< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
René Hudec Kosmonautika

INTEGRAL 5 let ve vesmíru

02_integral.jpg
17. října 2007 uplynulo 5 let od vypuštění družice Evropské kosmické agentury ESA INTEGRAL (Mezinárodní laboratoř pro astrofyziku záření gama) s českou účastí na palubním experimentu OMC (optická monitorovací kamera) a vědeckém a datovém centru ISDC.

Při této příležitosti uspořádala ESA vědecký workshop, který se konal v Itálii a shrnul vědecké výsledky z projektu. Česká účast zahrnovala na této akci dva ústní referáty prezentující výsledky hlavních vědeckých oborů české účasti, a to výzkum kataklyzmických proměnných a příbuzných objektů, a výzkum blazarů (extragalaktických objektů, podtřídy aktivních galaktických jader, jejichž výtrysk (jet) směřuje přímo k Zemi).

Tomáš Bezouška Ostatní

Den s astropisem 2007

Společnost Astropis v sobotu dne 24. 11. 2007 bude pořádat již 6. přednáškový „Den s Astropisem“ v budově Akademie věd ČR na Národní třídě 3 v Praze 1 a to ve spolupráci s Českou astronomickou společností a za podpory Fondu T-Mobile. Přednášky na astronomická témata přednesou RNDr. Jiří Grygar, CSc. (FÚ AVČR), RNDr. Vladimír Kopecký, DrSc. (ÚFP AVČR), Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. (FEL ČVUT a HaP Praha), Mgr. Pavel Najser (HaP Praha), Mgr. Petr Scheirich (AsÚ AVČR) a RNDr. Michal Sobotka, CSc. (AsÚ AVČR). Vstup na akci je zdarma. Vzhledem ke kapacitě sálu je nutná rezervace na internetové stránce http://www.astropis.cz, která je možná od 16. 10. 2007, a kde naleznete i podrobný program.
Marcel Bělík Multimédia

ČAM 2007.10: Hvězda v Perseovi

ČAM 2007.10: Hvězda v Perseovi
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2007 obdržel snímek komety 17/P Holmes pořízený Daliborem Hanžlem a Petrem Horálkem.

Stává se snad smutnou tradicí, že pokud se na obloze objeví jasná kometa, je nad Čechami zataženo. Stává se však tradicí radostnou, že pokud se naskytne sebemenší možnost tuto kometu pozorovat a vyfotografovat, čeští astrofotografové tak učiní a své výsledky pošlou do soutěže „Česká astrofotografie měsíce“.

Petr Sobotka Multimédia

Astronomie na ČRo Leonardo – říjen 2007

ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
Vědecká stanice ČRo Leonardo vyrábí 14 vlastních pořadů a hlavním tématem některých z nich bývá astronomie nebo hostem astronom. V následujícím přehledu najdete seznam a stručný obsah takových pořadů za měsíc říjen. Všechny pořady si můžete stáhnout pomocí přímého odkazu do mp3 archivu. V říjnu se astronomie objevila ve 14 pořadech. Prolinkovány jsou i podrobné informace o vydání pořadu a související články na www.rozhlas.cz/leonardo.
Jiří Srba Úkazy

TP101: Výjimečná kometa 17P/Holmes pozorovatelná na našem nebi

Dne 24. října 2007 upozornil španělský pozorovatel Ramon Naves, že periodická kometa 17P/Holmes prochází výrazným zjasněním (outburstem). Zatímco 21. října byla ještě slabší 16 mag (tedy pozorovatelná pouze velkými dalekohledy a laické veřejnosti naprosto neznámá), o tři dny později, 24. října ve 4:10 UT (UT = světový čas) byla již vidět malými dalekohledy jako objekt 7 mag a měla hvězdný vzhled a žlutavou barvu. O několik dalších hodin později, 24. října v 11:15 UT se odhadovaná jasnost pohybovala již kolem 4 mag a kometa tak byla pozorovatelná už i pouhým okem, měla ostrou centrální kondenzaci 3“ (3 obloukové vteřiny) a malou komu (prachovo plynný obal kolem jádra komety) o průměru kolem 10“. V rozmezí několika dní tedy zjasnila asi 400 000krát. Jedná se o dosud nejvýraznější rychlé zjasnění komety, které bylo zdokumentováno. Kometa je v současnosti na obloze pozorovatelná pouhým okem v souhvězdí Persea jako nápadný objekt hvězdného vzhledu. Není u ní pozorován ohon běžný pro komety, ale pouze hlava komety.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 101 z 29. října 2007

František Martinek Kosmonautika

Evropa a nové projekty výzkumu vesmíru

Logo Evropské kosmické agentury ESA.
Logo Evropské kosmické agentury ESA.
Ve dnech 17. a 18. října 2007 se uskutečnila v Paříži schůzka SSAC (ESA´s Space Science Advisory Committee – Poradního výboru ESA pro kosmický výzkum). Na tomto setkání byly vybrány nové projekty výzkumu vesmíru, z nichž některé by mohla Evropská kosmická agentura ESA realizovat v období 2015 až 2025. Ze seznamu 50 návrhů, které předložila vědecká komunita v létě letošního roku, postoupily do další fáze výběru následující projekty:
František Martinek Hvězdy

