V roce 2017 uplyne 180 let od vydání první česky psané publikace "Základowé hwězdoslowi, čili astronomie". Tato útlá kniha, která vyšla roku 1837, je dílem doktora filozofie a profesora na filozofickém ústavu v Plzni Josefa Františka Smetany, autora publikací v oboru fyziky, dějin národa, či přírodopisu a tvůrce českého astronomického názvosloví. Největším odkazem Josefa Františka Smetany je však jeho celoživotní postoj k důležitosti vzdělanosti národa. Tímto vás zveme na odbornou konferenci o životě a díle jednoho z nejvýznamnějších pedagogů a osobností doby obrození v Plzni.
Druhý úplněk roku 2017 okořenilo polostínové zatmění, nyní se však Měsíc z naší perspektivy nachází ve fázi poblíž poslední čtvrti, což značí zlepšující se viditelnost obvykle slabých, difúzních objektů, mezi něž řadíme i komety. Těch uvidíme na obloze na přelomu února a března celkem šest, což se na první pohled jeví jako vcelku chudá lunace. Bližší informace nám ovšem odhalí, že hned pět z těchto šesti komet budou jasnými objekty v dosahu i menších dalekohledů!
Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.
Sluneční astronomové pod vedením Jana Jurčáka z ASU pozorovali a analýzovali přerod sluneční póry v osamocenou penumbru. Tento unikátní materiál pozorovaný japonskou kosmickou observatoří Hinode přináší nové znalosti, popisující vliv magnetického pole na vznik a vývoj penumbry.
Astronomové detekovali přítomnost molekul vody v atmosféře blízké exoplanety typu horkého Jupitera, známé jako 51 Pegasi b (zkráceně 51 Peg b). Objev vrhnul nové světlo na původ atmosféry tohoto tělesa mimo Sluneční soustavu a naznačil také, že systém hvězda-planeta je binární spektroskopickou soustavou.
V kalifornské Monrovii probíhá třídenní kongres vědců, jenž má za úkol zpřesnit, které cíle na povrchu Marsu se dostanou do nejužšího výběru pro místo přistání chystaného amerického roveru plánovaného zatím na rok 2020. Mezi nejžhavějšími kandidáty nyní zůstávají Mawrth Vallis, kde by měla být v minulosti hydrotermální aktivita (horké podzemní prameny), dále známý kráter Eberswalde s říční deltou. Ještě výše v seznamu se nyní zdá být severovýchodní část Syrtis, nejznámějšího tmavého albedového útvaru, kde měla v minulosti též probíhat hydrotermální aktivita. No, a nejnadějnějším kandidátem se momentálně jeví kráter s pěkným, slovansky znějícím názvem Jezero. Ne náhodou, neboť v minulosti sem ústily vodní kanály a je zde patrná výrazná delta. Kráter Jezero leží poblíž Syrtis a splňuje téměř dokonale všechny podmínky, které mise Mars Rover 2020 potřebuje. Geologicky je navíc velmi pestrý.
Publikovaný snímek oblaku typu cumulonimbus vyfotografovala posádka Mezinárodní kosmické stanice ISS nad africkým kontinentem. Mnoha meteorology je tento mrak považován za jeden z nejúchvatnějších oblačných útvarů. Oblaka typu cumulonimbus vznikají v důsledku silného dynamického tepelného proudění (konvekcí) teplého, vlhkého a nestabilního vzduchu. Vzduch ohřívaný od povrchu zahřátého Sluncem stoupá vzhůru s kapičkami vody zkondenzovanými během vzestupu při setkání se studeným vzduchem ve větších výškách. Masa stoupajícího vzduchu rovněž expanduje a ochlazuje se vzhledem ke klesajícímu atmosférickému tlaku. Tento typ konvekce (stoupavých proudů) je běžný v oblastech pozemských tropů.
Podívejme se na tak trochu chaotické posunování amerického kosmonauta Andrewa Feustela, který je ústřední postavou našeho vzdělávacího projektu „Do kosmu s Krtkem 2018“, posádkami připravujícími se ke startu na Mezinárodní kosmickou stanici ISS. Poslední dobou se poměrně hojně hovoří o jeho třetím letu do kosmu, ovšem zda to bude až v březnu 2018 nebo už v prosinci letošního roku, je nejisté. Proč tomu tak je?
Přehled událostí na obloze od 13. 2. do 19. 2. 2017. Měsíc bude po úplňku. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zdobí večerní jihozápadní oblohu. V druhé polovině noci a ráno je pěkně viditelný Jupiter. Na ranní obloze je také Saturn. Kometa 45P byla v první únorové dekádě vidět jen obtížně, uvidíme, zda si ji vůbec prohlédneme po úplňku na obloze pozdně večerní. Podíváme se ještě na komety 2P a 73P. Slunce i přes nízkou aktivitu nabízí drobné skvrny. Pokračujeme v nabídce 100 pozorování: Sirius B, Venuše, planetka Irene, galaxie M81 a M82. SpaceX na přestavěné floridské rampě chystá statický zážeh a posléze i start rakety Falcon 9 s lodí Dragon k ISS. Startují také silná evropská a indická raketa.
V sobotu 11. února 2017 v 1:44 ráno se Měsíc přiblížil téměř kontaktně k plnému stínu Země a na pozemském nebi se nabídl pohled na výrazné polostínové, skoro částečné zatmění Měsíce. Tento únorový úplněk, podle tradice nazývaný "sněžný", ovšem nevidělo až tak moc svědků protože celou podívanou na mnoha místech zneprůhlednila oblačnost. Přesto se alespoň v dírách mezi mraky nebo v místech se šťastně rozjasněným nebem úkaz podařilo zaznamenat. Autorům došlých snímků děkujeme a těšíme se na případné další šťastné "cvaky"!
Mezinárodní vesmírná stanice je bezesporu unikátním projektem, který umožňuje provádět široké spektrum vědeckých výzkumů. Kromě jiného ale slouží i jako nenapodobitelný inkubátor nových technologií, které by se jinak prosazovaly jen komplikovaně. ISS se například používá k vypouštění malých družic, takzvaných cubesatů. NASA se nyní rozhodla tuto spolupráci rozšířit, když přijala návrh firmy NanoRacks, která by ráda vyvinula první přechodovou komoru, jež bude financována z komerčních zdrojů. Nějaký čas se o projektu jen diskutovalo, ale nyní se vše přesouvá mnohem blíže k realizaci.
Časopis Astropis vydává svůj dlouho očekávaný speciál roku 2016 na téma astrofotografie. Jde o poměrně revoluční počin, neboť astrofotografie je v Česku a na Slovensku čím dál oblíbenějším oborem, ale dostupné literatury je v tuzemském jazyce málo. V tomto speciálním čísle naleznete odpovědi na základní otázky co vlastně astrofotografie je a jak s ní začít. Na celkem 44 stranách tak najdete bohatý úvod pro zájemce o tento krásný, ale náročný koníček.
Hvězdná obloha fascinovala obyvatele naší planety od nepaměti. Vzhlíželi k ní a přemítali o tomto tajemném světě, tak vzdáleném. Technický pokrok z tohoto tajemna postupně ukrajuje, to ale nebrání mnoha nadšencům stále vzhlížet k obloze a nechávat se zatajeným dechem vtáhnout do nekonečného vesmíru. Pokud i vy patříte k těmto pozorovatelům, tak právě pro vás je určena Astronomická expedice v Úpici.
V sobotu 11. února v 1:32 SEČ nastane úplněk, kterému se podle tradice přezdívá „sněžný“. Ten bude doplněn neobvyklým úkazem, při kterém Měsíc projde velmi blízko okraje zemského stínu, takřka se jej dotkne, a na zhruba 40 minut tak budeme očima svědky výrazného polostínového, téměř částečného zatmění. Měsíc bude vypadat, jakoby jej někdo shora začadil černým kouřem. Úkaz bude možné také snadno fotografovat.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2017 obdržel snímek „Od protisvitu k falešnému úsvitu“, jehož autorem je Petr Horálek.
Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování světem temných obloh je už asi téměř všeobecně známé, včetně jeho úžasných astronomických snímků a kompozic. O kvalitách tohoto fotografa svědčí ostatně i jeho nový snímek.
Astronomický a kosmonautický tábor v Orlických horách je už téměř tradicí. Letos za hvězdami, tajemstvím vesmíru, krásnou přírodou a dobrodružstvím pojedeme už podeváté. A podruhé přitom na chatu Hradečanka ve Zdobnici v Orlických horách, která se nám loni tolik osvědčila. Tábor se uskuteční v termínu 14. - 29. července a své ratolesti můžete přihlašovat už nyní.
Nová mozaika snímků zhotovená podle pozorování uskutečněných evropskou sondou Mars Express ukazuje polární ledovou čepičku v okolí severního pólu planety Mars a její charakteristické tmavé šroubovité spirály.
Sluneční soustava vypadá jinak, než si myslíme, a Země je ve větším ohrožení, než bychom si kdy představili. To je hlavní poselství představení Země pod palbou, které má českou premiéru na Hvězdárně a planetáriu Brno.
Začátkem února si připomeneme 40 let od dopadu třetího meteoritu, který dostal přízvisko „s rodokmenem“. Malá část meziplanetární hmoty se tehdy střetla se Zemí a její zbytky skončily v kanadské provincii Alberta v blízkosti městečka Innisfree. Právě podle něj dostal meteorit své jméno.
Přehled událostí na obloze od 6. 2. do 12. 2. 2017. Měsíc bude dorůstat k úplňku, v sobotu nabídne polostínové zatmění. Planeta Venuše a nedaleko slabší Mars zdobí večerní jihozápadní oblohu dlouho do tmy. V druhé polovině noci a ráno je pěkně viditelný Jupiter. Na ranní obloze je také Saturn. Ráno se předvádí pěkná kometa 45P. Skvrny na Slunci opět mizí. SpaceX přeložila misi Echostar 23, ale místo ní už chystá start lodi Dragon k ISS. Na Floridu dorazil také již jednou použitý první stupeň. Sonda Cassini má nový výhled na Saturnovy prstence i jeho měsíce. Opportunity i Curiosity na Marsu také nelení. Juno opět prolétla v blízkosti Jupiteru.
