Astronomové poprvé identifikovali těžký chemický prvek vzniklý při kolizi neutronových hvězd

Astronomům se poprvé podařilo ve vesmíru detekovat nově vzniklý těžký chemický prvek, stroncium, vytvořený v pozůstatcích kolize dvou neutronových hvězd. Objev učinili na základě pozorování získaných pomocí dalekohledu ESO/VLT vybaveného spektrografem X-shooter. Výsledky byly publikovány v prestižním vědeckém časopise Nature a potvrzují předpoklad, že těžší chemické prvky ve vesmíru mohou vznikat i při explozivním spojení dvou neutronových hvězd. Přináší tak další díl komplikované skládanky popisující evoluci chemických prvků ve vesmíru.

Kosmický Yeti z úsvitu vesmíru se ukrýval v oblacích prachu

Astronomové využívající soustavu 66 radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/Submillimeter Array) objevili nevýrazné stopy ohromné v prachu zahalené galaxie s intenzivní tvorbou hvězd, jaká doposud nebyla pozorována. Její původ se datuje do období raného vesmíru. Nově objevená galaxie pojmenovaná 3MM-1 se nachází ve vzdálenosti 12,5 miliardy světelných roků od Země.

44. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 28. 10. do 3. 11. 2019. Měsíc bude v novu. Večerní soumrak je ozdoben planetami Jupiter a Saturn, později pozorujeme Neptun i Uran a za ranního svítání Mars. Nezapomeňme na Jupiter 31. 10., je tu úkaz tří měsíců. Slunce dosáhlo nejhlubšího minima aktivity. Svátek Sylvie přinese zákryt hvězdy planetkou Sylvia. Sonda InSight nejprve hlásila, že krtek se konečně zavrtal, aby v neděli přišly fotografie, že doslova vyskočil ven. Po 780 dnech ve vesmíru přistál miniraketoplán X-37. Curiosity zkoumá zajímavé jílovité horniny. Před 45 lety startovala sonda Luna 23 k Měsíci, ale přistání se jí nezdařilo.

Vědci rozluštili původ a chemické složení organických dun na Titanu

Vědecký tým pod vedením pracovníků University of Hawaii at Mānoa poskytnul odpověď na klíčovou otázku týkající se povrchu Saturnova měsíce Titan. Radarový snímek povrchových útvarů pořízený sondou Cassini zachycuje tmavé pruhy vytvarované z písečných dun organické povahy, které se táhnou v oblasti rovníku na značnou vzdálenost.

ČAM za září 2019: OU4 v SH2-129

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2019 obdržel snímek

„Oliheň“, jehož autorem je Zdeněk Vojč

Opět uběhl měsíc a v emailových schránkách poroty soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, proběhla komunikační smršť. Z ní se nakonec vyloupla vítězná fotografie České astrofotografie měsíce za září roku 2019. A s ní i její autor, Zdeněk Vojč. Ten si za svůj cíl vybral nebeský objekt OU4, který je však znám i pod mnohem poetičtějším jménem „Oliheň“.

První hnědý trpaslík z mise TESS potvrzený z hvězdárny v Ondřejově

"Je to hvězda nebo planeta?", pokládají si otázku astronomové zkoumající nové objevy z vesmírné sondy TESS. Pro systém TOI-503 není ani jedna z odpovědí správná. Hvězda TOI-503 je horká bílá hvězda a její souputník TOI-503b je první hnědý trpaslík objevený misí TESS a potvrzený ondřejovským týmem vedeným Petrem Kabáthem ve spolupráci s týmem z Harvardské univerzity a dalšími mezinárodními týmy.

VIDEO: Dobré vědět - Jak vážíme planety (a kosmonauty)?

Na příkladu Pluta si ukážeme, jak trnitá je někdy cesta k tomu, než se dovíme, jakou hmotnost mají objekty na druhém konci Sluneční soustavy. Kdyby mělo Pluto takovou hmotnost, jakou jsme mu předpověděli před sto lety, možná by nikoho ani nenapadlo konfrontovat jeho status plnohodnotné planety.

