Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.V pátek 27. května 2011 se v Praze uskutečnilo finále 8. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost pro žáky základních škol a studenty gymnázií. 50 finalistů z celé České republiky se sjelo do Prahy, kde dopoledne absolvovali úlohy finále. Zatímco finalisté z 8. a 9. tříd úlohy řešili na Akademii věd na Národní třídě, žáci 6. a 7. tříd se sešli na Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně. Odpoledne pak společně na Akademii věd vyslechli přednášku Prof. Petra Kulhánka z ČVUT na téma 12 let života s temnou energií, obdrželi diplomy a řadu odměn. Výherci si odnesli astronomické dalekohledy věnované firmou Supra Praha, s.r.o. (www.celestron.cz). V sobotu pokračovalo finále Astronomické olympiády exkurzí - dopoledne procházka Prahou astronomickou a odpoledne návštěva Národního technického muzea.
Tisková zpráva České astronomické společnosti z 28. května 2011
Volně plující planeta mezihvězdným prostorem (planetární bezdomovec)Astronomové objevili novou třídu exoplanet velikosti Jupiteru, které osamoceně plují temným vesmírem, přičemž se vzdalují od světla hvězd. Členové týmu se domnívají, že tyto osamocené světy byly pravděpodobně vyvrženy z vyvíjejících se planetárních soustav.
Raketoplán Atlantis na transportéruV jednom z minulých článků jsme si vysvětlili, jak
probíhá doprava orbitální části raketoplánu na větší vzdálenosti. Nyní se zaměříme na to, jakým způsobem jsou přepravovány jednotlivé komponenty raketoplánu nejprve do Kennedyho vesmírného střediska
(KSC) a pak
v jeho rámci. Bude to o něco složitější, protože kompletní raketoplán se skládá
z několika základních částí. Kromě samotného orbitálního letounu se mezi ně počítá vnější nádrž (External Tank - ET) a dvojice pomocných startovacích raket (Solid Rocket Booster - SRB). Každá z těchto komponent se dopravuje trochu jiným
způsobem a setkají se teprve v montážní hale VAB, kde se kompletují v jeden celek.
Rotující černá díra v představě umělcePrvní hvězdy ve vesmíru rotovaly mimořádně rychle; vyplývá to ze studia chemického složení pozdějších generací hvězd. Jejich rychlá rotace mohla přispět k tomu, že zánik těchto hvězd doprovázely pompézní exploze označované jako záblesky záření gama (gamma-ray burst).
Logo AMS-02Americký raketoplán Endeavour vynesl na oběžnou dráhu kromě Krtečka i vzácný náklad - velmi citlivý přístroj zvaný alfa magnetický spektrometr. Ten bude po instalaci vně Mezinárodní kosmické stanice provádět podrobná měření kosmického záření. Přinášíme rozhovor na toto téma.
Autor: NASASledovali jste s námi třetí výstup, který na Mezinárodní kosmické stanici podnikla posádka raketoplánu Endeavour STS-134. Astronauti Andrew Feustel a Michael Fincke stanici opustili na 6 hodin a 54 minut a "venku" pracovali na důležitých úkolech. Vycházka začala v 7:43 ráno našeho času, náš přenos začal v 7:15.
Hvězdárna ve Vlašimi. Zdroj: Cestykrajem.cz.Hvězdárna ve Vlašimi si Vás dovoluje u příležitosti 50. výročí otevření vlašimské hvězdárny pozvat v pátek 27. května 2011 na vlašimskou hvězdárnu. Čeká Vás program plný zajímavých přednášek, ohlédnutí za historií hvězdárny samotné i večerní pozorování oblohy.
Záznam bolidu z kamery v městě Cranbrook
Krásné přírodní divadlo mohli sledovat obyvatelé jihozápadní části Kanady
a severozápadních států USA v noci ze 13. na 14. května 2011.
Největší šanci měli lidé na jihu kanadských provincií Britská Kolumbie a Alberta nebo v severních částech amerických států Washington, Idaho a Montana. Oblohou proletěl mimořádně jasný meteor, jehož jasnost většina svědků přirovnávala ke svitu Měsíce. Někteří tvrdili, že byl ještě jasnější a jeden pozorovatel zřejmě pod vlivem nezvyklého zážitku dokonce tvrdil, že objekt svým jasem překonal Slunce. To je však samozřejmě přehnané, i když prý ve městě Coeur d'Alene (stát Idaho) přelet bolidu způsobil na několik minut zhasnutí veřejného osvětlení.
Představa sondy GEMS k výzkumu planety Mars NASA nyní zvažuje vyslání kosmické sondy, která by přistála na povrchu planety Mars. Pokud bude vybrána k realizaci mise s názvem GEMS (Geophysical Monitoring Station), jeden ze tří finálních projektů vybraných z velkého počtu přihlášených návrhů, start by se mohl uskutečnit v roce 2016. Cílem sondy bude studovat strukturu a složení hlubokých podpovrchových vrstev Marsu a přispět tak k pochopení vzniku a vývoje vnitřních planet Sluneční soustavy. Vedoucí projektu je Bruce Banerdt, Jet Propulsion Laboratory (NASA).
Greg Chamitoff při výstupu. Autor: NASADva členové posádky raketoplánu Endeavour na stanici ISS podnikli první ze čtyř plánovaných kosmických vycházek jejich mise. Výstup začal v 9:10 našeho času, s námi jste ho mohli sledovat od 8:45.
Projekt sondy NASA s názvem Comet HopperKomise NASA a dalších vědeckých pracovníků a techniků posoudila 28 návrhů kosmických sond k výzkumu těles Sluneční soustavy a vybrala tři vítězné koncepty, mezi nimi i misi Comet Hopper, k dalšímu rozpracování. V roce 2012 budou všechny tři projekty znovu posouzeny a jeden z nich bude vybrán k realizaci v roce 2016. Finanční náklady na realizaci mise (kromě startu) by neměly přesáhnout částku 425 miliónů dolarů.
Fotografické spektrum meteoru EN250203 získané v Ondřejově. Přerušovaná přímá čára v levé části je obraz letícího meteoru přerušovaný rotujícím sektorem. V pravé části je spektrum meteoru skládající se ze spektrálních čar patřících různým prvkům. Ze spektSluneční soustava je plná malých i větších těles. Velká tělesa máme spočítaná a známe je poměrně dobře, u menších známe jen dráhy a rozměry a ty nejmenší jsme ve vesmíru vlastně nikdy neviděli. Malé meteoroidy jsou přitom nejpočetnější skupinou. Naštěstí je můžeme vidět aspoň v té krátké chvíli, kdy vletí do zemské atmosféry. Výzkumem meteoroidů se zabývá dr. Jiří Borovička z Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR.
Autor: NASAV tomto článku vám budeme každý den přinášet čerstvé zprávy z poslední mise raketoplánu Endeavour, který zamířil ke stanici ISS se spektrometrem AMS, náhradními díly a českým Krtečkem na palubě.
Přistání raketoplánu Endeavour zpět na Floridě je v plánu ve středu 1. června v 8:35 ráno našeho času.
Předběžný návrh zvažované kosmické sondy TiME k výzkumu TitanuDoposud žádná pozemská loďka neplula po moři na jiné planetě. NASA nyní zvažuje takovýto projekt k výzkumu Saturnova ledového měsíce Titan. Průzkum jezer tvořených kapalnými uhlovodíky může být klíčem k objasnění klimatických změn na měsíci a možná poskytne informace o místních exotických formách života.
Účastníci soustředení. Autor: René Novysedlák2. ročník víkendového sústredenia pre najlepších účastníkov II. a III. kategórie okresných kôl súťaže Čo vieš o hviezdach v Prešovskom kraji sa konal v dňoch 6. - 8. mája 2011 na Hvezdárni a planetáriu v Prešove (HaP v Prešove) v rámci projektu Spoznaj vesmír v planetáriu podporovaného APVV, LPP-0014-09.
Pozorování Slunce na Jizerce. Zdroj: KaL.V pořadí již třetí astronomický den v Jizerské oblasti tmavé oblohy navazuje na loňský úspěšný první ročník stejnojmenné akce. Astronomický ústav Akademie věd ČR ve spolupráci s Klubem astronomů Liberecka, pobočkou České astronomické společnosti si vás dovolují srdečně pozvat na odpolední program spojený s pozorováním Slunce, přednáškami a výstavou obrazů i další techniky. Neméně důležitým bodem programu by mělo být večerní pozorování, na němž bude k dispozici mimo jiné jeden z největších převozných dalekohledů v ČR s průměrem téměř 0,5 metru. Do hlubin vesmíru bude možné nahlédnout i největším mobilním binarem s výměnnými okuláry o průměru 125 mm a řadou dalších obdivuhodných přístrojů.
Autor: NASASledovali jste s námi poslední start raketoplánu Endeavour, na jehož palubě se do vesmíru vydal také český Krteček. Start se uskutečnil ve 14:56 SELČ, náš přenos začal ve 14:00.
Koukněte, tam je Antares!. Autor: Martin GembecNezadržitelný příchod léta nám nabízí zejména v ranních hodinách možnost spatřit krásná letní souhvězdí. A mezi nimi už zabírá své nezaměnitelné místo elegantní Štír. Jak jsme avizovali v nedávném článku, máte-li nějakou fotku Štíra a jeho jedovatého bodce, rádi ji zveřejníme. Zasílat můžete jak současné fotografie pořízené za vlažného květnového rána, tak i staršího data například z vašich návštěv jižnějších krajů. Všem autorům fotografií děkujeme.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek
Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“
12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792.
Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření.
Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem.
Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu
