Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Sluneční soustava

Záhada kráterů na planetce Eros

Eros.jpg
Americká kosmická sonda NEAR (Near Earth Asteroid Rendezvous, start 17. 2. 1996) byla 14. 2. 2000 navedena poprvé v historii kosmonautiky na oběžnou dráhu kolem planetky Eros. Dne 14. 3. 2000 byla sonda přejmenována na NEAR Shoemaker. Bylo to na počest známého geologa Eugene M. Shoemakera, který ovlivnil svou prací desítky výzkumníků, zkoumajících planetky a komety. Zemřel v roce 1997 při automobilové nehodě během výzkumu impaktního kráteru v Austrálii. Patřil mezi členy týmu, který navrhoval vědecké vybavení sondy NEAR.
Miloslav Zejda Hvězdy

36. konference o výzkumu proměnných hvězd

Ve dnech 26. - 28. 11. 2004 se konala v prostorách Hvězdárny a planetária M. Koperníka v Brně 36. konference o výzkumu proměnných hvězd. Konference se zúčastnilo přes 60 zájemců o stelární astronomii z řad amatérů i profesionálů. Potěšitelné bylo zastoupení Astronomického ústav AV ČR a akademické obce. V průběhu konference proběhla i plenární schůze Sekce pozorovatelů proměnných hvězd, na níž bylo zvoleno nové vedení Sekce. Byla též představeno nové občanské sdružení Společnost pro studium proměnných hvězd.

Tomáš Metelka Exoplanety

Stavební kameny terestrických planet u mladých hvězd

Jedno z nejaktuálnějších a nejžhavějších astrofyzikálních témat současnosti, hon na extrasolární planety podobné Zemi, právě dostal důležitý impuls vycházející z nových pozorování spekter přístrojem MIDI na interferometru VLTI (ESO - Very Large Telescope Interferometer). Mezinárodní tým astronomů s jeho pomocí získal jedinečná infračervená spektra prachu ve vnitřních oblastech protoplanetárních disků kolem tří mladých hvězd, které jsou nyní ve stavu, který je pravděpodobně velmi podobný naší sluneční soustavě ve stavu před asi 4,5 miliardami let. Informace o objevu vychází tento týden ve vědeckém časopisu Nature.

Tomáš Metelka Kosmonautika

Rusko chystá misi k Phobosu

Ruský kosmický program neuskuteční žádnou misi k Měsíci nebo planetám před rokem 2009. Může za to nedostatek peněz. Řekl to ve čtvrtek Eric Galimov, planetolog a ředitel Institutu geochemie a analytické chemie V.I.Vernandského při Ruské akademii věd. Bezpilotní mise by měla zamířit k Marsu a přistát na jeho měsíci Phobos. Mise k pozemskému Měsíci je v blízké budoucnosti nepravděpodobná, doplnil své prohlášení.

Jiří Grygar Ostatní

FAQ: Jak se stát astronomem

Mezi všemi přírodními vědami má astronomie zvláštní výsadu, že přitahuje už v dětském věku mnohé zvídavé duše svou mimořádnou romantikou, poezií i filosofickým přesahem. Ne nadarmo se o astronomii hovoří jako o vědě královské.

Tento text je součástí FAQ - Často kladených otázek

Tomáš Metelka Sluneční soustava

Kráter Hale v Argyre basin

hale_crater_persp.jpg
Další pěkné počítačem zpracované obrazy povrchu Marsu uvolnila ESA. Pořízeny byly stereokamerou s vysokým rozlišením (HRSC) na palubě sondy Mars Express. Jde o detaily části kráteru Hale v oblasti Argyre basin na jižní polokouli Marsu.
Pavel Suchan Ostatní

Cenu Česká hlava obdržel také astronom Dr. Luboš Kohoutek

lubos_kohoutek.jpg
Tisková zpráva z 25. listopadu 2004

Letošní laureáti cen Česká hlava byli dnes představeni na tiskové konferenci v Praze. Mezi oceněnými vědci je také čestný člen České astronomické společnosti RNDr. Luboš Kohoutek, CSc., který je mezi českou veřejností znám mj. jako objevitel Kohoutkovy komety v roce 1973. Obdržel Cenu Unipetrol, a.s. Patria, jež se uděluje občanu ČR nebo osobě, která má nebo měla českou či československou státní příslušnost, jejíž mimořádný počin v oblasti základního nebo aplikovaného výzkumu či v oblasti technologických inovací nebo jejíž odborné či manažerské kvality se úspěšně prosadily v zahraničí v posledních několika letech. Na cenu České hlavy jej navrhla Česká astronomická společnost.

Tomáš Metelka Úkazy

375 let od prvního pozorování přechodu Venuše

Včera uplynulo přesně 375 let ode dne, kdy člověk poprvé vědomě pozoroval přechod Venuše přes sluneční kotouč. Zaznamenána tehdy byla pouze dvě pozorování na celé planetě. První doložené pozorování ovšem nebylo nic moc, protože bylo viditelné pouze ze západního okraje Evropy a začínalo necelou půlhodinu před západem Slunce. Pozorováno tedy bylo jen ze dvou míst v Anglii. Pozorovateli byli Horrocks, který si sám přechod vypočítal a jeho přítel Crabtree, kterému Horrocks předpověď pár dní před úkazem poslal. Ani vlastní pozorování se moc nepovedlo. Horrocks kvůli mši (byl knězem) zmeškal vstup Venuše před Slunce a Crabtree byl úkazem natolik překvapen, protože nevěřil tomu, že něco uvidí a tak zapomněl na jakákoliv měření nebo zákresy. Více naleznete na stránkách projektu VT-2004
František Martinek Kosmonautika

Kosmický robot, který chodí, jezdí a plazí se

ATRON.jpg
Je možné vyrobit robota, který umí chodit? Ano. A který se umí pohybovat na kolečkách? Bezesporu. A který se umí plazit? Samozřejmě. A je možné vyrobit robota, který je schopen pohybu všemi výše uvedenými způsoby? Ano, ukázalo se, že je to možné!

Funkční prototyp takového robota s názvem ATRON byl nedávno předveden v Japonsku. Je sestaven z několika stejných modulů, jejichž vzájemná poloha se mění podle situace, stejně se může měnit i způsob pohybu.

Miroslava Hromadová Multimédia

Nejdetailnější snímek Titanu (zatím)

sonda Cassini,26. íjna 2004
sonda Cassini,26. íjna 2004
Snímek Saturnova měsíce Titanu získala sonda Cassini zpracováním 9 obrázků, které pořídila 26. října 2004 během velmi blízkého průletu kolem tohoto měsíce. Představuje nejdetailnější pohled na tajemný disk Titanu. Soustředí se na 15° jižní šířky a 156° západní délky tohoto měsíce. Dobře jsou patrné změny na jeho povrchu a jasné mraky blízko jižního pólu.
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Radarová překvapení Titanu

laun.jpg
Radarové snímky Titanu získané při nedávném blízkém průletu okolo měsíce jsou stále vědeckou hádankou. Některé z nejzajímavějších útvarů na povrchu se pokusil vysvětlit Ralph Lorenz z Měsíční a planetární laboratoře Arizonské univerzity. Navrhuje například, že na Titanu mohou existovat ledové vulkány.
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Velký impakt měsíce Rhea

mimas.jpg
Rhea je druhým největším Saturnovým měsícem a po Titanu největším měsícem bez atmosféry. Byl objeven v roce 1672 Giovanni Cassinim a nyní byl Cassinim opět fotografován. Nově uveřejněný snímek byl pořízen úzko úhlovou kamerou sondy Cassini 24.října 2004. Nasnímán byl ve viditelném světle, ze vzdálenosti asi 1,7 milionu kilometrů. Osvětlení měsíce bylo dáno vzájemným postavením Slunce-Rhea-Cassini pod úhlem 40 stupňů. Obrazové rozlišení je přibližně 10 kilometrů na pixel. Sonda Cassini bude zanedlouho fotografovat tuto polokouli měsíce Rhea znovu. Dojde k tomu uprostřed ledna 2005, hned po tom, co přistávací sonda Huygens spočine na povrchu Titanu. Další snímky budou nejspíše ještě lepší než ty současné, protože jejich rozlišení bude mnohem vyšší. Má obsáhnout podrobnosti o velikosti až okolo 1 kilometru.
Pavel Suchan Ostatní

Změna adresy ČAS

Upozorňujeme, že 30.11.2004 končí dosílání pošty ze staré adresysekretariátu ČAS na novou. Proto prosíme všechny, kteří si ji ještěnezměnili ve svých adresářích, aby tak udělali nejlépe ihned. Nová adresa:
Česká astronomická společnost
Astronomický ústav AV ČR
Boční II/1401141 31 Praha 4
E-mail info@astro.cz
telefon 267 103 040
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Maličký Mimas, obrovský Saturn

2004-1119saturn-full.jpg

Drobný měsíc Mimas se zdá být ještě menším ve srovnání s obrovskou bílou bouří a tmavými vlnami na okraji mrakové skupiny v Saturnově atmosféře.

Ačkoli proudění v atmosféře, pohybující se od východu k západu, je na Saturnu mnohem mohutnější než na Zemi nebo dokonce na Jupiteru, rozdíly v rychlosti proudění mezi jednotlivými oblačnými pásy nejsou tak výrazné.

Snímek byl pořízen úzko úhlovou kamerou sondy Cassini již 25. září 2004, ze vzdálenosti 7,8 milionu kilometrů od Saturnu, skrz filtr citlivý na vlnovou délku infračerveného světla o středu na 727 nanometrech. Rozlišení snímku je 46 kilometrů na pixel.

Tomáš Metelka Kosmonautika

NASA úspěšně vypustila družici SWIFT

swift-launch-sm.jpg
NASA v sobotu ve 21:16 SEČ úspěšně vypustila družici SWIFT. Start se uskutečnil pomocí rakety Boeing Delta 2 ze startovacího komplexu 17A na mysu Canaveral. Asi 80 minut po startu byla družice úspěšně oddělena od druhého stupně rakety a úspěšně rozvinula své sluneční články.


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »