Výstava OBLOHA v atriu Gymnázia Františka Křižíka

V úterý 4. června proběhla vernisáž výstavy Obloha v atriu Gymnázia Františka Křižíka. Na výstavě je k vidění okolo 80 fotografií hvězdné oblohy, galaxií, polárních září, halových jevů, duh a dalších jevů. Své fotografie zde představuje několik fotografů - Václav Uhlíř, Libor Šmíd, Pavel Pech, Josef Jíra, Jan Hosnedl a další.

ESO a Iniciativa Breakthrough Watch otestovaly vylepšený přístroj pro hledání Zemi podobných planet v nejbližším hvězdném systému

Na dalekohled ESO/VLT bylo nainstalováno nové zařízení určené ke hledání extrasolárních planet. Svoji vědeckou činnost přístroj zahájil 100hodinovým maratonem pozorování sousedního hvězdného systému Alfa Centauri. Cílem experimentu bylo pokusit se jako první v historii zachytit na snímku obyvatelnou exoplanetu.

Astronomové přímo vyfotografovali dvě planety u hvězdy PDS 70

Astronomové použili spektrograf MUSE (Multi Unit Spectroscopic Explorer) na dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře ESO a přímo zobrazili dvě vznikající planety typu plynného obra – jedna z nich byla pro astronomy doposud neznámá – které gravitačně vymetly velkou mezeru uvnitř protoplanetárního disku v okolí mladé hvězdy PDS 70.

ČAM za květen 2019: Humří mlhovina

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2019 obdržel snímek „Humří mlhovina“, jehož autorem je Pavol Kollarik

Humří maso je považováno za pochoutku. Rozlousknout mohutná klepeta tohoto mořského korýše speciálními kleštičkami chodí gastronomičtí gurmáni do restaurací, objednat si ho můžeme i na dovolené u Středozemního moře. Až šedesát centimetrů a několik kilogramů vážící humr je zbarven v přírodě do tmavozelena, uvařen pak má barvu červenou. A proč v astronomickém textu popisujeme tvora obývajícího mořské dno?

24. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 10. 6. do 16. 6. 2019. Měsíc je mezi první čtvrtí a úplňkem. Večer je velmi nízko Mars a Merkur. Jupiter je vidět celou noc a nastává jeho opozice se Sluncem. Nízko ve Střelci je také Saturn. Slunce je velmi málo aktivní, možná se to v týdnu změní. Po explozivním nárůstu aktivity nočních svítících oblak na konci května bychom se s nimi už brzy mohli potkat i na naší obloze. NASA už se nebrání komerčnímu využití ISS. Ke startu se chystá Falcon 9 s družicemi Radarsat. Před 10 lety skončila dopadem na Měsíc mise japonské sondy Kaguya.

Astronomové objevili ledové struktury na povrchu Titanu

Déšť, jezera a povrch erodovaný organickými látkami se nacházejí nejen na Zemi, ale i na Titanu, největším měsíci planety Saturn. Avšak na Titanu se nachází metan – nikoliv voda – který v kapalném stavu zaplňuje jezera, přičemž v podobě deště dopadá na povrch měsíce. Zatímco vědci zkoušeli najít zdroj metanu na měsíci Titan, Caitlin Griffithová a její spolupracovníci z University of Arizona objevili poněkud nepředvídané dlouhé ledové útvary, které obepínají téměř celou polovinu obvodu Titanu.

Od "brýláku" k největším dalekohledům - pořad Hlubinami vesmíru TV Noe

Televizní stanice Noe, skrze svého redaktora Jindřicha Suchánka, mimochodem nositele ceny Littera Astronomica České astronomické společnosti, zpovídala v prvním díle svého dvoudílného astrofotografického pořadu Hlubinami vesmíru amatérského astronoma Zdenka Bardona. I když, právě v jeho případě se označení amatérský astronom poněkud míjí svým významem. Od brýlových čoček namířených do hlubin vesmíru se dopracoval až k dalekohledům, jejichž objektivy by se nevešly do zastavěné plochy velkého obývacího pokoje, mnohdy ani do plochy měnšího rodinného domku.

ESO pomáhá chránit Zemi před nebezpečnými planetkami

Unikátní schopnosti přístroje SPHERE pracujícího na dalekohledu ESO/VLT umožnily získat nejostřejší snímky dvojplanetky 1999 KW4 při jejím průletu kolem Země 25. května 2019. I když tento konkrétní asteroid nepředstavoval pro naši planetu žádné riziko, vědci využili příležitost k nácviku pozorování nebezpečných blízkozemních objektů a ukázali, že špičkové technologie ESO mohou sehrát rozhodující úlohu při ochraně Země.

Rozsáhlý podpovrchový oceán na trpasličí planetě Pluto

Počítačové simulace poskytly přesvědčivé důkazy, že izolující vrstva hydrátů plynu může uchránit podpovrchový oceán kapalné vody pod vnější ledovou vrstvou Pluta před zamrznutím. Vyplývá to z nové studie publikované v časopise Nature Geoscience.

VIDEO: Dobré vědět - Kde jsou všichni mimozemšťané?

Nevíme,  kde jsou, ale myslíme si, že by měli být úplně všude kolem nás. A to je divné, protože žádnou civilizaci jsme ještě nepotkali. Jak je to možné?

23. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 3. 6. do 9. 6. 2019. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Mars je vidět večer už jen velmi nízko nad severozápadem a bude se k němu ještě blížit relativně jasný Merkur. Jupiter je vidět celou noc a nad ránem je nízko i Saturn. Dvojpřechod Ganymedu a Io nastane ve středu 5. června nad ránem. Slunce je velmi málo aktivní, možná se to v týdnu změní. Sojuz prokázal, že start za bouřky zvládá a uspěla i raketa Proton. Před 200 lety se narodil John Adams, který se snažil předpovědět polohu neznámé planety (Neptunu).

Starlink nás připraví o nebe, jak jej známe

Nedávná fascinace ambiciózním projektem Starlink Elona Muska v podobě "vláčku" družic na obloze vyvolala všemožné reakce po celém světě, nevyjímaje ani ty od nadšenců hvězdné oblohy a astronomů samotných. Tyto reakce ovšem nejsou zdaleka optimistické, neboť dostojí-li Musk svému plánu, počet umělých satelitů se rozroste na více jak trojnásobek současné hodnoty, viditelných družic v jediný moment vzroste o jeden až dva řády a například pozorování v radiovém oboru bude nesmírně silně rušeno. Je tedy Muskovo poskytnutí celoplošného internetu na naší planetě družicovou cestou každému skutečně skvělá revoluce?

Hlubinami vesmíru se Zdeňkem Bardonem, 1. díl – robotizace dalekohledů

Od chlapecké zvědavosti a sestrojení domácích dalekohledů až k automatizacím obřích dalekohledů prestižních světových observatoří – to je stručný popis besedy odehrávající se na pozadí obrázků z dílny autorovy. Na kterých dalekohledech se společně se svými kolegy podílel? Zavítáme např. na Kanárské ostrovy i do pouští Chile.

Ohlášen objev 18 exoplanet velikostí srovnatelných se Zemí

Vědci z Max Planck Institute for Solar System Research (MPS), Georg August University of Göttingen a Sonneberg Observatory objevili 18 planet za hranicemi Sluneční soustavy, které jsou  velikostí srovnatelné s průměrem Země. Tyto světy jsou tak malé, že při dřívějších průzkumech byly přehlédnuty. Jedna z těchto exoplanet je druhou nejmenší známou planetou; další by zase mohla nabídnout podmínky přátelské pro život.

Nejúžasnější přehlídka filmů pro digitální planetária je tady!

Od středy 5. června do pátku 7. června proběhne Fulldome Festival Brno. Tedy přehlídka nejnovějších vzdělávacích pořadů pro digitální planetária. Půjde přitom pouze o horké novinky, pořady, které ve světě vznikly v posledním roce. Ke zhlédnutí bude 49 dokumentů, mnohé ve světových anebo evropských premiérách. Na odbornou část plynule naváže DigiFest v sobotu 8. června a v neděli 9. června, během něhož může i veřejnost spatřit ty nejlepší pořady.

Výzkumy v ASU AV ČR (139): Hledání vysokofrekvenčních koronálních vln během úplného zatmění Slunce

21. srpna 2018 Amerika slavila. Přes celé území Spojených států přecházel pás úplného slunečního zatmění a na mnoha místech pozorovatelům skutečně přálo. Tak tomu bylo i poblíž městečka Stanley ve státě Idaho, kde si pozorovací stanoviště v nadmořské výšce téměř 1906 metrů zřídila polská expedice. Ta cílila na hledání známek vysokofrekvenčních oscilací v koróně, možných agentů ohřevu této vrstvy atmosféry. 

Vznik Měsíce rovněž přinesl na Zemi vodu

Země je unikátním tělesem ve Sluneční soustavě: má velké množství vody a relativně velký Měsíc, který stabilizuje rotační osu naší planety. Oba parametry jsou nezbytné pro vývoj a udržení života na Zemi. Vědci nyní dospěli k závěru, že se podstatné zásoby vody dostaly na naši planetu právě v době vzniku zemského souputníka.

22. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 27. 5. do 2. 6. 2019. Měsíc směřuje od poslední čtvrti k novu. Mars je vidět večer jen velmi nízko. Zhruba od půlnoci je dobře vidět Jupiter a nad ránem Saturn. Na přechody měsíců Jupiteru bude bohatá noc na středu 29. května. Slunce je opět velmi málo aktivní. Mise Starlink 1 společnosti SpaceX odstartovala a budí rozpaky mezi astronomy. Úspěšný start si připsala Indie a neúspěšný naopak Čína. Před 100 lety proběhlo úplné zatmění Slunce, při němž Sir Eddington zachytil snímky hvězd, které potvrdily ohyb světla v gravitačním poli Slunce, jak předpověděl Einstein několik let před tím.

Výzkumy v AsÚ AV ČR (138): Atmosféry exoplanet dvoumetrovými dalekohledy

S extrasolárními planetami se v minulých letech doslova roztrhl pytel. Dnes jsou známy již tisíce potvrzených planet obíhajících jiné hvězdy a další tisíce čekají na potvrzení svých objevů. Nové světy jsou s pomocí sofistikovaných metod váženy a měřeny. Planety Sluneční soustavy však nejsou jen různě rozměrnými koulemi, ale jsou často obklopeny atmosférami. Právě na možnost charakterizace exoplanetárních atmosfér se zaměřila studie vedená Petrem Kabáthem z ASU. 

Kosmický prach vrhnul nové světlo na vznik Sluneční soustavy

Výzkum nepatrných zrníček kosmického prachu – starších než Sluneční soustava – vrhnul nové světlo na problematiku vzniku našeho planetárního systému. Mezihvězdné částice velikostí srovnatelné s mikroby, které mají svůj původ v explozi novy před více než 4,5 miliardami roků, byly objeveny uvnitř meteoritu nalezeného v Antarktidě skupinou vědců z NASA (National Aeronautics and Space Administration).