ČAM 2011.07 - LBN 134 – temná mlhovina v LištičceV sobotu 16. listopadu 2013 v 16:10 uvede Český rozhlas Plus pořad Nebeský cestopis s astrofyzikem prof. RNDr. Petrem Kulhánkem, CSc. Hlavním tématem bude temná hmota ve vesmíru.
Kometa ISON 12. listopadu. Autor: Michael Jäger.Dlouho očekávané kometě ISON narostl druhý ohon, jak se přibližuje ke Slunci. Ve středu 13. listopadu ráno zaznamenalo několik pozorovatelů nezávisle na sobě prudké zjasnění komety. Ta skokově zjasnila o cca 1 mag a její jádro zdvojnásobilo produkci vody. Kometě při cestě ke Slunci zbývají už jen dva týdny, pomalu se tak na ranní obloze přibližuje obzoru a do samotného průletu se budou podmínky její viditelnosti už jen zhoršovat. Navíc je stále nejasné, zda se průletu dožije. V těchto dnech již ale pozorovatelé hlásí její viditelnost pouhýma očima.
Proxima Centauri na snímku z HST Autor: NASA a ESAJasně zářící objekt na snímku, který pořídil Hubblův kosmický dalekohled HST, je nejbližší hvězda vzhledem ke Slunci: Proxima Centauri.
Ladislav Weinek v r. 1881. Autor: Prager Presse.Ladislav Weinek, původně László, sám se ale psal Ladislaus (*13. února 1848 v Ofen, dnes část Budapešti – 12. listopadu 1913 v Praze) přišel v roce 1883 do Prahy, stal se zde ředitelem klementinské hvězdárny a také profesorem astronomie na pražské německé Karlo-Ferdinandově universitě. Za jeho působení se klementinská hvězdárna zcela germanizovala, po odchodu G. Grusse zůstal veškerý personál už jen německý.
Kometa C/2013 R1 (Lovejoy) 12.11.2013 Autor: Martin GembecČasto zmiňovaná kometa C/2012 S1 (ISON) zdaleka není tou nejhezčí, která je nyní na obloze vidět. Tou je kometa C/2013 R1 (Lovejoy). Další komety na ranní obloze se však nechtějí zahanbit a buď se zjasnily, nebo se právě zjasňují. Proč je Lovejoy tak jasná a ISON stále ne a ne ji dohnat?
Hvězdokupa NGC 3572 a její okolí - eso1347 Autor: ESO/G. BeccariTisková zpráva Evropské jižní observatoře (047/2013): Astronomové ESO pořídili dosud nejlepší snímek podivného oblaku kolem hvězdokupy NGC 3572. Tento nový záběr ukazuje, jakým způsobem hvězdný vítr vycházející ze skupiny mladých hvězd přetvořil oblaka plynu a prachu do podoby bublin, oblouků a podivných útvarů známých jako sloní choboty. Nejjasnější hvězdy této hvězdokupy jsou mnohem hmotnější než Slunce a zakončí svůj krátký život explozí supernovy.
HST pořídil snímky zajímavé planetky P/2013 P5 Autor: NASA, ESA, and D. Jewitt (UCLA)Astronomové studovali hlavní pás asteroidů ve Sluneční soustavě pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST. Podařilo se jim objevit planetku s šesti „kometárními“ prachovými ohony. Asteroid předběžně pojmenovaný P/2013 P5 se podobá rotujícímu zahradnímu postřikovači.
Česká kosmická kancelář Autor: Česká kosmická kancelářCentrum studentských aktivit České kosmické kancelář upozorňuje na aktuálně zařazené a probíhající programy pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku.
Mapa oblohy 6. listopadu 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 11. 11. do 17. 11.
Měsíc je mezi čtvrtí a úplňkem. Večer je vidět Venuše, v druhé polovině noci Jupiter a Mars. Slunce pokračuje ve zvýšené
aktivitě. Ráno je stále vidět několik jasnějších komet. Kosmická stanice měla dočasně 9 kosmonautů, tři se vrátí na Zemi v Sojuzu
TMA-09M už v pondělí.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 13. listopadu v 19:00 SEČ.
Animace letu GOCE po zemské orbitě Autor: ESAČtyři a půl roku prováděla z nízké oběžné dráhy předtím nevídaný výzkum Země, letos na podzim ale evropské sondě GOCE došlo palivo, mise skončila a satelit padá vlivem tření o zbytky atmosféry na nízké orbitě zpět k povrchu Země. Nikdo neví přesně čas ani místo, chování družice již není ze Země kontrolovatelné. Může naše čtenáře zasáhnout kus GOCE na vycházce se psem?
Ronald Ellwin Evans mladší Autor: http://www.spacefacts.de Letošního 10. listopadu by se dožil 80 let americký vojenský letec a astronaut Ronald Ellwin Evans mladší. Bohužel již před třiadvaceti lety jej ve spánku postihl infarkt, na jehož následky zemřel. Zřejmě není známý přesný čas skonu, proto se můžeme setkat se dvěma daty úmrtí. Evansovi bylo v té době pouhých 56 let.
Koláž zachycuje observatoře ESO v Chile na jednom fiktivním záběru - eso1346 Autor: ESO/M. KornmesserTisková zpráva Evropské jižní observatoře (046/2013): ESO dnes slaví 50 let úspěšné spolupráce s Chile. Toto partnerství umožnilo evropské i chilské astronomii posunout hranice vědy, technologií a lidského poznání.
Meteorit Čebarkul, největší úlomek z bolidu Čeljabinsk ze 14. února 2013 Autor: BBCV prestižním vědeckém časopise Nature dnes vychází článek "Dráha, struktura a původ Čeljabinského tělesa"pod vedením českých astronomů z Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR. Pád malé planetky nad Ruskem 15. února letošního roku vyvolal celosvětovou pozornost a řada vědeckých týmů nyní tuto vzácnou událost analyzuje. Čeští astronomové se jí věnují od samého počátku a již 23. února jako první na světě rigorózní metodou spočítali dráhu tělesa. V novém článku dráhu a rychlost tělesa dále zpřesňují, studují jeho brzdění a rozpady v atmosféře a také vývoj prachové stopy, která po průletu bolidu v atmosféře zůstala. Zpřesněná dráha ve Sluneční soustavě se ukázala být velmi podobná dráze planetky 86039 (1999 NC43), což je velká blízkozemní planetka o průměru přes 2 km. Ve spolupráci s kanadskými astronomy, kteří jsou spoluautory článku, bylo ukázáno, že je jen nepatrná pravděpodobnost (1:10 000), že blízká shoda dráhy s takto velkou planetkou je čistě náhodná. Je tedy pravděpodobné, že Čeljabinská planetka a planetka 86039 byly kdysi součástí jednoho tělesa.
Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR ze dne 6. 11. 2013
Olympijská pochodeň, která poletí do vesmíru Autor: RoscosmosOlympijské hry jsou již hodně starou tradicí. V dřívějších dobách v jejich průběhu dokonce i utichaly války. Stejně tak je hezkou tradicí to, co zahájení her předchází, a sice turné zapálené olympijské pochodně různými kraji. Rusko, na jehož území budou v únoru 2014 zahájeny XXII. zimní olympijské hry, v tomto ohledu rozhodně není troškařem a olympijskou pochodeň se rozhodlo poslat na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS). Stane se tak ve čtvrtek 7. listopadu.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 193 ze 6. 11. 2013.
NGC 281 - Pacman Nebula Autor: Pavel Pech
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2013 obdržel snímek
„NGC 281 - Pacman Nebula“, jehož autorem je Pavel Pech.
Když japonští programátoři počítačových her představili 22. května 1980 hru Pac-Man, netušili jistě, že se stane hrou téměř kultovní, že se stane předlohou pro mnoho písniček a dokonce i pro televizní seriál. A stejně jako v kultech starých Řeků, jejichž hrdinové se často dostali na oblohu, stalo se tak i Pac-Manovi. Nemůže za to ovšem hromovládný Zeus, ale astronomové, kteří takto pojmenovali mlhovinu s jinak nepříliš poetickým označením NGC 281.
Rekonstruovaný sál s novým projektorem. Autor: Hvězdárna a planetárium BrnoHvězdárna a planetárium v Brně otvírá jednu z nejmodernějších projekcí – Přírodovědné digitárium. To návštěvníky zavede nejen za toulkami po vzdálených hvězdách a galaxiích, ale poslouží i k popularizaci dalších vědních oborů.
Mezinárodní kosmická stanice ISS Autor: NASAI na listopad 2013 si pro vás brněnská hvězdárna připravila skutečně zajímavé přednášky. Podíváme se na kosmologickou otázku mnoha vesmírů, klimatické změny na Zemi a navštívíme Mezinárodní kosmickou stanici a trošku se zasníme o věčném životě.
Oslava výročí úpické hvězdárny. Autor: Marcel Bělík.Ve čtvrtek 7. listopadu 2013 slaví úpická hvězdárna 54 let od svého otevření. Pracovníci hvězdárny k této příležitosti připravili bohatý program pro širokou veřejnost, který čítá odhalení tematické fotografické výstavy, přednášku o významné osobnosti barona Artura Krause a za jasného počasí rovněž pozorování noční oblohy. Během akce si budou moci návštěvníci prohlédnout dalekohled, jehož historie sahá až k samotným kořenům novodobých lidových hvězdáren. Celá akce začíná v 18 hodin a je zdarma.
Mapa oblohy 6. listopadu 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 4. 11. do 10. 11.
Měsíc dorůstá do první čtvrti. Večer je vidět Venuše, později také Neptun a Uran, v druhé polovině noci Jupiter a Mars.
Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě. Ráno je vidět několik zajímavých komet. Kosmická stanice bude mít nový přírůstek,
přiletí Sojuz TMA-11M.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. listopadu v 19:00 SEČ.
SpaceShipTwo druhý test s raketovým motorem 2013 Autor: Virgin GalacticSlunce výrazně zvýšilo aktivitu, blíží se k nemu kometa ISON. Podíváme se také netradičně na
planety Sluneční soustavy. Připomenem sondu Voyager 1, která vstoupila do mezihvězdného prostoru. Omrkneme přípravy sondy MAVEN
k Marsu, miniraketoplánů SpaceShip Two a Dream Chaser. Podíváme se také, jak funguje dalekohled na palubě letadla. Na závěr
nechybí netradiční pohled na počasí na Zemi a připomínka krás přírody a temné oblohy.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
