Středová fáze zatmění. Autor: Dalibor HanžlS neutuchajícím pocitem „pohodlně se usaďte do svých sedaček a nechte se unášet“ připravujeme své náčiní a přístroje. Dalibor dvacítku Newtona na paralaktické montáži a tělo foťáku k tomu, já skládacího 0,35m Dobsona od Jirky Drbohlava, videokamery, foťák a binar 11x70. Nestačíme ani dovybalit a v šerém „Venušině pásu“ nad jihovýchodním obzorem se vynořuje červánkový půl-Měsíc. Je to nesporně jeden z nejsymboličtějších pohledů pro zasvěcené, neboť Měsíc leží na okraji „Venušina pásu“, což je zemský stín promítající se do zemské atmosféry. Ten samý stín pak o méně jak půl druhé světelné sekundy daleko ukrajuje měsíční úplněk a při té výšce nad obzorem atmosférická extinkce zeslabuje i tu osvětlenou část Měsíce a zabarvuje jej do červena. Stejná atmosféra pak při pohledu dalekohledem dává temně rudou barvu zastíněné polovině úplňku díky lomu dlouhovlnné části slunečního světla. Jak Měsíc postupně vystupuje z nejisté mlhy na obzoru, jeho neskrytá část se úží v majestátný srpek a s postupujícím soumrakem vyniká i světlejší část zemského stínu na zbytku krvavé luny.
Kresba ruské družice Radioastron (Spektr-R)V pondělí 18. července 2011 vynesla nosná raketa Zenit-3M na oběžnou dráhu kolem Země astronomickou družici Radioastron (Spektr-R). Hlavním úkolem tohoto mezinárodního kosmického radioteleskopu bude výzkum různých objektů ve vesmíru s mimořádně vysokým rozlišením v oboru centimetrových a decimetrových vln rádiového záření. Tohoto mimořádného rozlišení bude dosaženo souběžným pozorováním pomocí radioteleskopu o průměru 10 m na palubě družice Spektr-R a prostřednictvím různých pozemních radioteleskopů. Díky tomu bude vytvořen obří kosmický rádiový interferometr, který astronomům umožní nevídané rozlišení při pozorování vybraných vesmírných objektů.
Tajemný duch v Karpatech. Autor: Petr HorálekJe to již několik týdnů od doby, kdy Měsíc doslova zkrvavěl v zemském stínu na letní červnové obloze. Kdo o ten zážitek 15. června nepřišel, toho to přinejmenším zahřálo na srdci, neboť šlo o jedno z nejdelších i nejzajímavějších měsíčních zatmění v tomto desetiletí, dost možná i za posledních 20 let. Zatímco jeho spektakulární průběh můžete stále obdivovat v naší fotogalerii, já ještě živě vzpomínám. Říká se, že lidská dramata jsou pořád v kurzu, a tak bych vám rád převyprávěl můj poněkud osobnější příběh.
Kometa C/2009 P1 Garradd 5. července 2011. Autor: Joseph BrimacombePřed 130 tisíci roky, kdy ještě neexistovalo dnešní vyspělé lidstvo, mohli na Zemi pozorovat kometu. Ta se nyní ke Slunci po dlouhé cestě mrazivými končinami daleko od Slunce vrátila. Jako první ji spatřil australský astronom Gordon Garradd a kometa díky tomu nese nyní jeho jméno. Pro toto léto vyhlašujeme velkou letní soutěž pro malé astronomy ve dvou kategoriích.
Snímek zachycuje pozemní testování sluneční plachetnice NanoSail-D
Kdybych měl představit nějaké téma v okurkové sezóně, mohlo by to být (opět) o družici NanoSail-D.
