Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Vzdálený vesmír

HST a hmotnost velkých hvězd v NGC 6357

Pismis_24.jpg
Malá otevřená hvězdokupa Pismis 24 leží v centru velké emisní mlhoviny NGC 6357 v souhvězdí Střelce (Sagittarius). Od Země je vzdálena přibližně 8000 světelných let. Některé hvězdy této hvězdokupy jsou mimořádně hmotné a produkují intenzivní ultrafialové záření.
František Martinek Sluneční soustava

Kapalná voda na povrchu Marsu objevena

depozit_1.jpg
Fotografie publikované NASA zřetelně odhalují nové sedimenty, viditelné v oblasti dvou roklí na Marsu, které naznačují, že zde voda unášela sedimenty během posledních sedmi let.

"Tato pozorování poskytují doposud nejpádnější důkazy o tom, že kapalná voda může i dnes příležitostně téci po povrchu Marsu," říká Michael Meyer, vedoucí skupiny vědců NASA, zabývajících se výzkumem Marsu.

František Martinek Sluneční soustava

Prapůvodní organická látka objevena v meteoritu

TagishLake_1.jpg
Astronomové NASA v Johnson Space Center (Houston) objevili organický materiál, který se zformoval v odlehlých částech mladé Sluneční soustavy, jenž se uchoval v unikátních meteoritech. K výzkumu byly použity tzv. uhlíkaté chondrity, nalezené v oblasti kanadského jezera Tagish Lake. Tento vzácný typ meteoritů je bohatý na organické (uhlíkaté) sloučeniny.
Pavel Suchan Ostatní

Cena Praemium Bohemiae 2006 udělena Zdeňkovi Ceplechovi

Nadace Bohuslava Jana Horáčka Českému ráji udělila cenu Praemium Bohemiae 2006 za rozvoj vědních oborů v oborech matematika a fyzika RNDr. Zdeňkovi Ceplechovi, DrSc. z Astronomického ústavu AV ČR. Na cenu nominují a na výběru laureátů ceny se podílejí naše nejvýznamnější vědecké instituce: Akademie věd ČR, Učená společnost ČR a Česká konference rektorů. Zdeněk Ceplecha je zakladatelem známé středoevropské bolidové sítě, dnes nejdéle fungující bolidové sítě na světě. Nejznámějším úspěchem Ceplechova týmu byl záznam mimořádně jasného bolidu dne 7. dubna 1959 a následné nalezení meteoritů Příbram. Vzácný nález je uchováván v Národním museu.

Tisková zpráva AsU AV ČR

redakce Multimédia

Porovnávací soutěž pro astrofotografy

Přístrojová a optická sekce České astronomické společnosti(http://posec.astro.cz/) připravila pro zájemce fotografickou soutěž. Zatímco prestižníČeská astrofotografie měsíce se snaží vybírat mimořádné snímky a v průběhu volby poroty došlé snímky nezveřejňuje, soutěž Přístrojové a optické sekce ČAS vychází vstříc těm, kteří chtějí využít diskuzi a srovnání svých schopností, protože jsou zde vidět všechny snímky. Kromě toho můžete hlasováním sami rozhodnout o vítězi. Fotografové i umělci všeho druhu a věku, nezapomeňte se také podívat na tématickou fotosoutěž Moje vánoční kometa.
František Martinek Sluneční soustava

Meteority bombardují Měsíc

Simulační snímek dopadu meteoritu na Měsíc. Zdroj: NASA.
Simulační snímek dopadu meteoritu na Měsíc. Zdroj: NASA.
Je zřejmé, že v době maxima činnosti meteorických rojů, kdy do zemské atmosféry vniká zvýšené množství drobných meteorických tělísek, musí podobné kosmické částice hmoty dopadat i na povrch Měsíce. Ve snaze zjistit, jaké množství těles dopadá na Měsíc, bylo zahájeno průběžné sledování noční neosvětlené části měsíčního povrchu s cílem registrovat zde světelné záblesky.
František Martinek Sluneční soustava

Detailní snímek oblačnosti na Saturnu

Oblaka_Saturn.jpg
Tento senzační snímek zachycuje oblaka v atmosféře planety Saturn při "šikmém" pohledu na oblast kolem vysokých planetárních šířek na severní polokouli planety. Slunce se v tomto okamžiku nacházelo nízko nad horizontem, což umožnilo lepší pozorování vertikální struktury oblaků. Skupina oblaků v okolí zobrazeného atmosférického víru v levém spodním rohu obrázku se zvedá vysoko nad okolní prostředí, čímž vytváří stíny ve směru ke spodnímu okraji obrázku.
Josef Ladra Ostatní

Jak kupovat dalekohled

Prakticky každý zájemce o astronomii dříve či později dospěje do stádia, kdy se začne rozhodovat o koupi vlastního dalekohledu. Právě koupě prvního přístroje velmi často rozhodne o tom, zda se jeho zájem o astronomii prohloubí, či zda bude vystřídán zklamáním. Cílem tohoto článku je poskytnout zjednodušený návod, který by měl při tomto výběru pomoci.

Aktuální verzi tohoto textu naleznete v "Radách".
Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň 6/2006

Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.Šestý Povětroň obsahuje dva rozsáhlé články, a to jsou pouze jejichprvní části: Miloš Boček píše o vzácném druhu galaxií a Martin Lehkýdiskutuje šíření informací ve vesmíru.Jak se dočteme v článku Petra Horálka, mimořádně úspěšná byla letošnípardubická expedice za Leonidami.Hradecká dvoučlenná skupinka sice vyrazila 17. listopadu na Poloma na Šerlich (to bylo jasno, jenže Leonid nemnoho),ale inkriminovaného 18. vyrazila jaksi "napůl"a na Šerlichu bylo žel jen polojasno.Pozor, reputaci si budeme napravovat 14. a 22. prosince!(Sledujte Dění na obloze a oznámení v e-mailové konferenci ASHK.)Nakonec je nám potěšením písemně gratulovat panu Miroslavu Ouhrabkovik významnému životnímu jubileu.
František Martinek Kosmonautika

Evropská sonda ROSETTA prolétne kolem Marsu

Rosetta_flybymars.jpg
Od svého startu 2. 3. 2004 absolvovala evropská kosmická sonda ROSETTA část své dráhy ve vnitřních oblastech Sluneční soustavy, aby nakonec zamířila ke svému cíli - ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko, k níž dolétne v první polovině roku 2014. Třítunovou kosmickou sondu nebylo možné navést pomocí nosné rakety Ariane 5 přímo na dráhu ke kometě. Na definitivní meziplanetární dráhu bude navedena prostřednictvím čtyř gravitačních manévrů při průletech kolem Země a Marsu, za využití tzv. gravitačního praku.
Miroslava Hromadová Hvězdy

Obří erupce u hvězdy II Pegasi

Plazma na Slunci (sonda TRACE 19. 7. 2000 ve 23:30 UT)
Plazma na Slunci (sonda TRACE 19. 7. 2000 ve 23:30 UT)
Vědci pomocí satelitu Swift objevili u "blízké" hvězdy tak silnou erupci, že kdyby nastala na našem Slunci, mohla by vést až k zániku života na Zemi. Tato erupce byla dosud nejenergičtější hvězdnou erupcí, jaká byla kdy pozorována.
František Martinek Kosmonautika

PHOENIX poletí na Mars

Phoenix_2.jpg
Další kosmická sonda, která se zapojí do výzkumu planety Mars, se bude jmenovat PHOENIX. Start této americké sondy je naplánován na 3. 8. 2007. S přistáním sondy se počítá v květnu 2008 v blízkosti polární čepičky na severní polokouli planety. Zde bude pomocí automatického manipulátoru odebírat vzorky horniny. Na základě jejich rozboru bude studována historie vody na Marsu, a také budou zkoumány životní podmínky pro případnou existenci mikrobiálního života.
redakce Ostatní

Seminář k výročí F.Linka - Praha 29.11.

08_7-Link_Frantisek.jpg
Společnost pro dějiny věd a techniky ve spolupráci s Astronomickým ústavem Akademie věd ČR a Astronomickým ústavem Univerzity Karlovy si dovoluje pozvat Vás na seminář František Link, život, dílo a gravitační čočky který bude uspořádán ke 100. výročí narození Františka Linka (1906-1984), významného českého astrofyzika, prvního ředitele Astronomického ústavu ČSAV, badatele v problematice studia vysoké atmosféry, měsíčních zatmění, cykličnosti v klimatologii a v mnoha dalších oblastech až po obecnou teorii relativity.
František Martinek Kosmonautika

Ruská družice MILLIMETRON bude mj. studovat atmosféry exoplanet

Millimetron.jpg
Za účelem pozorování vzdálených oblastí vesmíru, studia tajemství jeho vzniku a vývoje jsou do kosmického prostoru vypouštěny nejrůznější astrofyzikální observatoře. V rámci federálního kosmického programu Ruska probíhají vývojové práce na velkém počtu kosmických observatoří. Jedná se například o projekty "Spektr-R", "Spektr-UF" a "Spektr-RG". Jako první by měl být realizován projekt Spektr-R (Radioastron), jehož start je naplánován na rok 2007.
Marcel Bělík Úkazy

Zatmění 2006 - sluneční koróna

Tse2006l_1640_15.jpg
Stejně jako na nejvyšší příčku žebříku se vejde pouze jeden člověk, tak i na onen pomyslný stupínek soutěže ČAM se každý měsíc dostane vždy jen jeden snímek. Co však udělat v případě, který nastal právě v říjnovém kole ČAM 2006. Kromě mnoha velmi kvalitních snímků a zejména kromě vítězného obrázku Dalibora Hanžla do soutěže svůj příspěvek zaslal i prof. Miloslav Druckmüller. Jednalo se obrázek sluneční koróny. S podobným snímkem prof. Druckmüller zvítězil již v dubnu, v kole konaném těsně po zatmění Slunce. Tehdy jsme mohli obdivovat obrázek tajemného světa sluneční atmosféry pořízený objektivem o ohnisku 400 mm a zpracovaný autorem ještě na lodi plavící se po Středozemním moři zpět domů. Nový snímek, pořízený dalekohledy podstatně větších rozměrů se nejen svou krásou, ale i vědeckou hodnotou natolik odlišuje od všech podobných snímků, že jsme se rozhodli věnovat mu trochu více prostoru.
Tomáš Hynek Vzdálený vesmír

NGC 7662 - Modrá sněhová koule

ngc7662_061117.jpg
V pátek večer jsem chtěl nasnímat nějakou malou ale jasnou planetární mlhovinu v plném rozlišení sestavy 12" dalekohledu Meade a kamery ST8XME, tedy v ohnisku 3 metry. Počasí mé záměry sice překazilo, ale stihl jsem pořídit alespoň 1 hodinu expozic přes filtr Clear v plném rozlišení kamery (zbývají tedy ještě udělat snímky v polovičním rozlišení přes filtry RGB a vše pak zkombinovat do výsledného LRGB obrázku). Zobrazené detaily jsou ale i přes ne úplně zdařilou pointaci celkem překvapivé! Sami se podívejte...


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »