Kopule je nahoře
![]() |
![]() |
V Galerii VŠB - Technické univerzity v Ostravě (1. patro hlavní budovy A, tř. 17. listopadu, Ostrava-Poruba) se od 12. října do 18. listopadu 2005 koná výstava, která je věnována 25ti letům činnosti hvězdárny a planetária v Ostravě-Krásném Poli. Vernisáž proběhne ve středu 12. října 2005 v 17 hodin.
Výstavu zahájí doc. RNDr. Zdeněk Pokorný, CSc., ředitel Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně.
Více podrobností na adrese http://planetarium.vsb.cz/mira.html
Přehled astronomických úkazů na 41. týden (10.10.-16.10.2005).
![]() |

Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2005 RNDr. Ladislava Sehnala, DrSc. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Slavnostní předání ceny proběhne v úterý 11. října 2005 od 17 hodin v budově Akademie věd v Praze, Národní 3, místnost 206. Po předání ceny následuje přednáška. Předání ceny i přednáška jsou přístupné odborné i široké veřejnosti.
RNDr. Ladislav Sehnal, DrSc. přednese přednášku na téma Umělé družice v atmosféře, výsledky teoretické a experimentální, současné a budoucí projekty.
Tiskové prohlášení č. 77 ČAS.

6.10.2005 18:00 na hvězdárně v Prostějově - Ing. Tomáš Přibyl - Proč létáme do vesmíru? Jakým způsobem družice, raketoplány, kosmická technika i technologie usnadňují náš život? Ovlivňují nás? Vstupné 10 Kč
13.10. ve 12:00 v aule Střední průmyslové školy, Lidická ulice, Prostějov - Ing. Marcel Grün - Od raketoplánu ke slunečním plachetnicím!
13.10. v 18:00 na hvězdárně v Prostějově - Ing. Marcel Grün - Vstříc novým světům! Přehled a popis novinek, ale i výsledků z posledních výzkumů komet, planetek a planet. Stranou zájmu nezůstanou ani novinky z výzkumu měsíců planet, např. Titanu a Europy. Vstupné 30 Kč.
Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera astronomica za rok 2005 popularizátora astronomie Ing. Pavla Příhodu z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 7. října 2005 od 16:00 ve Velkém sále budovy Staré radnice na Havlíčkově náměstí v Havlíčkově Brodě. Laureát při této příležitosti přednese přednášku na téma "Jak se změnila astronomie za posledních 60 let". Předání ceny i přednáška jsou přístupné veřejnosti.
Zveme Vás na astronomický program veletrhu. Podrobnosti v článku.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 76 ze 4. 10. 2005
![]() |
2005.10.06 - Doplněno
![]() |

http://www.portalciencia.net/sol2005.html - na spodní části stránky
http://eclipse.span.ch/eclipsewebcam.htm
http://ucinema.sim.ucm.es/video/directo/eclipse.asx
http://www3.mira.be/solareclipse2005/
http://www.ua.es/es/servicios/si/videostreaming/eclipseua.html
http://www.laeff.esa.es/
http://zatmeni.sci.muni.cz/
http://www.astrohk.cz/live
http://astro.sci.muni.cz/live/zatmeni/
http://www.ian.cz/hvezdarna.php
Zdroj: persoholic.org, mail
Přehled astronomických úkazů na 40. týden (3.10.-9.10.2005).
Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.Číslo pět otevíráme i končíme články o výjimečném astronomoviCamille Flammarionovi: Jiří Kult přibližuje jeho život a MartinLehký krátce cituje z jeho díla.Miloš Boček nás již počtvrté provádí po galaktických objektech,tentokrát zabrousíme do "ráje" v souhvězdích Panny a Vlasů Bereniky.Týden mezi 4. a 10. říjnem je každoročně vyhlašován jako Světový kosmický týden.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 75 z 1. října 2005
Posílejte nám fotografie, filmy nebo odkazy na Vaše stránky s dokumentací zatmění Slunce 3. října 2005 - ať už z fáze částečného zatmění u nás nebo ze stopy prstencového zatmění (Španělsko, Tunisko,...). Rádi je zpřístupníme ostatním prostřednictvím fotogalerie tohoto zatmění Slunce na www.astro.cz. Všem předem děkujeme! Příspěvky můžete zasílat na adresu info@astro.cz.


Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4