Endeavour v ulicích Los Angeles Autor: collectspace.comJak už jste si mohli přečíst v článku Velké stěhování, nejdále od svého kosmického přístavu bude vystaven raketoplán Endeavour. Tento nejmladší exemplář s označením OV-105 získalo Kalifornské vědecké středisko (California Science Center) v Los Angeles, takže bylo nutné stroj přepravit do místa, vzdáleného vzdušnou čarou bezmála 3 700 km. Přeprava raketoplánů na takové
vzdálenosti nebyla v době jejich aktivní činnosti ničím neobvyklým. Pokud nebylo možné z nějakého důvodu přistát u Kennedyho vesmírného střediska
(Kennedy Space
Center - KSC), měly raketoplány v záloze Edwardsovu leteckou základnu
(Edwards Air
Force Base) v Kalifornii. Ta leží asi 100 km právě od Los Angeles. Přesuny
obstarával Boeing 747,
který byl speciálně upravený jako letadlový nosič raketoplánů (v angličtině Shuttle Carrier Aircraft, zkráceně SCA), na jehož hřbetu bylo vesmírné
plavidlo připevněno. Tyto stroje byly v NASA dva,
starší měl označení N905NA, novější pak N911NA. Jak je vidět, letecká přeprava raketoplánů byla záležitost, kterou již v NASA mnohokrát vyzkoušeli a dobře znali. Poněkud komplikovanější ale bylo, že Kalifornské vědecké středisko je umístěno
v hustě osídlené části města a od letiště je vzdáleno téměř 20 km. Pozemní dopravu raketoplánu sice v NASA již také prováděli, ale ještě nikdy ulicemi velkého města.
Jezero Ontario Lacus na jižní polokouli Titanu Autor: NASA/JPL-Caltech/ASI/Proxemy ResearchNa obrázku pořízeném kosmickou sondou Cassini (NASA) je vidět velmi staré jezero, které se rozkládá poblíž jižního pólu Saturnova měsíce Titan. Červenou čarou je vyznačena pravděpodobná linie dávného pobřeží tohoto velmi rozsáhlého útvaru. Jedná se o největší současné jezero na Titanu pojmenované Ontario Lacus. Na radarovém snímku se jezero jeví černé, což signalizuje, že je vyplněno kapalinou.
Sonda Voyager míjí Neptun. Autor: NASA.Na pátek 26. října 2012 přijměte pozvání na přednášku Milana Halouska z České kosmické kanceláře, který nám připomene neuvěřitelných 35 let od startů sond Voyager a jejich putování za hranice Sluneční soustavy. Přednáška s názvem „35 roků letu sond Voyager do hlubin vesmíru“ se uskuteční od 19 hodin ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice, ul. Gorkého 2658. Srdečně vás na ni zve Astronomická společnost Pardubice.
Jeden z vítězných snímků 2011. Autor: Jakub Toman.
Slovenská ústredná hvezdáreň a Česká astronomická společnost ve spolupráci s dalšími astronomickými subjekty vyhlásily letos v únoru 2. ročník mezinárodní Česko - Slovenské fotografické soutěže se zaměřením na problematiku světelného znečištění.
Sluneční skvrna a okolí. Autor: Kitt Peak Observatory.Vědci z Astronomického ústavu AV ČR vás v novém videu seznámí, jakými přístroji se Slunce pozoruje, jaké jsou úspěchy ústavu ve výzkumu Slunce nebo na jakých velkých mezinárodních projektech se vědečtí pracovníci podílí.
Planetární soustava s početnou rodinou exoplanet Autor: NASA/Tim Pyle Většina doposud objevených planetárních soustav se velmi odlišuje od Sluneční soustavy. Mnoho z nich obsahuje obří plynné planety, které krouží v kompaktním uspořádání po oběžných drahách v těsné blízkosti mateřské hvězdy. Mimořádným případem v tomto ohledu je nová planetární soustava, jejíž objev byl ohlášen 15. 10. 2012 – houf pěti planet je doslova namačkán v okolí hvězdy – v oblasti menší než jedna dvanáctina vzdálenosti Země od Slunce!
Start Expedice 33 Autor: TV NASAV úterý 23. října 2012 ve 12:51 SELČ začal pro trojici odvážlivců z Ruska a Ameriky 5měsíční výlet do kosmu, v rámci kterého budou plnit nejrůznější úkoly na stanici, která ve výšce 400 km každý den 16krát obkrouží Zemi rychlostí bezmála 8 km/s. Náš přenos zde začal ve 12:00.
Představa družice CHEOPS k výzkumu exoplanet Autor: University of Bern Na výzkum planet kroužících kolem jiných hvězd než Slunce bude zaměřena malá vědecká družice Evropské kosmické agentury ESA pojmenovaná CHEOPS (CHaracterising ExOPlanets Satellite). Bude zkoumat blízké „jasné“ hvězdy, o kterých je známo, že kolem nich obíhají planety. Vypuštění družice se předpokládá v roce 2017.
Mapa oblohy 24. října 2012 v 19 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 22. 10. do 28. 10.
Měsíc je po první čtvrti. Pozorujeme hlavně Jupiter, ráno Venuši. Stále můžeme vidět nějaké meteory z Orionid nebo Taurid. Mezinárodní vesmírná stanice ISS přelétá večer. V neděli měníme čas.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 24. října v 19:00 SELČ.
Jasná Orionida v souhvězdí Orionu v roce 2008. Autor: Jens Hackmann.Na víkendové obloze, zejména pak v neděli a v pondělí časně ráno, dosahuje maxima své každoroční aktivity jeden ze známých podzimních meteorických rojů Orionidy. Rychlé meteory vylétají zdánlivě ze souhvězdí Orionu, který je dobře pozorovatelný už po půlnoci. Letos při pozorování neruší Měsíc, za hodinu může spadnout okolo 15-20 meteorů. Mezi nimi může zazářit i jasný bolid…
Představa objevené exoplanety PH1 v soustavě čtyřhvězdy Autor: Haven Giguere/Yale UniversitySpolečné úsilí amatérských a profesionálních astronomů vedlo k prvnímu ohlášenému případu objevené planety obíhající kolem dvou sluncí, které zase obíhají kolem druhé vzdálené dvojice hvězd.
Na připojeném obrázku je umělecká ilustrace PH1, tj. planety objevené účastníky vědeckého projektu Planet Hunters (lovci exoplanet). Planeta PH1 je velký objekt v popředí. Jedná se o cirkumbinární planetu (obíhající kolem dvou hvězd představujících těsný pár).
Předpokládaná vnitřní struktura diamantové exoplanety 55 Cancri e Autor: Haven Giguere Nové výzkumy vědeckých pracovníků z Yale University vedou k závěru, že kamenná planeta o velikosti 2krát větší než Země obíhající kolem blízké hvězdy bude nejspíše diamantovou planetou. Na připojeném obrázku je předpokládaná struktura mimořádně horké exoplanety 55 Cancri e, jejíž povrch tvoří převážně grafit pokrývající tlustou vrstvu diamantů, pod níž leží vrstva minerálů na bázi křemičitanů. Uprostřed planety je roztavené jádro.
Doslova vysněný objev se podařil evropským astronomům na observatoři La Silla v Chile. Pomocí přístroje HARPS na 3,6m dalekohledu našli planetu podobnou Zemi obíhající u nejbližšího hvězdného systému ke Slunci – Alfa Centauri. Trojhvězdný systém, který patří k tomu nejjasnějšímu, co lze na jižní obloze spatřit, leží ve vzdálenosti jen přes 4 světelné roky.
Obálka čísla 3/2012. Autor: Astropis.Vyšlo a na cestu k předplatitelům se vydalo čtvrté letošní číslo Astropisu s označením 3/2012. Předplatitelé by ho před koncem tohoto týdne měli najít ve svých schránkách.
Vznikající hvězda se dvěma protilehlými výtrysky.Nenechte si ujít přednášky předních českých odborníků, prezentaci zajímavých výsledků amatérských astronomů nebo práce studentů. To vše v prostředí nově zrekonstruované Hvězdárny a planetária v Brně od 2. do 4. listopadu.
Ráno na observatoři La Silla. Autor: Zdeněk Bardon.Jak jste již mohli zaznamenat v dřívější tiskové zprávě, Evropská jižní observatoř (ESO) pořádá k 50. výročí jejího založení dvě zajímavé soutěže pro všechny. Zapojit se můžete do interaktivní znalostní soutěže Putování za Jižní korounou nebo literární soutěže Ve stínu dalekohledu. Uzávěrka obou soutěží je 5. prosince 2012.
Jan Kolář. Autor: CSO.Česká kosmonautika sklidila další mimořádný úspěch. Ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář se stal viceprezidentem Mezinárodní astronautické federace (IAF). Během svého dvouletého funkčního období se zaměří na problematiku menších zemí, které mají zájem se aktivně zapojit do kosmického výzkumu, vývoje kosmických technologií anebo aktivně využívat společenských a ekonomických přínosů kosmonautiky a zároveň se bude přímo podílet na vedení této organizace.
Připravovaná japonská sonda Hayabusa 2 u cílového asteroidu - kresba Autor: JAXADruhá japonská kosmická sonda k výzkumu asteroidu a odběru vzorku z jeho povrchu – Hayabusa 2 – naváže na předcházející sondu. K zajištění detailního výzkumu bude vybavena rovněž německým modulem s názvem MASCOT. Německá letecko-kosmická společnost (Deutsches Zentrum für Luft- und Raumfahrt, DLR) a Japonská kosmická agentura JAXA oznámily, že uzavřely dohodu o vyslání v Německu vyrobeného zařízení s názvem Mobile Asteroid Surface Scout (MASCOT) na palubě japonské sondy Hayabusa 2, jejíž start se uskuteční v červenci 2014.
Mapa oblohy 17. října 2012 v 19 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 15. 10. do 21. 10.
Měsíc po novu se objeví na večerní obloze. Ústřední planetou v noci je Jupiter, ráno Venuše. Pozorovat můžeme také meteorické roje a jednu jasnější kometku. Mezinárodní vesmírná stanice ISS má večerní přelety.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 17. října v 19:00 SELČ.
Vstup do brněnské hvězdárny. Autor: HaP Brno.Na Hvězdárně a planetáriu Brno pokračujeme s cyklem přednášek velmi zajímavých a veřejnosti známých hostů. Přijďte si poslechnout například jadernou fyzičku Danu Drábovou, která promluví o bezpečnosti i rizicích jaderné energie...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264
LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka.
Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu.
Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť.
Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy.
Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú.
Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo.
LRGB+Ha+NIR verzia
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
16.3. až 25.4.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Doslova vysněný objev se podařil evropským astronomům na observatoři La Silla v Chile. Pomocí přístroje HARPS na 3,6m dalekohledu našli planetu podobnou Zemi obíhající u nejbližšího hvězdného systému ke Slunci – Alfa Centauri. Trojhvězdný systém, který patří k tomu nejjasnějšímu, co lze na jižní obloze spatřit, leží ve vzdálenosti jen přes 4 světelné roky.
