Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Vzdálený vesmír

Záhada skryté hmoty se prohlubuje

Pohled na trpasličí galaxii z povrchu hypotetické exoplanety
Pohled na trpasličí galaxii z povrchu hypotetické exoplanety
Naše Galaxie, podobně jako všechny ostatní galaxie ve vesmíru, obsahuje mj. podivnou substanci, označovanou termínem skrytá hmota. Tato hmota je "neviditelná", její přítomnost se prozrazuje pouze gravitačními účinky na viditelnou hmotu. Bez skryté hmoty by galaxie nedržely pohromadě; hvězdy by se okamžitě rozletěly do všech stran. Povaha skryté hmoty je záhadná - a nové výzkumy tuto záhadu ještě prohlubují.

Václav Kalaš Úkazy

Pozorování Drakonid 2011

Sprška Draconid nad polární září
Sprška Draconid nad polární září
I když meteorický roj Drakonidy je obvykle velmi slabý, v roce 2011 se očekával jeho bohatý návrat. Předpovědi udávaly frekvenci až 750 meteorů za hodinu, což by opravdu stálo za to. Bohužel téměř nad celým územím České republiky bylo v době maxima buď úplně, nebo téměř zataženo, takže většina pozorovatelů neviděla vůbec nic, případně jen několik málo meteorů. I pozorovatelé z H+P Plzeň se museli vyrovnat s oblačností kolem 90% a na spatřené meteory jim stačily v nejlepším případě prsty obou rukou.

František Martinek Hvězdy

Velké zásoby vody v okolí mladé hvězdy

Umělecká představa protoplanetárního disku v okolí hvězdy TW Hydrae
Umělecká představa protoplanetárního disku v okolí hvězdy TW Hydrae
Astronomická družice Herschel Space Observatory, kterou vypustila Evropská kosmická agentura ESA dne 14. 5. 2009, našla důkazy přítomnosti vodní páry pocházející z ledových a prachových zrníček vytvářejících disk v okolí mladé hvězdy. Odhalila tak skrytý rezervoár vody o objemu několika tisíc pozemských oceánů.

Jakub Černý Úkazy

Kometa Garradd na podzimní a zimní obloze

261.jpg Autor: Hana Kučáková

Autor: Hana Kučáková
Uplynulo první dějství nebeského představení s kometou C/2009 P1 (Garradd) v hlavní roli. Kometou jsme se mohli kochat i triedry na tmavé obloze celé léto až do září. Nyní se její pozice na obloze a viditelnost zhoršují, jak kometa klesá níže k západnímu obzoru na večerní obloze. Není to konec, pouze dočasné zhoršení podmínek viditelnosti před hlavním vystoupením. V únoru totiž kometa dosáhne maximální jasnosti, když bude v noci vidět velice vysoko na obloze, téměř v nadhlavníku. Tou dobou ji budou moci zkušenější pozorovatelé vybavení dobrým zrakem a podmínkami spatřit i pouhým okem, ti ostatní se musí spokojit s pomocí menšího dalekohledu či triedru. Do té doby ovšem zbývá ještě nějaký čas, ve kterém můžeme pozorovat zvolna zjasňující kometu v souhvězdí Herkula.

Martin Gembec Úkazy

43. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 26. 10. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 26. 10. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 24. 10. do 30. 10. 2011.

Měsíc je v novu. Jupiter v opozici je viditelný celou noc. Aktivita Slunce se zvýšila. Mars je viditelný ráno.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 26. října 2011 ve 20:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Jakub Černý Hvězdy

Obří kometární kolize u hvězdy Eta Corvi

Velké bombardování u Eta Corvi v umělcově představě. Zdroj: NASA.
Velké bombardování u Eta Corvi v umělcově představě. Zdroj: NASA.
Astronomové pravděpodobně zachytili obraz počátku cizí planetární soustavy. U hvězdy η Corvi, staré přibližně 1,4 miliard let, byl objeven oblak teplého prachu. Jeho původ si vysvětlují srážkou kometě podobnému objektu s planetou, 3 AU daleko od hvězdy. V této oblasti se nachází tzv. obyvatelná zóna hvězdy, s příznivými podmínkami pro život. S ohledem na stáří soustavy se může jednat o obdobu "pozdního těžkého bombardování", které se událo v naší Sluneční soustavě 600-800 miliónů let po jejím vzniku.

Petr Horálek Úkazy

Víkendové Orionidy

Meteor. Autor: NASA.
Meteor.
Autor: NASA.
Pro ty, kteří se ještě nevzpamatovali z překvapení jménem Drakonidy, máme jeden víkendový tip. Pravidelný meteorický roj Orionidy, jehož mateřským tělesem je mnohým generacím známá Halleyova kometa, bude vrcholit v průběhu následující noci ze 21. na 22. října. Meteorický déšť rozhodně nečekejte, ale těm nejotrlejším se nad ránem krom náhodných "padajících hvězd" vyjeví fotogenický útvar tvořený Měsícem, Marsem a hvězdou Regulus.

František Martinek Sluneční soustava

Mlhavá historie atmosféry Titanu

Jezera uhlovodíků na povrchu Titanu - představa umělce
Jezera uhlovodíků na povrchu Titanu - představa umělce
Který kamenný měsíc má vysoký obsah dusíku v atmosféře, podobnou geologii jako Země, obdobu koloběhu vody v přírodě, jezera s kapalnými uhlovodíky a poměrně dobré vyhlídky na udržení možného života? Odpověď zní: Titan - úchvatný měsíc planety Saturn.

V úvodu článku je představa umělce, zachycující jezera kapalných uhlovodíků na povrchu měsíce Titan.

Michal Polák Ostatní

IV. Podzimní seminář Kosmo Klubu

IV. Podzimní seminář Kosmo Klubu
IV. Podzimní seminář Kosmo Klubu
V neděli 23. října 2011 se uskuteční v pořadí již IV. Podzimní seminář Kosmo Klubu, a to v prostorách známého pražského baru Krásný ztráty. Na programu, který bude oficiálně zahájen ve 12:15, je celá řada zejména aktuálních témat z oblasti kosmonautiky a výzkumu vesmíru. Akce je dostupná široké veřejnosti. Vstup je volný.

Miloš Tichý Ostatní

Přednáška: Hvězdáři a rožmberské legendy

Johannes Kepler
Johannes Kepler
Na dvorech rožmberských velmožů Viléma a Petra Voka se pohybovali astronomové a astrologové Tycho Brahe a Johannes Kepler, alchymista a matematik John Dee, v rožmberské knihovně i kunstkomoře se ukrývaly pozoruhodné poklady. Co o nich po čtyřstech letech letech víme? Jaká tajemství a záhady jenom tušíme?

František Martinek Sluneční soustava

Na Merkuru je skutečně voda?

Povrch planety Merkur v okolí jižního pólu
Povrch planety Merkur v okolí jižního pólu
Merkur obíhá nejblíže ke Slunci ze všech planet Sluneční soustavy. V důsledku toho je na jeho denní polokouli velmi vysoká teplota dosahující až +430 °C. Očekávali bychom zde například výskyt žhavé lávy. Může zde také existovat voda? Odpověď zní překvapivě: ANO! Před 20 roky pozemní radarová pozorování odhalila malé oblasti s velkou odrazivostí v blízkosti pólů planety Merkur, což ukazovalo na možnou přítomnost ledu.

Jana Tichá Ostatní

Výstava: Hvězdy a růže aneb Hvězdářství za časů posledních Rožmberků

Hvězdárna a planetárium České Budějovice
Hvězdárna a planetárium České Budějovice
Hvězdárna a planetárium České Budějovice připravila v rámci Rožmberského roku výstavu Hvězdy a růže aneb Hvězdářství za časů posledních Rožmberků. Součástí výstavy je expozice historických slunečních hodin a hvězdných glóbů ze sbírek Jihočeského muzea v Českých Budějovicích. Uvidíte také modely Keplerových mnohostěnů z ČVUT Praha. Snímky historických astronomických přístrojů laskavě poskytlo Museum of the History of Science, University of Oxford.

Martin Gembec Úkazy

42. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 19. 10. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 19. 10. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 17. 10. do 23. 10. 2011.

Měsíc je v poslední čtvrti. Jupiter se blíží k opozici a uvidíme jej celou noc. Večer uvidíme kometu Garrad. V pátek nastává maximum meteorického roje Orionid. Mars je viditelný nejlépe před svítáním.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 19. října 2011 ve 20:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

František Martinek Sluneční soustava

Jak byla skloněna rotační osa Uranu?

Fotografie planety Uran
Fotografie planety Uran
Rotační osa planety Uran je velmi skloněná, což z ní dělá velmi zvláštní těleso ve Sluneční soustavě. Astronomové předpokládali, že se v minulosti s planetou srazilo při velkém impaktu nějaké jiné těleso. Avšak nové výzkumy, které byly prezentovány 6. října 2011 na zasedání EPSC-DPS (European Planetary Science Congress organizovaný Division for Planetary Sciences of the American Astronomical Society) v Nantes (Francie), pozměňují naše poznatky o tom, jak Uran k nakloněné rotační ose přišel.

František Martinek Sluneční soustava

Venuše má rovněž ozónovou vrstvu

Objev ozónu v atmosféře planety Venuše
Objev ozónu v atmosféře planety Venuše
Evropská kosmická sonda Venus Express zjistila, že ve vysokých výškách atmosféry Venuše je přítomná vrstva ozónu. Porovnání jejích vlastností s odpovídajícími vrstvami v atmosféře Země a Marsu pomůže astronomům zdokonalit metody hledání života na jiných planetách.

Pavel Suchan Osobnosti

Cena Littera Astronomica za rok 2011

Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.
Logo České astronomické společnosti.
Autor: ČAS.
Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2011 astronoma a popularizátora astronomie Doc. RNDr. Josipa Kleczka, DrSc., dlouholetého vědeckého pracovníka Astronomického ústavu AV ČR. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 21. října 2011 v 16:00 na 21. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodu. Laureát zde od 17:15 přednese přednášku na téma Člověk a vesmír.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 161 z 11. 10. 2011



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »