Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Pavel Koten Kosmonautika

Rosetta má nový cíl

Lednový odklad startu kvůli pochybnostem ohledně nosné rakety způsobil, že sonda Rosetta nestihne kometu Wirtanen, svůj původní cíl. Začalo hledání cíle nového, který by splňoval podobné požadavky jako tato kometa. Ač to ještě nebylo oznámeno oficiálně, v úvahu připadá údajně jen kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko.
Petr Sobotka Sluneční soustava

Masivní prstenec plynu kolem Jupiteru

Mezinárodní kosmická sonda Cassini vypuštěná v roce 1997 doletí k Saturnu v červenci 2004. Použití nového citlivého přístroje na palubě sondy vedlo během průletu kolem Jupiteru k objevu velkého množství překvapivě hustého plynu na oběžné dráze kolem této planety. Ihned byla zřejmá jeho souvislost s Jupiterovým měsícem Europa, protože oblak plynu a měsíc obíhají kolem planety po stejné dráze.
Karel Mokrý Kosmonautika

Nová stanice ESA

Antena observatore New Norcia
Antena observatore New Norcia
150 kilometrů severně od Perthu byla ve středu slavnostně otevřena nová pozemní stanice ESA - New Norcia. Stanice bude hrát klíčovou roli při komunikaci se vzdálenými sondami, včetně sond Rosetta a Mars Express. Mars Express je připraven ke startu v květnu tohoto roku.
Karel Mokrý Hvězdy

Kolik je hvězd?

Při pohledu na na noční oblohu žasneme nad její nezměrností. Stáli jste někdy pod oblohou a přemýšleli, kolik hvězd je nad Vámi? Tento problém zaujal vědce i filozofy, hudebníky a snílky všech dob.

Karel Mokrý Kosmonautika

Evropští kosmonauté zůstávají na Zemi

V rámci solidarity s partnery International Space Stasion změnila ESA program letů evropských kosmonautů. ESA souhlasla s šestiměsíčním odkladem dvou letů evropských kosmonautů. Lety se měly uskutečnit v dubnu a říjnu 2003 pomocí ruských lodí Sojuz.

Petr Sobotka Ostatní

Vyšel Perseus 6/2002

Astronomický časopis Perseus se specializuje na obor Proměnných hvězd. Vychází 6x ročně o rozsahu cca 40 stran a vydává ho Sekce pozorovatelů proměnných hvězd České astronomické společnosti. Členům Sekce je zdarma rozesílán poštou. Všechna dosud vydaná čísla si můžete stáhnout na adrese http://var.astro.cz/brno. Nyní je k dispozici naskenované i poslední číslo (6/2002), které přináší například informace Dr. V. Šimona o dvou zajímavých rentgenových dvojhvězdách či přehledový článek Doc. Z. Mikuláška o záhadě slunečních neutrin. Přímý odkaz na číslo 6/2002 je zde (PDF, 2.9 MB)

Miloš Tichý Ostatní

www.komety.cz

U příležitosti začátku března - měsíce Internetu připravilaObservatoř Kleť do provozu nový Internetový portáltýkající se zajímavých objektů naší oblohy - komet.Těšíme se na shledanou s Vámi na www.komety.cz.

Poznámka redakce: Díky spolupráci správce www.komety.cz je možné články nalézt i pomocí astronomickém rozcestníku www.astro.cz/cz/overview/

Petr Sobotka Sluneční soustava

Pojmenovány nové měsíce Jupitera

Jupiterovy misíce
Jupiterovy misíce
Planeta Jupiter je s přehledem největší planetou sluneční soustavy. Její hmotnost je 2,5 větší než hmotnost všech planet dohromady. Není proto divu, že kolem ní obíhá nejvíce měsíců. Zatím jich známe 39 a z nich 11 nových bylo nyní pojmenováno.

Obrázek: Koláž planety Jupiter se svými největšími družicemi (v pořadí odshora dolů) Io, Europa, Ganymedes a Callisto. Snímky byly pořízeny sondami Voyager a Galileo, JPL, NASA.

Karel Mokrý Ostatní

Setkání Amatérské prohlídky oblohy

Amatérská prohlídka oblohy,
Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě
si Vás dovolují pozvat na

Setkání Amatérské prohlídky oblohy,
které se uskuteční 14. až 16. března na půdě Hvězdárny a planetária Johanna Palisy v Ostravě.


Milan Halousek Kosmonautika

Den dvacátýpátý po Columbii...

Je to již celých 25 dní co se kosmonautika zachvěla, strnula a na chvíli zemřela. Je to již 25 dní co zemřelo sedm astronautů a mnoho iluzí. Je to 25 dlouhých dní, co se mnoho lidí dnem i nocí snaží přijít na to, co se vlastně v několika tragických minutách první únorové soboty stalo. Je ještě příliš brzo na jakékoliv závěry - ale podívejme se přesto, co již víme, nebo co si myslíme, že víme.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »