Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Michal Švanda Hvězdy

Výzkumy v AsÚ AV ČR (149): Podrobná analýza erupce slunečního filamentu

Tým autorů vedený Jurajem Lörinčíkem z ASU zevrubně studoval velmi známou a fotogenickou erupci filamentu. Autoři se soustředili především na měřené rychlosti magnetických struktur během rekonexe magnetického pole a celkovou změnu charakteru trojrozměrného magnetického pole během erupce. Hned ve dvou recenzovaných článcích poukazují na nedostatečnost učebnicových vývojových modelů slunečních vzplanutí.

Martin Gembec Úkazy

40. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 30. 9. do 6. 10. 2019. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn, během noci také Neptun a Uran. Aktivita Slunce je velmi nízká. Kometa Africano se přesouvá Rybami a Vodnářem. Rušné dění u ISS zakončí návrat kosmické lodi Sojuz MS-12 se třemi kosmonauty zpět na Zemi ve čtvrtek. SpaceX prezentovala prototyp Starship. Před 60 lety startovala Luna 3, aby vyfotografovala odvrácenou část Měsíce.

Jiří Srba Vzdálený vesmír

Záhadný rádiový záblesk prošel poklidným halem galaxie

Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT poprvé pozorovali průchod rychlého rádiového záblesku galaktickým halem. Záhadná erupce kosmických rádiových vln trvající méně než milisekundu prošla touto oblastí téměř bez následků, což naznačuje, že hustota hmoty v halu galaxie je velmi nízká a je zde také jen slabé magnetické pole. Tato nová technika může být v budoucnu využita ke zkoumání nenápadných halo i u dalších galaxií.

Michal Švanda Vzdálený vesmír

Výzkumy v AsÚ AV ČR (148): Rychlé rádiové záblesky malými dalekohledy

Jednou z velkých záhad současné astrofyziky jsou tzv. rychlé rádiové záblesky (Fast Radio Bursts – FRB). Martin Jelínek a Jan Štrobl z ASU společně se Sergejem Karpovem z Fyzikálního ústavu Akademie věd studovali po tři noci FRB 121102 a s pomocí relativně malého 50cm dalekohledu pátrali po možném optickém protějšku tohoto zábleskového zdroje.

Marcel Bělík Ostatní

Seminář astronomických přednášek "Vesmír na dlani"

Asociace Hvězdáren a Planetárií si Vás dovoluje pozvat na seminář zabývající se novinkami v některých atraktivních oborech astronomie. Je určen nejen pracovníkům hvězdáren, ale všem, koho zajímá, jak se astronomie vyvíjí a co by se mohli dozvědět v astronomické kopuli u dalekohledu, pokud by se zeptali... Seminář se koná 15.-17. října 2019 na Hvězdárně Rokycany.

František Martinek Hvězdy

Astronomové objevili doposud nejhmotnější neutronovou hvězdu

Astronomové z West Virginia University pomohli objevit doposud nejhmotnější neutronovou hvězdu, což je zásadní objev odhalený prostřednictvím radioteleskopu Green Bank Telescope v Pocahontas County. Neutronová hvězda s označením J0740+6620 je rychle rotující pulsar, u nějž je do malého objemu o průměru zhruba 24 km namačkána látka odpovídající 2,14 hmotností Slunce. Tato hodnota se přibližuje limitům, jak hmotný a kompaktní ještě může být osamělý objekt, který se nesmrští v černou díru.

Petr Horálek Multimédia

Obrazem: Den a noc na staveništi největšího dalekohledu světa

ELT, tedy Extrémně velký dalekohled, byl doposud jen pojem spojený s velkým množstvím propagačních simulací a videí, z nichž jsme se dozvídali, že do roku 2025 bude na vrcholu chilské hory Cerro Armazones, asi 22 km vzdušnou čarou na východ od současně nejpopulárnější observatoře ESO Paranal, stát dalekohledové monstrum o průměru přes 39 metrů. Těžko si to představit, ač nějaké porovnávací obrázky Evropská jižní observatoř poskytla. Víme, že výškou 74 metrů se kupole dostane do více jak dvou třetin výšky ještědského vysílače a průměrem zrcadla dalekohled předčí velikost střední basketbalové haly. Až do 5. července 2019 mi tato čísla jen máloco říkala. Pak jsem měl tu vzácnou možnost na staveništi strávit nezapomenutelnou noc…

František Martinek Vzdálený vesmír

Vesmír by mohl být až o 2 miliardy let mladší

Nové výpočty nasvědčují tomu, že vesmír by mohl být až o 2 miliardy roků mladší, než astronomové doposud předpokládali. Tyto závěry vyplývají na základě dalších pozorování a výpočtů publikovaných v letošním roce, které zkracují jeho věk o stovky miliónů roků od dnes udávaného stáří vesmíru. A obrovské rozdíly v odhadech astronomů – tyto nové výpočty by mohly snížit věk až o několik miliard roků – odráží rozdílné přístupy k velkému problému, kterým je výpočet skutečného stáří vesmíru.

