V raných fázích byl vesmír chemicky velmi chudý a první hvězdy, které vznikaly, byly složeny téměř výhradně z vodíku a helia. Struktura a vnější vzhled těchto hvězd je předmětem výzkumů, protože právě tyto hvězdy zřejmě hrály klíčovou roli v reionizaci vesmíru nějakých 400 milionů let po Velkém třesku. Jak vypadala spektra těchto hvězd a jak je hledat v současném vesmíru – o tom podává zprávu článek týmu astrofyziků s výraznou českou účastí.
Astronomové využívající astrometrickou družici s názvem Gaia, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA, objevili první přímé důkazy, že hvězdy typu bílého trpaslíka vytvářejí krystalické jádro z kovového kyslíku a uhlíku. Tento proces krystalizace byl předpovězen již před více než 50 lety, avšak až do uskutečněných pozorování pomocí observatoře Gaia vědci nebyli schopni provést dostatečná pozorování bílých trpaslíků s takovou přesností, aby objevili charakteristiky odhalující tento proces.
Tradiční mezioborový seminář "Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí", pořádaný Hvězdárnou v Úpici a dalšími subjekty se bude konat 21.-23. května 2019 v hotelu Rozkoš v České Skalici nedaleko Náchoda. Jedná se o jubilejní 40. ročník tohoto semináře, který přináší prostor pro diskuze a konzultace mezi odborníky z různých oborů.
V pondělí 21. ledna 2019 se v časných ranních hodinách Měsíc nad Českou republikou ponoří na 1 hodinu a 2 minuty celým svým diskem do zemského stínu. Nastane tak úplné zatmění Měsíce, které bude navíc na dlouhá léta poslední svého druhu – další z našeho území spatříme až v září roku 2025. Měsíc během zatmění z oblohy nezmizí, neboť se na jeho povrch budou promítat odstíny pozemských červánek. Chytne tedy velmi neobvyklý naoranžovělý, cihlově červený či až hnědý odstín, který by mohl být zejména na začátku a před koncem úkazu doplněn i slabým tyrkysovým nádechem na okraji našeho souputníka. Na nebi bychom tak mohli pozorovat vskutku pestrobarevný úplněk.
Napadlo by vás, že lze postavit balon, který obletí celou planetu? Jistě, už se to podařilo několika dobrodruhům… Jenže ono není potřeba ani moc peněz nebo složité logistiky, jen musíte mít fištróna… Třeba ho máte i vy! Zkuste se zamyslet a takovou sondu sami zkonstruovat. Česko-slovenskou soutěž organizuje SOSA – Slovak Organisation for Space Activities a Hvězdárna a planetárium Brno ve spolupráci s S.A.B Aerospace a Czechinvest.
Zatmění 21. ledna 2019 je na dlouhou dobu posledním úplným zatměním viditelným z České Republiky. Na další podobné si budeme muset počkat mnoho dalších let. Laikovi vysvětlíme, proč zatmění vypadá, jak vypadá a proč je tak vzácné. Pro zkušenější astronomy jsme pak v druhé části videa připravili pár zajímavostí a špeků, které se k zatmění měsíce váží.
Přehled událostí na obloze od 14. 1. do 20. 1. 2019. Měsíc bude dorůstat k úplňku. Blíží se úplné zatmění v noci na pondělí 21. ledna. Večer je vidět Mars, ráno se k sobě blíží Venuše a Jupiter. Chang’e 4 a Yutu 2 fungují a zažijí první měsíční noc. Seismometr SEIS sondy InSight se připravuje na měření. Sonda New Horizons opět posílá data. Síť Iridium-NEXT je hotova. Před 50 lety byl objeven první optický protějšek pulsaru, a to ve známé Krabí mlhovině.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2018
obdržel snímek „Venuše“, jehož autorem je Jan Klečka
Venuše. Ano, tak ji známe my. Ale známe ji? Pro někoho římská bohyně lásky a krásy. Pro někoho prehistorická figurka z oblasti Pavlovických vrchů na Moravě, oplývající ženskými přednostmi. Ostatně, nejstarší keramická soška na světě. Tedy zatím známá.
S ambiciózním cílem dopravit na odvrácenou stranu Měsíce pojízdnou laboratoř odstartovala 8. 12. 2018 čínská kosmická sonda Chang´e-4. Po navedení na oběžnou dráhu kolem zemského souputníka zažehla sonda ve stanovený okamžik brzdící raketový motor a 3. ledna 2019 přistála v kráteru Von Kármán o průměru 180 km, v oblasti pánve South Pole-Aitken Basin o průměru 2 500 km a hloubce 13 km. Jedná se o jednu z největších impaktních struktur ve Sluneční soustavě. Její vznik se datuje do doby před 3,9 miliardami roků.
Nové výzkumy uskutečněné pod vedením astrofyziků z Durham University ve Velké Británii vedou k závěru, že Velký Magellanův oblak (Large Magellanic Cloud – LMC) se může srazit s naší Galaxií zhruba za 2 miliardy roků. Kolize s Velkým Magellanovým oblakem nastane mnohem dříve, než se předpokládá srážka mezi Mléčnou dráhou a nejbližší velkou galaxií M31 v souhvězdí Andromedy, ke které dojde podle předpovědi astronomů zhruba za 5 miliard roků.
Přehled událostí na obloze od 7. 1. do 13. 1. 2019. Měsíc po novu bude na večerní obloze dorůstat do první čtvrti. Večer je vidět Mars, ráno se k sobě blíží Venuše a Jupiter. Kometa Wirtanen slábne, ale stále je snadno vidět triedrem. Na odvrácené straně Měsíce bylo rušno, když čínská sonda Chang’e 4 přistála a vysadila vozítko Yutu 2. Sonda New Horizons se na pár dní povinně odmlčela. NASA má dočasně sotpku kvůli rozpočtu v USA, ale díky SpaceX se nikdy nenudíme. Před 85 lety se narodil náš významný popularizátor astronomie Ing. Pavel Příhoda.
Podle Swinburne University of Technology – vedoucí výzkumné studie – nově objevený reliktní oblak plynu dosud nebyl „znečištěn“ vzniklými hvězdami dokonce ani 1,5 miliardy roků po Velkém třesku. „Všude, kam se podíváme, je ve viditelném vesmíru plyn znečištěn množstvím těžkých prvků vzniklých po explozích hvězd,“ říká hlavní autor studie P. Frederic Robert, Ph.D., Swinburne University of Technology. „Avšak tento mimořádný oblak se zdá být původní, bez přítomných hvězd či jejich pozůstatků, a to dokonce ještě i v době 1,5 miliardy roků po Velkém třesku.“
V pořadu Hlubinami vesmíru pokračujeme v setkání s doc. Michalem Švandou z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, slunečního oddělení.
Nejprve se budeme zabývat erupcemi na slunci, ale i u jiných hvězd.
Hlavním tématem budou však především nejbližší hvězdy našemu slunci.
Ačkoli první náznaky o vzhledu planetky doputovaly na Zemi už na Nový rok, to hlavní bylo očekáváno až 2. ledna 2019 ve 20:00 SEČ, na kdy byla připravena tisková konference NASA. Jak už víme, planetka je určitě protáhlého tvaru (vypadá to, že nejde o dvě tělesa obíhající kolem společného těžiště, ale vyloučit se to nedalo). A už z náznaků je jasné, že se máme na co těšit. Pokud půjde vše podle náznaků, mohli bychom se dočkat nejen detailních snímků kamery LORRI, ale i barevné fotografie kamerou MVIC. V článku vám proto stručně ukážeme to nejzajímavější, co se na tiskovce objeví.
Publikovaný obrázek ukazuje, jak by mohla vypadat hromada čerstvého nepošlapaného sněhu – což je snem pro každého milovníka zimní dovolené. Bohužel, nachází se poněkud daleko pro zimní výlet v podobě last-minute: tento charakteristický útvar známý jako kráter Koroljov byl objeven na planetě Mars a je zde vyobrazen v nádherném detailu, jak byl pozorován sondou Mars Express, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA.
Pestrý rok 2018 se schýlil ke konci a mnozí nadšenci ještě živě vzpomínají na ta „nej“, která se v něm odehrála. Mars se maximálně přiblížil k Zemi za posledních 15 roků, vypočítaví šťastlivci uzřeli nejdelší úplné zatmění Měsíce tohoto století anebo se kochali těmi několika nočními oblaky na červnové obloze. Vzácné podmínky měly i srpnové Perseidy, v září se nakrátko ukázalo všech 5 nejjasnějších planet a konec roku nabídl jeden z nejbližších průletů komety kolem Země v historii lidstva. Může tohle něco přebít? Vězte, že ano: I v roce 2019 nás několikrát pod nebe nalákají pozoruhodné ale i vzácné astronomické úkazy!
Přehled událostí na obloze od 31. 12. 2018 do 6. 1. 2019. Měsíc je před novem. Večer je vidět Mars. Na ranní obloze se k sobě pomalu blíží Jupiter a Venuše. Kromě planet se na obloze dají vidět i komety. Nastane maximum meteorického roje Kvadrantid. Sonda New Horizons vykoná historický průlet kolem tělesa Kuiperova pásu přezdívaného Ultima Thule. Sonda Chang’e 4 má přistát na odvrácené straně Měsíce. Fanoušky SpaceX opět zaměstnává zajímavé dění v Texasu. Před 60 lety odstartovala první sonda, která proletěla kolem Měsíce – Luna 1.
Televize Noe uvede v lednu debatu s předními odborníky na téma současného vývoje v astronomii. Hosty pořadu budou dr. Jiří Grygar – astrofyzik, prof. Zdeněk Stuchlík – teoretický fyzik a prof. Petr Kulhánek – matematický fyzik. Premiéra již v pátek 4. ledna od 20:00 hod. Vážení čtenáři, neváhejte se zapojit svými dotazy!
Rok 2019 bude přát astronomickým úkazům, včetně dobrých pozorovacích podmínek pro několik meteorických rojů. První z nich, Kvadrantidy (nebo též Quadrantidy), vrcholí už v pátek 4. ledna 2019 v časných ranních hodinách za bezměsíčné noci. Na tmavé obloze daleko od měst proto uvidíme v době okolo maxima ve 3:20 SEČ počty meteorů s frekvencí až 80 za hodinu. Znovu budou mít Kvadrantidy takto příznivé podmínky až v roce 2022.
19. prosince byla podepsána závěrečná dohoda mezi Cherenkov Telescope Array Observatory (CTAO), právním subjektem zaštiťujícím výstavbu a budoucí provoz observatoře CTA, a Evropskou jižní observatoří (European Southern Observatory, ESO) nutná k zajištění umístění jižní části observatoře CTA v sousedství observatoře ESO na hoře Paranal v Chile.
