Další mise ke kometě Tempel 1







Je to možná ta nejstarší a nejvzdálenější stařenka, kterou kdy kdo viděl na vlastní oči. Je sice kanibalka, ale je krásná. A je možná také nejfotografovanější a nejportrétovanější na severní polokouli. A nikdo nezná její pravé jméno. Říkáme jí všelijak – "Velká mlhovina v Andromedě", NGC 224 či M 31. Ano, řeč bude o galaxii ležící v úctyhodné vzdálenosti 2 a půl miliónů světelných let, a přesto takřka za humny. Ovšem svou pravou podstatu před námi dlouho skrývala. William Herschel ji umístil do vzdálenosti dvěstěkrát větší, než vzdálenost Síria a jeho syn John poprvé vyslovil domněnku, že se skládá z mnoha hvězd. V roce 1885 zazářila v mlhovině jasná hvězda – supernova S Andromedae. Ta se stala argumentem jak pro skupinu podporující „hvězdné“ složení galaxie, tak paradoxně pro skupinu odpůrců, kteří si nedovedli vysvětlit nepředstavitelnou svítivost nové hvězdy.




Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 100 z 2. října 2007
Dnešní tisková informace České astronomické společnosti nese pořadové číslo 100. Kromě vydávání tiskových podkladů jako příspěvku k informování veřejnosti Česká astronomická společnost provozuje také tento informační a popularizační vědecký web. Archiv tiskových prohlášení lze najít na na adrese /download?type=11.
Před padesáti lety, 4. října 1957, odstartoval do vesmíru první umělý objekt vytvořený lidskou rukou – sovětská družice Sputnik. Tím byla zahájena kosmická éra lidstva. Sovětská kosmonautika se vydala na cestu, která byla završena o necelé čtyři roky později startem prvního člověka do kosmu (Jurij Gagarin, Vostok 1, 12. 4. 1961).



Jiří Suchomel &

Fotografie z některých akcí Evropské noci vědců
Pokud jste letošní příležitost promeškali, zatrhněte si v diáři poslední pátek září 2008!





Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co