Radiové pozorování planetky. Autor: VLA, NRAO.Planetky lze také pozorovat prostřednictvím zákrytové metody a to i na amatérské úrovni. Zákryt (okultace) je astronomický jev, kdy je jeden objekt celý skrytý za druhým objektem, nacházejícím se mezi zakrytým objektem a pozorovatelem. Jasným příkladem tohoto jevu je úplné zatmění Slunce, které můžeme pozorovat ze Země, když mezi nás a Slunce vstoupí ve vhodné vzdálenosti Měsíc. Zákrytů vzdálených hvězd planetami naší Sluneční soustavy již několik staletí astronomové využívají pro zkoumání jejich atmosféry nebo počtu měsíců. Bohužel předpověď takového jevu je nesmírně složitá a podařila se poprvé až v roce 1958. V současné době se daří předpovídat mnoho zákrytů i s několikaměsíčním předstihem a údaje jsou dále s blížícím se časem zákrytu upřesňovány. Díky včasným předpovědím mohou stejný objekt pozorovat astronomové v různých státech a tak postupně celý jev podrobně zmapovat. To je velmi užitečné i při zákrytovém zkoumání asteroidů.
Mapa oblohy 4. září 2013 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 2. 9. do 8. 9.
Měsíc je kolem novu. Večer je vidět Venuše, ráno Jupiter a Mars. Neptun je těsně po opozici se Sluncem, pozorovat lze také Uran.
Mars prochází o víkendu Jesličkami. ISS může zpestřit den přeletem přes sluneční kotouč či Venuši.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 4. září v 21:00 SELČ.
Červení skřítci Autor: Pavel Štarha
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2013 obdržel snímek „Červení skřítci“, jehož autorem je Pavel Štarha.
Už jste někdy viděli „červené skřítky“? Za těmi mytologickými se můžete vydat do Irska, kde jsou známí jako „Far Darrig“, tedy červení mužíčci. Tito tvorečkové, jejichž legenda je původem patrně skotská, získali své jméno díky svému vzhledu. Jejich malé podsadité tělo se žlutou tváří je celé zahaleno v červeném oblečení. Od klobouku, přes šosatý kabátec až po vlněné punčochy.
Krabí mlhovina z 0,8-m dalekohledu na Mt. Lemmon. Autor: Adam Block/Mount Lemmon SkyCenter/University of ArizonaLéto bylo opravdu bohaté na zajímavé úkazy a události v kosmonautice. Z meteorologických
úkazů se podíváme na noční svítící oblaka. Z kosmonautiky na Mars, na zkoušky jedné z raket SpaceX a na zmar ruské rakety Proton. Podíváme se k Saturnu, ke Krabí
mlhovině, zaměříme se na Perseidy a novu v Delfínovi. Na závěr nás čeká procházka po Měsíci, pohled na roční období na Zemi a
time-lapse z naší krásné vlasti.
Fázová křivka znázorňující naměřenou světelnost v průběhu dvou rotačních period. Autor: Astronomie.cz.Fotometrie je obor optiky, který se v astronomii využívá k měření světelného toku a stanovení jasnosti nebeských objektů. Díky fotometrii jsme schopni určovat nejen hvězdné velikosti, ale také vzdálenosti a hmotnosti některých těles. Mimo jiné nám slouží jako nástroj k měření změn jasnosti planetek. Planetky nevyzařují vlastní světlo, ale odrážejí dopadající světlo ze Slunce (stejně jako náš Měsíc). Při pozorování nezjistíme jejich tvar, jelikož je vidíme pouze bodově, stejně jako hvězdy. Pokud ovšem planetka má nepravidelný tvar a rotuje, tak se množství odráženého světla v průběhu času mění a my jsme schopni tyto změny měřit.
Mezihvězdná zárodečná oblaka hmoty, ze kterých vznikají osamělé exoplanety Autor: Chalmers University of Technology Drobná, zakulacená a chladná oblaka nalezená ve vesmíru mají všechny správné charakteristiky pro vznik planet bez mateřské hvězdy. Nová pozorování uskutečněná pomocí dalekohledu na Chalmers University of Technology ukazují, že ne všechny volně putující planety musely být vyhozeny z existujících planetárních soustav. Mohly se rovněž zrodit jako samostatná tělesa.
Z expedic mezi lety 1978 - 1980. Autor: Archiv Zdeňka Štorka.Jak bylo v předešlém díle zmíněno, zápis z expedice z r. 1978 byl obsažen v 9. dílu kroniky meteorické sekce při Hvězdárně a planetáriu M. K. v Brně, jenž se stal nezvěstným v Újezdě u Brna. Další díly už neexistují; tedy vše, co mohu o dalších expedicích napsat, je získáno z oficiálních zpráv a soukromých sdělení, částečně z vlastních vzpomínek. Literaturu vycházející na Slovensku (Kozmos) jsem nesledoval.
Vývoj komety při průletu kolem Slunce. Autor: Astronomia.zcu.cz.Asteroidy tedy nejsou ničím novým. Jsou to tělesa, která jsou pevná a nemají vlastní atmosféru. Dle svého složení odrážejí více či méně slunečního záření, takže na noční obloze vypadají jako hvězdy. Svojí rotací a tvarem (změnou odrazivé plochy) přitom mění intenzitu odraženého světla, což můžeme více či méně pozorovat i ze Země. Při jejich cestách vesmírným prostorem se mohou setkat s gravitačním působením, které je vychýlí z pravidelné dráhy a určí jim dráhu novou. Ta je může po čase vrátit zpět do původního prostoru, nebo může být ovlivněna po nové dráze dalšími objekty. Složení všech asteroidů za oběžnou drahou Jupiteru je obdobné. Jedná se o takzvané „špinavé sněhové koule“, které se skládají převážně ze zmrzlého oxidu uhličitého, metanu, amoniaku a vody smíchané s prachem a různými nerostnými látkami. Právě kvůli velkému obsahu ledu se vědci domnívají, že asteroidy ze vzdálenějších oblastí vesmíru (respektive jejich dopady), byly zdrojem vody na Zemi.
Snímek aktivní oblasti na Slunci v oboru UV záření pořídila družice IRIS Autor: NASASluneční kosmická observatoř NASA s názvem IRIS (Interface Region Imaging Spectrograph) pořídila první fotografie a spektra malé oblasti na povrchu Slunce, které budou využity k pochopení způsobu transportu energie zahřívající korónu. Družice IRIS byla vypuštěna 27. 6. 2013 a kryt dalekohledu na její palubě byl poprvé otevřen 17. července t. r.
Epsilon na startovací rampě v jižním Japonsku Autor: Spaceflightnow.comAč to zní jakkoliv bizarně, palubní počítač nově vyvinutého japonského nosiče pro vědecké družice Epsilon, který se měl v úterý 27. srpna vydat z jižního Japonska na svoji první vesmírnou pouť a vnést novinky do raketového byznysu, vyhodnotil reálně neexistující situaci a na jejím základě přerušil startovní sekvenci v řádu vteřin před vzletem.
Dvojplanetka míjí Zemi. Autor: NASA.První český projekt v systému distribuovaných výpočtů BOINC a vůbec první v naší republice z oblasti astronomie Vám přináší možnost se zapojit do mezinárodního výzkumu asteoridů. Bez znalosti astronomie, bez dalekohledů, pouze s počítačem po ruce. To je Asteroids@home, projekt kterému pomohl na svět Czech National Team, kolektivní člen České astronomické společnosti. V rámci projektu Vám nyní přinášíme seriál, který Vás zavede do světa malých těles Sluneční soustavy a který Vám rovněž zevrubně popíše a předvede koncept již úspěšně rojetého projektu Asteroids@home.
Z expedice roku 1977. Autor: Archiv Z. Štorka.Motto: Pohoda největší, chléb náš vezdejší...
21. celostátní meteorická expedice (32. dle BD) s názvem POHODEX 77 (POHODová EXpedice) byla uspořádána ve dnech 11. - 24. 7. 1977 v Lupčianské Maguře (cca 15 km od Liptovského Mikuláše v azimutu zhruba 240°, v nadmořské výšce 1300 m) brněnskou meteorickou sekcí ve spolupráci s hvězdárnou v B. Bystrici pod vedením Zdeňka Mikuláška. Programem bylo pozorování teleskopických meteorů spojené s jejich zakreslováním za účelem hledání radiantů slabých meteorických rojů a určení luminozitní funkce teleskopických meteorů. To vše s použitím fiktivních hvězdných velikostí srovnávacích hvězd, získaných lineární transformací skutečných (již dříve zmíněná metoda „Jasánek“, zabraňující vzájemnému ovlivňování pozorovatelů téhož pole). Toto je poslední expedice, k níž byl vyhotoven písemný záznam…
Mléčná dráha nad bouří pod tmavou oblohou. Autor: Petr Horálek.V poměrně nedávné době se objevil nový pojem spojující ochranu přírody s astronomií – oblast tmavé oblohy. Jak už název napovídá, jedná se o území, kde je středem zájmu noční obloha. Patrně většina z nás už se s tímto pojmem setkala, avšak asi jen málokdo má opravdu dobrou představu o tom, co vlastně od takové oblasti tmavé oblohy čekat, či jak se liší české oblasti od těch jinde ve světě.
Mars v Jesličkách v roce 2008. Autor: Ugur İkizler.Víte co mají společného Mars a Jesličky? Na první pohled samozřejmě prakticky nic, ale to se změní na konci první zářijové dekády. Tehdy se totiž rudá planeta bude v ranních hodinách promítat v otevřené hvězdokupě M44 zvané Jesličky. Ideální tip pro pěknou fotografii…
NGC 1232 - kombinovaný snímek (optické a rentgenové záření) Autor: X-ray: NASA/CXC/Huntingdon Inst. for X-ray Astronomy/G.Garmire, Optical: ESO/VLTPozorování pomocí rentgenové kosmické observatoře NASA s názvem Chandra X-ray Observatory vedla k odhalení robustního plynného oblaku v galaxii, která je od Země vzdálena zhruba 60 miliónů světelných roků. Tento horký plynný oblak pravděpodobně vznikl v minulosti při srážce trpasličí galaxie a mnohem větší galaxie pojmenované NGC 1232.
Luca při výstupu 16. 7. 2013, jen chvíli před ohlášením prvních potíží Autor: NASAUž je tomu více než měsíc, kdy italský astronaut Luca Parmitano, současný člen 36. dlouhodobé posádky stanice ISS, podnikl se svým kolegou z NASA Chrisem Cassidym kosmickou vycházku ze stanice, při níž se s trochou nadsázky málem utopil ve vlastním skafandru (došlo k tomu v úterý 16. července 2013, přečíst si můžete náš článek, jenž vyšel bezprostředně poté). Před několika dny si Luca konečně našel trochu času ve svojí nabité kosmické misi a celou tehdejší situaci shrnul z vlastního pohledu v článku na svém blogu. My vám nyní přinášíme český přepis tohoto jistě velmi zajímavého a dramatického čtení. A co se tehdy vůbec stalo?
Mapa oblohy 28. srpna 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 26. 8. do 1. 9.
Měsíc je kolem poslední čtvrti. Večer lze vidět Venuši, končí viditelnost Saturnu. Ráno stoupá vysoko Jupiter
a vidět je i Mars. Neptun je v opozici se Sluncem. ISS může zpestřit den přeletem přes sluneční kotouč či Venuši.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 29. srpna ve 21:00 SELČ.
Zakřivený prostoročas kolem Země Autor: NASAV sobotu 24. srpna 2013 v 16:10 uvede Český rozhlas Plus pořad Nebeský cestopis s astrofyzikem prof. RNDr. Petrem Kulhánkem, CSc. Hlavním tématem bude chování času ve vesmíru.
Blikající hvězdný systém YLW 16A obklopený protoplanetárním diskem Autor: NASA/JPL-Caltech/R. Hurt (IPAC)Na základě dat z kosmické observatoře Spitzer Space Telescope (NASA) astronomové objevili mladý hvězdný systém, který pravidelně „bliká“ vždy po 93 dnech. Systém pojmenovaný YLW 16A se pravděpodobně skládá ze tří stále ještě se vyvíjejících hvězd, z nichž dvě jsou obklopeny rozsáhlým diskem hmoty, která zde zbyla po jejich vzniku.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
