Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Karel Mokrý Kosmonautika

Spirit připraven na "vyjížďku"

Dnes pravděpodobně vyrazí rover sondy Spirit na svoji projížďku po Marsu. Bude směřovat na severo-severo západ. Rover nejprve popojede o tři metry, tak aby všechna jeho kola byla na marťanském povrchu. Poté dojde k zaměření Slunce a anténa se natočí k Zemi.

Petr Bartoš Úkazy

Španělský bolid do třetice - ANO

4jnfi04.jpg
Můžeme říci "ANO". 4.1.2004 byl nad územím Španělska opravdu pozorován extrémně jasný bolid. Byl pozorován v 16h46m45s (+/- 10s) UTC nad územím severního Španělska, a to směrem na město Santander.

František Martinek Hvězdy

Největší a nejjasnější hvězda

LBV 1806-20 nejvetsi a nejjasnejsi
LBV 1806-20 nejvetsi a nejjasnejsi
Astronomové se snaží objevit nejen nejmenší hvězdy ve vesmíru, ale také rekordmany na opačné straně velikostí či hmotností, tj. co nejhmotnější hvězdy. Dosavadním rekordmanem byla tzv. Pistolová hvězda, objevená v roce 1997. Její jasnost je 5 až 6milionkrát větší než jasnost Slunce, její hmotnost dosahuje zhruba 100 hmotností Slunce. Název Pistolová hvězda je odvozen od tvaru mlhoviny, která hvězdu obklopuje. Astronomové nedávno informovali o objevu ještě větší a jasnější hvězdy ve vesmíru. Hvězda označovaná jako LBV 1806-20 je minimálně 5milionkrát, možná až 40milionkrát, jasnější než Slunce, přinejmenším 150krát hmotnější a 200krát větší než Slunce. Hvězdu objevil tým astronomů, jejichž vedoucím je Dr. Steven Eikenberry, profesor astronomie na University of Florida.
František Martinek Hvězdy

Objevena první dvojhvězda z pulsarů

pulsar-dvojity.jpg
Dvojhvězdy znají astronomové již velice dlouhou dobu, avšak dvojhvězda složená ze dvou pulsarů byla objevena vůbec poprvé. Na tomto objevu se podíleli astronomové z Velké Británie, Austrálie, Itálie a USA. Bylo zjištěno, že kompaktní objekt obíhající kolem známého pulsaru PSR J0737-3039A jednou za 2,4 hodiny, není obyčejná neutronová hvězda, jak se předpokládalo dříve. Jedná se rovněž o pulsar, který obdržel katalogové označení PSR J0737-3039B.
Petr Bartoš Úkazy

Španělský bolid podruhé (článek 5.1.2004)

Stovky lidí téměř po celém Španělsku pozorovaly v neděli (4.1.2004) na obloze padající ohnivé koule. Úkaz byl k vidění od města Valencie na jihu Španělska až po poutní místo Santiago de Compostela na severozápadě Španělska.
Petr Bartoš Kosmonautika

Beagle 2 stále nepromluvil

Přes veškerou snahu techniků a dalších pracovníků řídíccího střediska ESA, se stále nepodařilo navázat kontakt mezi kosmiskou sondou Mars Express a přistávacím modulem Beagle 2. Na webu ESA se tak usadil snad téměř definitivně výmluvný titulek: "Mars Express: no signal from Beagle 2". Stručně řečeno, ani po dnešním pokusu o navázání spojení se situace nezměnila.
Zdroj: ESA - Mars Express
Petr Bartoš Kosmonautika

Co se chystá pod americkou pokličkou?

Uplyn necelý rok od tragické havárie raketoplánu Columbie, jejímž důsledkem byla výrazně omezena činnost NASA. Nyní se však očekává, že prezident USA George W. Bush představí, alespoň v náznacích, velkolepou vizi vedoucí role USA při dalším výzkumu vesmíru.
Jiří Dušek Vzdálený vesmír

Největší Věc ve vesmíru

Detailní portrét čtvrtiny hvězdné oblohy do 23. velikosti a hned v pěti barvách. Půl miliardy galaxií a ještě větší počet hvězd. Miliony spekter. Patnáct terabajtů informací. Během pozorování nekončící proud pěti megabajtů dat za sekundu! Tak tato čísla charakterizují nejrozsáhlejší prohlídku hvězdné oblohy na světě -- Sloan Digital Sky Survey. I když není dosud u konce, už nyní tento unikátní, homogenní statistický soubor informací o stovkách milionů těles odhaluje řadu dosud neznámých trendů, velkoškálových útvarů a exotických objektů.

František Martinek Hvězdy

Dvojník Slunce objeven

mapka k hvezde 18 Sco
mapka k hvezde 18 Sco
Již dlouhou řadu let pátrají astronomové po planetách mimo naši sluneční soustavu. Je jen logické, že se zaměřili především na hvězdy, které se velmi podobají Slunci. Důvod je jasný - kolem hvězdy zvané Slunce přece planety obíhají! A možná tomu tak bude i u ostatních hvězd, které se Slunci podobají. To se nakonec potvrdilo. V současné době jsou známy planety, obíhající kolem více než stovky hvězd. Jenže, která hvězda je Slunci podobná nejvíce?
Jan Skalický Sluneční soustava

Cassini zkoumal oblak mezihvězdného vodíku

Více než rok před tím, než sonda Cassini dorazila k planetě Saturn, podařilo se jí jako první pozorovat pomocí přístroje CAPS(Cassini Plasma Spectrometer) urychlené částice mezihvězdné hmoty za drahou Jupiteru. Jde o první velký objev na základě dat z tohoto přístroje. Samotná sonda míří k Saturnu, kam má dorazit v červenci tohoto roku.

František Martinek Kosmonautika

Americká sonda SPIRIT na povrchu Marsu

smooth_rocks.jpg
Americká kosmická sonda SPIRIT úspěšně přistála na povrchu Marsu 4. ledna 2004 v 05:35 SEČ. Místo přistání se nachází uvnitř kráteru Gusev o průměru 165 km. Do tohoto kráteru se v minulosti pravděpodobně vlévala voda širokým údolím nazvaným Ma´adim Vallis. Na snímku kráteru, který pořídila v listopadu 2003 sonda Mars Global Surveyor, jsou patrné výrazně tmavé oblasti. Jedná se o místa, kde vzdušné víry a prudké nárazy větru odstranily nebo přerušily vrstvu jemného světlého prachu, který jinak pokrývá celý povrch kráteru. A právě v takovéto oblasti přistála sonda SPIRIT.
František Martinek Sluneční soustava

Magnetické pole Země

Vědcům je známo již dlouhou dobu, že magnetické póly Země nezůstávají stále na stejném místě, na rozdíl od pólů geografických. V roce 1831 se poprvé pokusil přesně určit polohu severního magnetického pólu známý polární badatel James Clark Ross. Jeho poloha však nesouhlasila se severním geografickým pólem. Magnetický pól se nacházel na severu Kanady poblíž západní části poloostrova Boothia na 70. rovnoběžce (70° 05,3 N, 96° 46 W).

František Martinek Kosmonautika

STARDUST se vrací se vzorky komety

sonda STARDUST
sonda STARDUST
Americká kosmická sonda STARDUST v ceně 168 miliónů dolarů prolétla 2. 1. 2004 ve 20 hodin 44 minuty středoevropského času ve vzdálenosti 240 km od povrchu jádra komety 81P/Wild-2 relativní rychlostí 21 960 km/h, tj. 6,1 km/s. V řídícím středisku se o této fázi letu dozvěděli o 22 minuty později - tak dlouhou dobu potřeboval rádiový signál k překonání vzdálenosti 389 000 000 km mezi kometou a Zemí. Ve dnech 31. 12. 2003 a 1. 1. 2004 byly provedeny poslední korekce dráhy, aby sonda byla navedena co nejpřesněji do blízkosti jádra komety.


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »