Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Josef Jíra Ostatní

Chcete si vypůjčit zajímavou výstavu pro vaši organizaci, školu, muzeum či firmu?

Výstava umístěná na Základní škole v Přešticích
Výstava umístěná na Základní škole v Přešticích
Již skončil Mezinárodní rok astronomie 2009 a Západočeská pobočka České astronomické společnosti se Vám rozhodla touto cestou i v roce 2010 nabídnout možnost zapůjčení několika výstav, které si v rámci Mezinárodního roku astronomie 2009 připravila a nabízela k bezplatnému zapůjčení. Naposledy naší nabídky využila Hvězdárna v Českém Těšíně a Gymnázium v Žatci viz přiložené fotografie.

Martin Cholasta Ostatní

Jiří Drbohlav sedmdesátníkem

Jiří Drbohlav st.
Jiří Drbohlav st.
Dne 22. března letošního roku oslaví své sedmdesáté narozeniny známý astrofotograf a výrobce astronomické optiky pan Jiří Drbohlav ze Rtyně v Podkrkonoší. Jeho rodištěm je Lomnice nad Popelkou, odkud se s rodiči přestěhoval do Broumova.

Vít Straka Kosmonautika

Mise raketoplánu Discovery v ohrožení

Discovery na rampě 39A
Discovery na rampě 39A
Již několik týdnů stojí na startovací rampě raketoplán Discovery, připravující se k misi na Mezinárodní kosmickou stanici. Při testech jeho systémů se ale vyskytla kritická chyba, jež může mít za následek jeho převoz zpět do hangáru a dlouhodobé odklady.
František Martinek Hvězdy

Zběsilý tanec dvojhvězdy

Dvojhvězda, složená ze dvou bílých trpaslíků, s nejkratší oběžnou periodou
Dvojhvězda, složená ze dvou bílých trpaslíků, s nejkratší oběžnou periodou
Mezinárodní tým astronomů, jehož členy jsou i profesor Tom Marsh a Dr. Danny Steeghs (University of Warwick, Velká Británie), zjistil, že dvě hvězdy v binárním systému HM Cancri (v souhvězdí Raka) oběhnou navzájem kolem sebe jednou za 5,4 minuty. To znamená, že se jedná o dvojhvězdu s nejkratší oběžnou periodou. Je to rovněž nejmenší známá dvojhvězda. Binární systém není větší než 8 průměrů Země, což odpovídá zhruba čtvrtině vzdálenosti Měsíce.

Jaroslav Merc Sluneční soustava

Spŕška komét na Slnko

Zánik jasnej kométy 12.3.
Zánik jasnej kométy 12.3.
Znovu, tento rok už tretí krát, môžeme sledovať zánik kométy nad slnečným povrchom. Na snímkach zo sondy SOHO (LASCO C3) sa jasná kométa objavila 11. 3. 2010 okolo 9. hodiny a zo snímkov zmizla 12. 3. 2010 okolo 22:30.

Václav Kalaš Vzdálený vesmír

Překřížené Plejády

Plejády překřížené ISS a meteorem
Plejády překřížené ISS a meteorem
Představte si, že podle předpovědi má v určitý čas Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) přelétnout přímo přes otevřenou hvězdokupu Plejády. A protože se věnujete astronomické fotografii, takovou věc si přeci nemůžete nechat ujít. Ve správnou dobu vezmete svůj fotoaparát, namíříte jej na danou část oblohy a začnete exponovat.

František Martinek Sluneční soustava

Zásoby ledu na planetě Mars

Zakreslená naleziště podpovrchového ledu v oblasti Deuteronilus Mensae na planetě Mars
Zakreslená naleziště podpovrchového ledu v oblasti Deuteronilus Mensae na planetě Mars
Rozsáhlé radarové mapování oblastí středních šířek na severní polokouli planety Mars ukazuje, že tlusté vrstvy ledu, ukryté pod ochranným filtrem kamenné drti, jsou zde docela běžné.

Petr Sobotka Ostatní

18. sjezd České astronomické společnosti

Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.
Logo České astronomické společnosti.
Autor: ČAS.
Ve dnech 27.-28. března 2010 se v Astronomickém ústavu AV ČR, pracoviště observatoře v Ondřejově, uskuteční 18. sjezd České astronomické společnosti Jednání sjezdu se zúčastní na 60 amatérských i profesionálních astronomů z celé republiky. Sjezd bude bilancovat činnost za uplynulé tři roky a volit nové vedení ČAS na další tříleté období.

Václav Kalaš Kosmonautika

Dlouhá pouť sondy Ulysses - 2. díl

Logo mise Ulysses
Logo mise Ulysses
Do vesmíru byl Ulysses vynesen raketoplánem Discovery 6. října 1990 během mise STS-41. Jednalo se o 36. vzlet raketoplánu do vesmíru a 11. misi Discovery. Několik hodin po startu, po nezbytné kontrole, dali astronauti povel k částečnému vyklopení sestavy z nákladového prostoru. Nejprve do úhlu 20°, pak proběhly další kontroly a když bylo vše v pořádku, došlo k odpojení kabelů, spojujících dosud náklad s raketoplánem a náklon se zvýšil na 58°. Nyní přišlo na řadu sedm stlačených pružin, které vymrštily sondu i s raketovým stupněm ven.

František Martinek Sluneční soustava

Indická sonda potvrdila led na Měsíci

Krátery s výskytem ledu objevil americký radar, umístěný na palubě indické měsíční sondy Chandrayaan-1
Krátery s výskytem ledu objevil americký radar, umístěný na palubě indické měsíční sondy Chandrayaan-1
Na základě informací pořízených americkým přístrojem na palubě indické sondy Chandrayaan-1 astronomové odhalili zásoby ledu v okolí severního pólu našeho Měsíce. Přístroj NASA s názvem MiniSAR (Miniature Synthetic Aperture Radar) je velmi malý radar se syntetickou aperturou, který objevil více než 40 malých kráterů se zásobami vodního ledu. Krátery mají průměry v rozsahu 2 až 15 km. Ačkoliv celkové množství vodního ledu závisí na jeho tloušťce v jednotlivých kráterech, astronomové odhadují, že se může jednat nejméně o 600 miliónů tun zmrzlé vody.

Marcel Bělík Multimédia

ČAM 2010.02 - Planety

ČAM 2010.02
ČAM 2010.02
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2010 obdržel snímek "Planety", jehož autorem je Luděk Hamr.

Zkusme si prolistovat nějaký dnešní astronomický časopis. S velkou pravděpodobností se spolu se skleněnýma očima kosmických sond dostaneme až těsně k blízkým či vzdálenějším planetám, pokud si již spolu s dopadovým modulem nesedneme přímo na pevný povrch planety nebo nevnikneme hluboko do jejího plynného tělesa. V internetových aplikacích můžeme dokonce procházet modely krajin vytvořenými díky detailním snímkům citlivých kamer sond. Pohled je to opravdu úžasný. Až se zdá, že se mu téměř nic nevyrovná.

Petr Horálek Úkazy

Na západě svítí zvířetník

Zodiakální světlo v Mexiku. Autor: Steve Cullen
Zodiakální světlo v Mexiku.
Autor: Steve Cullen
Jako každý rok i letos se otevírá několkadenní okénko k pozorování slabého zodiakálního světla. Můžeme jej spatřit přibližně hodinu po západu Slunce nad západním obzorem jako stříbřitý kužel světla táhnoucí se od obzoru do výšky až 60°. K jeho spatření ovšem brání nectnost dnešní doby - světelné znečištění. Jak tedy světlo pozorovat? A do kdy bude pozorovatelné nejlépe?

Václav Kalaš Úkazy

Jasný záblesk nad Slovenskem

Bolid z 28.2.2010 na průmyslové kameře
Bolid z 28.2.2010 na průmyslové kameře
Neobvyklý jev pozorovali lidé 28. února 2010 hlavně ve střední a východní části Slovenské republiky. Byl však spatřen i z Maďarska, Polska a České republiky. Jedno hlášení pochází dokonce až z Plzně, tj. ze vzdálenosti cca 500 km. O co se jednalo?



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »