Jak se ve skvrnách na Slunci pohybují jasné útvary zvané penumbrální zrna, a co tento pohyb říká o vnitřní dynamice a magnetickém poli Slunce? Nová studie pomocí pokročilé počítačové simulace nabízí odpovědi, které rozšiřují výsledky předchozích pozorování a odhalují, jak složitý a proměnlivý je život penumbrálních zrníček.
Červencový astrosloupek přináší přehled toho nejzajímavějšího, co obloha teplých, ale krátkých nocí nabízí: spatřit lze zejména planety Sluneční soustavy, objekty vzdáleného vesmíru, zajímavé dvojhvězdy, které můžeme pozorovat dalekohledem. Země je také v červenci na své oběžné dráze nejdále od Slunce.
Astronomové poprvé získali vizuální důkaz, že hvězda skončila dvojím výbuchem. Při studiu staletí starých pozůstatků supernovy SNR 0509-67.5 pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) na Evropské jižní observatoři (ESO) našli vzory, které potvrzují, že její hvězda utrpěla dvojici explozivních výbuchů. Nedávno zveřejněný objev ukazuje jedny z nejvýznamnějších explozí ve vesmíru v novém světle.
Zveme vás na tradiční letní setkání Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), které se letos uskuteční na Ždánické hvězdárně a planetáriu Oldřicha Kotíka. Tato oblíbená akce přinese příležitost k neformálnímu setkání členů i přátel společnosti, sdílení novinek z oblasti astronomie a pozorování noční oblohy. Setkání se koná od pátku 18. července do neděle 20. července. Čeká vás bohatý program, zajímavé přednášky, diskuse i možnost pozorování meteorů a dalších úkazů. Ždánická hvězdárna poskytne skvělé zázemí pro odborné i přátelské setkání. Těšíme se na všechny, kdo mají chuť spojit léto s astronomií a příjemnou společností.
Mise SOVA-S (Satellite Observation of waVes in the Atmosphere - Scout), kterou vede společnost OHB Czechspace, byla vybrána jako jedna ze čtyř nejlepších mezinárodních misí ve vysoce kompetitivním výběrovém řízení Evropské kosmické agentury v rámci druhého cyklu iniciativy Scout programu Earth Observation. Jedná se o první satelitní misi s českým vedením, která se dostala do konsolidační fáze programu Scout, a představuje tak významný milník pro národní kosmický sektor i širší evropskou vědeckou komunitu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.
Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS, ve spolupráci s Hvězdárnou a Planetáriem Oldřicha Kotíka ve Ždánicích, pořádá letos opět letní 65. praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd (23. 7. - 27. 7. 2025). Na praktiku se účastníci naučí základům pozorování s astronomickými kamerami a zpracování dat. Praktikum je vhodné i pro začínající pozorovatele a studenty.
Astronomové díky vesmírné observatoři XMM-Newton poprvé potvrdili přítomnost aktivního galaktického jádra (AGN) v tzv. „zeleném hrášku“ – zvláštním typu trpasličí galaxie s překotnou tvorbou hvězd. Tato objevná studie ukazuje, že i méně zářivé černé díry mohly hrát klíčovou roli při reionizaci raného vesmíru a poskytuje tak cenný pohled na růst černých děr v jeho prvních epochách.
Nedávno jsme mohli oslavit další zajímavé, a hlavně důležité výročí z oblasti pilotované kosmonautiky. Dne 18. června to bylo přesně 42 let od historické mise raketoplánu Challanger, na jehož palubě vzlétla ke hvězdám Sally Ride, žena, která se stala první Američankou v kosmu. Byl to tehdy první let raketoplánu s pětičelennou posádkou. První ženou, která se dostala na oběžnou dráhu, byla 16. 6. 1963 Valentina Těreškovová na palubě Vostoku 6. Nebyla to však příliš úspěšná mise.
Rover Perseverance nyní na Marsu narazil na horniny, které vznikly v opravdu dávném geologickém období. Jde o nejstarší dosud nalezené jílovité minerály a vědecký tým právem dychtí po odběru vzorků. V jejich struktuře by totiž mohly být zachyceny organické materiály, pokud samozřejmě nějaké v takové době, kdy tyto minerály vznikly, existovaly. Mars byl každopádně v té době, asi před 4 miliardami let, vlhčí a teplejší.
Když byly 23. června zveřejněny první opravdu ostré záběry dlouho připravované nové observatoře v Chile, nadšení z nich asi překonalo očekávání. Dalekohled dříve zvaný LSST dnes nese jméno Simonyi Survey Telescope a observatoř jméno po astronomce, která jako první poznala, že rotaci galaxií ovlivňuje něco skrytého, temná látka. Obří kamera nového dalekohledu, jejíž čipy byly testovány i díky významnému příspěvku českých vědců, bude schopna prozkoumat celou oblohu každé tři dny a poskytne nám časový snímek vesmíru v bezprecedentním detailu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.
A je to tady zase! Nejoblíbenější akce vesmírného konce školního roku, kterou uvítají všechny pilné školačky a školáci. Obzvlášť v Brně. Jste na základce nebo na střední škole? Skvěje se na vašem aktuálním vízu jednička z matiky nebo fyziky? Pokud jste na obě otázky odpověděli ano, pak pro vás má brněnská hvězdárna a planetárium – za vaši mimořádnou práci a snahu – malou odměnu: Volnou vstupenku do tamního digitária!
V těchto letech probíhá sérii zákrytů otevřené hvězdokupy Plejády Měsícem. V pondělí 23. 6. 2025 ráno dostaneme další příležitost úkaz spatřit. Vzhledem k velkým úhlovým rozměrům obou objektů lze vše vidět i okem bez dalekohledu.
Proč k nám Měsíc natáčí stále stejnou polokouli? Jak vypadá odvrácená strana Měsíce? Kdy jsme poprvé získali její první záběry? O čem je slavná deska The Dark Side Of The Moon od Pink Floyd? Jaká tajemství před námi odvrácená strana Měsíce ještě ukrývá?
V sobotu 21. června ve 4 hodiny a 43 minut našeho (středoevropského letního) času nastane letní slunovrat a začne astronomické léto. Při letním slunovratu Slunce dosáhne nejsevernějšího bodu své dráhy, na severní polokouli tak zažijeme nejdelší den v roce. Dny se pak ale už začnou zkracovat, a to až do zimního slunovratu 21. prosince 2025.
Léto na severní polokouli je pro mnoho amatérských astronomů frustrujícím obdobím. Noci se prakticky celý měsíc nesetmí natolik, aby bylo možné pozorovat slabé, rozmazané galaxie či mlhoviny, a i na obloze jako takové je výrazně méně jasných hvězd než obvykle. Občas severní nebe ozdobí přehlídka nepřirozeně modrých nočních svítících mraků, určitou šanci mají i pozorovatelé jasných planet a Měsíce. Ale je tu ještě jedna možnost – jasné vícenásobné hvězdné objekty.
Česká astronómka Zdeňka Vávrová pracovala na observatóriu na Kleti, kde počas rokov 1975 – 1995 objavila 116 asteroidov. Mnohé z nich pomenovala, nie však všetky. Amatérsky astronóm Štefan Kürti z Nových Zámkov, je v kontakte s p. Vávrovou takmer 10 rokov a pomáha jej s odkomunikovaním návrhov. Takto sa dostali na oblohu mená ako Žbirka, Druckmüller, Antonínholý, Janegoodall, Horálek, Mašek a tento mesiac pribudlo meno Donutil. Niektoré na želanie samotnej objaviteľky, iné na návrh slovenského astronóma.
Astronomové vytvořili galaktické mistrovské dílo: velmi detailní snímek, který odhaluje dosud neviděné rysy v galaxii Sochař. Pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře (ESO) pozorovali tuto blízkou galaxii v tisících barvách současně. Pořízením obrovského množství dat na každém jednotlivém místě vytvořili snímek života hvězd v galaxii Sochař.
Lidstvo vůbec poprvé přímo spatřilo jeden z pólů Slunce, a to díky evropské sondě Solar Orbiter, na jejímž vývoji se podíleli i čeští vědci. Tento historický milník přináší nové možnosti, jak Slunce zkoumat, a může zásadně přispět k porozumění jevům, jako jsou sluneční cykly a fungování kosmického počasí.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4