Dny otevřených dveří 2002 ve Fyzikálním ústavu AV ČR probíhají v těchto termínech:
17. 10. 9 až 16 hod.
18. 10. 9 až 15 hod.
19. 10. 14 až 18 hod.
Připraveno je několik zajímavých ukázek. Doporučujeme navštívit!
Ruská kosmická agentura Rosaviakosmos a ruský televizní kanál TV1 spojily síly a připravily novou televizní soutěž. Vítěz získá letenku na mezinárodní kosmickou stanici ISS.
Tři vědci věnující se novým metodám výzkumu galaxií a hvězd obdrželi Nobelovou cenu za fyziku. Raymond Davis jr. a Masatoshi Koshiba se věnovali detekci neutrin, Riccardo Giacconi byl průkopník astronomie v oboru rentgenového záření.
V prohlášení Švédské královské akademie věd se uvádí: "Letošní laureáti Nobelovy ceny za fyziku získali pomocí velmi malých částic vesmíru k zvýšení vědomostí o těch největších složkách - slunci, hvězdách, galaxiích a supernovách." "Nové poznatky zcela změnily náš pohled na vesmír".
Na snímcích z 4. června 2002 byl objeven největší objekt ve Sluneční soustavě od nalezení Pluta před 72 lety. Jeho průměr je 1300km, doba oběhu po kruhové dráze 288 let.
Objekt LM60 zvaný "Quaoar" (vyslovte kwa-whar) je přibližně poloviční ve srovnání s Plutem. Původně byl nalezen pozemským dalekohledem. Teprve HST umožnil podrobnější zkoumání.
Stalo se vám někdy, že jste na obzoru zahlédli nepřirozeně velký Měsíc? Máte pocit, že se za úplňkových nocí špatně spí? Uchvátila vás přehlídka barev během úplného zatmění Měsíce? Lámali jste si hlavu nad tím, proč má náš vesmírný soused nízko nad horizontem tak podivné tvary? Na tyto a další podobné otázky najdete odpověď v publikaci Pavla Gabzdyla Pod vlivem Měsíce, která seznamuje zájemce o přírodní úkazy s našim odvěkým souputníkem tak, jak ho vidíme bez dalekohledu.
První pozorování životního cyklu výtrysku rentgenového záření z černé díry v binárním systému XTE-J1550-564 bylo provedeno díky snímkům družice Chandra, které odhalily zpomalující a postupně hasnoucí výtrysky.
Ve dnech 4. až 10. října 2002 probíhá již potřetí Světový kosmický týden, vyhlášený r. 1999 Valným shromážděním OSN jako každoroční oslava přínosu výzkumu a využívání kosmického prostoru celému lidstvu. Je ohraničen dvěma historickými mezníky: 4. října 1957 byla vypuštěna první umělá družice Země Sputnik 1 a 10. října 1967 vstoupila v platnost mezinárodní Dohoda o mírovém výzkumu a využití kosmického prostoru včetně Měsíce a dalších vesmírných těles.
Podrobnosti uvádí server idnes.cz
Zítra odstartuje dlouho odkládaný let raketoplánu Atlantis. Start byl odkláán od Června, kdy byla objevena závada na palivovém systému. Na přídavné palivové nádrži bude připevněna kamera snímající start raketoplánu. Tento záznam bude vysílán na NASA TV. Kamera začne snímat zedm vteřin před startem. Po osmi minutách se nádrž s kamerou oddělí od raketoplánu a shoří v atmosféře.
Posádka raketoplánu připevní další část nosníku na ISS. Sekce obsahuje chladicí zařízení pro stanici.Přesný čas startu není z bezpečnostních důvodů zveřejněn. Start proběhne v období 18:00 - 22:00 UT.
Podle Douglase Adamse a jeho známé knihy Stopařův průvodce po Galaxii je vesmír veliký. Přesto se zdá, že v těsném okolí Země není dostatečně veliký. V Prosinci 2001 postrčil raketoplán ISS od odhozeného přídavného motoru staré ruské rakety, který ohrožoval ISS. Množství vesmírného nepořádku je stále větším problémem.
V pondělí 23. září náhle zemřel Mojmír Eliáš, autor řady zajímavých astronomických publikací, především pak o planetách sluneční soustavy.
Zdroj: IAN
Vyšlo nové číslo Kosmických rozhledů, členského časopisu ČAS.
Z obsahu čísla:
Rozhovor: Raketoplán v rukách českého pilota
Hvězdárny: Hvězdárna v Táboře
Slunce: Co je Slunce?
Planetky: Povodeň v planetáriu
Podrobný obsah čísla.
Astronomové objevili více černých děr v hvězdokupách, než očekávali. Tento objev má veliké důsledky v teoriích, jak tyto objekty rostou pohlcováním mezihvězdného plynu. Výsledky naznačují, že černé díry ve starých galaxiích jsou stejně energické jako ty v mladších galaxiích. To je překvapení, neboť se předpokládalo, že černé díry ve starých galaxiích budou slabé, neboť spotřebovaly okolní plyn. Objev byl učiněn pomocí rentgenové družice Chandra a Walter Baade teleskopem na Las Campanas v Chile.
Vysvětlení tmavých skvrn kroužících v atmosféře Venuše jako ohromná společenství odolných bakterií může zcela změnit vžitý názor na Venuši jako na pro život nehostinnou planetu.O jaké důkazy se toto vysvětlení opírá?Podle zprávy v Astronomickém telegramu číslo 7970, který vydává Mezinárodní astronomická unie, objevil Kamil Hornoch skutečnou novu v galaxii M 31. Její předpokládanou podstatu totiž potvrdilo spektrum zhotovené třímetrovým dalekohledem Lickovy observatoře.
Podrobný článek o objevu naleznete na IAN
Poměrně jasný nový objekt v souhvězdí Střelce (pravděpodobně nova) najdete snadno podle přiložené mapky. Hvězda má nyní něco mezi pěti a šesti magnitudami a mohla by tak být vidět na tmavé obloze pouhým okem i z našich zeměpisných šířek.
Zdroj: IAN
Na základě posledních pozorování HST existují středně veliké černé díry. Byly nalezeny v centrech kulových hvězdokup. Dříve neobjevené černé díry poskytují důležitý článek ve znalostech o vývoji černých děr.
Italští astronomové objevili stopy vody v atmosféře tří planet obíhajících vzdálené hvězdy. Jedná se o první zjištění látky nutné pro život v atmosféře extrasolární planety. Voda je jednou z nejdůležitějších podmínek pro existenci života, ale sama existenci života nezaručuje.
Zdroj: Reuters
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
