Bolid Autor: Jakub KoukalV prvním dílu seriálu o zajímavých bolidech v databázi EDMOND byly prezentovány bolidy zaznamenané v rámci sítí BRAMON a MeteorsUA v únoru roku 2014. Druhý díl je věnovaný bolidům, které byly zaznamenány v rámci národních sítí UKMON, CEMeNt a BRAMON během „Velké jarní díry“, tedy během období s nejnižší celkovou meteorickou aktivitou v průběhu roku.
Meteorit z 9. prosince 2014. Autor: AsÚ AVČR.Zveřejňujeme fotografii nalezeného meteoritu z pádu bolidu 9. prosince 2014, kterou nám poskytl Astronomický ústav AV ČR. Nálezová hmotnost meteoritu byla 5,93 gramu. Jedná se o chondrit, typ L, předběžně vyšší stupeň 3 (bude upřesněno dalším měřením). Stal se tak 23. meteoritem s rodokmenem na světě. Děkujeme veřejnosti za spolupráci!
Mapa oblohy 24. prosince 2014 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 22. 12. do 28. 12. 2014
Měsíc je těsně po novu na večerní obloze. Nízko na jihozápadě s ním září také Mars. Po deváté se na oblohu vyhoupne také Jupiter. Za večerního soumraku se dá zahlédnout i jasná Venuše, za ranního kuropění pak Saturn. Aktivita Slunce se náhle zvýšila. Oblohu začíná zkrášlovat „vánoční kometa“ Lovejoy. Astronomům se podařilo nalézt první úlomek meteoritu na Vysočině.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 24. prosince v 18:00 SEČ.
Astronomové, a to zejména ti, kteří se specializují na komety, musí mít nyní žně. Kometa 15P/Finlay se dostala do outburstu a stala se tím pádem snadno viditelnou i ve větších binokulárech, hlavní publicita ale připadá na kometu C/2014 Q2 (Lovejoy). Ta totiž už od svého srpnového objevu překonává jedno očekávání za druhým. Nyní je při jasnosti okolo 6 mag v místech s velmi tmavou oblohou na jižní polokouli viditelná velmi slabě i pouhým okem, radovat se ale mohou i seveřané. Právě v těchto dnech totiž nadchází začátek pozorovacího období komety také pro ně.
Boris Valentinovič Volynov Autor: http://from-ua.comOsmdesáti let se letošního 18. prosince dožívá sovětský letec a kosmonaut Boris Volynov. Na oběžnou dráhu Země se vypravil dvakrát a v obou případech lety provázely dramatické události.
Standardní model struktury aktivního galaktického jádra a jeho okolí. Základem je černá veledíra obklopená mohutným akrečním diskem, z nějž dopadá materiál na horizont událostí černé díry. Autor: mssl.ucl.ac.ukAktivní galaktická jádra jsou předmětem výzkumu na mnoha vědeckých institucích v celém světě, je tedy potěšující, že vědci z AsÚ jsou schopni na tomto poli úspěšně konkurovat zahraničním týmům. Frédéric Marin a Michal Dovčiak se tentokrát podívali na možnosti odhalení zákrytů aktivního galaktického jádra obíhající mlhovinou s využitím polarimetrických pozorování v rentgenové oblasti spektra.
Přístroj Rosina zaznamenal poměr vodíku a deuteria (ikona) Autor: ESAVýzkum komety 69P/Churyumov-Gerasimenko přinesl po prvním překvapivém výsledku ohledně tvrdosti povrchu již druhé překvapení – izotopické složení vody.
nabídka videí Hlubinami vesmíru Autor: Petr KutálekPořad TV Noe Hlubinami vesmíru začal vysílat již v roce 2007. Tehdy začal redaktor pořadu Jindřich Suchánek se svým hostem RNDr. Tomášem Gráfem, Ph.D., vedoucím Hvězdárny a planetária Johanna Palisy v Ostravě, probírat různá témata týkající se naší Sluneční soustavy, souhvězdí i hlubokého vesmíru. Pořad nadále vysílá a svým zájemcům nyní nabízí také nové možnosti odběru i sledování.
Mimořádný bolid z 9. prosince 2014 Autor: www.zeremevesmir.czV úterý 9. prosince 2014 podvečer prolétl nad Českou republikou mimořádně jasný bolid, který zřejmě celý v atmosféře nezanikl. Vypadá to, že jeho zbytky dopadly na území okresu Žďár nad Sázavou.
Kometa Q2 Lovejoy 14. 12. 2014 Autor: Damian PeachKometa Q2 Lovejoy se ukázala být díky své dráze nadějnou kometou pro pozorovatele na severní polokouli, protože se v prosinci měla z jižní oblohy přesunout na tu naši severní. V původních odhadech se jen očekávala další nadějná kometa objevená známým lovcem jasnějších komet Terrym Lovejoyem z Austrálie. Na podzim se ukázalo, že kometa je až o tři magnitudy jasnější, než se původně očekávalo. To začalo vést k myšlenkám, zda nakonec nebude kometa viditelná i pouhým okem. Těm učinila přítrž sama kometa, když mezi 12. a 14. prosincem nečekaně rychle zjasnila a začala být bez obtíží viditelná pouhým okem.
Mapa oblohy 17. prosince 2014 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 15. 12. do 21. 12. 2014
Měsíc se blíží k novu. Večer je nízko na jihozápadě Mars. Jupiter je vidět už přibližně od 22. hodiny. Večer se klube nad obzor také Venuše, ráno Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Pokud odstartuje 19. prosince raketa Falcon 9 s lodí Dragon k ISS, dojde k zajímavému testu prvního stupně.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 17. prosince v 18:00 SEČ.
(Popiska obrázku v závěru článku) Autor: www.plasma-universe.comZemská magnetosféra je velkým rejdištěm elektricky nabitých částic, z nichž převážná část se sem dostává od Slunce prostřednictvím slunečního větru. Výstižný popis jejich pohybů má důležité aplikace pro pochopení dění v geomagnetických bouřích, jimiž jsou ovlivněny i lidské technologie. Marek Vandas z AsÚ publikoval práci, v níž představuje analytický model speciální konfigurace magnetických polí, jenž je použitelný pro popis Birkelandových proudů.
Jednoho dne šel Kristus kolem pekařského krámu. Libá vůně čerstvě upečeného chleba jej uchvátila. Poslal tedy jednoho z učedníků, aby poprosil o bochník. Ovšem lakotný pekař ho vyhnal. Vše viděla dobrá pekařka spolu se svými šesti dcerami a potají mu čerstvý bochník přinesla. Spolu s dcerami se pak dostala na oblohu v podobě sedmi hvězd nazvaných Plejády. A pekař byl za trest proměněn v kukačku.
Spatřili jste velmi jasný meteor, jinak též bolid, podobně jako 9. 12. 2014? Pak je tu pro vás velmi jednoduchý a intuitivní způsob pro nahlášení této události, který vznikl v kooperaci AMS (American Meteor Society), IMO (International Meteor Organization) a sítě EDMONd. Tento článek je průvodcem, který vám ukáže, jak se může i hlášení laické veřejnosti bez širších astronomických znalostí, stát velmi cenným pro studium těchto výjimečných úkazů.
NameExoWorlds - pomozme s názvy exoplanet Autor: IAUMezinárodní astronomická unie (IAU) zodpovídá za oficiální, unikátní a světově používaná jména vesmírných objektů. Vzhledem k zájmu veřejnosti o exoplanety se IAU rozhodla pořádat celosvětovou soutěž k pojmenování vybraných exoplanet a jejich hvězd. Astronomické společnosti a další nezisková sdružení se zájmem o astronomii mohou zaslat svoje návrhy. Potom proběhne veřejné hlasování a vítězné návrhy budou posvěceny IAU a budou moci být používány vedle existujícího vědeckého označení.
Geminidy Autor: Erno BerkoJiž jen pár dní a čeká nás jeden z nejhezčích a nejspolehlivějších meteorických rojů roku. V případě jasného počasí tento roj pozorovatele nikdy nezklame. Geminidy také vykazují vysoké zastoupení bolidů (meteory jasnější jak Venuše)! Geminidy jsou aktivní od 4. do 17. prosince. Maximum roje letos nastává 14. prosince ve 13 h SEČ a ZHR (zenitální korigovaná hodinová frekvence) je 120 meteorů. Geminidy patří spíše k pomalejším meteorům, vstupní rychlost částic vstupujících do atmosféry je kolem 34 km/s.
Prof. RNDr. Petr Heinzel, CSc. Autor: ČASČeská astronomická společnost a Středisko společných činností Akademie věd České republiky vás srdečnou zvou na slavnostní předání Nušlovy ceny za rok 2014 a laureátskou přednášku, které proběhnou v sobotu 13. prosince 2014 od 14:00 v budově Akademie věd, Národní 3, Praha 1, v sále 206.
Phoenicidy Autor: BRAMONV článku o předpovězeném outburstu Phoenicid byla detailně popsána předpověď japonského astronoma Mikiyi Sata, která se týkala přdpokládané vysoké aktivity tohoto roje v letošním roce. S týdenním odstupem od této události je možné prezentovat předběžné výsledky pozorovací kampaně zaměřené na tento neobvyklý meteorický roj.
Bolid 9. 12. 2014 ze sítě EDMONd Autor: Jakub KoukalV úterý večer bylo na řadě míst ČR jasno a tak hlášení o pádu jasného meteoru, přesněji bolidu, máme zprávy opravdu od Lobendavy na severu Čech až po jižní Moravu. Čas pádu je znám podle kamer 17:16:45 SEČ. Podívejme se na první informace, které nám laskavě rychle zaslal Jakub Koukal díky snímkům ze středoevropské bolidové sítě EDMONd.
Mapa oblohy 10. prosince 2014 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 8. 12. do 14. 12. 2014
Měsíc je po úplňku. Večer je nízko na jihozápadě Mars. V druhé polovině noci a zejména ráno je pěkně vidět Jupiter. Večer se klube nad obzor Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Blíží se maximum meteorického roje Geminid. Ohlížíme se za nabitým týdnem kosmonautiky.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 10. prosince v 18:00 SEČ.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264
LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka.
Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu.
Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť.
Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy.
Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú.
Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo.
LRGB+Ha+NIR verzia
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
16.3. až 25.4.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
