Italská družice LARES ke studiu teorie relativityMalá družice ve tvaru koule o průměru 36,4 cm, pokrytá kruhovými laserovými odrážeči, je připravena k vypuštění během prvního (kvalifikačního) startu nové evropské nosné rakety Vega. Jejím úkolem bude prověření části Einsteinovy obecné teorie relativity.
Nejčastěji je konec světa spojován s dopadem obřího asteroidu na Zemi podobně, jako tomu bylo před 3 miliardami let při tzv. Velkém pozdním bombardování. Autor: Don Davis/NASA.Na konec roku si Astronomická společnost Pardubice připravila neobvyklou pozvánku. V pátek 16. prosince od 19 hodin se uskuteční ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice beseda na téma "Konec světa 2012 aneb Už zase?". Členové Astronomické společnosti Pardubice krátce představí nejčastěji zmiňované katastrofické scénáře spojené s koncem světa 21. prosince 2012 a zahájí tak besedu pro všechny, které tento neblaze proslulý fenomén trápí.
Tisková zpráva Astronomické společnosti Pardubice.
C/2011 W3 (Lovejoy) 10.12.2011, FRAM (telescope: Jan Ebr, Michael Prouza, Martin Jelínek, Petr Kubánek, image: Michal Ringes)Jistě jste již zaznamenali informace o zajímavé kometě C/2011 W3 (Lovejoy).
Nyní se podíváme podrobněji na pozadí jejího objevu, vývoj dalších poznatků o kometě, k nimž významným způsobem přispěli i čeští
astronomové a budeme přinášet aktualizace o tom, co se zrovna s kometou děje.
Bolid z roje Geminid nad Mohavskou pouští. Autor: Wally Pacholka.Jeden z každoročně nejaktivnějších meteorických rojů - prosincové Geminidy - vrcholí ve středu 14. prosince. Pozorovací podmínky u tohoto roje, u něhož můžeme v našich končinách zpozorovat až 100 meteorů za hodinu, jsou letos velmi nepříznivé. Maximum nastává ještě z večera, kdy je radiant roje nízko nad obzorem, a v průběhu noci silně ruší Měsíc. Rozhodně ale vyhlížet nějakou Geminidu není beznadějné.
Mapa oblohy 14. 12. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 12. 12. do 18. 12. 2011.
Měsíc je po úplňku. Pozorujeme všechny planety - večer především Venuši a Jupiter, ráno Mars a Saturn. Za svítání vylézá i zjasňující Merkur. Nastává maximum aktivního meteorického roje Geminid. Blíží se večerní přelety ISS. V perihelu bude jasná Kreutzova kometa Lovejoy.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 7. prosince 2011 v 18:00 SEČ.
Soutěž: Moje vánoční kometa
Společnost pro meziplanetární hmotu, o. s. (SMPH) ve spolupráci s Českou astronomickou společností (ČAS) vyhlašuje 6. ročník výtvarné a fotografické soutěže "Moje vánoční kometa..." se zaměřením na popularizaci nejznámějšího představitele meziplanetární hmoty ve Sluneční soustavě a ve snaze přinést do předvánočního ruchu trochu klidu a soustředění při zachycení symbolu vánoc ve všech podobách - odborných, uměleckých a lidských vůbec.
Superhmotná černá díra v jádru obří eliptické galaxiePozorování pomocí dalekohledu Gemini North na Havajských ostrovech vedla k objevu objektů, které astronomové označují za největší černé díry, jaké byly doposud pozorovány v nejbližším kosmickém okolí. Tento výsledek je velmi důležitý pro vysvětlení dlouhodobé záhady, kde se v současném vesmíru ukrývají právě ty největší černé díry.
Autor: Stanislava Kyselová, Akademický bulletinČeská astronomická společnost předala ve středu večer 7. prosince 2011 své nejvyšší ocenění - Nušlovu cenu - RNDr. Jiřímu Grygarovi, CSc. Přinášíme fotogalerii jako malou vzpomínku na tuto událost.
Představa globálního oceánu a četných jezer kapalné vody v ledové kůře měsíce EuropaV rámci pátrání po životě za hranicemi Země vědci důkladně studovali rovněž data z kosmické sondy Galileo (NASA). Zjistili, že v případě Jupiterova měsíce Europa se s největší pravděpodobností jedná o těleso nejen s přítomností podpovrchového globálního oceánu, ale také s výskytem jezer kapalné vody o objemu srovnatelném s pozemskými Velkými jezery (Great Lakes, nacházející se na hranicích mezi USA a Kanadou). Jezera mohou být rozmístěna uvnitř ledového krunýře tohoto měsíce.
Nejrychleji rotující hvězda z blízkaTisková zpráva Evropské jižní observatoře (047/2011): Dalekohled ESO/VLT nalezl dosud nejrychleji rotující hvězdu. Tato hmotná jasná stálice se nachází v sousední galaxii - ve Velkém Magellanově oblaku - a je od nás vzdálena asi 160 000 světelných let. Astronomové se domnívají, že hvězda má za sebou velmi bouřlivou minulost, kdy byla vyvržena z dvojhvězdného systému po explozi druhé složky soustavy.
