Články

23.04.2006 19:57 Veselý Jan Sluneční soustava

Kde hledat stopy života na Marsu?

Na základě měření sondy Mars Express sestavil tým vedený profesorem Jean-Pierem Bibringem z IAS (Institut d'Astrophysique Spatiale) v Orsay globální mineralogickou mapu Marsu, z níž lze zároveň odvodit historii přítomnosti vody na Marsu. Vědci se zaměřili především na minerály, k jejichž vzniku je potřebná voda nebo v nichž je voda přímo vázaná. Považujeme-li přítomnost vody za nezbytnou podmínku pro život, je mineralogická mapa zároveň návodem, na kterých místech Marsu hledat případné stopy života.

21.04.2006 08:06 Pavel Suchan Ostatní

Vzpomínkové setkání ČAS na počest čestného předsedy Jiřího Grygara

Národní knihovna České republiky a Česká astronomická společnost pořádají v pátek 21. dubna 2006 od 15:00 do 17:30 v Zrcadlové kapli Klementina v Praze Vzpomínkové setkání České astronomické společnosti na počest čestného předsedy Jiřího Grygara u příležitosti jeho 70. narozenin, které oslavil v březnu tohoto roku.

20.04.2006 12:40 Veselý Jan Sluneční soustava

Největší kaňon ve sluneční soustavě

Kaňon Valles Marineris je téměř tak hluboký, jako je Mt. Everest vysoký. Široký je místy stovky kilometrů. Nenajdete jej však na Zemi. Táhne se v délce 4000 km přes pětinu obvodu Marsu. Od 22. dubna letošního roku si na Zemi, konkrétně na hvězdárně v Hradci Králové, můžete prohlédnout alespoň model Valles Marineris v měřítku 1:910 000. Není to jediný model Valles Marineris na Zemi, dle dostupných informací je však největší a tudíž nejpodrobnější.

19.04.2006 17:00 Pavel Suchan Ostatní

Den Země v sobotu 22.dubna s ČAS

Zveme vás na Den Země v sobotu 22. dubna 2006 od 10 do 18 hodin doStřediska ekologické výchovy hl. m. Prahy Toulcův dvůr v Praze -Hostivaři.

19.04.2006 13:55 František Martinek Vzdálený vesmír

Zářivé drahokamy jižní oblohy

Největší astronomický dalekohled na oběžné dráze kolem Země nadále pořizuje detailní obrázky zajímavých vesmírných objektů. Poslední fotografie byly publikovány 18. 4. 2006. Hubblův kosmický dalekohled (HST) pořídil detailní fotografie dvou otevřených hvězdokup NGC 265 a NGC 290, které jsou součástí Malého Magellanova oblaku, nacházejícího se na jižní obloze. Obě hvězdokupy vypadají na fotografiích jako jiskřivé drahokamy na noční obloze.

18.04.2006 15:02 František Martinek Vzdálený vesmír

Hluboký pohled do prázdného vesmíru

Obrázek nepatrné části oblohy, skládající se ze 300 miliónů pixelů, byl vytvořen na Evropské jižní observatoři ESO (European Southern Observatory) na základě fotografií, pořízených kamerou Wide-Fild Camera na dalekohledu o průměru 2,2 m na observatoři La Silla (Chile). Zhotovení fotografie zabralo celkem 64 hodiny pozorovacího času.

Pořízená fotografie zachycuje zdánlivě "prázdnou" oblast oblohy o ploše zhruba 5krát větší, než je velikost měsíčního úplňku. Astronomům se zde otevírá mimořádně průhledné okno do nejvzdálenějších oblastí vesmíru. Objevené objekty jsou asi 100miliónkrát slabší než ty, které můžeme spatřit neozbrojeným okem.

18.04.2006 08:58 Jiří Kordulák Úkazy

Úkazy na obloze v 16. týdnu (17.-23.4.2006)

Úkazy na obloze v 16. týdnu (17. - 23. dubna 2006)

14.04.2006 14:20 Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň 1/2006 a Speciál S1/2005 "Zákryt Slunce 3.10.2005"

Vyšly dva novéPovětroně.V čísle 1/2006 Miloš Boček dokončí Malého průvodce velkými objekty a završí tak svou vizuální přehlídku galaxií, kterou vykonalv minulých letech pomocí 40 cm Dobsonu.Petr Horálek a Martin Cholasta upozorňují na zajímavé nebeskéúkazy, zejména na jasnou kometu 73P/Schwassmann--Wachmann 3a dubnový meteorický roj Lyrid.Na závěr jsme zařadili recenzi knížky Vladimíra Mandlao stavu raketové techniky před 80 lety;napsal ji Karel Bejček.Jakožto "povinné" články zveřejňujeme i finanční a revizní zprávy Astronomické společnosti v Hradci Králové za rok 2005.

14.04.2006 13:09 František Martinek Multimédia

Kosmická sonda MRO pořídila další detailní fotografie Marsu

Dne 10. 3. 2006 byla na protáhlou oběžnou dráhu kolem Marsu navedena americká kosmická sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Zhruba půl roku budou trvat úpravy její oběžné dráhy metodou tzv. aerobrakingu. Již v současné době však probíhá testování vědecké aparatury sondy, mj. i jejích kamer, které pořizují první zkušební snímky.

14.04.2006 09:56 Marek Česal Ostatní

ASUF V - Astronomický seminář učitelů fyziky

Katedra obecné fyziky pedagogické fakulty ZČU v Plni, Hvězdárna v Rokycanech, Hvězdárna a planetárium Plzeň a Západočeská pobočka ČAS si dovolují pozvat všechny učitele fyziky, přírodopisu a příbuzných oborů na pátý astronomický seminář učitelů fyziky. Seminář se koná opět v pátek odpoledne od 14:00 na Hvězdárně v Rokycanech, tentokráte 28. dubna 2006.

13.04.2006 17:58 František Martinek Hvězdy

Obklopuje Vegu oblak komet a asteroidů?

Poprvé bylo uskutečněno pozorování bezprostředního okolí jiné hvězdy, než je Slunce. Přitom bylo zjištěno, že kolem Vegy v souhvězdí Lyry skutečně existuje prachový disk, který je tvořen nepatrnými prachovými zrníčky o teplotě 1300 °C, která vznikají vypařováním komet a vzájemnými srážkami asteroidů. Tento objev je dílem mezinárodního týmu, jehož součástí byli i astronomové Paris Observatory.

13.04.2006 11:57 Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

Gama záblesky spouští extrémně silné magnetické pole

Poeítaeový model splynutí dvou neutronových hvizd.Credit: Daniel Price (U/Exeter), Stephan Rosswog (Int. U/Bremen — Poeítaeový model splynutí dvou neutronových hvizd.
Credit: Daniel Price (U/Exeter), Stephan Rosswog (Int. U/Bremen

Vědci z Univerzity v Exeteru a Mezinárodní univerzity v Brémách objevili nejsilnější magnetická pole ve vesmíru. Podle počítačových modelů vznikají při splynutí dvou extrémně hmotných a kompaktních hvězd. Výtrysky, podobné CME u našeho Slunce, mohou spouštět krátkodobé gama záblesky.

12.04.2006 16:30 Josef Jíra Úkazy

Plzeň: Zatmění Slunce 2006 Turecko

Ve čtvrtek 13. dubna 2006 od 18h se v prostorách Pedagogické fakulty Západočeské univerzity uskuteční další setkání zájemců o astronomii, které pořádá Západočeská pobočka ČAS ve spolupráci se Západočeskou univerzitou, Hvězdárnou v Rokycanech a H+P Plzeň. Hlavním tématem tohoto setkání bude diskuze o expedici za úplným Zatměním Slunce 2006 Turecko, včetně představení prvních fotografických výsledků a naměřených dat z meteorologické stanice.

12.04.2006 10:34 Miroslava Hromadová Kosmonautika

Venus Express už obíhá kolem Venuše

Evropská sonda Venus Express vstoupila na oběžnou dráhu kolem Venuše. V úterý 11. dubna 2006 ráno zahájila plánovanou 16měsíční misi, při níž bude zkoumat skleníkový efekt planety, který jde až do "pekelných" extrémů.

11.04.2006 17:15 František Martinek Kosmonautika

NASA připravuje rovněž bombardování Měsíce

NASA oznámila v pondělí 10. dubna 2006, že projekt dodatečné kosmické sondy, navržený v Ames Research Center, Moffett Field, California, byl vybrán za účelem pátrání po drahocenných zásobách vodního ledu v oblasti jižního pólu Měsíce. Start pomocí rakety Delta II je naplánován na říjen 2008.

11.04.2006 15:00 redakce Multimédia

Fotografie komety 73P

Snímek jadérek B a C komety 73P pořízený během noci 7./8. dubna 2006 naHvězdárně a planetáriu v Hradci Králové pomocí JST Petrem Horálkem aMartinem Lehkým.

10.04.2006 14:48 František Martinek Ostatní

Soutěž: Poznáváme vesmír bez hranic

Hvězdárna Valašské Meziříčí vyhlašuje v rámci projektu "Poznávání bez hranic", podpořeného Fondem mikroprojektů Programu Iniciativy společenství INTERREG IIIA Česká republika - Slovenská republika 2004 - 2006 soutěž s názvem "Poznáváme vesmír bez hranic".

10.04.2006 14:44 Miroslava Hromadová Ostatní

Neutrinová observatoř v Antarktidě

Mezinárodní tým vědců a inženýrů udělal další krok k dokončení světově ojedinělé neutrinové observatoře IceCube na jižním pólu Země.

10.04.2006 13:49 Jiří Kordulák Úkazy

Úkazy na obloze v 15. týdnu (10. - 16.4. 2006)

Úkazy na obloze v 15. týdnu (10. - 16. dubna 2006)

07.04.2006 15:23 František Martinek Sluneční soustava

Nové představy o vzniku planety Merkur

Nové počítačové simulace vzniku planety Merkur ukazují, že velké množství materiálu bylo vyvrženo do okolního prostoru v době před 4,5 miliardami roků, když se s pra-Merkurem srazil velký asteroid. Tyto simulace, které sledovaly dráhu vyvrženého materiálu v průběhu několika miliónů roků, vrhají nové světlo na otázku, proč má Merkur mnohem vyšší hustotu, než bylo očekáváno. Dále vyšlo najevo, že část vyvrženého materiálu z planety Merkur zasáhla Venuši i Zemi.

Vyhledávání v článcích