Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Tomáš Metelka Kosmonautika

Všechny pohledy se upírají k Titanu

pia_06107.jpg
Ukrytý za silným závojem mlhy, to je Titan, jediný známý Měsíc s atmosférou. Jde o největší měsíc Saturnu, který je větší než Merkur nebo Pluto. Je to také druhý největší měsíc ve sluneční soustavě, hned po Jupiterově měsíci Ganymédes. Titan je studené a nehostinné místo s povrchovou teplotou jen 95° Kelvina (minus 178° Celsia).
Tomáš Metelka Úkazy

Zatmění Měsíce 28. října - minutu po minutě

photomooneclipse_09112003.gif
Všichni zanícení pozorovatelé oblohy nikdy nepropásnou možnost podívat se na úplné zatmění Měsíce. Jeho pozorování je často krásnější a zajímavější než pozorovatelé původně předpokládali. Další příležitost je ve čtvrtek 28. října ráno. Pro nás je i přes dobu pozdní noci zajímavé, protože díky státnímu svátku nemusíme ráno do práce. Trocha ponocování tedy nikomu neuškodí.
František Martinek Vzdálený vesmír

Unášení prostoročasu rotujícím tělesem potvrzeno!

Mapa byla vypracována na základi údaju z družic GRACE. Vpravo dole fotografie družice LAGEOS.
Mapa byla vypracována na základi údaju z družic GRACE. Vpravo dole fotografie družice LAGEOS.
Mezinárodní tým odborníků, složený z pracovníků NASA a amerických a italských univerzit, získala nedávno přímé důkazy, svědčící pro existenci jednoho z důsledků Einsteinovy teorie relativity - unášení prostoročasu rotující Zemí. Vědci ukončili dlouhodobou analýzu změn dráhy dvou geodynamických družic LAGEOS I a LAGEOS II, které byly na oběžnou dráhu kolem Země vypuštěny v letech 1976 a 1992.
Jiří Grygar Vzdálený vesmír

Ohlédnutí za konferencí "Od kosmologických struktur k Mléčné dráze"

Pražské Dejvice jsou u nás populární jednak kvůli Yo-Yo Bandu, který se tam svého času seznámil s jednou nejhezčí holkou, jednak kvůli Jiřímu Suchému, jenž tam ještě o něco dříve zakoupil sedm prken žehlicích. V týdnu 20 - 25 září 2004 však získaly evropskou proslulost díky společné konferenci německé Astronomische Gesselschaft (AG) a České astronomické společnosti (ČAS), což je v historii obou společností vůbec poprvé.

František Martinek Hvězdy

Slunce na křižovatce galaktických cest

galaxie.jpg
Skupina evropských astronomů zjistila, že mnohé hvězdné "sousedky" našeho Slunce (tedy blízké hvězdy) se pohybují po zcela neobyčejných drahách mezi spirálními rameny naší Galaxie (Mléčné dráhy). Tento závěr vyplývá z měření, provedených astronomickou družicí Hipparcos, jež ukončila svoji činnost již v roce 1993. Dále byla využita data o velikosti tzv. rudého posuvu hvězd, která se podařilo získat pomocí dalekohledu o průměru 1 m na francouzské observatoři Haute-Provence.
Tomáš Metelka Ostatní

Haleakala - místo pro nový pokročilý sluneční teleskop

observatory-lg.jpg
Haleakala na vrcholu Maui (Havaj), byla doporučena jako místo stavby největšího světové optického slunečního dalekohledu. Konečné rozhodnutí sice padne až v prosinci, po prozkoumání všech dalších logistických a jiných problémů stavby na takovém místě, ale vědecká pracovní skupina projektu Advanced Technology Solar Telescope (ATST) doporučila jako místo stavby Havaj během workshopu, který se konal 14.října v Tucsonu. Haleakalu upřednostnila pro stavbu před dvěma dalšími kandidátskými místy v Kalifornii a Kanárských ostrovech.
František Martinek Sluneční soustava

Neviditelné komety křižují sluneční soustavu

C_2001_Q4.jpg
Podle názoru některých astronomů může být naše sluneční soustava zaplněna velkým množstvím téměř neviditelných komet, které mnohonásobně zvyšují nebezpečí katastrofických událostí - srážek Země s velkými nebeskými tělesy.

Takováto tělesa zatím ještě nikdy astronomové nepozorovali přímo. Avšak vědci jsou přesvědčeni, že pouze přítomnost těchto temných komet v našem kosmickém okolí může uspokojivě vysvětlit dávnou astronomickou záhadu: proč pozorujeme pouze nepatrnou část komet, jejichž existenci předpokládají dosavadní teorie?

Petr Horálek Úkazy

"Sváteční" úplné zatmění Měsíce 28. října 2004

Štědrost roku 2004 na astronomické úkazy je vskutku jedinečná. Mohli jsme spatřit jedno úplné zatmění Měsíce, nejednu okem viditelnou kometu, přes sluneční disk nám po dlouhých 122 letech opět přešla planeta Venuše a mnoho dalšího. Celou tuto pestrou nabídku úkazů hodných široké veřejnosti patrně završí blížící se další úplné zatmění Měsíce. Nastává sice v časných ranních hodinách, ale shodou okolností zrovna ve všeobecně volný den - ve čtvrtek 28. října, kdy celý národ slaví 86 let od založení první Československé republiky (tedy od roku 1918).

Tomáš Metelka Kosmonautika

Huygens bude naslouchat bouřím

huygens-full.jpg
Jeden ze šesti vědeckých přístrojů na palubě evropské sondy Huygens u Saturnu, která má počátkem příštího roku přistát na Saturnově měsíci Titan, je malý mikrofon, jehož úkolem je zaznamenat při sestupu skrz atmosféru Titanu zvukové projevy blesků. Huygens má naplánováno přistání na Titanu 14. ledna 2005. Pokud by při svém sestupu atmosférou největšího Saturnova měsíce procházel okolo nebo skrz bouři, mikrofon by měl být schopen zaznamenat jak zvuk hromu, tak i nárazy kapalného metanového deště do pláště kosmického plavidla. Průlet bouřkou by mohl signalizovat, že bouřky jsou součástí procesu, který pomáhá vytvářet organické molekuly nalezené v atmosféře Titanu.
Tomáš Metelka Úkazy

Magické ráno 21.října

orionids211004.jpg
Chcete se podívat na kus Halleyovy komety? Žádný problém. Stačí jen zůstat déle vzhůru nebo si nastavit budík. Nepotřebujete ani žádný dalekohled, stačí jen jasná obloha. Bohužel, 21.10. ráno podle meteorologů tento podstatný předpoklad pozorování nejspíše většina naší republiky mít nebude. Důvodem proč by jste měli ponocovat nebo vstávat brzy ráno a rozhlížet se zda nezahlédnete kus jasné části oblohy je maximum meteorického roje Orionid.
František Martinek Kosmonautika

Na Měsíc nebo k Jupiteru?

NASA před časem informovala o výběru dvou misí meziplanetárních kosmických sond, z nichž jedna bude realizována v nejbližší době v rámci programu New Frontiers Program. Jedná se o návrh sondy Moonrise k Měsíci a projekt umělé družice Jupitera s názvem Juno. Oba vítězné projekty byly vybrány ze skupiny sedmi návrhů, které postoupily do užšího výběru. Jaké jsou hlavní úkoly těchto výzkumných misí?
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Sluneční minimum přichází

midi250_11oct04.jpg
Sluneční fyzik David Hathaway pozoruje Slunce každý den už od roku 1998 a každý den, po šest dlouhých let let, na něm něco viděl. Vždy tam byly sluneční skvrny. Sluneční skvrny vypadají jako "ostrovy" na povrchu Slunce. Jsou temnější, chladnější a mnohem silněji zmagnetizované než okolní sluneční povrch. Jejich velikost bývá okolo průměru některé z planet nebo i větší. Typická sluneční skvrna vydrží, než se rozpadne, jen několik málo dnů, maximálně týdnů. Jen co jedna skvrna zmizí, druhá už určitě zaujímá její místo.
Jan Mocek Úkazy

Zatmění z boku

Když na nějakém obraze, fotografii nebo ve skutečnosti spatříme srpek Měsíce, lze relatiivně snadno poznat, zda se jedná o měsíční fázi, nebo zda je to úplněk, okusovaný zatměním. Pomiňme vodítka jako je umístění Měsíce na obloze nebo barevné ladění celého úkazu, které může být ovlivněno meteorologickými jevy. Stačí prozkoumat vnitřní hranici srpku.

František Martinek Kosmonautika

Nové dopravní prostředky pro Mezinárodní kosmickou stanici ISS

ATV_to_ISS_L.jpg
Dopravu posádek a nákladu na Mezinárodní kosmickou stanici ISS zajišťují v současné době (po přerušení startů amerických raketoplánů) pouze ruské kosmické lodě Sojuz a zásobovací lodě Progress. V důsledku toho je využívání kosmické stanice značně omezeno. Situace by se měla zlepšit po obnovení letů raketoplánů (pravděpodobně v květnu 2005), a také díky připravovaným startům evropských zásobovacích lodí ATV (Automated Transfer Vehicle). První exemplář, pojmenovaný Jules Verne, odstartuje podle současných plánů v říjnu 2005. Plánuje se vypuštění 7 těchto evropských dopravních prostředků.
František Martinek Kosmonautika

Robot-chirurg bude operovat kosmonauty

zeus.jpg
Skupina astronautů NASA, která nyní pracuje v rámci projektu NEEMO 7 (NASA Extreme Environment Mission Operations) na oceánském dně poblíž pobřeží Floridy, zvažuje účast na neobvyklém experimentu - na dálkově řízené chirurgické operaci. Posádka astronautů ve složení Robert Thirsk (Kanada, velitel skupiny), Catherine Coleman(ová), Michael Barratt a Craig McKinley žije v podmořské laboratoři s názvem Aquarius, kterou bychom mohli označit za zvláštní analog modulu kosmické stanice ISS. Vědci se chtějí mj. pokusit vyřešit problém náhlého onemocnění kosmonauta či člena posádky podmořské stanice.
Miroslava Hromadová Ostatní

Large Binocular Telescope (LBT) uveden do provozu

Large Binocular Telescope(LBT). Je umístin na hoe Mount Graham (Arizona,USA).
Large Binocular Telescope(LBT). Je umístin na hoe Mount Graham (Arizona,USA).
V Arizoně byl v sobotu 16. října 2004 slavnostně uveden do provozu největší teleskop na světě LBT (Large Binocular Telescope). Je umístěn na hoře Mount Graham v nadmořské výšce 3.200 m a jeho výstavba trvala 8 let.


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »