NGC 6604 - eso1218a Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (018/2012): Tento nový snímek hvězdokupy NGC 6604 byl pořízen pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO o průměru objektivu 2,2 m na observatoři La Silla v Chile. Hvězdokupa bývá často přehlížena díky nápadnému sousedovi, kterým je Orlí mlhovina, též známá jako Messier 16 (či M 16), nacházející se jen ‚o rozpětí křídel‘ vedle. Kompozice tohoto snímku, kde je NGC 6604 obklopena krajinou prachoplynových mračen, však ukazuje, že hvězdokupa sama o sobě je velmi krásným objektem.
Fyziku najdeme opravdu na každém kroku. Už jen to, že čtete tato slova, je výsledkem souhry mnoha fyzikálních procesů počínaje mechanikou (psaní na klávesnici a klikání myší) přes optiku, kdy nám fotony přenášejí obraz písmen do očí, a konče elektrochemickými signály v neuronech v mozku. Krása, řád a hluboké souvislosti činí fyziku tak fascinující, že i přes občasnou nálepku nepříjemného školního předmětu dokáže zaujmout opravdu každého, pokud k tomu dostane příležitost. Důkazem toho je i unikátní expozice „Krása fyziky / fyzika krásy“, která je v současné době vystavena na Hvězdárně a planetáriu Brno a za níž stojí především známý český popularizátor a profesor fyziky na brněnské Masarykově univerzitě Tomáš Tyc.
očekávané rozložení temné hmoty v Galaxii - eso1217Nová studie objevila překvapivý nedostatek temné hmoty v okolí Slunce
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (017/2012): Dosud nejpřesnější měření pohybů hvězd v naší Galaxii neprokázalo přítomnost temné hmoty v rozsáhlém prostoru kolem Slunce. Uznávané teorie však předpokládají, že okolí Slunce je naopak temnou hmotou naplněno. Temná hmota je záhadnou nepozorovatelnou substancí, která může být detekována pouze nepřímo prostřednictvím gravitačního působení. Nová studie provedená týmem astronomů v Chile odhalila, že teorie jednoduše nesouhlasí s pozorováním. To by mohlo znamenat, že je nepravděpodobné, aby pokusy o přímou detekci částic temné hmoty na Zemi byly úspěšné.
Přelet ISS přes Slunce 30.4.2012. Autor: Klub astronomů Liberecka (MaG, AlešM, HonzaP
Přelety Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) přes Slunce už propaguji nějaký čas. Kolik lidí to ale zkusilo? Ví vůbec laik, jak je to
s předpovědí takového přeletu? Je obtížné jej pozorovat? Podívejme se na toto téma podrobněji.
Jarní astronomický seminář 2012 v OstravěKulaté narozeniny Evropské jižní observatoře budou hlavním tématem letošního Jarního astronomického semináře, který se koná na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v sobotu 26. května 2012.
Prof. Kulhánek během poutavé přednášky pro Young MBSA na téma Vznik a vývoj vesmíru. Autor: archiv Young MBSA/Daniel ŠimpachPřednáška známého českého popularizátora kosmologie prof. RNDr. Petra Kulhánka, CSc. na téma "Co se ukrývá pod horou Gran Sasso aneb Záhada neutrin" se uskuteční v kinosále Hvězdárny a planetária České Budějovice ve čtvrtek 10. května 2012 od 19 hodin.
ČAM 2012.04 : Duben - měsíc konjunkcí
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2012 obdržel snímek
"Březen - měsíc konjunkcí", jehož autorem je Josef Jíra z Rokycan.
Jaro letošního roku nám připravilo několik velkých planetárních představení. Jasné planety se jak na promenádě pohybují po nebi, někdy se potkávají, jindy zase marně dohánějí, aby se však nakonec všechny skryly v oslnivé záři slunečních paprsků.
Paragrafy kolem světelného znečištění...V souvislosti s poslední novelou nařízení č. 261/2007 provedenou nařízením č. 93/2012 se objevily názory, že od 1. dubna 2012 (datum účinnosti novely) se staly normy pro osvětlování pozemních komunikací obecně závazné pro všechny osvětlované silnice.
Mapa oblohy 9. května 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 7. 5. do 13. 5.
Po největším úplňku v roce je Měsíc viditelný v druhé polovině noci. Večer stále dominuje na západě Venuše, jih patří Marsu a na jihovýchodě vylézá Saturn. Na Slunci je velká skvrna. Stanice ISS se občas při přeletu na denním nebi přiblíží Venuši, Měsíci nebo Slunci. Start lodi Dragon k ISS nakonec odložen.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. května ve 22:00 SELČ.
Fotogalerie: Největší úplněk roku 2012Dnes časně ráno za svítání nastal největší úplněk roku 2012. Měsíc se octl v přízemí jen pár minut před časem úplňku a v průběhu noci na dnešek tak rozzářil oblohu o téměř třetinu větším jasem, než kdyby ležel v odzemí. Za opravdu dobrých podmínek jste si o úkazu mohli počíst v novinách přímo při svitu Měsíce. Do redakce i přes nepříliš příznivé počasí dorazily pěkné snímky nejen samotného úplňku, ale i Měsíce den před tím. Autorům fotografií děkujeme.
polární záře Ole C. SalomonsenPřinášíme dubnovou nadílku zajímavých videoukázek. První polovina dubna patřila v kosmonautice
letu lodi ATV-3 k ISS, druhá stěhování raketoplánů. Z dění na Slunci toho mnoho nemáme, bylo celkově klidnější. Místo toho si budeme
moci vychutnat jedno z nejhezčích time-lapse videí na téma polárních září. Chybět nebudou ani pohledy z kosmické stanice, tentokrát
pro Středoevropana s perličkou na konci. Nechybí ani vzpomínka na výročí HST a na pěkný dokument ČT.