Nejtěžší hvězdná černá díra

Nejtěžší hvězdná černá díra v galaxii M 33.
Nejtěžší hvězdná černá díra v galaxii M 33.
Astronomové lokalizovali polohu mimořádně těžké černé díry, obíhající kolem obrovské hvězdy, se kterou tak vytváří dvojhvězdnou soustavu. Toto zjištění dává netušené možnosti pro studium vývoje konečného osudu velmi hmotných hvězd.
Petr Horálek Úkazy

Kometa 17P Holmes extrémně zjasnila, je vidět okem

Kometa 17P Holmes (autor: Eric Allen, Kanada)
Kometa 17P Holmes (autor: Eric Allen, Kanada)
Na severní obloze mají nyní lidé výjimečnou možnost spatřit opravdu jasnou kometu 17P Holmes. 24. října 2007 u ní došlo k superoutburstu, při němž zjasnila více než 620 tisíc krát! Tím se ze slabého objektu (kolem 17. magnitudy) stal náhle objekt pohodlně viditelný pouhým okem s jasností kolem 2,5 magnitudy. Kometa navíc stále ještě zjasňuje!

František Martinek Sluneční soustava

Existoval na Venuši život?

Topograficka mapa povrchu Venuše.
Topograficka mapa povrchu Venuše.
Existovaly v obrovských oceánech na Venuši dostatečně dlouhou dobu vhodné podmínky pro výskyt života? Odpověď na tuto otázku můžeme najít v tvrdém minerálu nazvaném tremolit na povrchu Venuše, jehož průzkum by mohly v budoucnosti uskutečnit kosmické sondy.
Petr Horálek Úkazy

Meteorický roj Orionid v plném proudu

Dva meteory křižují mléčnou dráhu, kresba: Petr Horálek
Dva meteory křižují mléčnou dráhu, kresba: Petr Horálek
Pokud se vám kolem 22. října 2007 podaří na časné ranní, nebo na popůlnoční obloze spatřit nějaký meteor, s největší pravděpodobností půjde o jeden z těch, které souvisí s každoročně pozorovatelným rojem Orionid. Tento meteorický roj patří na obloze k deseti nejaktivnějším a upozorní na sebe mimo jiné i tím, že tělíska, která při pádu atmosférou hoří a tvoří tak záblesk lidově zvaný „padající hvězda“, pochází z proudu částic rozdrolených z jádra Halleyovy komety.

František Martinek Úkazy

Když padají meteority

Kráter po dopadu meteoritu v Peru - září 2007.
Kráter po dopadu meteoritu v Peru - září 2007.
Dne 15. 9. 2007, přibližně v 11:45 hodin se objevila velká ohnivá koule nad jezerem Titicaca v Bolívii. Jednalo se o úkaz, který byl větší a jasnější než Slunce. Ohnivá koule se pohybovala velkou rychlostí podél hranic s Peru. Přelétla nad městem Desaguadero, které se rozkládá na území obou států. Mnoho oken se rozbilo, když nad ním ohnivá koule prolétla, což znamená, že se musela pohybovat supersonickou (nadzvukovou) rychlostí. Během několika sekund meteorit narazil do zemského povrchu ve vesnici Carancas v Peru, asi 4 km od hranic s Bolívií. Když meteorit dopadl do mokré půdy, vytvořil kráter o průměru 14 m, hluboký 3 m. Přitom se vyvržený materiál rozlétl všemi směry do vzdálenosti až 150 m.
Petr Sobotka Hvězdy

Symbiotická hvězda AG Dra opět zjasňuje

Historická světelná křivka AG Dra
Historická světelná křivka AG Dra
Známá symbiotická dvojhvězda AG Dra se po roce a půl začala opět zjasňovat. Loni dosáhla hvězda jedné z nejvyšších jasností za uplynulých sto let. Jestli letos svůj loňský výkon zopakuje, se nedá předpovědět. Také proto jsou amatérští astronomové vyzváni k jejímu sledování.
Petr Horálek Úkazy

Jasná kometa je malými dalekohledy vidět po západu Slunce

Fotografie komety C/2007 F1 pořízená Daliborem Hanžlem 15. října 2007
Fotografie komety C/2007 F1 pořízená Daliborem Hanžlem 15. října 2007
Kometa C/2007 F1 LONEOS začíná být pro majitele malých dalekohledů nápadným a tím pádem i lákavým objektem na večerní obloze. Je sice možné ji spatřit jen dvě hodiny po západu Slunce, a to velmi nízko nad obzorem (při ztemnělé obloze kolem 12° a níže), ale její jasnost včerejším dnem (15.října 2007) překročila magickou hranici 6. magnitudy (dle našich vizuálních odhadů). Kometa je navíc nápadná svou kompaktní a výraznou komou a na fotografiích se honosí úzkým, ale poměrně dlouhým ohonem, který se za ideálních podmínek ani nevejde do zorného pole digitálního fotoaparátu.

2007.10.18: doplněna mapka

1 …399 400 401 402 403 404 405 …547

20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »