Vesmírný "rozprašovač"
![]() |
![]() |
Pro brněnské zájemce o pozorování zatmění Slunce připravila brněnská hvězdárna speciální multivizuální představení "Černé Slunce", které od pondělí 26. května až do pátku 30. května zcela mimořádně uvádí každý den vždy od 19 hodin. Během návštěvy planetária lze koupit i kapesního miniprůvodce zatměním a také speciální brýle, které umožní bezpečné sledování celého úkazu.
V sobotu 31. května ráno se bude úkaz za jasného počasí pozorovat na prostranství před hvězdárnou. Program začíná o tři čtvrtě na pět ráno a končí o čtvrt na sedm. K dispozici bude celá řada dalekohledů.
Další podrobnosti o zatmění se dozvíte na adrese http://zatmeni.hvezdarna.cz
Kdo neuvidí zatmění 31. května, bude muset čekat až do 3. října 2005. Bude ale pěkné počasí?
Podle informací od Mgr. Jiřího Duška Ph.D. z HaP Mikuláše Koperníka (Brno) připravil Karel Mokrý
![]() |
Způsob, jak se z malých těles obíhajících Slunce stávají tělesa obíhající planety (např. měsíce) zůstával po dlouhou dobu jedním z nevyřešených problémů studia planetární soustavy. Článek publikovaný v časopise Nature 15. května ukazuje, jak lze tento problém vyřešit pomocí teorie chaosu. Článek navíc obsahuje předpovědi oblastí, ve kterých by astronomvé měli hledat další měsíce obíhající velké planety.
Ve dnech 19. a 20. května se konalo v budově Akademie věd ČR v Praze IX. valné shromáždění Učené společnosti ČR. Během zasedání byly mimo jiné předávány výroční ceny Učené společnosti za vynikající vědecké výsledky. V prestižní kategorii seniorů byly uděleny dvě, z nichž jedna připadla poprvé v osmileté historii udělování těchto cen astronomovi - RNDr. Pavlu Spurnému, CSc. z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově - za výzkum meteorů a meteoroidů, zejména s přihlédnutím k objevu a dráhové analýze meteoritu Neuschwanstein ze 6. dubna 2002. Cenu ve výši 100 tis. Kč sponzorovala a.s. Léčiva, Praha.
Kanárské ostrovy, nazývané někdy Šťastné, leží v Atlantiku něco přes sto kilometrů západně od marockého pobřeží. Navzdory své nesporné geografické příslušnosti k Africe jsou tyto produkty intenzívní sopečné činnosti součástí Španělska. Z hlediska astronomie je to asi dobře.
Autor je pracovníkem Astronomického ústavu AV ČR, Ondřejov.
![]() |
Každému se čas od času stane, že dlouhou dobu pozoruje objekt a neví, jak vysvětlit zkoumaný děj. Pokud jste členem Hubble Heritage Team, můžete využít zdroje HST a jev objasnit. Přesně to se stalo se snímkem galaxie NGC 1275, známým také jako radiový zdroj Perseus A.
V textu opraven překlep "... jediné úplné zatmění a to 13. září 2015." na "20. března 2015".
Autorce článku - paní Evě Markové - a našim čtenářům se omlouváme. Text článku je již opraven. Text tiskového prohlášení ve formátu MS Word je již také opraven..
V článku Jiřího Duška na Zatmění Měsíce minutu po minutě naleznete podrobný popis tohoto úkazu.
Ze současných pozorování HST vyplývá, že první hvězdy vznikly mnohem dříve, než jsme předpokládali. První hvězdy vznikaly již 200 milionů let po Velkém třesku.
Pokud jste neměli možnost vidět dnešní přechod Merkura přes Slunce na vlastní oči, nabízíme Vám záznam ve formátu mpg.
Video je vytvořeno z jednotlivých snímků zařízení MDI instaloveného na družici SOHO.
Zdroj: SOHO
Tiskové prohlášení ČAS číslo 46
31. května 2003 dojde na území naší republiky k částečnému zatmění Slunce, jehož velikost bude téměř srovnatelná s částečným zatměním Slunce v r. 1999. Toto zatmění bude v severních oblastech Evropy pozorovatelné jako prstencové.
2003.05.15: Odstraněna chyba redakce, v textu opraven překlep "... jediné úplné zatmění a to 13. září 2015." na "20. března 2015".
Za chyby se omlouvá redakce www.astro.cz
Tiskové prohlášení ČAS číslo 46
V pátek 16. května 2003 ráno nás po delší odmlce (od 9. 1. 2001) čeká první ze dvojice letošních úplných zatmění Měsíce. Z našeho území však neuvidíme celý průběh tohoto úkazu.
![]() |
Hvězdárna Fr. Pešty v Sezimově Ústí provádí veřejné pozorování přechodu Merkura u Infocentra v Praze-Kolovratech. Počasí nám přeje a proto Vám přinášíme podrobnosti i s fotografiemi na internetové adrese:
O nitru Marsu se toho stále mnoho neví. Astronomy zajímal dosud především povrch rudé planety, její atmosféra a po objevu sond Mariner i obrovské sopečné vulkány. Od sopek vedl zájem i do nitra planety. A to i přesto, že se prokázalo, že vulkány jsou už dávno nečinné.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236