Red sprites 7.6.2011 Autor: Martin PopekČervení skřítci jsou atmosférické výboje v mezosféře s životnosti na časové škále desítek až stovek milisekund. Červené přízraky se obvykle objeví po výboji blesku s kladným nábojem (CG+) a vysokou proudovou amplitudou. V této práci jsou zkoumány meteorologické parametry Sprites produkujících letních bouřek nad střední Evropou. A cílem je vrhnout trochu světla na podmínky, které mohou charakterizovat období výskytu těchto nadoblačných blesků, odborně označovaných jako Red sprites. Pomocí map bleskové aktivity, horní výšky oblačnosti, teploty a radarové odrazivosti byly analyzovány čtyři bouřkové MCS systémy, které byly v oblasti kolem a nad Maďarskem v roce 2007, 2010, 2011 a 2012. Výskyt Červených skřítků nad těmito bouřemi byl opticky pozorován z Maďarska a České republiky. Výsledky podporují důležitost stratiformních mraků v oblasti bouřkových jader, a to z hlediska tvorby tohoto druhu mezosférických blesků.
Vypočtené heliocentrické trajektorie sedmi možných těles z meteoritického proudu Příbram-Neuschwanstein (čárkovaně) spolu s trajektoriemi obou hlavních těles (nepřerušovaná čára). Překresleny jsou i oběžné trajektorie planet (tečkovaně) po Jupiter Autor: Observatoř Ondřejov7. dubna 1959 zazářil nad střední Evropou velmi jasný bolid, jehož průlet byl zachycen dvěma stanicemi vznikající bolidové sítě. Zdeněk Ceplecha z AsÚ vypočetl dráhu tělesa, díky čemuž byly nalezeny čtyři meteority v blízkosti města Příbram. 6. dubna 2002 byl Evropskou bolidovou sítí zachycen další jasný bolid, přičemž i tento průlet byl spojen s dopadem meteoritů, tentokrát v blízkosti bavorského hradu Neuschwanstein (drahové výpočty provedl Pavel Spurný z AsÚ). Trajektorie obou mateřských těles ve Sluneční soustavě byla až nepříjemně podobná. Šlo o souhru náhod, nebo jde o příbuzná tělesa vzniklá dávným rozpadem větší planetky? Práce jiných autorů hovoří o dalších velkých tělesech nacházejících se na podobných drahách, odhady mluví až o miliardě možných členů meteoritického proudu. Cílem výzkumu vedeném na AsÚ však bylo zjistit, zda se v předpokládaném porozpadovém proudu nacházejí i menší tělesa.
projekt Věda a technika Autor: Hvězdárna Valašské MeziříčíHvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Vás zve na přeshraniční Letní školu vědy a techniky, která se koná ve dnech 22. až 26. července 2014 v areálu hvězdárny. Zajímavá pětidenní akce je určena žákům 8. a 9. tříd ZŠ a studentům škol středních, ale také případným zájemcům z řad pedagogických pracovníků či pracovníků vzdělávacích institucí. Velký důraz bude kladen na praktickou a samostatnou činnost účastníků. Akce je pořádána v rámci projektu Vědou a technikou ke společnému rozvoji.
Jádro komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko 11.7.2014 ze sondy Rosetta Autor: ESA / Rosetta / MPS for OSIRIS Team MPS / UPD / LAM / IAA / SSO / INTA / UPM / DASP / IDASonda Rosetta je zase o něco blíže jádru komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Detailnější snímky z 11. července přinesly velké překvapení. Vypadá to, že tu máme něco jako jádra dvě slepená uprostřed.
představa vzniku prachu v okolí supernovy - eso1421 Autor: ESO/M. KornmesserNová pozorování odhalila jakým způsobem probíhá formování hvězdného prachu v okolí supernovy
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (021/2014): Tým astronomů sledoval v přímém přenosu vznik hvězdného prachu – jako následek výbuchu supernovy. Poprvé se jim tak podařilo ukázat, že tvorba kosmického prachu probíhá ve dvou fázích – začíná krátce po samotné explozi, ale trvá po mnoho následujících let. K analýze světla přicházejícího ze supernovy SN 2010jl ve fázi slábnutí astronomové použili dalekohled ESO/VLT, který pracuje v severním Chile. Výsledky byly publikovány ve vědeckém časopise Nature 9. července 2014.
Mapa oblohy 16. července 2014 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 14. 7. do 20. 7.
Měsíc je po úplňku. Mars a Saturn jsou od soumraku nad jihozápadem. Venuše je brzy ráno velmi nízko na severovýchodě a nyní je u ní také Merkur. Aktivita Slunce se snížila.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 16. července ve 23:00 SELČ.
Start rakety Antares s lodí Cygnus 13. 7. 2014 Autor: NASAV neděli 13. července 2014 v 18:52:14 našeho času z ostrova Wallops ve Virginii vzlétla raketa Antares s nákladní lodí Cygnus k Mezinárodní vesmírné stanici a tím zahájila druhou z osmi dodávek nákladu, za které dostane firma Orbital Sciences Corp. skoro dvě miliardy dolarů. Náš přenos začal v 18:15!
Světelný most přes sluneční póru, vlevo ve viditelném záření, uprostřed ve spektrální čáře záření vápníku a vpravo energetický tok nesený zvukovými vlnami do chromosféry. Červený čtverec vyznačuje kontrolní oblast klidného Slunce. Autor: Astronomický ústav AV ČRVědečtí pracovníci Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR vysvětlili ohřev chromosféry nad světelnými mosty, tedy světlými pásy rozdělujícími tmavá jádra slunečních skvrn.
Tisková zpráva Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, v. v. i., ze dne 11. 7. 2014
Vnitřní struktura Saturnova měsíce Titan Autor: NASA/JPL/SSI/Univ. of Arizona/G. Mitri/University of NantesVědci analyzovali data získaná sondou NASA s názvem Cassini a získali pevné důkazy o tom, že kapalný oceán pod zmrzlým povrchem největšího Saturnova měsíce Titan může být slaný jako voda v Mrtvém moři na Zemi.
Spektra studovaných hvězd v galaxii M 31. Autor: Observatoř OndřejovMichaela Kraus se svými spolupracovníky objevila první nadobry třídy B[e] v blízké galaxii v Andromedě, mezi astronomy známé jako M31. Objev se podařil na základě spektroskopických pozorování přístrojem GNIRS (Gemini Near-Infrared Spectrograph) připojeným k osmimetrovému dalekohledu Gemini Sever.
CEMENT FOV 2010 Autor: Jakub KoukalV minulém článku jsme vás informovali o databázi drah meteoroidů EDMOND, o jejím počátku, použité technice a cílech této databáze. Zmínili jsme také zahájení spolupráce mezi jednotlivými národními sítěmi v červenci 2009 (výsledkem byla první dráha meteoroidu výměnou dat mezi stanicí Bratislava-Cukrová a AGO v Modre) a první seminář zaměřený na videopozorování meteorických rojů, který se konal v září 2009 na AGO FMFI UK Modre na Slovensku.
V dnešním pokračování našeho malého seriálu se podíváme na další etapu vývoje tohoto projektu a databáze. Soustředíme se na období let 2010 až 2011.
Aktivní oblast 2082 Autor: Maxim Usatov
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2014 obdržel snímek
„Aktivní oblast 2082“, jehož autorem je Maxim Usatov.
Skvrny mohou být různé. Můžeme je nalézt na tričku, slavnostní košili i na kravatě. Jsou sladké, voňavé či nelibě vonící. Někdo má skvrny na duši, jiné nalezneme na silnici či chodníku. Takových skvrn je prostě plná Země.
Kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko z paluby sondy Rosetta 28. června. Autor: ESAV neděli 6. července odstartoval na časové ose poslední měsíc, jenž dělí vesmírné plavidlo agentury ESA od činu, který nemá v dějinách dobývání vesmíru obdoby: v duchu předzvěsti přistání na kometě se Rosetta stane umělou družicí komety Čurjumov-Gerasimenko a přinese obecně takové poznání těchto kosmických vlasatic, o jakém se lidem dosud nezdálo.
Observatoř na Kleti Autor: ArchivJako každý rok otevírá Hvězdárna na Kleti své dveře letním poutníkům a zve na prohlídky, které v červenci a srpnu 2014 probíhají od úterý do neděle. Začátek vždy v 10:30, 11:30, 12:30, 13:30, 14:30 a 15:30 hodin. Letošní novinkou je vystavený unikátní 60kilogramový meteorit – kdo by se nechtěl dotknout posla z vesmíru?
Tisková zpráva Hvězdárny a planetária České Budějovice s pobočkou na Kleti ze dne 6. července 2014
Mapa oblohy 9. července 2014 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 7. 7. do 13. 7.
Měsíc se blíží k úplňku. Mars a Saturn jsou od soumraku nad jihozápadem. Planetky Ceres a Vesta jsou těsně u sebe v souhvězdí Panny. Venuše je brzy ráno velmi nízko na severovýchodě. Aktivita Slunce je zvýšená. Noční svítící oblaka se ukázala v plné kráse.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. července ve 23:00 SELČ.
Start rakety Delta 2 s družicí OCO 2 z Kalifornie Autor: NASARaketa Delta 2 plameny ze svých trysek rozřízla hustou mlhu, která zahalila kosmodrom na západním pobřeží USA před druhým červencovým úsvitem, a vyrazila na oběžnou dráhu s družicí, která poskytne naprosto unikátní pohled na koloběh nebezpečného oxidu uhličitého (CO2) v zemském ovzduší. Kosmonautika zase jednou poslouží i obyvatelům Země.
Předpokládaný vzhled připravované observatoře ATHENA (ESA) Autor: ESAEvropská kosmická agentura ESA upřednostnila astrofyziku vysokých energií pro příští výzkum prostřednictvím nové kosmické observatoře, která se stane vlajkovou lodí ESA. Oficiálně byl oznámen výběr vědecké observatoře s názvem ATHENA (Advanced Telescope for High ENergy Astrophysics) pro rentgenovou oblast, jejíž start se předpokládá v roce 2028.
TWAN Photo Contest 2014 Autor: TWAN, The World At NightÚvod krátce věnujeme fotbalu na ISS a aerodynamice míče pro letošní Mistrovství světa
ve fotbalu, ale nebojte se, máme tu i klasický přehled dění v kosmonautice a astronomii. Například další testy SpaceX a jejich
spolupráce s amatérskými nadšenci, nebo snímky asteroidu a fascinující projekt snímání Jupiteru švédskými astronomy. Připraven
je i pohled na Merkur z Marsu a konečně nádherné fotografie noční oblohy.
Mapa oblohy 2. července 2014 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 30. 6. do 6. 7.
Měsíc dorůstá do první čtvrti. Mars a Saturn jsou od soumraku nad jihozápadem. Planetky Ceres a Vesta jsou těsně u sebe v souhvězdí Panny. Venuše je brzy ráno velmi nízko na severovýchodě. Aktivita Slunce je nízká. Noční svítící oblaka se konečně objevila.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 2. července ve 23:00 SELČ.
Testy motoru AJ26 ve Stennisově centru v lednu 2014. Autor: NASAZatím 16 dní a stále pokračuje … Tak dlouhý je odklad startu zásobovací lodi Cygnus americké firmy Orbital Sciences Corp. k Mezinárodní kosmické stanici z technických důvodů. Paradoxně kosmické plavidlo či nosná raketa nevykazují žádné anomálie, jak nám ale ukázal květnový pokusný zážeh stejného typu motoru, jaký bude vynášet do vesmíru Cygnus, je potřeba opatrnosti. Motor byl při testu totiž málem zničen.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi
Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt.
Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka.
Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd.
Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi.
M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov.
Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
29.4. až 3.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