Úplné zatmění Měsíce z června 2011. Autor: M. DruckmüllerV sobotu 10. prosince 2011 v podvečer se odehraje nad severovýchodním obzorem zatmění Měsíce. Ačkoliv půjde o zatmění úplné, na většině našeho území spatříme pouze závěrečnou fázi - částečné zatmění. Měsíc bude totiž vycházet nad obzor v době, kdy zároveň začne vystupovat ze zemského stínu. Půjde o poslední úplné zatmění Měsíce do roku 2015 pozorovatelné alespoň z části z České republiky.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 164 ze 6. 12. 2011
Robotický manipulátor Canadarm2 na stanici ISS. Autor: NASANedávno jsem na serveru youtube shlédl video s onkologickou tematikou, pod nímž byl komentář následujícího znění: "Je to příšerné, kdyby se peníze nesypaly do šílených projektů NASA, ale raději se investovaly do boje proti rakovině." Odpusťme autorovi komentáře jeho slušně řečeno neinformovanost a ukažme si, že obě oblasti k sobě mají velmi blízko.
Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2011 získal snímek
"Galaxie v Andromedě", jehož autory jsou Karel a Martin Bůnovi.
Je teplá voňavá jeseň ešte niekedy dávno pred našim letopočtom. Unavený pútnik leží na tráve a díva sa na oblohu posiatu hviezdami so striebristým pásom Mliečnej cesty klenúcou sa vysoko nad obzorom. Len kúsoček pod ňou si všimne slabý hmlistý fliačik, netušiac to, čo vieme dnes, že sa díva na najvzdialenejší objekt viditeľný voľným okom.
Mapa oblohy 7. 12. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2011.
Měsíc dorůstá k úplňku, nastává úplné zatmění Měsíce, viditelné jako částečné i z našeho území. Jupiter je nejvýraznějším objektem první poloviny noci. K ránu je vysoko Mars a nad východem vystupuje Saturn. Venuše je pouze nízko na večerní soumrakové obloze. Ráno začne vylézat i Merkur.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 7. prosince 2011 v 18:00 SEČ.
Nejjasnější kometa Kreutzovy skupiny Ikeya-Seki zazářila na obloze v roce 1966. Autor: Roger Lynds.Pomyslný klid na obloze byl narušen neohlášeným hostem. Tím je kometa patřící do skupiny tzv. Kreutzovy skupiny "lízačů Slunce". Tyto komety prolétají jen velice blízko nad pomzslným slunečním povrchem. Kometa nese označení C/2011 W3 (Lovejoy) a objevil ji amatérský astronom Terry Lovejoy z Austrálie pomocí 0.20-m Schmidt-Cassegrainova dalekohledu v neděli 27. listopadu. Zhruba za dva týdny projde jen 190 tisíc kilometrů nad viditelným povrchem naší životadárné hvězdy.
Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2011 RNDr. Jiřího Grygara, CSc. Slavnostní předání ceny proběhne v budově Akademie věd v Praze 1, Národní 3 ve středu 7. 12. 2011 v 18:00. Poté bude přednesena laureátská přednáška „Záludné výběrové efekty a zářivé vyhlídky astronomie“. Na předání ceny i na laureátskou přednášku má přístup odborná i široká veřejnost (zdarma). Akce se koná ve spolupráci České astronomické společnosti se Střediskem společných činností, Divizí vnějších vztahů Akademie věd ČR.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 163 z 2. 12. 2011.
Jiří Grygar. Zdroj: TV NoeI v druhém díle Žni objevů 2010, představí dr. Jiří Grygar, astronom Fyzikálního ústavu AV ČR, nejvýznamnější objevy astronomických výzkumů, a to hlubokého vesmíru. Premiéru dalšího dílu pořadu Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem, Žeň objevů 2010, 2. díl můžete sledovat v sobotu 3. prosince 2011 od 21:25 na TV Noe.
NASA Goddard's Vector Electric Field Instrument (VEFI) aboard the U.S. Air Force's Communications/Navigation Outage Forecast System (C/NOFS)Americký satelit Communications/Navigation Outage Forecast System změřil z oběžné dráhy projevy pozemských blesků. Jde o první detekci z vesmíru, až dosud probíhala jen s povrchu Země.
Znázornění vzniku tepelných napětí v tělese s nerovnoměrným rozložením teploty. Autor: David ČapekPukaní kamenů je jev, který známe dobře ze Země. Protože stejný fyzikální princip funguje i ve vesmíru, nevyhnou se mu ani vesmírné kameny - meteoroidy. Na čem všem záleží, jestli meteoroid odolá působení teploty a jak kosmická tělíska snáší tepelné napětí, tím se ve svém výzkumu zabývá dr. David Čapek, vědecký pracovník Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV.
Svitme si na cestu, ne na hvezdyDo soutěže přišlo celkem 1 555 fotografií od 61 autorů. Česko - slovenská porota, která zasedla na Hvězdárně Valašské Meziříčí, vyhlašuje výsledky této fotografické soutěže zaměřené na světelné znečištění.
Tisková zpráva České astronomické společnosti z 28. listopadu 2011.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
![\"Úplné](\"/_data/images/news/2011/12/06/zatmeni_mesice_cerven2011.jpg\" "\\"Úplné")
