Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
redakce Multimédia

Fotografie komety 73P

73p_20060407.jpg
Snímek jadérek B a C komety 73P pořízený během noci 7./8. dubna 2006 naHvězdárně a planetáriu v Hradci Králové pomocí JST Petrem Horálkem aMartinem Lehkým.
František Martinek Ostatní

Soutěž: Poznáváme vesmír bez hranic

soutez.jpg
Hvězdárna Valašské Meziříčí vyhlašuje v rámci projektu "Poznávání bez hranic", podpořeného Fondem mikroprojektů Programu Iniciativy společenství INTERREG IIIA Česká republika - Slovenská republika 2004 - 2006 soutěž s názvem "Poznáváme vesmír bez hranic".
František Martinek Sluneční soustava

Nové představy o vzniku planety Merkur

protomercury_formation1.jpg
Nové počítačové simulace vzniku planety Merkur ukazují, že velké množství materiálu bylo vyvrženo do okolního prostoru v době před 4,5 miliardami roků, když se s pra-Merkurem srazil velký asteroid. Tyto simulace, které sledovaly dráhu vyvrženého materiálu v průběhu několika miliónů roků, vrhají nové světlo na otázku, proč má Merkur mnohem vyšší hustotu, než bylo očekáváno. Dále vyšlo najevo, že část vyvrženého materiálu z planety Merkur zasáhla Venuši i Zemi.
František Martinek Hvězdy

Družice Spitzer objevila vznikající planety u mrtvé hvězdy

pulsar_disk.jpg
Spitzerův kosmický dalekohled (Spitzer Space Telescope) poskytl nové důkazy, že se planety mohou vytvořit i z popela zaniklé hvězdy. Infračervený dalekohled Spitzer zkoumal okolí pulsaru, tj. pozůstatku po explodované hvězdě a zjistil, že pulsar je obklopen diskem z materiálu, vymrštěného v průběhu závěrečné fáze života umírající hvězdy. Plyn a prachové částice v tomto disku by se mohly nakonec slepit dohromady a vytvořit planety.
František Martinek Sluneční soustava

Kometa TEMPEL 1 vydává další tajemství

Tempel_1.jpg
Tým amerických a anglických vědců, jehož vedoucím je Dick Willingale z univerzity v Leicesteru, použil astronomickou družici s názvem SWIFT (start 20. 11. 2004) k pozorování následků srážky projektilu, který se oddělil od americké kosmické sondy Deep Impact, s jádrem komety TEMPEL 1. Připomeňme, že sonda Deep Impact byla vypuštěna 12. 1. 2005 a ke srážce s kometou došlo 4. 7. 2005.
Michal Václavík Ostatní

ATHENA 13/2006

V dubnu 2006 vyšlo nové číslo čtvrtletního bulletinu Hvězdárny Vsetín ATHENA, který přináší několik článků z oblasti astronomie, kosmonautiky, meteorologie, ale také dění na vsetínské hvězdárně.

František Martinek Sluneční soustava

Saturn: objev měsíčků o velikosti fotbalového hřiště

PIA07792_Saturn.jpg
Detailní studium "poruch" podlouhlých tvarů v Saturnově prstenci A naznačují přítomnost 4 malých měsíčků, zakotvených v prstenci, jakých zde nejspíše existuje velké množství, možná až milióny. Zjištěné útvary připomínají zčeřenou vodní hladinu za rychle jedoucím motorovým člunem. O tomto objevu informovali pracovníci Cornellovy univerzity.
Tomáš Přibyl Kosmonautika

Astronaut Mark Polansky navštívil Prahu

Polansky1.jpg
Na přelomu února a března letošního roku pobýval jeden týden v Praze americký astronaut Mark Polansky, který je veteránem z letu Atlantis STS-98 (2001) a nyní se připravuje coby velitel mise Discovery STS-116. S jejím startem se počítá v listopadu nebo prosinci letošního roku.
František Martinek Sluneční soustava

Japonská sonda Hayabusa a záhadná planetka Itokawa

hayabusa_x.jpg
Detailní snímky planetky Itokawa, pořízené japonskou sondou Hayabusa, poskytly vědcům dostatečné množství informací k dalšímu studiu. Kosmická sonda Hayabusa byla zkonstruována za účelem odběru vzorků materiálu z povrchu planetky Itokawa. Její start se uskutečnil 9. 5. 2003. Po těsném sblížení sondy a planetky mělo dojít k vystřelení projektilu, čímž by se vytvořil malý kráter, došlo by ke zvíření prachu, který měl putovat do schránky v návratovém pouzdru na palubě sondy. Avšak v důsledku problémů s raketovým motorem přešla sonda do bezpečnostního režimu, přičemž veškeré vědecké přístroje byly vypnuty. Je tedy otázkou, zda k odběru vzorků vůbec došlo. To můžeme zjistit, až návratová část sondy přistane na území Austrálie, jak je plánováno.
František Martinek Sluneční soustava

Kosmická sonda CASSINI - ohlédnutí za Jupiterem

Jupiter_south.jpg
Přesto, že se sonda CASSINI intenzivně věnuje od poloviny roku 2004 výzkumu planety Saturn, byly nyní publikovány detailní mapy planety Jupiter, vytvořené na základě fotografií, které v roce 2000 pořídila právě sonda CASSINI. Ta prolétla kolem Jupitera při uskutečnění gravitačního manévru během své cesty k Saturnu. Při průletu kolem největší planety Sluneční soustavy sonda pořídila řadu kvalitních fotografií, a to i přesto, že prolétla ve vzdálenosti 9,72 miliónu km nad oblačností planety. Z těchto fotografií byly sestaveny zatím nejpodrobnější mapy planety Jupiter.


4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

24P/Schaumasse

Kométa 24P/Schaumasse zachytená 19. januára 2026 v skorých ranných hodinách, ešte pred svitaním. Na prvý pohľad pôsobí nenápadne, no v strede záberu vyniká jemne zelenkastá koma – oblak plynov a prachu, ktorý sa uvoľňuje zo zmrznutého jadra kométy pri priblížení k Slnku. Jemný náznak chvosta sa stráca v pozadí hviezdneho poľa a pripomína, že kométa je „živý“ objekt: z noci na noc mení polohu aj vzhľad. Zaujímavý kontrast dotvára aj drobná vzdialená galaxia na okraji záberu – statické hlboké pozadie oproti objektu, ktorý prelieta našou Slnečnou sústavou. Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: LRGB 18x60sec. na každý kanál, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 19.1.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »