Red sprites. Autor: Martin PopekNová pozorovací sezóna nadoblačných blesků (TLE) nad střední Evropou se již pomalu přibližuje. Období květen až záři jsou pro zachycení těchto úkazů nejvhodnější, ale jak jsem se přesvědčil v minulé sezoně, jde zachytit TLE i v prosinci. Nad střední Evropou vládne zima, ale je zde možnost zachytit velmi vzdálené TLE z bouří nad jižní Evropou. Největší překážkou v zimním období bývá počasí a letošní zima se v tomto skutečně vyřádila. A jaká byla minulá sezóna? Myslím, že se skutečně vydařila. Kamery zachytily 253 TLE v 38 aktivních bouřkových systémech.
ČAM 2013.04: M82 Autor: Robert Novotný
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2013 obdržel snímek
„M82“, jehož autorem je Robert Novotný z Bratislavy.
Fotografie galaxie M82, zvané pro svůj tvar též „doutníková“, se stala vítězným snímkem dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou pořádá Česká astronomická společnost.
Polární záře 17.3.2013 Autor: Goran StrandBřezen byl spíše ve znaku kometárního představení. Duben
se zdá být zase ve znamení Slunce. Podíváme se však také na úspěchy soukromých firem v USA.
Krátce se vrátíme na Mars, zmíníme se o novinkách z oblasti radiace kolem Země a problematiky
světelného znečištění na severu Moravy. Na závěr zavzpomínáme na psa Lajku.
Česká kosmická kancelář Autor: Česká kosmická kancelář
Přinášíme informace o aktuálně zařazených a probíhajících kosmonautických programů pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku.
Život ve vesmíru?V sobotu 4. května 2013 v 16:10 uvede Český rozhlas na své nové stanici Plus pořad Nebeský cestopis s astrofyzikem RNDr. Jiřím Grygarem, CSc. Hlavním tématem bude hledání života ve vesmíru. Toto je částečně upoutávka na pořad, částečně pohled do zákulisí jeho přípravy.
Meteor. Autor: NASA.Letošní maximum pravidelného dubnové meteorického roje Lyrid bylo výrazně rušeno téměř úplňkovým Měsícem. Právě to je důvod toho, že jeho místo mezi jarními zajímavými úkazy zaujal další meteorický roj, květnové η–Aquaridy.
Kometa Lemmon ze 28. ledna 2013. Autor: Rolf Wahl Olsen.
V březnu a první polovině dubna jsme si v rámci možností, které nám poskytla obloha svou oblačností, užívali přítomnosti první letošní komety. O vlasatici pojmenované PanSTARRS už bylo napsáno mnohé. Nyní se na scénu dostává druhá kometa roku 2013, Lemmon.
Soňa Ehlerová. Autor: TV Noe.V sobotu 4. května 2013 od 20 hodin můžete sledovat další premiéru pořadu Hlubinami vesmíru, tentokrát s dr. Soňou Ehlerovou. Tématem bude radioastronomie.
Oblast hvězdotvorby NGC 6559 - eso1320 Autor: ESOTisková zpráva Evropské jižní observatoře (020/2013): Dánský dalekohled o průměru 1,54 m, který pracuje na observatoři La Silla v Chile, pořídil tento působivý záběr objektu s katalogovým označením NGC 6559. Jedná se o ukázkový příklad chaosu, který zavládne, když se v oblaku mezihvězdného plynu začnou formovat nové hvězdy.
Mlhovina Koňská hlava na snímku z HST v oboru IR záření Autor: NASA/ESAAstronomové využili kvality známého Hubblova kosmického dalekohledu HST (NASA/ESA) a pořídili nový snímek fotogenické mlhoviny s názvem Koňská hlava. Fotografie byla pořízena nikoliv ve viditelném světle, ale v oboru infračerveného záření. Snímek byl získán 24. dubna 2013, v den 23. výročí vypuštění této mimořádné kosmické observatoře na oběžnou dráhu kolem Země na palubě amerického raketoplánu Discovery.
Kometa ISON na snímku z HST Autor: NASA/ESAPublikovaný snímek komety C/2012 S1 (ISON) pořídil Hubblův kosmický dalekohled HST dne 10. dubna 2013, kdy se kometa nacházela nepatrně blíže ke Slunci než dráha planety Jupiter. Od Slunce kometu dělilo 621 miliónů kilometrů a od Země byla vzdálena 634 miliónů kilometrů. Kometa se blíží k Zemi i ke Slunci, kolem kterého prolétne v listopadu 2013.
Budova Akademie věd v Praze na Národní Třídě Autor: Akademie věd ČR
Přednáška, kterou měl pronést významný astronom RNDr. Zdeněk Sekanina, CSc. v úterý 30. dubna od 17 hodin v budově Akademie věd, proběhne od 17:15 na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, Břehová 7, I. p. posluchárna 103. Nejbližší MHD je metro A Staroměstská, popř. zastávka tramvají Právnická fakulta.
Mapa oblohy 1. května 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 29. 4. do 5. 5.
Měsíc je kolem poslední čtvrti. Večer září na západě Jupiter, celou noc můžeme pozorovat Saturn. Přelety ISS pokračují ve dne (přelety přes Slunce). Vrcholit budou éta Aquaridy.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 1. května ve 22:00 SELČ.
Jeden z nádherných vánočních snímků komety C/2011 W3 (Lovejoy). Autor: Scott AlderUčená společnost České republiky ve spolupráci s Českou astronomickou společností a Střediskem společných činností AV ČR si vás dovolují pozvat na veřejnou přednášku, kterou na téma Bezhlavé divy a jiné kometární zmetky přednese čestný člen Učené společnosti České republiky RNDr. Zdeněk Sekanina, CSc. (Laboratoř pro tryskový pohon, Kalifornský technologický ústav, Pasadena, Kalifornie, USA). Přednáška se uskuteční v úterý 30. dubna 2013 od 17 hodin, Akademie věd ČR, sál č. 206, Národní 3, Praha 1. Vstup je pro všechny zdarma.
Představa pulsaru PSR J0348+0432 a jeho souputníka – bílého trpaslíka - ESO1319 Autor: ESO/L. CalçadaRekordní pulsar testuje teorii relativity novým způsobem
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (019/2013): Astronomové použili dalekohled ESO/VLT v kombinaci s radioteleskopy po celém světě, aby prozkoumali velmi neobvyklou dvojici objektů. Hvězdný pár tvoří dosud nejhmotnější známá neutronová hvězda a bílý trpaslík, který kolem ní obíhá. Tento podivný systém umožňuje testovat předpovědi Einsteinovy teorie gravitace – obecné teorie relativity – způsobem, jaký dosud nebyl možný. Zatím provedená pozorování přesně odpovídají předpovědím obecné relativity a naopak jsou v rozporu s některými alternativními teoriemi. Výsledky byly publikovány v odborném vědeckém časopise Science.
částečné zatmění Měsíce . Autor: Stanislav DanišVe čtvrtek 25. dubna 2013 nastalo v pozdních večerních hodinách velmi malé částečné zatmění Měsíce. Úplněk se v průběhu úkazu doslova jen dotkl plného zemského stínu a při maximální fázi se do něj zanořil pouhým 1,5 procenta svého průměru. Mohlo by se zdát, že takový úkaz nikoho nezaujme. Z příchozích snímků - zejména kvůli perfektnímu počasí po celé republice - je však patrné, že opak je pravdou. Autorům všech došlých snímků děkujeme.
Cesta na Mars je stále ještě dalekým cílem. Autor: NASA.Na poslední dubnový pátek 26. dubna 2013 pozvala Astronomická společnost Pardubice vzácného přednášejícího Ivo Míčka, předsedu Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu. Ten bude od 19 hodin přednášet na téma „Nové strategie pilotovaných letů k planetám a k Marsu“. Přednáška se již tradičně uskuteční ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice, ul. Gorkého 2658.
Vznikající protohvězda G35 okem létající observatoře SOFIA Autor: NASA Astronomové využívající létající observatoř SOFIA (Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy) pořídili v oboru infračerveného záření doposud nejdetailnější snímek vznikající masivní hvězdy uvnitř hustého kokonu prachu a plynu. Hvězda pojmenovaná G35.20-0.74 je obvykle zkráceně označována jako G35. Jedná se o jednu z nejhmotnějších známých protohvězd. Nachází se relativně blízko Země, ve vzdálenosti 8 000 světelných roků.
Částečná fáze úplného zatmění Měsíce v roce 2000. Autor: Fred Espenak
25. dubna 2013 nastane částečné zatmění Měsíce, které bude viditelné i u nás. Sice nepůjde o zatmění nijak výrazné (zakryta bude jen velmi malá část měsíčního kotouče), ale zvídavý čtenář, bloudící po webu, přesto zaznamená, že předpovědi tohoto zatmění z různých zdrojů se vzájemně liší i o několik minut.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi
Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt.
Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka.
Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd.
Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi.
M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov.
Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
29.4. až 3.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
