Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Petr Sobotka Hvězdy

Výbuch obří hvězdy

ró Cas
Astronomové pozorují hvězdu před výbuchem. Při tom posledním v roce 2000 se od hvězdy odtrhlo množství látky srovnatelné s hmotností desetitisíci Zemí. Byl to dosud největší výbuch jaký astronomové u takových hvězd zaznamenali.
Karel Mokrý Sluneční soustava

C/2002 V1 (NEAT)

Kometu nynA­ znA!mou pod oznaÄ enA­m C/2002 V1 (NEAT) objevili astronomovA(c) z americkA(c)ho projektu NEAT, vedenA(c)ho Eleanor Helinovou, na snA­mcA­ch poA A­zenA1/2ch 1,2-m zrcadlovA1/2m dalekohledem na havajskA(c) Mt. Haleakale 6.listopadu 2002.
Kometu nynA­ znA!mou pod oznaÄ enA­m C/2002 V1 (NEAT) objevili astronomovA(c) z americkA(c)ho projektu NEAT, vedenA(c)ho Eleanor Helinovou, na snA­mcA­ch poA A­zenA1/2ch 1,2-m zrcadlovA1/2m dalekohledem na havajskA(c) Mt. Haleakale 6.listopadu 2002.
Snímek komety C/2002 V1 (NEAT) byl pořízen v noci z 8./9. ledna 2003 1.06-m KLENOT teleskopem Observatoře Kleť CCD kamerou Photometrics Serie 300 expozicí 60 sekund. Zobrazené pole má velikost 0.3 x 0.3 stupně, sever je nahoře a západ vpravo.
Pozorovatelé Miloš Tichý a Michal Kočer

Kometa je pozorovatelná malými dalekohledy či triedry, ale velmi rychle klesá k obzoru. Mapka k vyhledánbí komety na obloze.
Zdroj: HaP České Budějovice

Petr Bartoš Sluneční soustava

Jak jsem (ne)pozoroval kometu C2002 X5

V sobotu 11.ledna 2002 jsem měl službu na Hvězdárně Fr. Pešty v Sezimově Ústí. Odpoledne bylo poměrně zataženo, ale již k večeru se začínalo vyjasňovat. Ovzduší bylo krásně vymrzlé, obraz byl jasný. Vzpomněl jsem si, že na astru jsou informace o dvou kometách. Ta první - 2002 X5 - se nachází právě v souhvězdí Orla, které je ovšem lépe vidět před východem Slunce.
Karel Mokrý Vzdálený vesmír

Kde končí Galaxie?

ghostly ring
ghostly ring
Prstenec obklopující
Galaxii
Naši Galaxii obklopuje prstenec hvězd. Ještě donedávna si astronomové mysleli, že na okraji se Galaxie postupně vytrácí. Objev "přízračného prstence" tuto doměnku vyvrací. Původ tohoto prstence je zatím neznámý. Je možné, že se jedná o zbytky jiné galaxie, která byla Mléčnou dráhou pohlcena. Nelze vyloučit, že prstenec vznikl současně s naší galaxií. Objev byl potvrzen nezávislou skupinou astronomů.
Michal Švanda Sluneční soustava

Slunce dělá mexickou vlnu

vlna na povrchu slunce - supergranulace
vlna na povrchu slunce - supergranulace
vlna na Slunci
Naše Slunce má na svém povrchu struktury, které rotují rychleji, než se otáčí samotné Slunce. Vědci tyto struktury nazývají supergranule. Díky kvalitním datům ze sondy SOHO vědci věří, že objevili, proč se supergranule pohybují rychleji, než se Slunce otáčí. Ony se totiž vůbec rychleji neotáčí. Zdánlivá rychlá rotace je jen iluzí způsobenou obrazcem vln, podobně jako když diváci dělají v hledišti mexickou vlnu při sportovní události.
Pavel Koten Vzdálený vesmír

Gravitace se šíří rychlostí světla

Na konferenci Americké astronomické společnosti v Seattle byly prezentovány výsledky prvního přesného měření rychlosti šíření gravitace. Gravitace se podle tohoto experimentu šíří rychlostí světla, tedy podle předpokladů obecné teorie relativity.
Karel Mokrý Kosmonautika

CHIPS není jen k jídlu

V sobotu 11. ledna vynese raketa Delta II satelit CHIPS (Cosmic Hot Interstellar Plasma Spectrometer). Ten bude zkoumat mezihvězdný prach a plyn - "stavební součástky" hvězd a planet.

Karel Mokrý Kosmonautika

Vesmírné technologie

Technologie vyvíjené v rámci vesmírného programu ESA jsou postupně uváděny do praktického života na Zemi. Příklady mohou být navigační zařízení pro slepce, nebo chlazení pro posádky rallye Paříž-Dakar. Posledně jmenovaný příklad sice není aplikace v běžném životě, ale jedná se o test technologií, které se mohou v budoucnu prosadit v běžné výrobě.

Kamil Hornoch Úkazy

Aktuální viditelnost komet

Kometa C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa) dosáhla 6. ledna 2003 jasnosti 6.3 magnitudy a je vidět jakýmkoli triedrem připevněným na stativu. Ve větším dalekohledu je patrný i slabý ohon. Kometa se nadále zjasňuje, i když pomaleji, než se očekávalo.

Kometa C/2002 V1 (NEAT) dosáhla 6. ledna 2003 jasnosti 7.3 magnitudy apokračuje v rychlém zjasňování. Je rovněž vidět triedrem na stativu. Je úhlově podstatně větší než C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa) a s menším středovým zjasněním.

Obě komety lze snadno vyhledat v předpovězených polohách dle mapek.

Pavel Koten Kosmonautika

Čínská generálka úspěšná

Shenzhou IV
Shenzhou IV
Vnitřek lodi Shenzhou IV
s testovacími figurínami
taikonatů
Let kosmické lodi Shenzhou 4, který je všeobecně považován za poslední zkoušku před prvním pilotovaným letem, byl úspěšně zakončen nedělním přistáním v čínské provinci Vnitřní Mongolsko.
Karel Mokrý Kosmonautika

Čína chce letos vyslat člověka do vesmíru

V druhé polovině roku by měla odstartovat první čínská vesmírná loď. s kosmonautem na palubě. Přislíbila to ve čtvrtek oficiální čínská média s odvoláním na tamní odborníky. Čína by se tak stala třetí zemí světa schopnou vyslat člověka do kosmu.

Petr Bartoš Ostatní

Nový rok 2003

Tak máme opět jeden rok za sebou a musíme si zvykat psát v datumu jinou číslovku. Právě nám začal 3. rok nového tisíciletí a to je příležitost především pro přání, předsevzetí a bilancování. ¨

Dovoluji si Vám, příznivcům ASTRO.CZ, popřát jménem výkonného výboru České astronomické společnosti mnoho zdraví a pracovních i životních úspěchů v novém roce.

Karel Mokrý Sluneční soustava

Planeta s prstenci... která?

Krásné prstence... ale pozor - nedíváte se na snímek planety Saturn! Rozmístění a jasnost měsíců může být jedním z vodítek, že se nejdedná o nejznámější planetu s rozsáhlým systémem prstenců. Druhým neobvyklým jevem je poměr jasnosti prstenec/planeta. Jedná se o Uran - dalšího plynného obra v sluneční soustavě. Nachází se ve vzdálenosti 3 miliard kilometrů, přibližně dvacetinásobku vzdálenosti Země - Slunce.

Karel Mokrý Vzdálený vesmír

Záhada energetických elektronů

Kde se vzaly urychlené elektrony? Otázka, kterou si kladou astronomové studující zajímavou hvěydokupu RCW 38. Tuto hvězdokupu obklopuje oblak urychlených eletronů. Vysokoenergetické částice mohou dramaticky změnit chemické vlastnosti disků, které mohou obklopovat hvězdy v tomto objektu.

Kamil Hornoch Sluneční soustava

Blíží se dvojice jasných komet

Tiskové prohlášení ČAS číslo 44

Začátek roku 2003 nám přinese možnost sledovat dvě jasné komety, které budou zřejmě natolik nápadné, že je bude možné pozorovat i pouhým okem, zejména pak na tmavší obloze mimo města. Podobně jasné komety jsme mohli pozorovat naposledy v letech 1996, 1997 a na jaře letošního roku. Tentokrát však bude zcela výjimečná situace v tom, že obě komety dosáhnoumaximální jasnosti krátce po sobě - v rozmezí necelého měsíce. Pro Zemi tyto komety nebudou představovat žádné nebezpečí, naopak nabídnou pěknou podívanou pro její obyvatele.

Karel Mokrý Kosmonautika

Galileo opraven

Sonda Galileo začala přenášet důležitá vědecká data. Po listopadovém těsném přiblížení k Jupiteru byla sonda vystavena intenzivní radiaci a došlo k poškození, v jehož důsledku nebylo možné získat data uložená na pásce. Inženýři vystopovali původ chyby (poškozená dioda) a nyní dokončili opravu sondy.

Karel Mokrý Ostatní

Virtuální observatoř

Při každém výzkumu je třeba nejdříve sehnat data. Což občas bývá problém. Nyní se připravuje systém, který umožní přístup k libovolným pozorováním daného objektu. Během několika okamžiků umožní získat informace z katalogů po celém světě, včetně starých pozorování. V průběhu příštích dvou let to umožní Astrofyzikální Virtuální Observatoř (Astrophysical Virtual Observatory - AVO). I když byla založena minulý rok, již nyní nabízí unikátní výzkumný nástroj který umožní mnoho nových objevů.

Karel Mokrý Úkazy

Afrika - úplné zatmění Slunce

Úplné zatmění je natolik úchvatný úkaz, že ho prakticky nelze popsat slovy. Za prvé: je to úžasná náhoda, že Měsíc je čtyřistakrát menší než Slunce a současně je k nám také čtyřistakrát blíže. Obě tělesa proto mají při pohledu ze Země prakticky stejnou úhlovou velikost kolem půl stupně a Měsíc při své cestě oblohou dokáže občas Slunce zcela zakrýt. Slunce tak na krátkou chvíli zmizí a my v okolí temného měsíčního kotouče spatříme vnější sluneční atmosféru, odborně nazývanou koróna. 4. prosince 2002 došlo k úplnému zatmění Slunce v jižní Africe.

Pokračování na serveru www.rozhlas.cz



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »