Minulý týden zahájilo řídící středisko provádění série manévrů k postupnému navedení evropské kosmické sondy Venus Express blíže k povrchu zkoumané planety. Na upravené dráze bude sonda schopna pozorovat doposud neprozkoumané oblasti a studovat jevy, které doposud nebyly v jejím dosahu.redakceOstatní
Logo České astronomické společnostiSoučasné logo ČAS v poslední době přestává vyhovovat nárokům na použití - především logo neevokuje spojení s ČAS. Existuje mnoho talentovaných grafiků, kteří nám budou schopni s úkolem pomoci, proto se Česká astronomická společnost rozhodla vyhlásit soutěž o vytvoření nového návrhu loga.
Připravovaná kanadská družice NEOSSat.Kanada vyvíjí družici, která bude jako první na světě určená k objevování a sledování asteroidů, stejně tak i ke sledování jiných družic. Tato družice s názvem NEOSSat (Near Earth Object Surveillance Satellite) významně přispěje ke zlepšení v oblasti sledování planetek, u nichž hrozí srážka se Zemí, a také při sledování družic, kroužících kolem Země po velmi vzdálených oběžných drahách.
Česká astrofotografie měsíce9. srpna letošního roku dojde k ojedinělé astrofotografické události. V malé kopuli Hvězdárny v Úpici, která ukrývá historický dalekohled dr. Bečváře a která nese i jeho jméno, budou slavnostně odhaleny plakety prvních dvou "astrofotografů roku". Ti vzešli z mnoha účastníků zatím dvouleté soutěže "Česká astrofotografie měsíce", kterou vyhlašuje Česká astronomická společnost za podpory Hvězdárny v Úpici.
Kandidát na kvarkovou hvězdu RX J185635-375. Autor: ESO O existenci černých děr dnes už asi nikdo nepochybuje. Tyto objekty, teoreticky odvozené z obecné teorie relativity Albertem Einsteinem již v roce 1916, byly o desítky let později skutečně pozorovány - i když, jak jistě víte, pouze nepřímo [1].
Setkání tří rudých skvrn na Jupiteru.Tato sekvence obrázků z Hubblova kosmického dalekohledu HST nabízí doposud nevídaný pohled na planetární setkání tří rudých skvrn, které se náhodně seskupily do jednoho místa v atmosféře planety Jupiter.
Kometa Lulin, zdroj: http://cometas.astronomiaonline.com
Tato rubrika je pravidelně připravována a publikována ve Zpravodaji SMPH. Rozhodl jsem se ji nadále zveřejňovat v upravené podobě také na webu. Vzhledem k tomu, že se jedná o první takto zveřejněný text, omluvte, prosím, některeé diskontinuity. Na rozdíl od tištěné podoby tento článek neobsahuje efemeridy a mapky. Efemeridy jednotlivých těles naleznete na stránkách International Comet Quarterly (ICQ). Aktuální mapky případným zájemcům na požádání vytvořím.
Jílovité minerály v deltě prastaré řeky na povrchu Marsu.Dvě vědecké studie na základě dat z americké sondy MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) odhalily, že rudá planeta byla kdysi dávno pokryta rozsáhlými jezery, tekoucími řekami a dalšími rozmanitými variantami vlhkého prostředí, které mohlo posloužit jako vhodné útočiště případnému životu.
Kuličky měsíčního vulkanického skla.Vědci analyzovali vzorky měsíčního sopečného skla, které dopravila na Zemi posádka Apolla 15. Ke zjištění přítomnosti vody použili nové analytické metody. Výzkum jasně naznačuje, že voda byla na Měsíci přítomna v počáteční fázi jeho vývoje.
Rakety Jupiter projektu Direct 2.0Člověk je od přírody tvor soutěživý. Nejinak je tomu u inženýrů v NASA. Ti si našli nové zpestření volných večerů a víkendů - začali stavět raketu. Přes den sice oficiálně pracují na přípravách nového amerického nosiče, který má nahradit dosluhující raketoplány, ve volném čase ale připravují raketu svou.
Eugene Cernana a Jiří Grygar (foto Milan Halousek)Celý článek tvoří přepis záznamu besedy astronauta Cernana se středoškolskými studenty v Národním muzeu 19. června 2008. Přepis byl pouze minimálně jazykově a obsahově upraven. V některých částech jsou vloženy poznámky autora vyznačeny kurzívou. Besedy se účastnil ředitel Národního muzea Michal Lukeš, jako moderátor Jiří Grygar, tlumočník Mojmír Kallus a samozřejmě osoba číslo jedna - Eugene Andrew Cernan. Audiozáznam si můžete stáhnout ze stránek Českého rozhlasu Leonardo.redakceÚkazy
2008.08.01 - postup zatmeni Připravujete k srpnovému zatmění Slunce nějakou akci pro veřejnost? Dejte o sobě vědět! Je jedno zda jste hvězdárnou, společností či astronomickým kroužkem. Pokud připravujete veřejné pozorování zatmění Slunce, nebo nějakou akci, která se zatmění souvisí, napište nám a dejte o sobě vědět...
Pohled do nitra hvězdokupy NGC 6791 pomocí kamery ACS.Představte si troje hodiny ve vašem domě, které odbíjejí celou v různých časových okamžicích. Astronomové objevili obdobný ekvivalent tří nesynchronizovaných vesmírných "hodin" ve staré otevřené hvězdokupě NGC 6791. Tento problém může zásadně změnit astronomické metody určování stáří hvězdokup.
Jiri HolusaS potěšením oznamujeme, že Jiří Holuša, lektor Hvězdárny a planetária Johanna Palisy v Ostravě, získal 1. místo ve scénáristické soutěži, kterou ve dvouletých intervalech vyhlašuje Mezinárodní společnost planetárií (International Planetarium Society) a řecká Nadace Eugenides.
Exoplaneta v představách malířeGliese: Snad každý z nás viděl alespoň jednou v životě slavnou mlhovinu v Orionu, která je dostupná i malým dalekohledem. Američtí astronomové před několika dny uveřejnili novou studii, týkající se možného výskytu planet u hvězd v hvězdokupě mlhoviny M42.
Část pozůstatku po explozi supernovy SN 1006.Velice křehká "stuha", složená z plynu, tajuplně pluje naší Galaxií. Jedná se o řízenou kosmickou loď cizí civilizace? Nebo snad o výtrysk z černé díry? Ve skutečnosti na této fotografii, pořízené kamerou na palubě Hubblova kosmického dalekohledu HST, je velmi tenká část pozůstatku po explozi supernovy, vytvořená při výbuchu hvězdy, k níž došlo před více než 1000 roky.
Lacus Mortis. Kresba: Milan Blažek.Zkusili jste si někdy sednout k dalekohledu s tužkou a papírem a nakreslit nějakou část Měsíce? Pokud ano, jistě uznáte, že to není nic jednoduchého. K zakreslování měsíčních útvarů potřebujete nejen nutnou dávku talentu, ale především praxi. Pokud se budete hodně snažit a trénovat, mohou být vaše kresby opravdu cenným unikátem. Jak vypadají takové povedené kresby, se můžete podívat v ukázkách od Milan Blažka z Hvězdárny a planetária hl. města Prahy.
Titulní strana čísla 3/2008Třetí číslo časopisu o exoplanetách a životě ve vesmíru Gliese je ke stažení na internetu. Z obsahu: Tři malé planety u jediné hvězdy * Exoplaneta pouze 3krát hmotnější než Země! * Družice COROT objevila nevšedního hnědého trpaslíka * Lov na exoplanety aneb co přinese projekt MARVELS * Rok s Keplerem aneb detekce exoplanet z vesmíru * Phoenix přistál na Marsu a mnoho dalšího.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
