Bezoblačná noční zimní obloha láká každoročně zájemce o astronomii, kteří se nezaleknou teplot hluboko pod bodem mrazu, jež jsou v tomto ročním období s jasným nebem neodlučně spojeny, k pohledům na záplavu jasných jiskřivých hvězd. V letošním roce je ale zimní nebe doplněno ještě další čtveřicí objektů - čtyřmi jasnými planetami. Večerům vládne načervenalý Mars, nad ránem se stále časněji na východě objevuje nepřehlédnutelný Jupiter a za ranního svítání i planeta Venuše. Skutečnou dominantou vrcholící zimy je ale planeta Saturn.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 80 z 26. ledna 2006.
Hubblův kosmický dalekohled (HST) pozoroval 22 blízkých hvězd. Z pozorování vyplynulo, že kolem dvou z nich existují poměrně jasné disky, obsahující prach a drobná tělesa. Oba disky vypadají jako ekvivalenty známého Kuiperova pásu kolem Slunce, což je jakýsi prstenec za drahou planety Neptun, složený z ledových těles, který je zdrojem krátkoperiodických komet. V současné době je známo přibližně 920 těles v oblasti Kuiperova pásu.Milan HalousekKosmonautika
Před dvaceti roky, 28. ledna 1986, explodoval 73 sekund po startu z floridského Kennedyho vesmírného střediska na mysu Canaveral americký raketoplán Challenger. Všech sedm astronautů na jeho palubě zahynulo...
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR
Porota fotografické soutěže Moje vánoční kometa, kterou vyhlásila Společnost pro meziplanetární hmotu spolu s Českou astronomickou společností vyhlásila vítěze. Nejvyšší ocenění v jednotlivých kategoriích získali Ladislav Spejchlík, Petr Horálek, Markéta Harcová a Tereza Bartová. Desetiletá Tereza Bartová se také stala absolutní vítězkou soutěže. Všem zúčastněným děkujeme.
Záblesky záření gama jsou projevem nejenergetičtějších známých explozí ve vesmíru. Zdroje těchto záblesků jsou pro nás stále záhadou, i když v posledním desetiletí se podařilo dosáhnout v jejich poznání značného pokroku. Český robotický teleskop FRAM, který je součástí mezinárodní observatoře Pierra Augera v Argentině, objevil v úterý 17. ledna v 7:52 h středoevropského času velmi jasný optický protějšek záblesku záření gama.
Na podzim minulého roku jsme vás požádali, zda byste podpořili hlasováním pomocí SMS projekt Hvězdárny a planetária Plzeň na sluneční mobilní víceúčelový dalekohled. S radostí můžeme oznámit, že Hvězdárna a planetárium Plzeň získala v rámci tohoto programu celkem 65 000,- Kč na projekt slunečního dalekohledu. Děkujeme všem, kdo se podíleli na získání financí pro tento projekt. Zároveň chceme poděkovat i Vám všem, kteří jste svým hlasováním vyjádřili podporu našemu projektu, neboť každý Váš hlas byl pro nás velmi důležitý.
Začátkem listopadu jsme naše posluchače informovali o slavnostním otevření rozsáhlé mezinárodní observatoře Pierra Augera pro výzkum kosmického záření vysokých energií. Byla vybudována v Argentině a na její výstavbě a vědeckém programu se podílí 16 zemí, včetně České republiky. Uběhly pouhé dva měsíce a český robotický teleskop FRAM tam dosáhl mimořádného úspěchu, a to navíc v nečekané oblasti: v úterý ráno pozoroval dosvit velmi silného záblesku záření gama ve viditelném světle neboli v optickém oboru spektra...
V lednu 2006 vyšlo nové číslo čtvrtletního bulletinu Hvězdárny Vsetín ATHENA, který přináší několik článků z oblasti astronomie, kosmonautiky, meteorologie, ale také dění na vsetínské hvězdárně.
Astronomům, pracujícím na radioteleskopu Robert C. Byrd Green Bank Telescope (GBT), se podařilo objevit obří superbublinu plynného vodíku, "vyrůstající" přibližně 10 000 světelných let nad rovinu naší Galaxie. Domnívají se, že tento plyn mohl být vyvržen při explozích supernov a působením intenzivního tzv. hvězdného větru, vyzařovaného doposud nepozorovanou skupinou mladých hvězd v jednom ze spirálních ramen naší Galaxie (viz obrázek).Jiří KordulákÚkazy
Astronomové z kalifornské university poskytují nové pohledy na masivní černou díru ve středu Mléčné dráhy a jejím okolní, protože mohou poprvé určit dráhy hmotných mladých hvězd, které se nacházejí ve vzdálenosti jen několik světelných měsíců od obrovské černé díry v centru naší Galaxie.Milan HalousekKosmonautika
Na západním pobřeží USA se v neděli rozzáří pěkný bolid, optimisté slibují "šajbu"až -7 velikosti. Ohnivé představení se začne sto kilometrů nad Zemí 15.1.2006 v 9:56 UT, to už bude mít návratové pouzdro (SRC) za sebou 4 hodiny samostatného letu.
naše Galaxie Naše Galaxie (Mléčná dráha) je zvlněná a vibruje jako, když se tluče na buben. Vyplývá to z detailního studia nové radiové mapy galaktického neutrálního vodíku.František MartinekSluneční soustava
V současné době se americká kosmická sonda CASSINI (start 15. 10. 1997) připravuje na další průlet v těsné blízkosti největšího Saturnova měsíce Titan. Sonda prolétne 15. 1. 2006 rychlostí 5,8 km/s ve vzdálenosti 2043 km nad povrchem měsíce. V činnosti bude mj. radar sondy, pomocí něhož chtějí astronomové získat důkazy výskytu říčních koryt, možná i jezer a pobřežních linií, případně sopek a množství písečných dun.František MartinekVzdálený vesmír
Nový pohled na galaxii Cartwheel přinesla americká družice GALEX (Galaxy Evolution Explorer, start 28. 4. 2003), pozorující vesmír v oboru ultrafialového záření. Tato obrovská galaxie byla v minulosti poznamenána srážkou s malou galaxií, což vyvolalo rázové vlny, které vedly ke spuštění procesu vzniku nových hvězd. Galaxie se nachází v souhvězdí Sochaře, ve vzdálenosti 500 miliónů světelných let.Michal VáclavíkKosmonautika
Slunce je pro udržení života na Zemi nezbytné, a proto je mu už několik století věnována soustavná pozornost vědců. S rozvojem kosmonautiky se objevila možnost pozorovat Slunce a jeho projevy z vesmírného prostoru. Do dnešních dnů bylo vypuštěno 194 družic a sond, které se nějakým způsobem podílely na zkoumání Slunce a jeho působení na dění ve sluneční soustavě. Nás však bude především zajímat sonda SOHO (SOlar & Heliospheric Observatory), která v prosinci 2005 oslavila 10 let od svého vypuštění. Redakce: od uplynutí výročí již nějaký čas uplynul, věříme, že i tak bude článek pro čtenáře zajímavý.
Nápadné ztemnění, pozorované v rovníkových oblastech hvězdy Vegy naznačuje, že na této páté nejjasnější hvězdě naší oblohy existuje poměrně velký teplotní rozdíl 2280 °C mezi "studenými" rovníkovými oblastmi (7650 °C) a horkými oblastmi v blízkosti pólů (9930 °C).František MartinekHvězdy
Kdo by neznal Polárku - nejjasnější hvězdu v souhvězdí Malého vozu (Malého medvěda). Právě do blízkosti této hvězdy, někdy také označované jako Severka, míří svým severním koncem zemská rotační osa. Pouhým okem spatříme Polárku jako osamocenou hvězdu. Avšak v malém dalekohledu již spatříme druhou složku - průvodce Polárky. Pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST) se nyní podařilo objevit dalšího průvodce Polárky. Polárka je tedy trojhvězdou!
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