Kniha „Bačkorový astronom“ je na světě

Po knize astronomických fotografií „Nebeské perly české a slovenské astrofotografie“ se objevila kniha další. Není tentokrát čistě astronomická, byť snímků oblohy je v ní i tak dost. Její autor, astrofotograf a foto-ambasador ESO Zdenek Bardon, v ní propojil klasickou astronomii s cestovatelskými zážitky, i se svými zkušenostmi s velkými a ještě většími dalekohledy a jejich rekonstrukcemi.

Rover Curiosity objevil na Marsu dávnou oázu

Pokud bychom se vrátili zpět v čase do doby před 3,5 miliardami roků, jak by asi mohla vypadat planeta Mars? Astronomové NASA využívající data z roveru Curiosity publikovali na základě jeho pozorování vizualizovanou představu, jak to asi kdysi dávno vypadalo na Marsu v oblasti přistání tohoto dlouhodobě fungujícího robota. Dno kráteru Gale připomínalo solná jezera v oblasti Altiplano v Jižní Americe.

Solar Orbiter má zelenou

V testovacím středisku ESA v Mnichově proběhla rozlučka s evropskou kosmickou sondou Solar Orbiter, určenou pro výzkum Slunce. Máme fotografie od profesora Petra Heinzela, který byl na místě a také Česká televize odvysílala reportáž (odkaz v závěru). Podívejte se, jak vypadá sonda, která se v únoru 2020 vydá ke Slunci.

43. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 21. 10. do 27. 10. 2019. V neděli se vrací Středoevropský čas. Měsíc mění fázi od poslední čtvrti k novu. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je rekordně nízká. Proběhl první čistě ženský výstup do volného kosmu z paluby ISS. Před 50 lety se narodil čínský amatérský astronom, který je spoluobjevitelem komety Ikeya-Zhang, jež nás potěšila na jaře 2002.

Kometa 2I/Borisov z HST

V titulku článku je dosud nejdetailnější pohled na mezihvězdnou kometu 2I/Borisov. Jedná se o výsledek prvního pozorování z kampaně, která byla nachystána pro Hubbleův vesmírný dalekohled (HST). Další takové pozorování je v plánu v lednu 2020. Snímek zachycuje oblast bezprostředně kolem jádra komety, které je zahaleno oblakem prachu a na snímku tedy nemůže být vidět.

K přepólování magnetického pole Země dochází častěji, než jsme mysleli

Před půl miliardou roků vládli našim mořím trilobiti a pevniny byly sterilními pouštěmi. V té době si severní a jižní magnetický pól vyměňovaly polohy skoro 80× za pouhých několik miliónů roků, přičemž zde existovalo z geomagnetického hlediska nejvíce chaotické období v historii naší planety. Geologové z Ruské akademie věd a z Institut de Physique du Globe de Paris ve Francii měřili orientaci drobných zmagnetizovaných částic ve vzorcích horniny odebraných na severovýchodní Sibiři. Zdrojem byl soubor vzorků z rozdrobených skal vyčnívajících z řeky Chorbusuonka – pozůstatek z doby před 500 milióny roků, kdy zdejší krajina byla pokrytá vodou.

Otevřené setkání členů Sluneční sekce ČAS 2019

V sobotu 9. listopadu 2019 od 10 hodin Sluneční sekce ČAS pořádá tradiční setkání svých členů, na němž, kromě výměny zkušeností členů zabývajících se pozorováním Slunce a sluneční fyzikou jako takovou, bude hlavní náplní několik přednášek známých osobností. Z toho důvodu toto setkání není určeno jen členům Sluneční sekce, ale srdečně zváni jsou všichni, kdo mají zájem o Slunce a vše, co se na něm děje, a nebo třeba se jen  chtějí o něm dovědět něco zajímavého.

Obrazem: Hvězdné nebe nad Broumovským klášterem

V dnešní vřavě okolo světelného znečištění, které žel trápí už opravdu všechny (ač si to mnozí nechtějí přiznat) je těžké pohledat místa, kde by koexistovala kombinace pohledů ke hvězdnému nebi a nějaké kulturní či historické památky. K mému překvapení ale přeci jen pár takových míst najdeme i v nadmíru přesvětleném Česku. Mohl jsem se o tom přesvědčit v první polovině noci 4. září 2019, kdy jsem zavítal do Broumova. Prakticky přímo z centra města (ovšem za opravdu čistého vzduchu) se naskytly pohledy na Mléčnou dráhu z a v okolí Národní Kulturní Památky Broumovského kláštera.

Vychází podzimní Astropis roku 2019

Vychází podzimní Astropis roku 2019 (číslo 119), jehož obálku a barevné stránky uvnitř zdobí fotografie z posledního úplného zatmění Slunce a částečného zatmění Měsíce. Hlavním článkem tohoto čísla je první díl shrnutí astronomických objevů roku 2018, které vzniká každoročně ve spolupráci Jiřího Grygara a Davida Ondřicha. Historická témata jsou tentokrát zastoupena textem Pavla Pecháčka o Marii Mitchellové – americké astronomce a průkopnici rovného vzdělávání mužů a žen. Václav Pavlík pokračuje v rozhovorech s laureáty Nobelových cen – tentokrát debatoval s Rainerem Weissem.

Výzkumy v AsÚ AV ČR (150): ALMA odhaluje molekulární plyn v odtrženém ohonu medúzovité galaxie

Dynamika galaxií v nitru galaktických kup je v některých případech velmi komplikovaná. Astronomové s pomocí prvního českého pozorování interferometrem ALMA odhalili přítomnost molekulárního plynu v ohonu medúzovité galaxie ESO 137-001 a s využitím dalších dostupných pozorování diskutovali vznik tohoto plynu. Práce ukazuje, že vzájemné působení galaktického a mezigalaktického plynu může být velmi divoké. 

Dvacet nových měsíců planety Saturn – ano, dvacet!

Planeta Saturn se stala novým králem – alespoň co se týká počtu měsíců – právě přeskočila Jupitera. Tým astronomů, jehož vedoucím byl Scott S. Sheppard z Carnegie Institution for Science, objevil 20 nových satelitů kroužících kolem Saturnu. Tím vzrostl počet měsíců u planety s nápadným prstencem na 82 a byl tak překonán jejich počet u planety Jupiter, u níž bylo objeveno zatím 79 satelitů. Objev oznámilo Centrum pro malé planetky Mezinárodní astronomické unie IAU (International Astronomical Union's Minor Planet Center).

42. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 14. 10. do 20. 10. 2019. Měsíc je ve fázi mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je velmi nízká. Zemřel první člověk ve volném kosmu, Alexej Leonov. Na ISS pokračuje série výstupů do volného kosmu, nyní kvůli výměně baterií. Družice ICON se po dvou letech dočkala vypuštění. Před 30 lety byla vypuštěna k Jupiteru sonda Galileo.

Na Saturnově měsíci Enceladus objeven nový druh organických sloučenin

Nové druhy organických sloučenin, součástí aminokyselin, byly detekovány v gejzírech tryskajících z povrchu Saturnova měsíce Enceladus. Toto zjištění je výsledkem stále probíhajícího důkladného výzkumu dat získaných v rámci mise Cassini. Mohutné hydrotermální průduchy vyvrhují materiál z nitra měsíce Enceladus, který je následně smíchán s vodou z hlubokého podpovrchového oceánu Enceladu ještě předtím, než je tato směs vyvržena do okolního prostoru v podobě vodní páry a ledových krystalků. Nově objevené molekuly kondenzují na povrchu krystalků ledu, kde byla ve sloučeninách zjištěna přítomnost dusíku a kyslíku.