V úterý 16. července necelou půlhodinu před půlnocí nastane maximum částečného zatmění Měsíce, který v té době bude zhruba 2/3 svého průměru ponořen v zemském stínu. Při tak výrazném ponoření se nám naskytne působivý a barevný pohled na našeho kosmického souseda, na zatmělou část měsíčního disku se bude rozptylovat slabý červený svit pozemských červánků. Nedaleko Měsíce také najdeme planetu Saturn. Celou podívanou umocní fakt, že se odehraje na den přesně k 50. výročí startu Apolla 11.
Astronomové používající přístroj CARMENES (Calar Alto high-Resolution search for M dwarfs with Exoearths with Near-infrared and optical Échelle Spectrographs) na observatoři Calar Alto Observatory objevili jasný důkaz existence dvou potenciálně obyvatelných exoplanet obíhající kolem tzv. Teegardenovy hvězdy (Teegarden’s Star), nejjasnější a jedné z nejbližších mimořádně studených trpasličích hvězd v sousedství Slunce.
Aktivní jádra galaxií jsou jedním z vděčných cílů pro testy obecné teorie relativity. Prostředí v blízkosti hmotného kompaktního objektu se k záření chová jinak, než jsme zvyklí ze své každodenní zkušenosti. Ne všechny otázky ohledně aktivních galaktických jader jsou zodpovězeny a některé nelze než považovat za zcela zásadní. Tým z Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU vyvinul zcela nový počítačový program umožňující studovat záření přicházející od aktivního galaktického jádra a tak dovozovat vlastnosti některých zde přítomných struktur.
Dokumentární film produkční společnosti cine4net, s.r.o. o českém matematikovi Miloslavu Druckmüllerovi, jehož fotografie úplných zatmění nabídly vědě nový fascinující pohled na Slunce a uchvátily svět. Podpořit ho můžete na serveru HitHit.com.
Výzkumníci využívající radioteleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) pozorovali nejranější kombinovaný signál kyslíku, uhlíku a prachu z galaxií, pocházející z doby před 13 miliardami roků. Na základě porovnání s jinými signály astronomové určili, že pozorovaná galaxie je ve skutečnosti dvojicí objektů ve fázi splynutí, což z nich dělá nejranější příklad doposud pozorované srážky galaxií.
V hvězdné zoo lze vysledovat některé velmi zajímavé podtypy, jejichž původ a vlastnosti se ještě stále do jisté míry vymykají našemu vědění. Mezi ně patří i chemicky pekuliární hvězdy. Tým astronomů vedený odborníky z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity a Stelárního oddělení ASU oznámil objev první hvězdy typu Ap, u níž jsou pozorovány pulzace, navíc v těsné zákrytové dvojhvězdě.
Přehled událostí na obloze od 24. 6. do 30. 6. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Od soumraku můžeme pozorovat Jupiter směřující nad jižní obzor a Saturn na jihovýchodě, ráno se objevuje Uran. Aktivita Slunce je velmi nízká. Mezosférická noční svítící oblaka nad Evropou doslova explodovala během první letní noci. Kromě úspěšného letu rakety Ariane 5 jsme zaznamenali i odklad startu rakety Proton na červenec. Falcon Heavy má za sebou statický zážeh a měl by odstartovat v úterý nad ránem. Týden bude bohatý i na starty dalších raket. Carolyn Shoemaker(ová) se dožívá 90 let a před 45 lety startoval Saljut 3.
Na nic nečekejte a lapněte svoji letentku včas! Představení Vzhůru na Měsíc! 3D je totiž velkolepou poctou jednomu z nejodvážnějších kousků, do kterého se lidstvo kdy pustilo! Čtyři sta tisíc techniků a vědců. Kosmická raketa a kosmická loď z pěti a půl milionu součástek. Dvanáct pozemšťanů – před padesáti roky. To je příběh, který zažijete pouze v brněnském digitáriu.
21. června 2019 začne astronomické léto. Jeho přesný začátek nastává v 17:54 středoevropského letního času (tedy toho, který právě používáme). V tomto okamžiku totiž dosáhne Slunce na své každoroční dráze nejsevernějšího bodu, vstoupí do znamení Raka a severní polokoule Země se nejvíce přikloní ke Slunci. V pátek 21. června proto nastává i nejdelší den, Slunce u nás setrvá 16h 22min nad obzorem a jen 7h 38min zbývá pro letní noc. Tak můžeme vysvětlit, proč jsou u nás noci v tomto období hodně světlé a úplně se nesetmí. Po celou noc trvá jen astronomický soumrak a nenastává skutečná astronomická noc.
Astronomové objevili prostřednictvím Hubbleova kosmického teleskopu HST, že žlutě zbarvené oblasti na povrchu Europy, druhého Galileovského měsíce podle vzdálenosti od planety Jupiter, jsou ve skutečnosti pokryty chloridem sodným, což je známá kuchyňská sůl. Z objevu, který byl 12. 6. 2019 publikován v časopise Science Advances, vyplývá, že podpovrchový oceán Europy se chemickým složením podobá pozemským oceánům více, než jsme doposud předpokládali.
Letošní Astropis Speciál je věnován Mezinárodní astronomické unii (IAU), která právě letos slaví sto let svojí existence. Historii této organizace včetně členství Československa a ČR ve svém příspěvku přiblížil Jan Palouš. Jiří Grygar pro toto číslo připravil hned dvojici článků – první se ohlíží za dvěma kongresy IAU (1967 a 2006), které se odehrály v Praze, a v druhém shrnul nejdůležitější závěry 30. valného shromáždění IAU, které proběhlo ve Vídni minulý rok za účasti zhruba 3000 odborníků. Byla by ale škoda dívat se jen do minulosti – Michal Švanda popsal strategické plány IAU až do roku 2030.
Sezóna nočních svítících oblak v roce 2019 začala velmi předčasně, za čímž podle odborníků stojí nízká sluneční aktivita a také poněkud vyšší konzistence meteorického prachu i vody vy vyšších vrstvách atmosféry. Mrazivě krásné struktury "elektricky" modrých oblak již zaznamenalo i několik českých fotografů, a tak přinášíme čtenářskou galerii. Těšíme se na další úlovky!
Druhá největší planeta Sluneční soustavy, pokud se týká velikosti i hmotnosti – Saturn – je velmi známá především díky svým prstencům. Ty jsou rozděleny širokou mezerou označovanou jako Cassiniho dělení (Cassini Division), jehož vznik nebyl až do nedávné doby jednoznačně vysvětlen. Nyní astronomové z CNRS (Centre national de la recherche scientifique), Paris Observatory – PSL a University of Franche-Comté prokázali, že Saturnův měsíc Mimas se projevuje jako druh sněžného pluhu, který na dálku odsouvá stranou ledové částice, které jsou součástí prstence. Toto zjištění je výsledkem dvou studií podporovaných International Space Science Institute a francouzskou kosmickou agenturou CNES. Závěry byly publikovány v červnu 2019 v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.
Přehled událostí na obloze od 17. 6. do 23. 6. 2019. Měsíc bude v úplňku a nastanou jeho pěkné konjunkce s planetami. Večer jsou velmi nízko, ale úhlově blízko sobě Mars a Merkur. Jupiter je vidět celou noc, Saturn téměř taky, ale je velmi nízko ve Střelci. Aktivita Slunce je nízká. Pozorovatelé soumrakové oblohy již v některých dnech zaznamenali výskyt nočních svítících oblak. Mise Falconu s družicemi Radarsat byla úspěšná. V týdnu očekáváme start rakety Ariane 5 s telekomunikačními družicemi a Proton-M s rentgenovou družicí Spektr-RG. Před 220 lety se narodil W. Lassel, objevitel Neptunova měsíce Triton a před 10 lety startovala k Měsíci sonda LRO.
Letos v červenci se odehrají dvě zatmění. První z nich, úplné sluneční 2. července, spatří obyvatelé Argentiny a Chile. To druhé, částečné měsíční 16. července, pak proběhne před půlnocí i na české obloze. Tentokrát však nepůjde jen o ty úkazy na obloze, které stojí za zmínku. Oba úkazy totiž shodou okolností provází hned několik astronomických výročí a milníků lidstva. Takže pro co tedy pod chilským či v půli července i naším nebem bouchat šampaňské?
Mezinárodnímu týmu vědců v čele s českými astronomy z Masarykovy univerzity a Astronomického ústavu AV ČR se podařilo odhalit hvězdu, u které se pozorují zdánlivě protichůdné jevy a chová se jinak, než by podle současných představ měla. Studie byla otištěna v prestižním astronomickém časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.
Tisková zpráva z 12. června 2019
V úterý 4. června proběhla vernisáž výstavy Obloha v atriu Gymnázia Františka Křižíka. Na výstavě je k vidění okolo 80 fotografií hvězdné oblohy, galaxií, polárních září, halových jevů, duh a dalších jevů. Své fotografie zde představuje několik fotografů - Václav Uhlíř, Libor Šmíd, Pavel Pech, Josef Jíra, Jan Hosnedl a další.
Na dalekohled ESO/VLT bylo nainstalováno nové zařízení určené ke hledání extrasolárních planet. Svoji vědeckou činnost přístroj zahájil 100hodinovým maratonem pozorování sousedního hvězdného systému Alfa Centauri. Cílem experimentu bylo pokusit se jako první v historii zachytit na snímku obyvatelnou exoplanetu.
Astronomové použili spektrograf MUSE (Multi Unit Spectroscopic Explorer) na dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře ESO a přímo zobrazili dvě vznikající planety typu plynného obra – jedna z nich byla pro astronomy doposud neznámá – které gravitačně vymetly velkou mezeru uvnitř protoplanetárního disku v okolí mladé hvězdy PDS 70.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2019 obdržel snímek „Humří mlhovina“, jehož autorem je Pavol Kollarik
Humří maso je považováno za pochoutku. Rozlousknout mohutná klepeta tohoto mořského korýše speciálními kleštičkami chodí gastronomičtí gurmáni do restaurací, objednat si ho můžeme i na dovolené u Středozemního moře. Až šedesát centimetrů a několik kilogramů vážící humr je zbarven v přírodě do tmavozelena, uvařen pak má barvu červenou. A proč v astronomickém textu popisujeme tvora obývajícího mořské dno?
