Před nedávnem byl v Německu na návštěvě americký astronaut Scott Altman, velitel posledních dvou servisních letů raketoplánů k Hubbleovu teleskopu (mise Columbia STS-109 v březnu 2002 a Atlantis STS-125 v květnu 2009). Jelikož jde o velmi zajímavého člověka, neváhal jsem do Německa zamířit. Byla to do jisté míry tematická cesta, vzhledem k blížícímu se kulatému výročí vypuštění teleskopu HST.
Logo České astronomické společnosti
Česká astronomická společnost i v roce 2010 udělí své nejvýznamnější ocenění, totiž Cenu Františka Nušla. Dle statutu Ceny je možné návrhy na udělení tohoto ocenění podávat do konce dubna.
Výbuch bolidu nad Madisonem
Jasné světlo se rozlilo oblohou nad středozápadní částí USA
14. dubna 2010 zhruba pět minut po 22. hodině místního času
(15. dubna 2010 03:05 UT). Obloha na několik sekund zmodrala, jako by byl den a pak zase ztmavla. V tu chvíli prolétalo zemskou atmosférou těleso o velikosti asi jeden metr, tj. na hranici mezi meteoroidem a asteroidem.
Discovery přistává...V úterý 20. dubna v 15:08 SELČ na Floridě bezpečně přistál raketoplán Discovery, který v uplynulých dvou týdnech absolvoval úspěšnou zásobovací misi ke stanici ISS (viz článek o průběhu letu). Online přenos přistání jste zde mohli sledovat od 13:50.
Logo České astronomické společnostiTma začíná být ohroženým druhem. V některých místech naší Země se noc vytrácí velmi nápadně, někde velmi nenápadně, zato vytrvale a někde stále ještě najdeme místa s přirozenou tmou neovlivněnou umělým osvětlováním lidí. Míst, kde ale dnes už není možné pozorovat noční oblohu v její plné kráse, rapidně přibývá. Může za to světelné znečištění. Chceme ztratit krásu vesmíru, která je součástí lidské civilizace od jejího počátku?
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 143 z 19. 4. 2010.
22. 4. 2009 nastane maximum meteorického roja Lyridy. Tento roj je jedným z hlavných meteorických rojov a jeho frekvencia dosahuje hodnoty priemerne okolo 20 meteorov za hodinu.
Západ Slunce. Autor: Luděk FíkTak jak Islandská sopka Eyjafjallajökull chrlí poslední dny prach a popel, tak na nás média chrlí informace o apokalyptickém zastavení dopravy a hroucení se výdobytků civilizace. Z médií se k nám také dostala informace, že se sopečný prach dostává i na naše území. Ale co vlastně máme na obloze vidět?
20. apríl bol na medzinárodnej konferencii Starlight 20. apríla 2007 za podpory UNESCO, Medzinárodnej astronomickej únie a iných národných a medzinárodných organizácií vyhlásený ako Deň ochrany hviezdneho neba.
Hnědý trpaslík s planetou na základě pozorování HSTPokud by naše dalekohledy byly mnohem výkonnější než dnes, astronomové by pozorovali objekty, které takřka odporují zdravému rozumu. Posledním příkladem je objev tělesa podobného planetě, které obíhá kolem hnědého trpaslíka, jehož hmotnost je odhadována na 20 hmotností planety Jupiter. Hmotnost průvodce byla odhadnuta na 5 až 10 hmotností Jupiteru. Avšak toto těleso se vytvořilo za dobu kratší než 1 milión roků - což je přibližné stáří hnědého trpaslíka - tedy mnohem rychleji, než je předpokládaná doba pro vznik planet podle současných teorií.
Teplotní mapa měsíce MimasKdyž kosmická sonda Cassini zjistila před několika lety pomocí svých přístrojů, že oblast v okolí jižního pólu měsíce Enceladus je značně teplejší než zbývající část povrchu, bylo to pro astronomy překvapením. Totéž se nyní opakuje u měsíce Mimas, avšak důvod rozdílných teplot na povrchu bude zřejmě jiný.
Astronomický den na Jizerce 22. května 2010Astronomický ústav Akademie věd ČR ve spolupráci se SUNDISK s.r.o. zvou všechny příznivce astronomie v sobotu 22. 5. 2010 od 13 hod na rodinné odpoledne a večer na Jizerce. Připraven je zajímavý program jako pozorování dalekohledy nebo přednáška a beseda s RNDr. Jiřím Grygarem, CSc.
Explozí poškozený servisní modul Odyssey. Autor: Apollo 13V neděli 11. dubna 2010 jsme si připomněli 40. výročí startu lunární expedice Apollo 13, dramatické mise se šťastným koncem, proslavené především hollywoodským velkofilmem s Tomem Hanksem v hlavní roli. Plánované přistání na Měsíci překazila exploze kyslíkové nádrže a let se změnil v jednu velkou improvizaci, snažící se o záchranu tří astronautů. Pojďme využít tohoto kulatého výročí a připomenout si průběh a pozadí této dramatické mise.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 142 z 12. 4. 2010.
ČAM 2010.03Vítězným snímkem "České astrofotografie měsíce" za měsíc březen se stala fotografie s názvem "Analemma" pana Libora Judase. Pro poučené z astronomie nebude možná tento podivný název záhadou, zmíníme se ale krátce o jeho významu, poněvadž jeho obsah sahá až ke kořenům astronomie.
1,5m dánský dalekohled na La SillaDánský dalekohled o průměru zrcadla 1,5 metru slouží na observatoři La Silla už od roku 1975. Nachází se v Chile v místě, kde Evropská jižní observatoř (ESO) vybudovala celou skupinu dalekohledů. Dánští astronomové nabízí svůj 1,5metrový dalekohled českým vědcům, kteří by ho využívali po většinu roku. Jednání vede za Astronomický ústav AV ČR Mgr. Petr Pravec, PhD.
Úlomky meteoritu Košice
Jak jste si na těchto stránkách mohli
přečíst již dříve, dne 28. února 2010 byl ze Slovenska a okolních států
pozorován velmi jasný bolid. Letěl přibližně od východu na západ a během průletu
čtyřikrát explodoval. Nejsilnější výbuch, který jej roztrhal na malé části, nastal
35 km nad povrchem. Původní průměr tělesa se odhaduje na 1,5 metru a
hmotnost na několik tun.
Betelgeuze v rameni Orionu. Zdroj: HSTMedzinárodní tím astronómov pod vedením Pierre Kervella (Observatoire de Paris) získal jedinečný snímok povrchu červeného nadobra, hviezdy Betelgeuze (súhvezdie Orión). Získaný snímok dokazuje prítomnosť dvoch obrovských svetlých škvŕn, ktoré zakrývajú väčšiu časť viditeľného povrchu hviezdy.
Předání ocenění „Astrofotograf roku 2009“ (autor: J. Jindra)"Astrofotograf roku 2009" pan Jiří Linet se dočkal své plakety. Na 18. sjezdu České astronomické společnosti mu ji za porotu "České astrofografie měsíce" předal Zdenek Bardon spolu s oběma předsedy ČAS - čestným předsedou dr. Jiřím Grygarem a v tu chvíli stále ještě aktuální předsedkyní dr. Evou Markovou. Součástí ocenění je také bronzová destička s astrofotografovým jménem, která se tak dostane do sousedství předchozích nositelů tohoto titulu na pamětní desce umístěné v "bečvářově" kopuli úpické hvězdárny.
Model raketoplánu ze stavebnice MERKURTechmania science center a Europe Direct Plzeň pro vás pravidelně připravuje akce, se kterými se jinde v regionu nesetkáte. A protože se blíží duben, rozhodli jsme se, že tento měsíc bude v Techmanii ve znamení kosmonautiky. V jeho rámci vám nabídneme bohatou zásobu "vesmírně" orientovaných show, přednášek, soutěží či výstav, na které dlouho nezapomenete.
Bolid nad západní Alabamou
Zajímavý bolid byl spatřen 19. března 2010 ve 23:19 místního času
(20. března 4:19 UT) nad západní Alabamou. Jeho jasnost byla údajně větší než srpek Měsíce, ale jinak se na první pohled ničím nelišil od podobně jasných meteorů.
V tomto článku naleznete každý den čerstvé informace o průběhu mise raketoplánu Discovery, který má za úkol doručit na Mezinárodní kosmickou stanici 10 tun zásob a vybavení a jeho posádka bude mít na ISS také plné ruce práce. Návrat na Zemi je plánován 19. dubna.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
