Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Tři noví Trojané u Neptuna

Trojane.jpg
Tři nové objekty, "zamčené" na přibližně stejné oběžné dráhy jako Neptun se nazývají "Trojané" a objevili je vědci z DTM (Carnegie Institution's Department of Terrestrial Magnetism) a Gemini observatoře (Havaj). Objev je důkazem, že Neptun, stejně jako jeho blízký příbuzný Jupiter, drží na své oběžné dráze početné skupiny Trojanů, a že tyto planetky pravděpodobně pocházejí ze stejného zdroje. Také to zvyšuje počet známých Neptunových Trojanů na čtyři.
František Martinek Úkazy

Průlet planetky 2004 XP14

04XP14b_0002c.jpg
Potencionálně hazardní asteroid 2004 XP14, který ráno 3. 7. 2006 minul naši Zemi ve vzdálenosti pouhých 432 000 km, bylo od nás možné pozorovat za velmi dobrých geometrických i meteorologických podmínek o pár hodin později, večer po setmění 3. 7. 2006 poblíž zenitu v souhvězdí Draka jako objekt přibližně 12. magnitudy. Přiložený snímek ukazuje pohyb asteroidu během 240 sekundové expozice, pořízené ve 20 h 49 m UT (světového času) dalekohledem o průměru 0,3 m a kamerou SBIG ST-7 na hvězdárně v Úpici.

Foto: Libor Vyskočil, Hvězdárna Úpice

František Martinek Hvězdy

Hvězdu Beta Pictoris obklopují dva disky

Beta_Pictoris-disk2_1.jpg
Detailní snímky okolí hvězdy Beta Pictoris (ze souhvězdí Malíře), které byly pořízeny pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST), potvrdily přítomnost ne jednoho, ale hned dvou prachových disků, obklopujících hvězdu. Fotografie tak poskytují nové důkazy pro existenci přinejmenším jedné planety velikosti Jupitera, obíhající kolem pozorované hvězdy.
Pavel Cagaš Exoplanety

Pozorování tranzitu exoplanety XO-1b na hvězdárně ve Zlíně

Na počátku roku 2006 robotizovaný dalekohled projektu XO, zaměřený na sledování velmi malých změn jasnosti hvězd způsobených přechodem planet, objevil malé kolísání jasnosti hvězdy GSC 02041-01657. Skupina amatérských astronomů vzápětí svými fotometrickými pozorováními potvrdila pravidelné poklesy jasnosti asi o 0,03m s periodou necelé 4 dny. 193. exoplaneta byla objevena - hvězda byla pokřtěna XO-1 a nově objevená exoplaneta XO-1b. Je teprve 10. v pořadí objevená měřením tranzitů.

Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň 3/2006

Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.

V dubnu, květnu a červnu vyvrcholily tři události.Za prvé, pan Svoboda se spolupracovníky dokončil velký plastický modelmarťanského Valles Marineris, který teď můžete vidět nahvězdárně v Hradci Králové; slavnostní odhalení 22. dubna proběhloza potěšujícího zájmu veřejnosti i sdělovacích prostředků.Za druhé, Spolek přátel krásného slova vyhlásil výsledkyliterární soutěže na astronomické téma, nad kterým jistěstojí za to se zamyslet; otiskujme i vítěznou práciMilana Kučery.Za třetí, prosečská škola a obec otevřely Planetární stezkuv krásné krajině poblíž Toulovcových maštalí -důležitá zpráva pro plánování prázdninových výletů.Všem těmto událostem věnujeme samostatné články.

František Martinek Ostatní

Národní kolo soutěže pro mládež má své vítěze

soutez.jpg
V sobotu 24. června 2006 se na Hvězdárně Valašské Meziříčí uskutečnilo národní kolo soutěže s názvem "Poznáváme vesmír bez hranic", které se konalo v rámci mezinárodního přeshraničního projektu "Poznávání bez hranic", podpořeného Fondem mikroprojektů Programu iniciativy společenství INTERREG IIIA Česká republika - Slovenská republika 2004-2006. Za slovenskou stranu spolupracuje na tomto projektu Kysucká hvezdáreň v Kysuckém Novém Městě. Projekt je spolufinancován Evropskou unií.
Pavel Suchan Ostatní

Věda v ulicích 23. a 24. června v Praze

PLAKAT_A1_astro_s.jpg
Společný stánek Astronomického ústavu AV ČR a České astronomické společnosti bude ve dnech 23. až 24. června 2006 (pátek 9-18 a sobota 9-17) na Náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze (v průčelí kostela). Pro veřejnost se bude pozorovat fotosféra a chromosféra Slunce a když bude zataženo, budeme alespoň demonstrovat co dalekohled umí, tedy pojmy jako zvětšení, zorný úhel a zorné pole. K dispozici budou propagační a informační materiály. Přijďte se podívat. Zdarma! Program celé výstavy nawww.ceskahlava.cz.
František Martinek Sluneční soustava

Družice CLUSTER učinily překvapující objev

SolarWindDensityHoles.jpg
Nad našimi hlavami, v místě, kde se zemské magnetické pole střetává s neustálým proudem plynů ze Slunce, existují tisíce bublinek velice horkého plynu, které neustále vznikají a zanikají. Jejich objev pomůže vědcům definitivně porozumět vzájemné interakci mezi slunečním větrem a zemským magnetickým polem.
František Martinek Vzdálený vesmír

Klenot v souhvězdí Tukana

47_tucanae.jpg
Souhvězdí Tukana na jižní obloze je pravděpodobně nejvíce známé v souvislosti s faktem, že se v něm nachází Malý Magellanův oblak - jedna z nejbližších nepravidelných galaxií, doprovázející naši Galaxii. Avšak v tomto souhvězdí se také nachází famózní objekt, tvořený tisíci světelných zdrojů, jako nádherný mimořádně velký diamant na obloze: kulová hvězdokupa 47 Tucanae. Populárnější a známější než 47 Tuc je již jen kulová hvězdokupa Omega Centauri, která ji předčí co do velikosti i jasnosti. Fotografie kulové hvězdokupy 47 Tucanae byla pořízena přes tři různé filtry: U, R a v úzké oblasti kolem vlnové délky 485 nm. Celková doba expozice byla kratší než 5 minut.
Pavel Suchan Ostatní

21. Června nastane letní slunovrat

21. června 2006 ve 14 hodin 26 minut středoevropského letního času začne astronomické léto. V tomto okamžiku dosáhne Slunce na své každoroční dráze nejsevernějšího bodu a bude tak v průběhu roku nejvýše nad obzorem (v pravé poledne v den letního slunovratu u nás bude 63,5 stupně nad jihem, zatímco v době zimního slunovratu je to jen 16,5 stupně), vstoupí do znamení Raka a severní polokoule Země se nejvíce přikloní ke Slunci.

Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

Cesta od trpaslíků k obrům

galaxies.jpg
Astronomové Wyithe a Loeb našli důkaz, že v ranném vesmíru převládaly trpasličí galaxie. Ale UV záření v nich vznikajících hvězd jejich další tvorbu zastavilo a umožnilo formovaní jen takových galaktických obrů, jako je naše Galaxie (Mléčná dráha).


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »