Leonidy Autor: unknownV nejbližších dnech nás čeká jeden z nejpozoruhodnějších meteorických rojů – Leonidy. Aktivita roje Leonid obvykle začíná 13. a končí 21. listopadu. K maximu pak dochází v noci ze 17. na 18. listopadu. Na začátku a na konci aktivity jsou Leonidy stěží detekovatelné, ale v době maxima pozorovatelé udávají 10 meteorů za hodinu. Letošním rokem tak pokračuje čekání na návrat Leonid v roce 2019, kdy se frekvence dostanou opět nad 100 meteorů za hodinu. Měsíc se letos bude nacházet pár dní před novem, tzn. že svým svitem nebude pozorování příliš rušit.
Philae na povrchu - první panorama s modelem orientace landeru Autor: ESA/Rosetta/Philae/CIVAZatímco včera jsme mohli zvěstovat radostnou novinu, že Philae přistál úspěšně na povrchu komety, nikdo netušil, jaký je jeho další osud. Dnes už víme více a můžeme se na to v krátkém shrnutí podívat.
Robotický dalekohled FRAM Autor: Jan EbrDíky projektu GLORIA mohou uživatelé internetu vzdáleně ovládat robotické dalekohledy, provádět pozorování a získávat astronomické snímky.
V rámci projektu, který byl zahájen v říjnu 2011, byla vybudována první zcela volně dostupná síť robotických dalekohledů, která komukoliv na světě umožní podílet se na vědeckém výzkumu. V současnosti je do sítě zapojeno třináct dalekohledů: pět ve Španělsku, tři v Chile, dva v České republice, jeden v Argentině, jeden v Jihoafrické republice a jeden v Rusku.
Rosetta - philae 12. 11. 2014 přistání na kometě 67P Autor: ESA/Martin Gembec12. listopad 2014 se zapíše do historie dobývání kosmických dálav. Poprvé totiž přistane lidmi vyrobené těleso na povrchu komety. Sonda Rosetta uvolní modul Philae, který by se měl dotknout povrchu jádra komety těsně po 17. hodině našeho času. K této významné události pro vás portál kosmonautix.cz připravil online reportáž, kde najdete pravidelně aktualizované informace.
Portál astro.cz si klade za cíl celou událost propagovat co nejširšímu okruhu čtenářů. Proto si můžete nechat článek na webu kosmonautix.cz otevřený a vše se vám bude pravidelně aktualizovat. U nás pak budeme zprávy také zveřejňovat a zůstanou archivní vzpomínkou na tuto hisotrickou událost.
Článek byl průběžně aktualizován, poslední aktualizace: 22:00 SEČ.
Protoplanetární disk HL Tauri z observatoře ALMA v Chile Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)Obrázek, který vidíte v úvodu článku, není počítačová simulace, jak by se na první pohled mohlo zdát. Ukazuje na jedinečné možnosti nové vesmírné observatoře ALMA. Na snímku je oblak prachu kolem hvězdy označené jako HL Tauri v souhvězdí Býka a mezery v prachu mají mít původ ve vznikajících planetách kolem této hvězdy.
Mapa oblohy 12. listopadu 2014 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 10. 11. do 16. 11. 2014
Čeká nás přistání na kometě. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko na jihozápadě Mars, za tmy lze vyhledat také Uran a Neptun. Ráno je pěkně vidět Jupiter a tento týden i Merkur. Aktivita Slunce je střední až vysoká.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 12. listopadu v 18:00 SEČ.
MCS 6.8. 2013 Autor: Martin PopekLetos to bylo jen šest let, kdy byl nad Českou republikou pozorován první nadoblačný blesk (11. srpna 2008). Red sprites tehdy zaznamenala vysokocitlivá kamera na hvězdárně Kunžák. Cílené pozorování TLE pomocí vysokocitlivé kamery Watec 902H2 Ultimate jsem začal 15. května 2011 v obci Nýdek. Během prvního roku pozorování se povedlo zachytit 161 TLE a bylo jasné, že tato metoda je velmi úspěšná! Navíc výhodou je, že detekční program UfoCapture vytvoří kromě klasického snímku i video, na kterém je vidět průběh celého úkazu. Program UfoAnalyzer pak dokáže pomocí dalších souborů vytvořených programem UfoCapture vyhodnotit pozici nadoblačných blesků a některé parametry TLE. To vede k tomu, že zatímco klasická fotografie TLE je spíše jen náhodný a vzácný úlovek, tak pozorování pomocí vysokocitlívých kamer mohou mít svou hodnotu pro další zpracování ve statistikách a odborných pracích. Po čtyřech letech zkušeností s tímto trochu atypickým lovem bouří jsem v tomto článku shrnul, jak na lov tohoto poměrně nového typu úkazu v zemské atmosféře.
Kdo první zpozoroval, že úžasně čistá zářivá tvář „božského“ Slunce může být někdy zničena malou či větší skvrnou, se opravdu asi nikdy nedozvíme. Podle ne úplně jasných záznamů to byl v roce 467 př. n. l. snad Anaxagorás, řecký filosof, nebo v roce 350 př. n. l. Aristotelův nástupce Teofrastos.
Model gravitačního pole Země (3D model) a výšky geoidu vypočtený z pohybů družice CHAMP v roce 2003 Autor: Astronomický ústav AV ČRGravitační síla je základní silou řídící pohyb těles ve vesmíru. Jednoduchý popis známý ze střední školy jako Newtonův zákon všeobecné gravitace však pro přesný popis například oběžných drah umělých družic Země nestačí. Země není z jejich pohledu hmotným bodem, proto je zapotřebí co nejpřesněji znát charakter gravitačního pole Země. To nelze přesně měřit, avšak lze využít přesné znalosti drah umělých družic na nízké oběžné dráze a tvar gravitačního pole Země vypočítat. Přesně tím ze zabývá tým vedený Alešem Bezděkem z AsÚ.
ISS nad Jizerkami Autor: Martin Gembec4. listopadu 2009 se na Jizerce sešli zástupci různých organizací z obou stran hranice, které se starají o to, aby krása Jizerských hor zůstala zachována. Podepsali memorandum, že ochrana životního prostředí zahrnuje také noční přírodu a krajinu. Vznikla Jizerská oblast tmavé oblohy (JOTO).
představa dvojhvězdného systému GG Tauri-A - eso1434 Autor: ESO/L. CalçadaTisková zpráva Evropské jižní observatoře (034/2014): Vědci využívající radioteleskop ALMA poprvé detekovali proud plynu přetékající z vnějšího hmotného disku směrem do vnitřních oblastí dvojhvězdného systému. Tento dosud nespatřený útvar by mohl být zodpovědný za trvalou existenci druhého, menšího disku hmoty v jehož nitru se formují planety, a který by jinak již dávno zanikl. Polovina z hvězd podobných Slunci vzniká ve dvojhvězdných systémech. To znamená, že tyto objevy budou mít značný dopad i na hledání exoplanet. Výsledky byly zveřejněny v časopise Nature 30. října 2014.
podpis dohody o přistoupení Polska k ESO - eso1433 Autor: ESOTisková zpráva Evropské jižní observatoře (033/2014): Polská ministryně pro vědu a vysokoškolské vzdělávání, profesorka Lena Kolarska-Bobińska, podepsala 28. října 2014 smlouvu, která povede ke vstupu Polska do Evropské jižní observatoře. ESO přivítá Polsko jako novou členskou zemi poté, co dojde k ratifikaci smlouvy o přistoupení.
Mapa oblohy 5. listopadu 2014 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 3. 11. do 9. 11. 2014
Měsíc bude v úplňku. Večer nízko na jihozápadě se loučíme s Marsem. Venuše je stále poblíž Slunce. Ráno je pěkně vidět Jupiter a tento týden snad i Merkur jako jitřenka. Aktivita Slunce je nízká. K ISS dorazila nákladní loď Progress, zatímco americká soukromá kosmonautika zažila černý týden. Čína úspěšně obletěla Měsíc.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. listopadu v 18:00 SEČ.
AR 12192 z SDO Autor: NASA/SDOZačátek podzimu patřil jednoznačně dění na Slunci, které překvapilo obří skvrnou. Se sluneční
aktivitou souvisí i polární záře, na které se pochopitelně také podíváme. V kosmonautice nás nejvíce zajímá Rosetta, která provede 12.
listopadu očekávaný manévr, při němž na povrch vypustí pouzdro Philae. Babí léto tradičně patří nejen setkání MHV, ale také německému
HTT. Závěrem se podíváme na ISS, červené skřítky v úžasném detailu a na naše místo ve vesmíru.
TLE Autor: Jakub KoukalVideokamery databáze EDMOND umožňují nejenom zachycení meteorů, ale také, při vhodné výšce zorného pole nad obzorem, zachycení přechodných světelných jevů (TLE – Transient Luminous Events). Jedná se o nadoblačné mezosférické blesky (Red sprites), které se obvykle nacházejí ve výškách mezi 50 až 90 km nad povrchem Země. Tyto přechodné světelné jevy byly dne 18. 10. 2014 zachyceny kamerami umístěnými na Observatório Municipal de Campinas „Jean Nicolini“ v brazilském federálním státě Sao Paulo.
(Popiska obrázku v závěru článku) Autor: Astronomický ústav AV ČRSluneční skvrny jsou nejvýznamějšími projevy sluneční aktivity, tedy neustálých proměn povrchového mangetického pole Slunce. Po právu jsou tedy cílem dalších a dalších odborných studií, neboť jsou i přes staletí trvající výzkum stále zahaleny několika tajemstvími. Otázky jejich vzniku nebo hloubkové struktury tak zůstávají nezodpovězeny. Jan Jurčák ze Slunečního oddělení AsÚ se věnoval studiu struktur, které svým vzhledem připomínají penumbru vyvinutých slunečních skvrn, ovšem s žádnou skvrnou nejsou přímo propojeny. Takové struktury si vysloužily označení osiřelá penumbra.
Český tým na XIX. IAO (zleva: Jiří Vala, Hana Lounová, Martin Pecár, Lenka Soumarová, Radek Kříček, Denis Müller, Jáchym Bareš a Jan Kožuško) Autor: Jan Kožuško Český tým přivezl z XIX. Mezinárodní astronomické olympiády (XIX. IAO) v Biškeku a Cholpon-Ata (Kyrgyzstán, 12. – 21. října) stříbrnou a bronzovou medaili.
Letos se soutěž po třech letech vrátila do střední Asie. První dva dny strávili studenti v Biškeku, kde se ve Státní opeře konal výpravně pojatý zahajovací ceremoniál. Poté se soutěžící přesunuli do 250 km vzdáleného letoviska Cholpon-Ata u jezera Issyk-Kul v nadmořské výšce 1609 metrů. Týdenní program doprovodily přednášky, prohlídka Biškeku, kulturní program ve středisku Ruh Ordo a exkurze do kaňonu Semenov.
okolí protokupy MRC 1138-262 pohledem teleskopu APEX - eso1431 Autor: ESOAPEX odhalil skrytý vznik hvězd v mladé kupě galaxií
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (031/2014): Astronomové využili dalekohled APEX ke zkoumání vzdálené mohutné kupy galaxií, kterou pozorují v mladém vesmíru ve fázi formování. Podařilo se jim odhalit, že větší část hvězdotvorby, která se zde odehrává, je nejen skryta oblaky prachu, ale navíc probíhá v naprosto neočekávaných místech. Poprvé tak bylo možné u takového objektu získat kompletní přehled probíhajícího vzniku hvězd.
Bolid Autor: Jakub KoukalStále se rozšiřující pokrytí Evropy a Jižní Ameriky sítí videokamer pro sledování meteorů s sebou přináší kromě nárůstu celkového počtu zaznamenaných meteorů také vzrůstající počet zachycených velmi jasných meteorů (bolidů).
Mapa oblohy 29. října 2014 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 27. 10. do 2. 11. 2014
Měsíc bude v první čtvrti. Večer už zmizel Saturn nízko na jihozápadě a loučíme se i s Marsem. Venuše je poblíž Slunce. Ráno je pěkně vidět Jupiter. Aktivita Slunce bude vysoká, dokud velká skvrna nezapadne. Na obloze se můžeme setkat s řadou meteorů. K ISS poletí nákladní loď Cygnus a Progress. Čína oblétá Měsíc.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 29. října v 18:00 SEČ.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
