Články

30.05.2007 10:58 František Martinek Vzdálený vesmír

Kosmický dalekohled Spitzer ulovil tisíce galaxií

Pouze krátký pozorovací čas stačil kosmickému dalekohledu NASA Spitzer Space Telescope (SST) k tomu, aby objevil tisíce doposud neznámých trpasličích galaxií v obří galaktické kupě. Navzdory svým velmi malým rozměrům hrají trpasličí galaxie velmi důležitou roli ve vývoji vesmíru. Astronomové se domnívají, že byly prvními galaxiemi, které se vytvořily a které posloužily jako stavební bloky pro velké galaxie. Jsou zdaleka nejpočetnějšími galaxiemi ve vesmíru a jsou důležitými ukazateli velkoškálové struktury vesmíru. Počítačové simulace vývoje vesmíru napovídají, že oblasti s vysokou hustotou jako jsou obří kupy, mohou obsahovat podstatně více trpasličích galaxií, než astronomové doposud pozorovali.

29.05.2007 10:22 František Martinek Sluneční soustava

Ostrovy a poloostrovy na Titanu

Jezera a ostrovy na povrchu měsíce Titan - radarový snímek.

V pondělí 28. 5. 2007 uskutečnila americká kosmická sonda Cassini další průlet kolem největšího měsíce planety Saturn – kolem Titanu. Prolétla kolem něj rychlostí 6,1 km/s ve výšce 2300 km nad povrchem. Z tohoto průletu zatím nebyly publikovány radarové snímky. Připomeňme si alespoň některé obrázky z minulých průletů.

29.05.2007 06:35 Jiří Kordulák Úkazy

Úkazy na obloze ve 22. týdnu

- od 28. května do 3. června 2007

28.05.2007 13:36 František Martinek Hvězdy

Objeven hnědý trpaslík s výtrysky hmoty

Hnědý trpsalík 2MASS1207-3932 s výtryskem hmoty - kresba.

Mezinárodní tým astronomů objevil pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) výtrysky hmoty (tzv. jety) u velmi lehkého hnědého trpaslíka. Hnědý trpaslík je „nepovedená“ hvězda o malé hmotnosti, v jejímž nitru nemůže dojít k zažehnutí termojaderných reakcí. Podobné procesy (výtrysky) můžeme pozorovat především u mladých hvězd. Výsledky tohoto pozorování napovídají, že vznik hnědých trpaslíků probíhá obdobně jako vznik obyčejných hvězd.

25.05.2007 15:14 František Martinek Sluneční soustava

Neočekávané struktury v Saturnově prstenci

Saturnovy prstence v ultrafialovém světle.

Saturnův největší a nejhustější prstenec B je složen z chuchvalců (shluků) částic, oddělených prázdnými mezerami. To jsou poslední závěry vědců, vyslovené na základě dlouhodobých pozorování pomocí kosmické sondy Cassini. Tyto chuchvalce v Saturnově prstenci B neexistují dlouhodobě izolovaně, ale neustále se srážejí, jak zjistili překvapení vědci. Na obrázku ve falešných barvách jsou části prstenců vyznačeny odlišnými barvami na základě měření zákrytů různých hvězd za prstenci planety, prováděných v ultrafialovém světle.

24.05.2007 13:58 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Spirit odhalil vodu v minulosti Marsu

Astronomové zjistili, že pod rudým povrchem Marsu se ukrývají světlá místa bohatá na křemičitany. Marťanská půda byla analyzovaná přístroji na roveru Spirit. Jedná se o nejlepší důkaz, že v minulosti bylo na Marsu mnohem více vody, než je tomu nyní. Procesy, při nichž se mohou tvořit takto koncentrované usazeniny křemičitanů, právě přítomnost vody vyžadují. Při měření pomocí alfačásticového rentgenového spektrometru a chemického analyzátoru byl v půdě zjištěn téměř čistý křemen (90 %).

24.05.2007 08:07 Martin Vilášek Úkazy

Zákryt Saturnu Měsícem

Přesto, že předpověď počasí nebyla příliš příznivá, obloha nad Ostravou zůstala během pozorování úterního úkazu jasná. Podařilo se nám napozorovat jak vstup, tak i výstup Saturnu.

23.05.2007 13:49 František Martinek Kosmonautika

Dočkáme se výzkumu Jupiterova měsíce Europa?

Zkouška zařízení DEPTHX - prototypu sondy pro výzkum měsíce Europa.

Europa je jedním z velkých měsíců planety Jupiter. Pozornost nejen astronomů přitahuje především díky zjištěnému faktu, že pod jeho ledovou kůrou se nachází oceán slané vody. Někteří vědci označují Europu za kosmické těleso, na kterém by se mohl vyskytovat život. Abychom mohli toto vodní prostředí zkoumat, potřebujeme kosmickou sondu, která by přistála na ledovém povrchu měsíce, který je od Země vzdálen stovky miliónů km. Dalším krokem musí být průnik ledovou vrstvou o tloušťce zhruba 10 km, schopnost zařízení pohybovat se ve vodním prostředí, provádět jeho výzkum a předávat informace na Zemi. Prototyp takového podmořského plavidla se nyní zkouší v jezeře El Zacatón v Mexiku, což je nejhlubší zaplavená propadlina na světě.

21.05.2007 18:50 Jiří Kordulák Úkazy

Úkazy na obloze ve 21. týdnu

- od 21. do 27. května 2007:

21.05.2007 12:53 Pavel Suchan Úkazy

22. května nastane druhý letošní zákryt Saturnu Měsícem

22. května 2007 dojde k zákrytu Saturnu Měsícem. Úkaz nastane ve večerních hodinách, od 21:23 do 22:30 (středoevropského letního času, který nyní používáme). Začátek úkazu bude probíhat ještě za soumraku, ale bude viditelný. Letos už jsme jeden zákryt planety Saturn za Měsícem mohli pozorovat. Nastal 2. března v ranních hodinách a na většině území České republiky bylo jasno. Nynější květnová příležitost bude na dlouhou dobu poslední – další zákryt Saturna Měsícem nastane až 4. ledna 2025.

18.05.2007 14:18 František Martinek Úkazy

Zákryty měsíců planety Uran

Měsíce planety Uran - Oberon a Umbriel - krátce po vzájemném zákrytu (kresba).

Mezinárodní tým astronomů, jehož vedoucím je Apostolos Christou (Armagh Observatory), uskutečnil vůbec první pozorování v soustavě planety Uran, kdy jeden z jejích měsíců přecházel pro pozemního pozorovatele před jiným měsícem planety Uran. Pozorování uskutečnili v noci 4. května 2007 Marton Hidas a Tim Brown (Las Cumbres Observatory Global Telescope, Santa Barbara, California) pomocí robotického dalekohledu Faulkes Telescope South (Siding Spring Observatory, Australia). Toto pozorování je výsledkem spolupráce mezi vědci Siding Spring Observatory, Las Cumbres Observatory, Armagh Observatory a Cardiff University.

17.05.2007 16:42 Miroslava Hromadová Kosmonautika

Dalekohled JWST vystavují ve Washingtonu

NASA vystavuje model nového kosmického dalekohledu James Webb (JWST - James Webb Space Telescope ) ve Washingtonu před Národním muzeem letectví a kosmonautiky (Smithsonian National Air and Space Museum). Model je ve skutečné velikosti.

17.05.2007 14:36 Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

Hubble „viděl“ prstenec temné hmoty

Díky HST tým astronomů poprvé uviděl „tajemný“ prstenec temné hmoty v kupě galaxií. Prstenec se vytvořil asi před 1 až 2 miliardami let při gigantické čelní srážce dvou masivních kup galaxií. Prstenec není normálně pozorovatelný, ale je výsledkem počítačového modelování napozorovaných dat a na snímek byl digitálně vložen (superponován). Objev bude publikovaný 1. června 2007 v Astrophysical Journal.

15.05.2007 12:59 František Martinek Sluneční soustava

Vulkány na Jupiterově měsíci Io

Erupce sopky Tvashtar na Jupiterově měsíci Io.

Jak už jsme informovali v dřívějších článcích, americká kosmická sonda New Horizons prolétla 28. 2. 2007 kolem planety Jupiter. Tento průlet posloužil především jako gravitační manévr (gravitační prak) pro urychlení sondy a úpravu její dráhy tak, aby v červenci 2015 mohla uskutečnit průzkum trpasličí planety Pluto. Samozřejmě byl tento průlet v blízkosti Jupiteru využit k prověrce přístrojů sondy a k získání poměrně velkého množství informací o samotné planetě, jejích měsících, prstenci, magnetosféře apod. Nové informace byly získány například při snímkování zajímavého měsíce Io.

14.05.2007 19:38 Jiří Kordulák Úkazy

Úkazy na obloze ve 20. týdnu

- od 14. do 20. května 2007.

14.05.2007 16:45 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Objasní oscilace tajemství slunečního nitra?

Jádro Slunce zadržuje tajemství vzniku Slunce i planet před 4,6 miliardami let, protože horní vrstvy nám zakrývají pohled do jeho nitra. Nyní po 30 letech hledání astrofyzikové našli na povrchu stopy vln jen několik metrů vysokých, které by mohly pomoci objasnit tajemství slunečního jádra. Měření ukazují, že jádro rotuje mnohem pomaleji než teoretici předpokládali.

14.05.2007 10:16 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Denní i noční Venuše současně

Detaily denní i noční atmosféry na Venuši (v různých výškách nad povrchem) a navíc zároveň zachytila evropská sonda Venus Express. Výsledkem je mimořádná řada infračervených videosekvekcí dynamiky oblačnosti nad jižním pólem Venuše.

10.05.2007 19:11 František Martinek Hvězdy

Družice Spitzer vyšťourala neviditelné hvězdy

Dvě mladé hvězdy jsou zodpovědné za zničení svého rodného hnízda – temného oblaku prachu – mohutným proudem záření. Vyplývá to z pozorování v infračerveném oboru spektra, uskutečněného kosmickou observatoří Spitzer Space Telescope. Hvězdy se nacházejí ve vzdálenosti přibližně 600 světelných let od Země v kosmickém oblaku, označeném BHR 71. „Tento nový senzační snímek družice Spitzer ve skutečnosti ukazuje změny ve výtryscích plynů, které se nedají pozorovat na jiných vlnových délkách,“ říká Tyler Bourke (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics).

09.05.2007 18:35 Miroslava Hromadová Hvězdy

Gigantická hvězdná exploze

Astronomové pomocí pozemských dalekohledů a kosmické observatoře Chandra pozorovali nejjasnější a nejenergičtější explozi hvězdy, která byla kdy spatřena. Pravděpodobně je to první důkaz nového typu supernov - přeměny gama záření na částice hmoty a antihmoty. Vznik této tzv. párové nestability pak vede k takovéto gigantické explozi.

07.05.2007 22:45 Jiří Kordulák Úkazy

Úkazy na obloze v 19. týdnu

- od 7. do 13. května 2007.

Vyhledávání v článcích