V únoru jsem v článku o sluneční plachetnici popisoval její nečekané "procitnutí" a úspěšné rozvinutí 10 m2 plachty a pohyb na protáhlé oběžné dráze, též jsem vyzýval k jejímu pozorování. Zmiňoval jsem zvláště období dubna a května, kdy se měla podle předpovědí dostat tak nízko, že měla zaniknout v horních vrstvách naší atmosféry, před tím ovšem mohla být dobře patrná pouhým okem - odhady dokonce předpokládaly záblesky podobné družicím Iridium. Avšak pozorování, která probíhala a dále byla podpořena i soutěží o nejzajímavější snímek družice, ukazovala na "nudný" objekt s jasností kolem +4 mag. A hlavně - uběhl květen, červen - a furt nic - někde se stala chyba...
Část povrchu planetky Vesta na snímku ze sondy DAWNDne 27. 9. 2007 se uskutečnil start sondy DAWN, která po téměř čtyřletém putování dolétla 16. července 2011 k planetce Vesta. Po zhruba ročním výzkumu planetky bude následovat přelet k dalšímu asteroidu Ceres a poté jeho výzkum z oběžné dráhy (od února 2015). DAWN bude první kosmickou sondou, která bude provádět postupně výzkum dvou těles z oběžné dráhy.
Mapa oblohy 27. 7. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 25. 7. do 31. 7. 2011.
Měsíc se blíží k novu. Saturn je nízko nad západem. Jupiter je ráno poměrně vysoko nad jihovýchodem. Přidává se k němu Mars. Venuše je v blízkosti Slunce. Začnou ranní přelety ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 27. července 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Objev čtvrtého měsíce Pluta na snímku z HSTAstronomové opět využili kvality Hubblova kosmického dalekohledu HST k pozorování trpasličí planety Pluto a podařilo se jim objevit již čtvrtý měsíc, obíhající kolem tohoto vzdáleného tělesa. Nový malinký měsíček - předběžně označený P4 - byl odhalen na základě pátrání po případných prstencích kolem trpasličí planety.
Večerní Pulkovská hvězdárnaDEN ŠESTÝ - 8. 7. 2011
Je pátek 8. července a tedy poslední den konference. Dnes konečně začíná Special session 9: Amateur and professional astronomers in Europe, do které jsem byl pozván s příspěvkem. Menší problémy mi způsobila změna požadavků od organizátorů. Původní požadavek na můj příspěvek byl 40 minut a na tuto délku jsem si i připravil svou prezentaci Exoplanet transits, target for both professional and amateur astronomers. V konečném programu jsem však dostal jen 25 minut prostoru. Příspěvek jsem tedy musel radikálně zkrátit.
Kresba sondy DAWN.
V sobotu 16.7.2011 se na oběžnou dráhu kolem planetky Vesta dostala první umělá družice DAWN (Země byla v té době vzdálená 188 mil km a sonda urazila 2.8 mld km).
Družici čeká rok snímkování a dalších měření z výšky 680 km a po půl roce pak z výšky 180 km nad povrchem planetky. Pak zamíří k trpasličí planetě Cereře - díky iontovým motorům tak překoná dalších 1.5 mld km.
Kurz brněnské hvězdárnyHvězdárna a planetárium Brno v těchto dnech zahájila svého druhu ojedinělý, originální kurz základů astronomie, který je dostupný na adrese http://www.hvezdarna.cz/astrokurz.
Autor: NASA21. července se z vesmíru vrátil raketoplán Atlantis a definitivně uzavřel 30letou éru, během které se tyto úžasné stroje nesmazatelně zapsaly do historie. Náš přenos začal v 10:30 a Atlantis přistál v 11:56 SELČ.
Nejnovější snímek Neptunu pořízený kamerou na palubě HSTPlaneta Neptun se 12. 7. 2011 dostala na své oběžné dráze kolem Slunce do stejné polohy, kde byla přibližně před 165 lety objevena. Na připomenutí této události pořídil Hubblův kosmický teleskop HST tyto "jubilejní" fotografie modrozelené obří planety.
První foto Krtečka v raketoplánu (s astronautem A. Feustelem)Na pozvání Akademie věd ČR ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR, Americkým centrem Velvyslanectví USA v Praze a Českou kosmickou kanceláří přiletí na návštěvu České republiky americký astronaut Andrew Feustel, který se v květnu 2011 zúčastnil mise STS-134 raketoplánu Endeavour k Mezinárodní kosmické stanici. Do vesmíru letěl už v roce 2009 jako účastník letu raketoplánu Atlantis STS-125 k poslední servisní misi u Hubbleova kosmického dalekohledu. V obou případech si na palubu s sebou vzal vybrané symboly z České republiky, v roce 2009 Nerudovy Písně kosmické a českou vlajku a v roce 2011 plyšovou postavičku Krtečka Zdeňka Milera.
Oblačné útvary v atmosféře NeptunuNa základě velmi přesného sledování pohybu útvarů v atmosféře planety určili astronomové z University of Arizona dobu rotace planety Neptun, a to s přesností, jaká nebyla doposud dosažena pro žádnou jinou plynnou planetu ve Sluneční soustavě (kromě planety Jupiter). Z pozorování vyplynulo, že den na Neptunu (tedy jedna otočka planety kolem rotační osy) trvá 15 hodin 57 minut a 59 sekund.
Mapa oblohy 20. 7. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 18. 7. do 24. 7. 2011.
Měsíc bude v poslední čtvrti. Saturn je viditelný večer za soumraku. Ráno je pěkný Jupiter. ISS přeletá přes Slunce. Dawn přešla na oběžnou dráhu kolem Vesty. Chystá se poslední přistání raketoplánu.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 20. července 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Obří bouře na planetě Saturn (2011) - foto sonda CassiniAstronomové analyzovali data z kosmické sondy Cassini, která vůbec poprvé v tak velkém detailu zachytila na planetě Saturn obrovskou bouři, která svými rozměry 8krát překračuje plochu zemského povrchu.
Společnost CQK Holding a její divize datových úložišť ve spolupráci s EMC Czech Republic, dodavatelem a výrobcem nejmodernějších diskových polí a datových úložišť, navrhla a dodala základ sekundárního datového archivu pro Evropskou kosmickou agenturu v rámci projektu družice Gaia. Datový archiv bude provozován Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky v Ondřejově, kde je i fyzicky umístěn v rámci účasti českých astronomů v evropském projektu. Čeští vědci tak dostávají k dispozici nejmodernější špičkové vybavení pro přípravu algoritmů analýzy dat a výzkumnou činnost.
Pozorování komet během Malého semináře MPH v Ondřejově. Autor: Martin MašekO víkendu 24. - 26. června se v Ondřejově konal tzv. "Malý" seminář o výzkumu MPH. Malý byl opravdu jen v uvozovkách, protože obsahoval velkou smršť zajímavých příspěvků, které se buď nevešly do podzimního semináře, nebo byly příliš žhavé na to, aby jste se je dozvěděli dříve. Seminář byl pořádaný v kooperaci Společnosti pro MeziPlanetární hmotu s Astronomickým ústavem AV ČR v Ondřejově. Tentokrát byl seminář netradičně spojen s nočním pozorováním oblohy.
HipparcosDEN PÁTÝ - 7. 7. 2011
Předposlední den konference pro mnohé začal kosmicky. Tedy alespoň pro ty účastníky, kteří se zúčastnili podobných symposií jako já. Dopolední program jsem začal na Special session 6: Space projects.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264
LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka.
Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu.
Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť.
Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy.
Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú.
Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo.
LRGB+Ha+NIR verzia
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
16.3. až 25.4.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
![\"Středová](\"/_data/images/news/2011/07/25/772.jpg\" "\\"Středová")
![\"Tajemný](\"/_data/images/news/2011/07/25/img_0722.jpg\" "\\"Tajemný")
