Ovce, Magellanova mračna a airglow z Te Mata peak. Autor: Petr Horálek.Opouštíme město duchů (a snad navždy!) s trochou nejistoty v páteři. Plán byl totiž pracovat v kuse až do odletu do ráje, což se s realitou nakonec úplně nesešlo. Nevědomky se nám proto otevřely brány do tohoto jižního světa pro ryzí cestovatele, což při prioritním zájmu vydělat člověku ubíralo na spontánnosti i nadšení z čistého cestovního ducha. Následující tři týdny tak byly ve stylu „Dobře, zkusíme to tam, a když tam nic nebude, aspoň se tam podíváme na přírodu.“ Postupně jsme tak vyrazili na pár lokálních „kýčů“ (rozuměj nejčastěji fotografovaných přírodních útvarů) a já si při nálezu relativně nadějné lokality pro pracovní příležitosti objevil svůj první opravdu pamětihodný kousíček Zélandu pro astrofotografii.
kolidující galaxie ve vzdáleném vesmíru zobrazené gravitační čočkou - eso 1426 Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/NASA/ESA/W. M. Keck ObservatoryALMA využívá metody Sherlocka Holmese
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (026/2014): Mezinárodní tým astronomů pořídil dosud nejlepší záběr kolize dvou galaxií, ke které došlo v době, kdy bylo stáří vesmíru poloviční než dnes. K výzkumu použili radioteleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) a řadu dalších pozemních i kosmických dalekohledů. Díky využití ‚lupy galaktických rozměrů‘ (gravitační čočky) se vědcům podařilo zaznamenat dosud nespatřené detaily. Provedený výzkum galaxie H-ATLAS J142935.3-002836 prokázal, že tento složitý a vzdálený objekt svým vzhledem připomíná dobře známé nedaleké kolidující galaxie Antény.
Polární záře 20. února 2014. Autor: Ole Salomonsen.
Pražská pobočka ČAS pořádá ve dnech 26.9 až 3.10. Letecký „zálet za polární září“ do norského Tromso a Alty. Vzhledem k tomu, že neočekávané okolnosti zabránily několika účastníkům v absolvování výletu, uvolnila se místa pro případné zájemce na poslední chvíli.
Takoví gekoni byli na palubě Fotonu Autor: Facebook/RoskosmosPrvní zářijový den přistála zpět na Zemi ruská bezpilotní loď Foton po šesti nedělích na oběžné dráze, kdy na její palubě probíhaly pokusy s živočichy či materiály. Hlavní položka nákladu – pět gekonů, kteří se stali kosmonauty kvůli studiu svého sexuálního chování – se bohužel vrátila bez známek života.
Série pozorování oblaku G2 zobrazená v souřadnicích pozice—rychlost mezi roky 2004 a 2013. Je dobře patrné, že pohyb oblaku se s přibližováním k Sgr A* zrychluje a současně je tvar oblaku narušován gravitací černé veledíry Autor: Max Planck Institute for Extraterrestrial PhysicsV roce 2002 byl na snímcích okolí centra naší Galaxie objeven prachový oblak, který dostal označení G2. O deset let později se ukázalo, že oblak míří po vysoce eliptické dráze k samotnému centru Galaxie, kde sídlí černá veledíra o hmotnosti asi 4 milionů sluncí. Fyzikální podstata tohoto oblaku však doposud není známa. M. Zajaček, diplomant V. Karase z AsÚ, se věnoval mimo jiné i simulacím průletu hvězd zahalených v oblaku prachu kolem černých veleděr. Zřejmou motivací byla předpověď chování oblaku G2 po jeho průletu.
pozorování Kadaň 1 Autor: Martin GembecV sobotu 30. srpna večer se v pěkném prostředí zahrad Františkánského kláštera v Kadani konalo setkání pod hvězdnou oblohou s astronomem RNDr. Pavlem Pintrem. Dle odhadu si více než 80 lidí bez rozdílu věku nenechalo ujít tuto zajímavou akci.
Exploze zařízení SpaceX u města McGregor v Texasu Autor: Spaceflightnow.comDvaadvacátý srpen letošního roku nebyl evidentně předurčen stát se šťastným dnem dobývání kosmu. O navedení evropských navigačních družic na špatnou dráhu jsme již psali a v ten stejný den došlo v Texasu po startu k explozi testovací „odrůdy“ rakety Falcon 9 společnosti SpaceX. Přestože příčiny tohoto nezdaru jsou už víceméně známy, SpaceX nyní pozastavila lety raket Falcon.
Zdeněk Kopal Autor: Město LitomyšlPřínos Zdeňka Kopala pro astronomii je srovnáván s přínosem Václava Havla pro politiku či Bedřicha Smetany pro hudbu. Město Litomyšl si tohoto významného rodáka velice váží, důkazem toho byly oslavy před deseti lety a realizace unikátního sochařského díla, dvojhvězdy, které připomíná Kopalovu práci přímo v místě jeho rodného domu. Samozřejmě že i oslavy stého výročí narození tohoto nejvýznamnějšího českého astronoma XX. století budou stát za to. Jarní sérii akcí už máme zdárně za sebou. Teď nás čeká ta podzimní.
Nitro Měsíce je pravděpodobně ještě žhavé Autor: National Astronomical Observatory of Japan Mezinárodní tým vědců, jehož vedoucím byl Yuji Harada z Planetary Science Institute, objevil, že v nitru Měsíce existují tekuté vrstvy a že jejich ohřev je generován gravitací Země. Tyto závěry byly odvozeny na základě porovnání deformací Měsíce, které přesně změřila japonská kosmická sonda Kaguya (původně SELENE – Selenological and Engineering Explorer) a některé další sondy. Tyto objevy naznačují, že nitro Měsíce ještě zcela nevychladlo a neutuhlo, a také to, že je stále ještě teplé v důsledku působení Země. Tento výzkum poskytnul možnost znovu prověřit, jak se Země a Měsíc vyvíjely od svého vzniku v důsledku vzájemného ovlivňování až do současné doby.
Mapa oblohy 3. září 2014 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 1. 9. do 7. 9.
Měsíc je kolem první čtvrti. Mars a Saturn jsou vidět jen večer za soumraku. Ráno stoupá nad obzor nejprve Jupiter a po něm i Venuše. Aktivita Slunce je opět nižší. ISS se po ránu občas může trefit na sluneční kotouč.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 3. září ve 21:00 SELČ.
Konec kiwi sezóny - párty pod Mléčnou dráhou na sadu. Autor: Petr Horálek.Po půlměsíci života v předraženém světě farmářů padlo jasné rozhodnutí aplikovat „working“ v názvu víza a začít notně střádat nějaké ty dolárky do kasičky před bankrotem. Což o to, vůle by byla, ale těžká neochota Kiwáků komunikovat přes email (jak by taky, když je těžké shánět i internet zadarmo) znamenala překotnou revizi všech schopností, jaké doposud člověk v komunikaci měl, a začít nanovo. Ti, co toto čtou a už si working holiday na Zélandu zažili, asi shovívavě posouvají koutky. Ale já se prostě rád učím za běhu, takže si, prosím, neklepejte na čelo, že jsem s tím nepočítal. Každopádně – noc strávená v kempu Rotorui byla poslední výletní, pak jsme zapřáhli oře a vydali se přímo do doupěte shonu všech brigádníků – na Bay of plenty mezi stovky sadů s kiwi.
meteory z vesmíru Autor: NASALaická veřejnost, tedy lidé, kteří se rádi podívají na nebeské divadlo, jakým jsou Perseidy v srpnu či Geminidy v prosinci, asi často neuvažují o tom, odkud tato tělíska pocházejí a že mohou představovat pro lidstvo velké nebezpečí. Vědci však o tomto možném problému vědí a neustále se snaží přijít na to, jak mu předejít.
Výsledek 3D hydrodynamické simulace druhotné tvorby hvězd ve hmotných hvězdokupách: hustota (vlevo nahoře), teplota (vpravo nahoře) rychlost (vlevo dole), model (vpravo dole) Autor: Astronomický ústav AV ČRJe známo, že ke zrodu hvězd dochází v chladných místech obřích molekulárních oblaků. Hmotnosti hvězd jsou však mnohonásobně nižší než jsou hmotnosti jednotlivých oblaků, proces fragmentace oblaků vede ke vzniku hvězdokup. Menší, rychle se rozpadající skupiny zahrnující desítky až stovky hvězd, se nazývají OB asociace. Větší otevřené hvězdokupy zahrnující tisíce až desítky tisíc hvězd žijí déle. Kulové hvězdokupy, kterých známe v Mléčné dráze zhruba 150, jsou složeny ze stovek tisíců až miliónu hvězd. Tyto hvězdné soustavy patří k nejstarším objektům, jejichž stáří je srovnatelné se stářím samotného vesmíru. Podobně velké soustavy vznikají během srážek galaxií, což je známo např. z pozorování srážky dvojice spirálních galaxií nazvané Tykadla. Okolnosti zrodu hmotných hvězdokup jsou však zahaleny tajemstvím a jsou předmětem dohadů a polem soutěže několika alternativních teorií.
Vznik hvězd v jižní Mléčné dráze - eso1425 Autor: ESO/G. BeccariTisková zpráva Evropské jižní observatoře (025/2014): Tento snímek byl pořízen pomocí dalekohledu MPG/ESO a kamery WFI (Wide Field Imager), které pracují na observatoři La Silla v Chile. Zachycuje pozoruhodné oblasti s probíhajícím vznikem hvězd, které jsou pozorovatelné v Mléčné dráze na jižní polokouli. Levé části snímku dominuje hvězdokupa NGC 3603 ležící 20 tisíc světelných let od nás ve spirálním rameni Galaxie, které se na obloze promítá do souhvězdí Kýlu a Střelce (Carina-Sagittarius). Vpravo pak vidíme seskupení zářících oblaků plynu známé jako NGC 3576, které je od nás vzdáleno jen asi 10 tisíc světelných let.
Záznam denního bolidu z Úpice Autor: Macel BělíkNení to úplně časté, že by si člověk, byť astronom z povolání, mohl u ranní kávy poslechnout z reproduktoru radiového detektoru meteorů několika sekundový svist a následně i prohlédnout reálný obraz detekce prolétnuvšího denního bolidu na monitoru přijímače na Hvězdárně v Úpici.
Animace oddělení stupně Fregat s družicemi od zbytku rakety Sojuz Autor: ESARuská raketa Sojuz v pátek vynesla z tropického kosmodromu v Jižní Americe na oběžnou dráhu první plně operační družice evropského systému Galileo. Záhy se však ukázalo, že družice vysadila na naprosto jiné orbitě. Příčiny selhání a jeho dopady na misi jsou zatím neznámé.
Ohromen jižním zatměním. Autor: Petr Horálek.Trýznivé účinky cyklóny měly udeřit od severozápadu už v den zatmění, takže jsme se vydali na jihovýchod. V den úkazu jsme se probudili v kempu Ohope Beach za bubnujícího střídavého deště na střechu stanu, při pohledu přes plášť s několika dírami do blankytné oblohy, kterou však v dáli stíhaly další blížící se frontální hradby. To už jsme byli daleko od Aucklandu, poblíž městečka Opotiki, kde nám maorská babička dala 15 minut volného internetu v místní knihovně. Podle posledních modelů se ukázalo, že nejvhodnější bude cestovat směr Gisborne na východním pobřeží (severního ostrova) a hledat lokální díru v mracích…
Mapa oblohy 27. srpna 2014 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 25. 8. do 31. 8.
Měsíc je po novu. Mars a Saturn jsou vidět jen večer za soumraku. Ráno stoupá nad obzor nejprve Jupiter a po něm i Venuše. Aktivita Slunce se mírně zvýšila. ISS se občas může trefit a přeletět sluneční kotouč. Pozorovat můžeme také Uran a Neptun nebo kometu C/2014 E2 (Jacques).
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 27. srpna ve 21:00 SELČ.
Tohle jsem si nikdy nepředstavoval ani v nejdivočejších snech! ... napsal R. Wiseman na Twitter Autor: Twitter/Reid WisemanV závěru pracovního týdne něco na odlehčenou: Mračno částic a plynu bylo ohromnou silou vyvrženo ze Slunce a po čtyřech dnech letu vesmírem zasáhlo naši planetu. Výsledkem byla přímo oslňující polární záře (žel viditelná pouze ze severu Ameriky), která přirozeně upoutala pozornost astronauta Reida Wisemana, t. č. člena 40. základní posádky stanice ISS, a naštěstí i objektivu jeho foťáku.
Velké Magellanovo mračno. Autor: Petr Horálek.„A co jsi čekal, je to farmářská země,“ to mi pořád hlučí v hlavě po tolika dnech strávených v čistém, ale marihuanou zahuleném světě u protinožců. Už ani nevím, jestli ten hlas jde ze mě, nebo si přehrávám něčí slova při každém podivu nad tím, co ten Zéland vyvádí za koniny. Skoro po třetím měsíci doufám, že bude ještě jednou přesídlen, protože co tu James Cook zasadil za sémě, to by se i Alžbětka na stará kolena mohla stydět. Samozřejmě, je to mladá země, sami „místňáci“ to s oblibou říkají. Ale něčeho je přeci jen trošku moc. No dobře ale, chtělo by to trošku popořadě. Rozhodl jsem se trošku neotřelým a patřičně kritickým způsobem mně vlastním vynést na světlo pár poznatků, ale i zážitků ze světa nejjižnějších britských protinožců. Snad nebudete jen kroutit hlavou, ale taky se trošku bavit, ačkoliv ne vždy zabřednu jen do nebeského světa jižních hvězd.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