Denní bolid nad Kalifornií
Neobvyklý úkaz spatřilo mnoho lidí v neděli 22. dubna 2012 v 7:51 PDT (pacifický letní čas), tzn. 14:51 UT zejména ze střední a severní části amerického státu Kalifornie a také sousední Nevady. I když už bylo Slunce nad obzorem a obloha byla poměrně jasná, přesto byl na ní velmi dobře vidět přelet mimořádně jasného meteoru.
Největší úplněk 19. března 2011. Autor: Klára KoláčnáA je to tady opět. Pokud si matně vybavujete víkend někdy v půli března minulého roku, určitě vám v paměti visí i pohled či aspoň myšlenka na nějaký velký Měsíc. Přesněji 19. března 2011 večer nastal největší úplněk od roku 1993. Měsíc byl v době kolem úplňku zrovna nejblíže k Zemi a to jej činilo o třetinu jasnější, než když je nejdále. Úhlově se od nejmenšího možného úplňku jevil asi o 14 procent větší. Podobnou příležitost nám příroda připraví o prvním květnovém víkendu. V neděli 6. května časně ráno nastane největší úplněk letošního roku.
Ivana Marková. Autor: TV NoePrvní májovou sobotu 5. května 2012 od 21:05 se můžete těšit na poutavé povídání v dalším pokračování publicistického pořadu Hlubinami vesmíru na TV Noe. Tentokráte naše pozvání přijala pracovnice ostravského planetária PaedDr. Ivana Marková, Ph.D.
Mlhovina M42 v Orionu. Autor: Tony Hallas, APODV pátek 4. května 2012 od 19 hodin zavítá na pardubickou hvězdárnu vzácný host, významný český astrofyzik studující v zahraničí, Ondřej Pejcha. Pro posluchače si připravil přednášku na téma "Měření vzdáleností ve vesmíru", kterou nám mimo jiné představí nejznámější vesmírné ohňostroje - supernovy - jako pomocníky pro určování vesmírných dálek. Přednáška se uskuteční ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice na Gorkého ulici.
Stopy hvězd nad Kokino. Autor: Ljupco IlievskiBlíží se čas dovolených a mnozí z vás vybírají místo, kde strávit letní volné
dny. Tradičním a oblíbeným cílem našich turistů je již dlouhá desetiletí oblast
bývalé Jugoslávie nyní rozdělené do několika menších států. Chtěl bych vám
tímto článkem nabídnout jedno velice zajímavé a dosud málo známé místo ve
vnitrozemí na severovýchodě Makedonie, které by jistě stálo za shlédnutí.
Logo České astronomické společnostiPři příležitosti konání 22. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě (19. října 2012) udělí Česká astronomická společnost cenu Littera astronomica, která je určena k ocenění osobnosti, jenž svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie a souvisejících oborů v České republice. Návrhy na udělení Ceny lze podávat do 31. května 2012.
Saturn. Autor: NASAPlaneta Saturn je astronomy považována za jeden z neúžasnějších klenotů oční oblohy. Pohled nadchne prakticky kohokoli, a to dokonce i bez ohledu na to, jaký
vztah má k astronomii. Důvodem je odlišnost této planety od jakéhokoliv jiného objektu, který na obloze můžeme spatřit. Unikátní systém prstenců, které ji obtáčejí, ze Saturnu činí zcela mimořádný cíl našich pozorování. Navíc je Saturn zároveň i snadným objektem, který je velmi dobře pozorovatelný i v malých dalekohledech.
Pozorování komet během Malého semináře MPH v Ondřejově. Autor: Martin MašekJiž brzy se můžeme těšit na další akci s názvem "Noc na hvězdárně". Tentokrát se bude konat přímo v Mecce české astronomie - na ondřejovské hvězdárně. Díky shodě termínu 5./6. května 2012 s Dnem otevřených dveří budou přístupná velice zajímavá místa. Pro děti jsme připravili bohatý program plný her, poučných informací a - pokud počasí dovolí - i s nočním pozorováním oblohy.
První český APOD 1. dubna 1999
Každý den si můžete na webu astro.cz prohlédnout zajímavý Astronomický snímek dne s průvodním textem. Při vyhledávání už více než 4 tisíc obrázků můžete využívat systém klíčových slov. V původním anglickém textu jsou sice klíčová slova publikována už 15 let, ale více je využívají vyhledávací roboti než lidé. V české verzi APODu máte možnost najít v minulosti publikované snímky podle klíčových slov, podle obrazových náhledů, můžete se podívat na klíčová slova seřazená abecedně nebo podle četnosti výskytu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264
LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka.
Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu.
Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť.
Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy.
Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú.
Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo.
LRGB+Ha+NIR verzia
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
16.3. až 25.4.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Fyziku najdeme opravdu na každém kroku. Už jen to, že čtete tato slova, je výsledkem souhry mnoha fyzikálních procesů počínaje mechanikou (psaní na klávesnici a klikání myší) přes optiku, kdy nám fotony přenášejí obraz písmen do očí, a konče elektrochemickými signály v neuronech v mozku. Krása, řád a hluboké souvislosti činí fyziku tak fascinující, že i přes občasnou nálepku nepříjemného školního předmětu dokáže zaujmout opravdu každého, pokud k tomu dostane příležitost. Důkazem toho je i unikátní expozice „Krása fyziky / fyzika krásy“, která je v současné době vystavena na Hvězdárně a planetáriu Brno a za níž stojí především známý český popularizátor a profesor fyziky na brněnské Masarykově univerzitě Tomáš Tyc.
