Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Dušan Vykouřil Vzdálený vesmír

Distribuované výpočty v astronomii - 2. díl - Seti@home

001 - 10 let 2
001 - 10 let 2
Je to již 10 let, kdy máme možnost se prostřednictvím svých domácích počítačů připojit k vědeckému výzkumu v oblasti SETI (Search for ExtraTerrestrial Intelligence). Za tuto dobu došlo k výraznému vývoji jak aplikace samotného projektu Seti@home, tak i velkému technologickému pokroku. Projekt Seti@home není v současné době zaměřen pouze na hledání mimozemských civilizací a je součástí obrovského systému, spojujícího více než 80 vědeckých projektů distribuovaných výpočtů systému BOINC, v různých oblastech vědy.

Pavel Suchan Ostatní

Dny otevřených dveří na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově

Návštěvnící Dnů otevřených dveří
Návštěvnící Dnů otevřených dveří
Po celé tři dny od pátku 22. do neděle 24. května pro vás budou otevřena naše odborná pracoviště a budete si je moci prohlédnout s výkladem odborníků. Na pátek zveme také školy! Otevírací doba po všechny tři dny 9 až 17 hodin, v pátek a sobotu večer navíc doprovodný program. Návštěva je vhodná nejen pro vážné zájemce, ale např. i pro rodiny s dětmi, pro děti máme připraven program.

Václav Kalaš Úkazy

Dva možné dopady meteoritů v USA a Kanadě

Fotografie bolidu nad Kalifornií
Fotografie bolidu nad Kalifornií
Nad severozápadní částí Kalifornie byl pozorován 29. dubna 2009 velmi pomalý bolid. Spatřen byl ve 23:43 místního času, tj. 30. dubna v 6:43 UT a doba trvání byla nezvykle dlouhá - 5,3 sekundy. Během průletu bylo vidět výrazné odpařování (ablace) hmoty tělesa. Vzhledem k tomu, že nebyla zaznamenána žádná závěrečná exploze, není vyloučeno, že mohlo v tomto případě dojít k pádu meteoritu.

František Martinek Kosmonautika

Nové přístroje NASA k výzkumu planet

Připravovaná evropská sonda ExoMars
Připravovaná evropská sonda ExoMars
NASA nedávno vybrala dva vědecké přístroje, které pomohou při výzkumu nitra planety Mars a při studiu řídké atmosféry planety Merkur. Projekty v celkové hodnotě 38 miliónů dolarů také přispějí k navázání nové spolupráce s Evropskou kosmickou agenturou ESA.

Ota Kehar Ostatní

Jak probíhalo velké setkání ČAS v Jihlavě

Setkání složek ČAS Jihlava 2009 - logo
Setkání složek ČAS Jihlava 2009 - logo
Dokud mám ještě setkání trochu v paměti, dovolte mi napsat pár řádků, o čem se přesně před měsícem během sobotního dne 18. dubna 2009 jednalo. Velké setkání složek a kolektivních členů České astronomické společnosti proběhlo v Jihlavě. Záštitu nad celou akcí převzala RNDr. Marie Kružíková, radní kraje Vysočina pro oblast školství, a proto mohla akce proběhnout v reprezentačních prostorách kongresového centra Krajského úřadu kraje Vysočina.

Petr Komárek Ostatní

Seznamte se, Artur Kraus! - díl třetí

Artur Kraus
Artur Kraus
Celoživotní zálibou Artura Krause byla astronomie. Ač byl osobností významnou jak v oblasti kulturního tak sportovního života Pardubicka, nikdy nezapomněl na zkušenosti a nadšení, které do něj vložil jeho učitel Camille Flamarion. V dnešním třetím, závěrečném díle o životě průkopníka, vizionáře a zakladatele první lidové hvězdárny v českých zemích, vzpomeneme právě na tuto observatoř.

František Martinek Hvězdy

Spitzer zachytil hvězdu při vytváření kometárních krystalků

Silikátové krystalky v prachoplynném disku kolem hvězdy EX Lupi.
Silikátové krystalky v prachoplynném disku kolem hvězdy EX Lupi.
Astronomové se dlouho zajímali o to, jak se drobounké silikátové krystalky, které potřebují ke svému vzniku vysoké teploty, staly součástí ledových komet, zrozených za mrazivých teplot na vnějším okraji Sluneční soustavy. Tyto krystalky by měly začít svoji existenci jako nekrystalické polymorfní silikátové částice, částečně smíchané s plynem a prachem, z kterého se zformovala naše planetární soustava.

František Martinek Sluneční soustava

Mohly by růst květiny na ledovém měsíci Europa?

Mák arktický
Mák arktický
Fyzik a futurista Freeman Dyson (který mj. předpověděl, že důkaz o existenci mimozemských civilizací bude získán do roku 2056) řekl, že bychom měli mimozemský život hledat tam, kde je jeho objev nejsnadnější, i když podmínky zde nebudou ideální pro život v podobě, jak jej známe na Zemi. Zvláště pak říká, že kosmické sondy mohou hledat květiny podobné těm, které byly objeveny v arktických oblastech Země - a to na ledových měsících ve vnějších oblastech Sluneční soustavy.

Pavel Suchan Ostatní

Keplerovo muzeum v Praze se otevře, ale termín je odložen

Logo České astronomické společnosti
Logo České astronomické společnosti
Původně plánované datum slavnostního otevření Keplerova muzea v Praze 14. května 2009 se posune. Odložení termínu je způsobeno zatím nedostatečnými finančními možnostmi. Stále se však počítá s otevřením v průběhu Mezinárodního roku astronomie 2009.

Tisková zpráva České astronomické společnosti ze 13. května 2009

Petr Sobotka Kosmonautika

Herschel a Planck - startují dva dalekohledy do kosmu

Půl hodiny po startu se Herschel oddělí od posledního stupně rakety
Půl hodiny po startu se Herschel oddělí od posledního stupně rakety
Pokud půjde vše podle plánu, vystartují 14. května v 15:12 našeho času do kosmu dva nové evropské kosmické dalekohledy. Infračervený dalekohled Herschel se s průměrem zrcadla 3,5 metru stane největším dalekohledem ve vesmíru. Planck bude s dosud největší přesností zkoumat reliktní záření z počátku vzniku vesmíru.

Redakce astro.cz připravuje online přenos ze startu

Martin Vilášek Ostatní

Žhavá témata současné astronomie

Jarní astronomický seminář v Ostravě
Jarní astronomický seminář v Ostravě
Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě pořádá v sobotu 16. května jarní astronomický seminář s názvem Žhavá témata současné astronomie. Jak vyplývá z názvu, bude zaměřen na novinky z oblasti výzkumu temné hmoty, gravitačních vln a exoplanet.

Petr Sobotka Osobnosti

Rozhovor: Antonín Vítek - Poslední mise k Hubblovu vesmírnému dalekohledu

Hubble na oběžné dráze
Hubble na oběžné dráze
Tak jsme se dočkali. Po půlročním odkladu způsobeném nečekanou poruchou Hubbleova kosmického dalekohledu, se do vesmíru vydává raketoplán Atlantis. Mise s pořadovým číslem STS-125 má za úkol naposledy navštívit tento slavný dalekohled a uskutečnit na něm několik oprav a vylepšení. Více se dozvíme od dr. Antonína Vítka z Akademie věd.

Václav Kalaš Kosmonautika

Nechcete raketoplán?

Atlantis při přípravě na misi STS-117
Atlantis při přípravě na misi STS-117
Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) se rozhodl, že nabídne k prodeji své raketoplány po skončení jejich operativní činnosti. Bude se tím snažit vylepšit svou finanční situaci a získat dostatek prostředků na raketu nové generace, nazvanou Ares. Ta by měla jednou vynést lidskou posádku na cestu k Měsíci.

Vít Straka Kosmonautika

STS-125 aneb Co nás to vlastně čeká?

Logo mise STS-125
Logo mise STS-125
Od zkázy Columbie všechny raketoplány létaly a budou létat pouze na Mezinárodní kosmickou stanici. S vyjímkou mise Atlantis STS-125, jež se už v pondělí 11. května ve 20:01 vydá se sedmičlennou posádkou naposledy k Hubbleovu teleskopu. Nenechte si ujít online přenos jeho startu na astro.cz 11. května od 18:50.


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »