Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Sluneční soustava

Tryskové proudění (jet stream) v atmosféře Titanu

Průběh světelné křivky při zákrytu hvězdy Titanem.
Průběh světelné křivky při zákrytu hvězdy Titanem.
Dva vzácné astronomické úkazy, které nastaly v listopadu 2003, pomohly mezinárodnímu týmu astronomů uskutečnit výzkum vzdáleného Saturnova měsíce Titan. Především tyto úkazy umožnily zpřesnit modely atmosféry měsíce, což bylo důležité pro uskutečnění přistání evropského modulu Huygens na povrchu Titanu.

Nyní tyto unikátní výsledky pomohly zařadit do celkového kontextu informace z přistání modulu Huygens, a také prozkoumat horní vrstvy atmosféry Titanu.

František Martinek Kosmonautika

Sondy STEREO se připravují na pozorování Slunce

Dvojice sond STEREO bude pořizovat 3D snímky slunečních protuberancí.
Dvojice sond STEREO bude pořizovat 3D snímky slunečních protuberancí.
Dvojice amerických kosmických sond STEREO (Solar TErrestrial RElations Observatory) dokončila 21. 1. 2007 sérii manévrů, po nichž se obě sondy dostaly do plánovaných poloh na oběžné dráze kolem Slunce. Z těchto pozic zahájí v dubnu letošního roku pořizování 3D snímků Slunce. Každá sonda STEREO nese na své palubě více než 10 přístrojů. „Sondy STEREO jsou nyní připraveny k zahájení své vědecké práce,“ říká Michael Kaiser, jeden z účastníků projektu.
Pavel Ambrož Multimédia

Astrofotograf roku 2006

prof. RNDr. Miloslava Druckműller, DrSc.
prof. RNDr. Miloslava Druckműller, DrSc.
V soutěži „Česká astrofotografie měsíce“, která slaví své první výročí a probíhá v rámci aktivit České astronomické společnosti, se porota shodla na ocenění „Astrofotograf roku 2006“. Vybírala ze snímků, předložených do soutěže v uplynulém kalendářním roce. Volba padla na prof. RNDr. Miloslava Druckmüllera, DrSc. z Brna, který do soutěže přispěl dvěma snímky jemné struktury sluneční koróny ze zatmění Slunce v březnu 2006, pozorovaného jeho týmem v Libyi. Jedná se o pozoruhodné dílo, jehož kvality v mezinárodním kontextu jsou vynikající a bude velmi nesnadné je překonat.

Titul astrofotograf roku vyhlašuje porota České astrofotografie měsíce s Českou astronomickou společností ve spolupráci s Hvězdárnou v Úpici.

František Martinek Kosmonautika

Explodující roboti mohou zkoumat nebezpečné planetky

Návrh mikrosondy ke studiu vnitřní stavby planetek.
Návrh mikrosondy ke studiu vnitřní stavby planetek.
Flotila explodujících kosmických sond může připravit cestu k obraně před nebezpečnými planetkami. Několik malých robotů ve tvaru koule přistane na povrchu planetky, někteří explodují, zatímco další budou registrovat vibrace, které pomohou odhalit informace o vnitřní struktuře planetky.
František Martinek Sluneční soustava

Globální oteplování nebo ochlazování?

Cykly sluneční činnosti - minulost a současnost.
Cykly sluneční činnosti - minulost a současnost.
Ruští vědci dospěli k závěru, že za současné globální oteplování může Slunce – nikoliv oxid uhličitý. Informoval o tom Chabibullo Abdusamatov, vedoucí laboratoří kosmických výzkumů Hlavní (Pulkovské) observatoře Ruské akademie věd (RAN).
Pavel Suchan Sluneční soustava

Mezinárodní heliofyzikální rok 2007 v České republice zahájen

IHY 2007 - zahájení projektu (Fárník, Marková, Heinzel)
IHY 2007 - zahájení projektu (Fárník, Marková, Heinzel)
Na tiskové konferenci 23.ledna 2007, kterou uspořádaly Astronomický ústav AV ČR, v. v. i., Česká astronomická společnost a Odbor mediální komunikace Akademie věd ČR, byl oficiálně zahájen Mezinárodní heliofyzikální rok (IHY 2007) v České republice. V celosvětovém měřítku se tak stane na půdě OSN ve Vídni 19. – 20. února 2007, kde bude Česká republika také zastoupena. Veškeré informace naleznete na stránkách o IHY 2007.
Ivo Míček Ostatní

Moje vánoční kometa 2006

Společnost pro meziplanetární hmotu (SMPH) ve spolupráci s Českou astronomickou společností (ČAS) a Sekcí pro mládež ČAS vyhlásila fotografickou soutěž Moje vánoční kometa... se zaměřením na popularizaci nejznámějšího představitele meziplanetární hmoty ve Sluneční soustavě a ve snaze přinést do předvánočního ruchu trochu klidu a soustředění při zachycení symbolu vánoc ve všech podobách - odborných, uměleckých a lidských vůbec.

František Martinek Kosmonautika

Indická družice se úspěšně vrátila z vesmíru

Kresba indické návratové družice SRE-1.
Kresba indické návratové družice SRE-1.
Z kosmodromu Shriharikota High Altitude Range byla 10. 1. 2007 vypuštěna pomocí nosné rakety PSLV-C7 (Polar Satellite Launch Vehicle) indická návratová družice SRE-1 (Space capsule Recovery Experiment). Dne 22. 1. 2007 tato technologická družice úspěšně přistála ve vodách Bengálského zálivu, 140 km východně od ostrova Shriharikota.
Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň 1/2007

Povetron 2007.01 Vyšlo nové číslo Povětroně - Královéhradeckého astronomického časopisu. Prosinec 2006 byl kupodivu velmi příhodným měsícem pro pozorování, jak dokumentují články Petra Horálka a Pepy Kujala. Ostatně doufáme, že se takových výprav během roku 2007 uskuteční vícero! Martin Lehký píše o meteoritu Morávka a o sondách Pioneer a Voyager, jakožto hmotných nosičích informace. Pavel Chadima a Martin Šolc se ohlížejí za srpnovou astronomickou exkurzí do východních Čech a zároveň prezentují zajímavý objev pravděpodobného pozorovacího stanoviště Wilhelma von Biely.
František Martinek Exoplanety

Vzniknou planety kolem umírající hvězdy?

Kombinovaný snímek dvojhvězdy Mira (Cetus) ve viditelném světle a v infračerveném záření.
Kombinovaný snímek dvojhvězdy Mira (Cetus) ve viditelném světle a v infračerveném záření.
Překvapující zvláštnost objevili astronomové u hvězdy Mira Ceti A v souhvězdí Velryby (Cetus). Nehledě na to, že se nachází v závěrečném stadiu svého vývoje, z jejího materiálu se může zrodit nový planetární systém. Na tomto „úkolu“ spolupracuje se svojí průvodkyní – s hvězdou Mira Ceti B. K tomuto závěru dospěl Michael Ireland (California Institute of Technology) se svými spolupracovníky.
Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

Znovuzrození umírající galaxie

Phoenix_Dwarf.jpg
Astronomové nedaleko Mléčné dráhy objevili umírající trpasličí galaxii, která stejně jako bájný pták Fénix, zahájila své vlastní znovuzrození. Tento objev by mohl vyřešit i dlouhotrvající problém chybějících shluků temné hmoty v blízkost naší Galaxie.
Karel Mokrý Ostatní

Změny na astro.cz

Omlouváme se všem dříve registrovaným uživateům, při přechodu na nový redakční systém došlo k nechtěnému odeslání mailu na blokované adresy. Tento mail byl určen pro testování a neměl nikomu dojít. Díky chybě byla ale odeslán.

Dnes došlo k dokončení přechodu na nový redakční systém, je možné že některé funkce a služby na astro.cz nebudou fungovat zcela korektně. Narazíte-li na takový problém, dejte nám prosím vědět na info@astro.cz. Samozřejmě uvítáme i Vaše návrhy k zlepšení těchto stránek.

František Martinek Kosmonautika

NASA vybrala projekty pro budoucí výzkum Marsu

Mars_elysium.jpg
NASA vybrala k dalšímu rozpracování návrhy dvou možných budoucích automatických sond k výzkumu planety Mars. Tyto projekty by měly přispět k většímu pochopení atmosféry Marsu, jeho klimatu a možné obyvatelnosti, než tomu je doposud.

Kromě toho NASA bude také financovat americké vědce, spolupracující na připravovaném evropském projektu výzkumu Marsu a stejně tak bude financovat vývoj nových přístrojů a technologií, které mohou být využity u dalších budoucích misí k Marsu.

Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

Černá díra v kulové hvězdokupě

blackhole_KH.jpg
Astronomové poprvé našli černou díru tam, kde by jen málokdo její existenci předpokládal - uvnitř kulové hvězdokupy. Tento objev má velké důsledky pro dynamiku kulových hvězdokup a také pro existenci nové třídy tzv. černých děr střední velikosti ("intermediate-mass" black holes).


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »