Evropská řada družic Sentinel zaměřená na studium planety Země spadá do programu Copernicus. Plány hovoří o vypuštění pěti různých typů družic, přičemž každý typ bude disponovat dvěma satelity. Sentinel 1 zaměřený na radarové snímkování už na oběžné dráze krouží od dubna 2014, kdy jej z Kourou vynesla raketa Sojuz. Letos v červnu se díky raketě Vega podíval na oběžnou dráhu Sentinel 2A zaměřený na multispektrální snímkování povrchu především ve viditelné a blízké infračervené části spektra. Na pomyslné dveře ale už klepe zástupce třetího typu družic Sentinel, který by měl startovat na začátku prosince.
Lidstvo odjakživa provázely komety, ba dokonce možná stály i za vznikem života zde na Zemi. Zatímco mnoho komet zůstane slabými objekty téměř bez povšimnutí, některé z nich doslova zazáří. To se stávat bude a stávalo se to samozřejmě i v minulosti. A právě komet z minulých let, desetiletí i století se bude týkat náš nový článkový seriál. Jako první si připomeneme kometu z 50. let 20. století, C/1956 R1 (Arend-Roland).
Mezinárodnímu týmu astronomů se s pomocí dalekohledu ESO/VLT podařilo objevit nejžhavější a nejhmotnější exemplář dotykové dvojhvězdy, tady takové, kde jsou složky tak blízko k sobě, že se doslova dotýkají navzájem. Hvězdy v tomto mimořádném systému s označením VFTS 352 však směřují k neodvratnému a dramatickému zániku, během kterého buď splynou v jednu obří hvězdu, nebo vytvoří dvojitou černou díru.
Letošního 21. října by oslavil 65. narozeniny americký fyzik a astronaut Ronald McNair. Bohužel, jeho život, stejně jako v případě šesti jeho kolegů, vyhasl během tragické havárie raketoplánu Challenger.
Viděli jste letošní úplné zatmění Měsíce? A zdál se vám zatmělý Měsíc o poznání tmavší než při jiných zatměních? Pak pro vás mám příjemnou zprávu. Váš zrak a paměť fungují skvěle! Z naměřených hodnot totiž vyplývá, že zatmělý Měsíc byl letos asi o 30 procent slabší než jindy. Co za tím vězí?
Internet zaplnily informace o objevu kosmickým dalekohledem Kepler, který snad dokonce odhalil mimozemské civilizace. Tentokrát se tomu nijak nesmějeme, protože jednou by to právě takhle mohlo vypadat. Objev je skutečně mimořádný, protože poprvé byly pozorovány nepravidelné změny jasnosti, a to u hvězdy KIC 8462852, kterou něco zakrývá a planeta to není. O odborný názor na celou událost se s námi podělil Dr. Petr Kabáth ze Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR.
Hvězdárna a planetárium Brno bude od 15. do 17. června 2016 hostit největší festival pořadů pro digitální planetária na světě. IPS Fulldome Festival Brno 2016 do střední Evropy přivede ty nejlepší světové producenty, kteří s sebou přivezou ta nejlepší představení.
Výzkum spirálních galaxií pozorovaných „z boku“ odhalil, že tzv. halo kosmického záření a magnetických polí nad a pod galaktickými disky jsou mnohem četnější, než se astronomové doposud domnívali.
Začátkem října spustila Sekce pro děti a mládež svůj první samostatný projekt s názvem Astronomický rok. Projekt je určen dětem prvního stupně základních škol a doplňuje a rozšiřuje učivo prvouky, přírodovědy a přírodopisu o malé astronomické úkoly. V projektu spoléháme na spolupráci se školami a konkrétními učiteli, bez nich není v našich silách děti zapojit do pravidelné, i když nenáročné, činnosti.
Již za pár dní se můžeme těšit na každoroční podzimní roj – Orionidy. Tento meteorický roj je známý také proto, že jeho mateřským tělesem je asi nejznámější kometa vůbec – 1P/Halley. Meteory vylétávají ze známého zimního souhvězdí Orion, za hodinu jich můžeme vidět 15 až 20. Pozorovat tento roj můžeme přibližně od 15. do 29. října. Maximum pak nastává v noci z 21. na 22. října, možné jsou však i dřívější maxima. I letos jsou okolnosti příznivě nakloněny možnosti dřívějšího maxima, a to v noci ze 17./18. října.
Přehled událostí na obloze od 19. 10. do 25. 10. 2015. Měsíc je kolem první čtvrti a blíží se k úplňku. Zatímco Saturn na večerní obloze se s námi definitivně loučí, ráno se hezky setkávají Venuše, Jupiter a Mars. Tento týden je navíc vidět i Merkur. Aktivita Slunce je střední.
Kvadrantidy jsou jedním z velmi populárních a pozorovatelsky vděčných meteorických rojů, v současnosti patřící dokonce mezi ty nejaktivnější. Vždy kolem 4. ledna s velmi ostrým maximem protíná oblohu i více než 100 meteorů za hodinu. Kromě své zvýšené aktivity jsou pro astronomy Kvadrantidy zajímavé i z jiného důvodu. Zdá se totiž, že jsou velmi mladé a jejich mateřské těleso bylo donedávna zcela neznámým. Pracovníci skupiny meteorů Oddělení meziplanetární hmoty ASU jsou spoluautory práce, jež se oběma otázkami zevrubně zabývá.
Představte si, že jste požárník a vaše červené auto s majáčkem vás právě přivezlo k rozsáhlému lesnímu požáru – ohnivé peklo zde ničí hektary a hektary lesa, pomalu se blíží k obydleným oblastem, tuto uzdu fantazie raději už utáhněme. Snadnou práci ale nemají ani lidé v úřadě, kteří práci požárníků na místě koordinují a řídí. A právě oni brzy dostanou nového pomocníka – bystré oko vysoko ve vesmíru.
Na snímku, který byl pořízen pomocí kamery WFI a dalekohledu MPG/ESO pracujícího na observatoři La Silla v Chile, téměř úplně zakrývají bohaté hvězdné pole temné skvrny. Inkoustově černé plochy jsou malé části mohutné temné mlhoviny známé jako Uhelný pytel. Jedná se o jeden z nejnápadnějších objektů svého druhu, který je na tmavé obloze pohodlně pozorovatelný pouhým okem. Za miliony let se jednotlivé shluky v mlhovině Uhelný pytel rozsvítí jako žhavé uhlíky září mnoha mladých hvězd.
Naši předci se postupně prokousávali poznatky, že naše Země je kulatá, jaký má průměr či jak velký a vzdálený je Měsíc. Zákonitě se tedy dostali i k otázce, jaké jsou vzdálenosti mezi jednotlivými planetami. A my se dnes můžeme ptát, kde se vzala ta čísla v učebnicích, která bereme jako samozřejmost.
Dávka novinek z konce minulého týdne byla věnována objevu vodního ledu na trpasličí planetě a také barevnému tónu atmosféry. Když se řekne New Horizons, každému se vybaví Pluto, někteří doplní, že tahle sonda snímkovala i největší měsíc Charon. Ale co zbylé měsíce? I na ně sonda pohlédla svými kamerami, ale jelikož jde o malá tělesa, která navíc obíhají relativně daleko od Pluta, bylo už předem jasné, že není možné pořídit mimořádně detailní fotky. Opět si neodpustím poznámku, že ještě před pár měsíci jsme Pluto znali pouze jako tečku o několika málo bodech. Plným právem proto můžeme o aktuálním období mluvit jako o vědecké sklizni.
Přehled událostí na obloze od 12. 10. do 18. 10. 2015. Měsíc kolem novu se překlápí z ranní oblohy na večerní. Velmi nízko nad jihozápadem je večer Saturn. Ráno je vidět planety Venuši, Jupiter, Mars a Merkur. Aktivita Slunce je opět nízká.
Amatérská prohlídka oblohy (sekce ČAS) a Hvězdárna Uherský Brod si Vás dovolují pozvat na víkendový seminář ASTRO@BROD.2015, který se uskuteční 23. až 25. října 2015 v prostorách Hvězdárny Uherský Brod.
Pekelnou explozí vedle startovací rampy se skončila v říjnu 2014 mise rakety Antares se zásobovací lodí Cygnus k Mezinárodní vesmírné stanici. Nosiče Antares a plavidla Cygnus jsou od té doby uzemněny, přesné výsledky vyšetřování havárie jsou dosud interní záležitostí, Orbital ATK však přece svítá na lepší časy a blíží se její návrat na výsluní kosmických startů. Pojďme se podívat, co je okolo Orbital a jejích letů na ISS nového.
Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2015 Mgr. Janu Olivovou z redakce Akademického bulletinu (Akademie věd České republiky), a to především za její dlouholetou činnost v oblasti orální literatury, popularizující vědu jako takovou, se zvláštním důrazem na astronomii a astrofyziku. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 9. října 2015 v 17:00 na 25. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. Po předání ceny od 17:15 laureátka bude odpovídat na dotazy Dr. Jiřího Grygara nejen o zákulisí rozhlasové popularizace vědy a představí rozhovory s nejzajímavějšími lidmi, se kterými se setkala.
