Kometa s označením C/2023 P1 (Nishimura) byla objevena amatérsky 11. srpna H. Nishimurou (Gomyo, Kakagawa, Japonsko), fotograficky světelným objektivem f/3.0 Canon EOS 6D. Amatérské objevy jsou poměrně vzácné, šance na objev je pouze u komet, které se „zažehnou“ až ve velké blízkosti Slunce a uniknou tak hlídkovým systémům. Jedná se obvykle o komety periodické, které se ke Slunci pravidelně vrací. To platí i o kometě Nishimura, která se ke Slunci pravidelně vrací a naposledy tu byla před 489 lety. Nejedná se tak o hyperbolickou, neboli mezihvězdnou kometu, tato informace je chybná a bohužel se objevila na mnoha místech, byla ovšem založená na předběžné dráze (jedné z mnoha) komety jen z pár dní pozorování, která byla zatížena obrovskou chybou a sloužila pouze k nalezení komety v dalších dnech pro zpřesnění její dráhy.
Díky mimořádné pozorovací kampani, na které se podílelo 12 pozemních i kosmických teleskopů včetně zařízení Evropské jižní observatoře ESO, se astronomům podařilo odhalit podivné chování pulsaru – kompaktního pozůstatku hmotné hvězdy s mimořádně rychlou rotací. Záhadný objekt je známý rychlými přechody mezi dvěma módy aktivity, což bylo až dosud pro astronomy nepochopitelné. Nyní však vědci objevili, že za toto podivné ‚přepínání‘ jsou zodpovědné náhlé krátkodobé emise hmoty z pulzaru.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 9. do 10. 9. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer můžeme pozorovat Saturn a později také Jupiter, ráno září nad východem jasná Venuše. Kometa C/2023 P1 (Nishimura) se vyvíjí stále lépe, ale je viditelná jen velmi nízko za svítání. Aktivita Slunce se zvýšila a nastala i slabší geomagnetická bouře. Na fotografiích LRO byl nalezen kráter po pádu Luny 25. Indická mise Chandrayaan-3 přináší další úspěchy a data. Z ISS se vrací posádka mise Crew-6. Před 15 lety navštívila sonda Rosetta planetku Šteins a před 45 lety se vydala k Venuši sonda Veněra 11.
Přesvědčivý důkaz existence supermasivních černých dvojděr v aktivních galaktických jádrech přinesl mezinárodní výzkumný tým, kterého součastí byl i astrofyzik Michal Zajaček z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Výsledky studie, která zpracovávala data získaná největšími radioteleskopy na světě, byly nedávno prezentovány v prestižním odborném časopise The Astrophysical Journal. Na výzkumu se podílel tým odborníků z pěti zemí a osmi vědeckých či univerzitních pracovišť.
Host našeho pořadu k nám zavítal z Drážďan z prestižního Helmholz Zentrum Dresden Rossendorf. Je jím fyzik dr. Kateřina Falk. Během rozhovoru se dozvíme, jak se vyvíjela její studia, výzkum i vědecká dráha. Poodhalíme tajemství pojmu laboratorní astrofyzika a některých z témat, kterým se věnuje, například prostředí v okolí planety Jupiter.
V čase doznívajících Perseid přijali čeští vědci z ESA zprávu potvrzující finalizaci studie proveditelnosti projektu Kosmické laboratoře pro různé pokročilé přístroje a aplikace (Space Laboratory for Advanced Variable Instruments and Applications, SLAVIA). Mise dvou ryze českých mikrosatelitů typu CubeSat by mohla startovat po roce 2027 na oběžnou dráhu Země. Cílem je během následujících dvou let přinést detailní informace o složení meziplanetární hmoty v blízkosti naší planety.
Pomocí dalekohledu ESO/VLT se astronomům podařilo zaznamenat velkou tmavou skvrnu v atmosféře planety Neptun a nečekaně také menší světlou oblast, která s ní sousedí. Jedná se o vůbec první pozorování temné skvrny na Neptunu provedené pozemním teleskopem. Tyto dočasné útvary vyskytující se na pozadí modré atmosféry planety Neptun jsou pro astronomy stále záhadou a nová pozorování přinášejí důležité informace o jejich povaze a původu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 8. do 3. 9. 2023. Měsíc bude v úplňku a zároveň bude blízko Zemi, hovoříme tedy o „modrém úplňku“ a navíc superúplňku. Saturn je vidět celou noc. Později vychází také jasný Jupiter. Přistávací modul Vikram a vozítko Pragján indické mise Čandraján-3 úspěšně pracuje na povrchu Měsíce. Na ISS vyrazila další čtyřčlenná dlouhodobá posádka mise Crew-7. Před 30 lety pořídila sonda Galileo (při cestě k Jupiteru) ikonický snímek planetky Ida a jejího měsíce Dactyl.
Přesně před rokem začaly v tomto týdnu na instagramovém účtu České astronomické společnosti vycházet první příspěvky. Úplně první, uvítací, vyšel 22. srpna 2022. První „opravdový“ příspěvek byl poté zveřejněn o den později. Pojednával o známé fotografii planety Jupiter z JWST. Od té doby na profilu přibývá nový obsah každý den a těší se stále vzrůstajícímu zájmu sledujících.
Magnetary – neutronové hvězdy s vysokou hustotou a mimořádně silným magnetickým polem – jsou objekty s nejsilnějšími magnetickými poli ve vesmíru a nalézáme je po celé Galaxii. Astronomové však zcela přesně nevědí, jak vznikají. Díky použití celé řady teleskopů po celém světě, včetně zařízení Evropské jižní observatoře ESO, se nyní vědcům podařilo nalézt hvězdu, která se pravděpodobně magnetarem teprve stane. Jedná se o hmotnou héliovou hvězdu se silným magnetickým polem – dosud nepopsaný typ hvězdného objektu, který by mohl původ magnetarů osvětlit.
Indická kosmická mise Chandrayaan-3 dokázala ve středu 23. 8. 2023 ve 14:32 SELČ dosednout na povrch Měsíce – konkrétně u kráteru Manzinus U. Indie se tak stala teprve čtvrtým státem světa, který to po Sovětském svazu, Spojených státech a Číně dokázal. Přistání landeru Vikram navíc proběhlo do oblasti, kterou můžeme označit jako širší okolí jižního pólu Měsíce. Tato lokalita zatím byla studována pouze z oběžné dráhy, ale v dalších letech se sem chystá hned několik výprav – robotických i pilotovaných. Indická mise tedy může během 14 pozemských dnů přinést cenné informace o podmínkách, které zde panují.
Gravitační pole přináší o objektech informace, které jsou často skryty přímému pozorování. Po úspěšné aplikaci aspektů (derivátů) gravitačního pole na nejrůznější struktury na Zemi i na Měsíci přichází tým Jaroslava Klokočníka z ASU s přehledem zajímavostí s praktickými geologickými a geofyzikálními aplikacemi na Marsu. Týkají se nejen celé planety jako kosmického tělesa, ale konkrétně i hypotetického paleo-oceánu na severní polokouli Marsu, sopečné zóny Tharsis, Údolí Marineru, maskonu v Isidis Planitia nebo impaktní pánve Hellas. Až neuvěřitelnou aplikací je test možného výskytu uhlovodíků (lidově chápaných především jako „ropa“).
Při sledování rychlosti rotace rudé planety využili planetární vědci experiment RISE (Rotation and Interior Structure Experiment) na palubě sondy InSight. Zjistili, že rotace planety se zrychluje přibližně o čtyři tisíciny úhlové vteřiny za rok – což odpovídá zkrácení délky marťanského dne o zlomek milisekundy za rok.
Po 12 letech se organizátorem 16. Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice stalo opět Polsko. Desetidenní soutěže konané v Katovicích a okolí se letos účastnilo rekordních 53 zemí, mezi nováčky bylo například Japonsko, Norsko nebo Afghánistán. Naši mladí astronomové získali jednu zlatou, jednu stříbrnou a tři bronzové medaile. Zlato vybojoval David Bálek, stříbro přivezl Jakub Hadač a bronzové medaile získali Martin Kudrna, Matouš Mišta a Tomáš Patsch. Je to jeden z nejlepších výsledků českého týmu v historii soutěže!
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 8. do 27. 8. 2023. Měsíc bude v první čtvrti. Saturn je vidět celou noc, bude v opozici se Sluncem. Později vychází také jasný Jupiter a dalekohled odhalí i vzdálený Uran a Neptun. Luna 25 nezvládla manévr a narazila do Měsíce. Čandraján se chystá k přistání na Měsíci 23. 8. Z Japonska odstartuje další mise k Měsíci. Na ISS se má vydat posádka dlouhodobé mise Crew-7. Před 125 lety se narodil první laureát Nušlovy ceny Karel Čacký a také čestný člen ČAS a její bývalý předseda Václav Jaroš.
Japonský amatérský astronom a astrofotograf Hideo Nishimura objevil v první polovině srpna svou již třetí kometu. Dříve hledal vizuálně a v roce 1994 zaznamenal svůj první amatérský objev. Později od roku 2000 se věnuje hledání komet a převážně nov fotograficky. V současnosti využívá digitální zrcadlovku s teleobjektivem. Takto objevil kometu v roce 2021 a nyní se mu povedlo objev zopakovat do třetice. Aktuálně nalezená kometa dostala označení C/2023 P1 (Nishimura) a jde o poměrně jasný objekt nízko na ranní obloze v souhvězdí Blíženců.
Před několika lety byl zde vydán článek o slavném bolidu v Andromedě, který se podařilo zachytit Josefu Klepeštovi. O tři roky později se ozval kanadský profesor astronomie, že při úklidu své laboratoře objevil kopii této fotografie v podobě diapozitivu (světelného obrazu). To je jistě známka toho, jak až kouzelně fotografie poměrně blízkého, náhodného bolidu se vzdálenou galaxií na širokou astronomickou veřejnost tehdy působila a vyvolala nadšení nejen v Československu, ale také za velkou louží. Za pozornost stojí i technologie, která tuto skutečnost lidem tehdy dokázala zprostředkovat.
Model aktivního galaktického jádra má v literatuře poměrně stabilní podobu. Supermasivní černá díra obklopená akrečním diskem, z něhož je díra soustavně nebo epizodicky krmena. Mohou být přítomny polární výtrysky. Výsledkem aktivity je specifický tvar spektrálního rozložení energie. Marcel Štolc a jeho kolegové si položili otázku, zda je možné pouze ze vzhledu spektra usoudit na nepravidelnosti akrečního disku, zejména, jsou-li v něm přítomny mezery.
Nové výsledky z Čerenkovovy observatoře HAWC (High Altitude Water Cherenkov) rozšiřují naše informace o tvrdém gama záření ze slunečního disku pozorované dříve vesmírným gama teleskopem Fermi. Toto záření je zřejmě vybuzeno galaktickým kosmickým zářením dopadajícím na jádra prvků ve sluneční atmosféře. Současné teoretické modely však nedokážou vysvětlit detaily toho, jak sluneční magnetická pole ovlivňují tyto interakce. Nové pozorování z Čerenkovovy observatoře tak prohlubuje záhady vyzařování slunečního disku.
Meteorický roj Perseid je nejoblíbenější pro vysokou četnost "padajících hvězd" kolem jeho maxima a nepochybně hlavně proto, že nastává každoročně kolem 12. srpna, tedy v době dovolených a ještě poměrně teplých nocí. Podmínky v roce 2023 poměrně přály. Noci byly co se počasí týče proměnlivé, ale našla se i místa, kde bylo jasno několik nocí. Měsíc před novem pozorování téměř nerušil.