Redakce Astro.cz Multimédia

Fotogalerie: Vulkanické soumraky 2019

Jak jsme avizovali 19. září 2019, nad Evropou se již od letošního léta dají sledovat barevně syté, až karmínové soumraky, které způsobuje rozptyl slunečního světla zejména na vulkanickém prachu kurilské sopky Raikoke. Především na zářijové obloze byly úkazy velice výrazné a rovněž i pěkně nafotografované nadšenci po celém našem území, ale i z jiných koutů Evropy. Přinášíme proto čtenářskou galerii těchto krásných ranních a večerních úkazů. Za snímky děkujeme a těšíme se na případné další.

Martin Gembec Úkazy

39. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 23. 9. do 29. 9. 2019. Měsíc bude v novu. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn. Aktivita Slunce je velmi nízká. Kometa Africano je vidět i většími triedry. Start japonské nákladní lodi HTV-8 odložen na úterý. Očekáváme také start nové posádky ISS v lodi Sojuz MS-15. Před 375 lety se narodil dánský astronom Ole Christensen Rømer, který určil rychlost světla ze zákrytů Jupiterových měsíčků.

Ota Kéhar Ostatní

Konference o astronomickém vzdělávání a popularizaci astronomie 2019

Ve dnech 22. až 24. listopadu 2019 proběhne v prostorách hotelu Šumava, poblíž Kašperských Hor, konference Astronomické vzdělávání a popularizace astronomie 2019, která navazuje svým zaměřením na konferenci, která se na stejném místě konala před třemi lety. Uzávěrka přihlášek na konferenci je ve čtvrtek 10. října.

Michal Švanda Sluneční soustava

Výzkumy v AsÚ AV ČR (147): Dynamika slunečního větru v numerické simulaci

Vnitřní část Sluneční soustavy je vyplněna neustálým proudem částic pocházejících ze Slunce, tzv. slunečním větrem. Byť byly základy teorie slunečního větru položeny v šedesátých letech minulého století, dodnes je tento jev opředen mnoha tajemstvími. Omezená dostupnost pozorování neumožňuje v tuto chvíli plně vysvětlit komplexitu proudění plazmatu od Slunce, ke slovu tedy přicházejí numerické simulace. Petr Hellinger z ASU ve své práci představuje výsledky zaměřené na studium turbulence a nestabilit ve slunečním větru.

Pavel Spurný Úkazy

Velmi dlouhý bolid z 13. září 2019

Večer v pátek 13. září upoutal pozornost mnoha náhodných svědků pomalý a velmi dlouhý bolid, který byl vidět především ze severní části našeho území a to v místech, kde v tu dobu bylo aspoň částečně jasno. Bolid se pohyboval nad částí Německa a Polska. Za zaslaná pozorování děkujeme a zde podáváme vysvětlení, co tento úkaz způsobilo.

Redakce Astro.cz Ostatní

Novinky z Hvězdárny v Benátkách nad Jizerou

Hvězdárna pomyslně navazuje na odkaz pozorování Tychona Brahe, který pobýval v Benátkách na konci 16. století. V roce 1956 založil pan Břetislav Veselý astronomický kroužek a se skupinou nadšených školáků se scházel v zámeckém parku. Později se mu podařilo získat Somet Binar a začal prosazovat výstavbu hvězdárny. Ta byla otevřena 24. června 1980 a v její kopuli byl umístěn kvalitní zrcadlový dalekohled od firmy Carl Zeiss Jena. Od té doby byla umožněna popularizaci astronomie v širokém okolí. V posledních letech se o hvězdárnu a její provoz stará parta dobrovolníků, díky nimž je možné pozorovat každou jasnou sobotu a zažít i další akce.

Petr Horálek Úkazy

Vyhlížejte barevné soumraky, stojí za nimi sopka

Nejspíš každý z vás pohlížel v posledních několika měsících do oblohy za soumraku a rozbřesku s nádechem výrazné romantické červenofialové barvy. Na obzoru se dokonce mohlo zdát, jakoby kdesi v dáli hořelo. Tyto syté odstíny v obloze na skloncích dne a noci mají poněkud více zajímavý původ, než by se mohlo běžně zdát. Stojí za nimi prach ze sopky na Kurilských ostrovech, který se větrnými poryvy neustále rozmělňuje vysoko v atmosféře nad severní zemskou polokoulí.

Jiří Srba Vzdálený vesmír

Nový snímek Velkého Magellanova oblaku z dalekohledu VISTA

Přehlídkový dalekohled ESO/VISTA pořídil pozoruhodný nový snímek velkého Magellanova oblaku, jednoho z našich nejbližších galaktických sousedů. VISTA provádí přehlídková pozorování Velkého i Malého Magellanova oblaku a jejich nejbližšího okolí s velmi vysokým rozlišením. Program astronomům umožňuje sledovat velké množství hvězd a otevírá novou cestu ke studiu proměnných hvězd, hvězdného vývoje a dynamiky galaxií.

Petr Horálek Multimédia

Obrazem: Kosmická stanice před Měsícem

V neděli 15. září se v úzkém pásu na Pardubicku dal fotograficky zaznamenat nezvyklý úkaz: Mezinárodní vesmírná stanice ISS přeletěla přímo před Měsícem. Prchavý úkaz je, jak jsem se přesvědčil, možné zachytit relativně snadno i bez nutnosti velkého teleskopu. Samozřejmě kvalita bude horší. Tak jako tak, jsou to především velké nervy a následná radost z úspěchu.



20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

galaxie M87

Newton 1000/200 + kamera ZWO ASI 183 MC

Další informace »