Japonská astronomická družice ASTRO-F na oběžné dráze




Steve Majewski a jeho tým z virginské univerzity plánují vypuštění a použití teleskopu SIM PlanetQuest pro objasnění otázek ohledně povahy naší Galaxie a položení základů pro opravdového "průvodce galaxií".
Město Kouřim vyhlašuje veřejnou soutěž na vytvoření grafického návrhu označení průsečíku 50. rovnoběžky s 15. poledníkem, tedy místa, pro které jsou v ČR počítány astronomické úkazy. Průsečík se nachází na poli č.k. 650/1 v katastrálním území města Kouřim za jatkami p. Karla Sojky.
Umístění označení se směrovkou je plánováno na náměstí města Kouřim. Návrh označení musí být při vlastní realizaci akceptovatelný orgánem památkové péče. Návrhy zasílejte na adresu: Městský úřad Kouřim, Mírové náměstí 145, 281 61 Kouřim v uzavřené obálce s heslem Astronomické úkazy ČR do 15.3.2006. Autor vybraného návrhu obdrží odměnu ve výši 10 000 Kč.

Úkazy na obloze v 8. týdnu (20. - 26.2.2006)


V pondělí 20. února 2006 ve 14:00 h v místnosti 206 v budově Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1 se koná přednáška na téma Klaudios Ptolemaios - podvodník na poli vědy nebo vědecký génius? Přednášet bude prof. D. Lelgemann z Technické univerzity v Berlíně. Přednáška bude proslovena v angličtině.
Čínský pilotovaný kosmický program
Čínský pilotovaný kosmický program doznal v poslední době několika změn. Informoval o tom nedávno Qi Faren, vedoucí vývoje kosmických lodí Shen Zhou. Dříve se předpokládalo, že v období 2007-2009 budou vypuštěny 3 kosmické lodě (Shen Zhou 7, 8 a 9). Při startu Shen Zhou 7 se měl uskutečnit výstup kosmonautů do volného kosmického prostoru - mimo palubu kosmické lodě. Další dvě kosmické lodě měly uskutečnit vzájemné spojení na oběžné dráze kolem Země.
Od 7. listopadu 2005, kdy nastala poslední opozice Marsu (tzn., že planeta byla ze Země pozorovatelná v opačném směru než Slunce) se Mars od nás postupně vzdaluje. Příští opozice nastane na Štědrý den roku 2007. K opozicím dochází průměrně po dvou letech a 49 dnech. Obvykle několik dnů před opozicí nebo po ní se také Mars nejvíce přiblíží k Zemi. To je vždy spojeno s dobrými pozorovacími podmínkami, protože planeta je blíž k Zemi než obvykle. Možnost pozorovat planetu Mars při jejím loňském přiblížení nás opustila, ale Mars se s námi v těchto dnech "loučí" v souhvězdí Býka, kde na obloze prochází nedaleko hvězdokupy Plejády.
Tiskové prohlášení ČAS č. 81.

...a další články na http://kosmos-news.kosmo.cz nebo v tištěném vydání KOSMOS-NEWS.
Velkou část roku 2005 věnovali astronomové z Hvězdárny na Kleti nejen výzkumu planetek a komet, ale zároveň i rekonstrukci tzv. staré kopule na Kleti.
Slavnostní otevření nové kopule teleskopu KLENOT se konalo za účasti hejtmana Jana Zahradníka, dalších členů vedení Jihočeského kraje a mnoha dalších vzácných hostí na Kleti ve středu 8.února 2006.



Mezinárodní tým astronomů, zahrnující rovněž pracovníky University of St Andrews, navrhl vysvětlení, jak hvězdy včetně našeho Slunce generují svá magnetická pole. Nová teorie může kromě toho pomoci vysvětlit, jak změny magnetického pole Slunce ovlivňují zemské klima.
Úkazy na obloze v 7. týdnu (13. - 19.2.2006)




Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu