba
Exoplaneta 55 Cancri e obíhající kolem mateřské hvězdy - kresba
Pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu (Spitzer Space Telescope, NASA) astronomové detekovali vůbec poprvé světlo vyzařované "super-Zemí" daleko za hranicemi Sluneční soustavy. Přestože exoplaneta není obyvatelná, toto pozorování je historickým krokem pro případné hledání stop života na jiných planetách.

Vít Straka Kosmonautika

Zprávy z mise lodi Dragon ke stanici ISS

Loď Dragon u ISS v představě malíře. Autor: SpaceX
Loď Dragon u ISS v představě malíře.
Autor: SpaceX
V tomto článku jsme vám přinášeli nejčerstvější zprávy z historického letu první soukromé kosmické lodi k Mezinárodní kosmické stanici. Její mise skončila přistáním v Tichém oceánu 31. května 2012.
Pavla Kovalská Ostatní

Přednášky na vlašimské hvězdárně

Hlavní dalekohled na hvězdárně ve Vlašimi
Hlavní dalekohled na hvězdárně ve Vlašimi
Pro zájemce o astronomii se vlašimská hvězdárna otevírá také v letošním roce v pravidelné pozorovací sezóně pro veřejnost od května do srpna každý pátek od 21 hodin a v září každý pátek od 20 hodin. Pro návštěvníky je připraveno promítání, přednáška a pozorování oblohy astronomickými dalekohledy nebo pouhým okem.

František Martinek Vzdálený vesmír

Nejtěžší pulsar ve vesmíru

Schema pulsaru
Schema pulsaru
Nejhustější objekty ve vesmíru mají nového šampióna co do hmotnosti: pulsar tak malý, že by se vešel na ostrov Manhattan, avšak jeho hmotnost 2,04krát převyšuje hmotnost Slunce. Pulsar může pomoci astronomům prověřit platnost Einsteinovy teorie obecné relativity.

Vít Straka Kosmonautika

Záznam online přenosu historického startu lodi Dragon C2+

Dragon startuje k historické misi. Autor: NASA
Dragon startuje k historické misi.
Autor: NASA
"Stojíme na počátku nové éry kosmických letů," řekla Gwynne Shotwellová, prezidentka společnosti SpaceX. V úterý 22. května 2012 se podařilo konečně vypustit historicky první loď soukromého sektoru k Mezinárodní vesmírné stanici, přestože po minulém pokusu bychom asi jen těžko hledali někoho, kdo by si vsadil. Start se uskutečnil v 09:44 SELČ, náš přenos zde začal v 9 hodin.
František Martinek Úkazy

HST bude pozorovat přechod Venuše přes Slunce

HST bude pozorovat přechod Venuše přes Slunce odrazem od Měsíce
HST bude pozorovat přechod Venuše přes Slunce odrazem od Měsíce
Mimořádná astronomická událost - přechod Venuše přes sluneční disk - se velice rychle blíží a přípravy na pozorování úkazu vrcholí. Jen aby přálo počasí! Zahálet nebude ani nejznámější a nejvýkonnější kosmický dalekohled NASA s názvem Hubblův kosmický teleskop HST (Hubble Space Telescope). Možná vám to nepřipadá zrovna jako dobrý nápad, vždyť Hubblův dalekohled je určen především k pořizování snímků těch nejvzdálenějších a neslabších objektů ve vesmíru. Máte pravdu - dalekohled není určen k pozorování Slunce, ale ani v tomto případě se nebude 6. června 2012, kdy nastane přechod Venuše, na Slunce dívat přímo. Využije k tomu povrch Měsíce jako obří zrcadlo.

Pavel Spurný Úkazy

Nález meteoritů Benešov - překvapivé rozuzlení velké záhady po 20 letech

Meteority Benešov
Meteority Benešov
V těchto dnech v souvislosti s probíhající mezinárodní konferencí Asteroids, Comets and Meteors v Japonsku (Niigata) byl zveřejněn další výjimečný výsledek týmu českých vědců z Astronomického ústavu AV ČR (dále AsÚ), kteří se zabývají výzkumem bolidů a meteoritů. Jedná se o nalezení meteoritů souvisejících s pozorovaným pádem mimořádného bolidu Benešov, který byl zaznamenán vědeckými přístroji AsÚ před více než 21 lety, dne 7. května 1991. Jedná se o první případ na světě, kdy po tak dlouhé době od pádu byly na základě nové analýzy původních záznamů nalezeny meteority odpovídající hmotnosti přesně v předpovězené oblasti, navíc velmi zajímavého typu a složení. Podařilo se tak vyřešit dlouholetou záhadu spojenou s tímto snad nejlépe dokumentovaným bolidem všech dob spojeným s pádem meteoritů.

Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR z 19. května 2012

Martin Gembec Úkazy

21. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 23. května 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 23. května 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 21. 5. do 27. 5.

Mladý Měsíc můžeme vidět z počátku týdne. Večer pozorujeme planety Venuši, Mars a Saturn. Stanice ISS má viditelné přelety nad ránem. Poletí Dragon k ISS?

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. května ve 23:00 SELČ.

Vít Straka Kosmonautika

Záznam online přenosu nouzově přerušeného startu lodi Dragon C2+; AKTUALIZOVÁNO

Raketa Falcon 9 na startovací rampě. Foto Spaceflightnow.com
Raketa Falcon 9 na startovací rampě. Foto Spaceflightnow.com
V sobotu 19. května 2012 v 10:55 našeho času se měl uskutečnit historický start první soukromé lodě ke stanici ISS, kvůli technickým potížím však byl nouzově zrušen doslova sekundu před vzletem rakety v době, kdy již hořely její motory. Přenos zde začal v 10:00.

Aktualizace po tiskové konferenci SpaceX, jež se uskutečnila v sobotu 19. května ve 12:30 SELČ

Vít Straka Kosmonautika

K Mezinárodní kosmické stanici zamíří první soukromá loď

Přílet lodi Dragon k ISS
Přílet lodi Dragon k ISS
Včera v pozdních nočních hodinách našeho času bylo manažery Mezinárodní kosmické stanice (ISS) a společnosti SpaceX (provozovatele lodi Dragon) definitivně rozhodnuto, že v sobotu 19. května 2012 se uskuteční historicky první start soukromé kosmické lodi k ISS. Start bezpilotní kosmické lodi Dragon, jak byla pojmenována, byl po několika odkladech stanoven na sobotu 19. května 2012 v 10:55 SELČ.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 169 z 18. 5. 2012

Petr Horálek Úkazy

Tichomořské prstencové zatmění sledujte online

Prstencové zatmění Slunce. Autor: Dennis Mannama. Zdroj: APOD
Prstencové zatmění Slunce.
Autor: Dennis Mannama. Zdroj: APOD
V noci 20./21. května, tedy z neděle na pondělí, proběhne v severní polovině Tichomoří viditelné prstencové zatmění Slunce. Pás annularity si "střihne" východní čínské pobřeží, velkou část Japonska včetně lidnatého Tokia a po přesunu přes oceán skončí na západní polovině USA. Asijská populace si jej užije v ranních hodinách, Američané naopak večer před západem Slunce. Vy se na úkaz budete moci podívat aspoň přes internet…

Jiří Srba Vzdálený vesmír

Ještě hlubší pohled do galaxie Centaurus A

galaxie Centaurus A - eso1221
galaxie Centaurus A - eso1221
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (021/2012): Na tomto novém snímku pořízeném na Evropské jižní observatoři (ESO) je zachycena podivná galaxie známá jako Centaurus A. S celkovou délkou expozičního času přesahující 50 hodin se jedná pravděpodobně o nejhlubší snímek tohoto neobvyklého působivého objektu. Snímek byl vytvořen pomocí dalekohledu MPG/ESO o průměru primárního zrcadla 2,2 m a kamery WFI (Wide Field Imager) na observatoři ESO La Silla (Chile).

Jiří Srba Vzdálený vesmír

Obrovská koule hvězd pohledem dalekohledu VISTA

M 55 - eso1220
M 55 - eso1220
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (020/2012): Nový snímek kulové hvězdokupy M 55 pořízený v infračerveném oboru přehlídkovým dalekohledem VISTA zachycuje desítky tisíc hvězd nakupených dohromady jako roj včel. Kromě toho, že jsou tyto hvězdy soustředěny na jednom místě, patří zároveň k těm nejstarším ve vesmíru. Astronomové studují objekty, jako je M 55, aby pochopili, jak probíhá vývoj galaxií a jak stárnou hvězdy.

Roman Maňák Úkazy

Proč je obloha modrá a ne fialová?

Modré nebe a bílé kumuly. Autor: Pavel Lahučký
Modré nebe a bílé kumuly.
Autor: Pavel Lahučký
... aneb Rayleighův a Mieův rozptyl

Když se řekne Rayleighův rozptyl, hodně lidí si jistě vybaví jeho souvislost s barvou oblohy. Ovšem Mieův rozptyl, který je obecnější než Rozptyl Rayleighův, již tak dobře znám není. A právě tento článek by vás měl seznámit blíže jak s Rayleighovým rozptylem, tak s rozptylem Mieovým. A jelikož je historie objevu zákonitostí Rayleighova rozptylu velmi spletitá a zajímavá, nebude určitě na škodu se u ní zdržet.

Jiří Srba Vzdálený vesmír

Prosévání prachu v pásu Oriona

M 78 - APEX - eso1219
M 78 - APEX - eso1219
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (019/2012): Nový snímek oblasti obklopující reflexní mlhovinu M 78 ležící severně od pásu Oriona ukazuje oblaka kosmického prachu, která se táhnou mlhovinou jako šňůra perel. Pozorování byla provedena pomocí dalekohledu APEX (Atacama Pathfinder Experiment), který sleduje tepelné záření zrnek mezihvězdného prachu. To astronomům umožňuje nahlížet do míst, kde vznikají nové hvězdy.

Luboš Brát Hvězdy

Přijdou proměnné hvězdy o svá jména?

Společné foto z konference JENAM. Zleva Anton Paschke, Nikolaj N. Samus a Luboš Brát.
Společné foto z konference JENAM. Zleva Anton Paschke, Nikolaj N. Samus a Luboš Brát.
V červenci 2011 jsem měl tu čest reprezentovat Českou astronomickou společnost na výročním zasedání JENAM - Join European and National Meeting. Konference se konala v Ruském Petrohradě a to 4. až 8. 7. 2011. Byl jsem tam pozván Nikolajem N. Samusem, hlavním editorem GCVS (General Catalogue of Variable Stars), abych přednesl příspěvek ve Special session 9 - Amateur and Professional Astronomers in Europe. Svůj příspěvek jsem věnoval exoplanetám: Exoplanet Transits, Target for both Amateur and Professional Astronomers. Představil jsem tam tranzitující exoplanety a jejich pozorování jako samostatný, perspektivní a nový obor, který se může postavit hrdě po bok pozorování proměnných hvězd, meteorů, Slunce apod. Ale tento článek bych rád věnoval mému rozhovoru s mým hostitelem, Nikolajem N. Samusem, hlavním editorem GCVS.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »