Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Kosmonautika

AURA bude studovat zemskou atmosféru

AURA_spacecraft.jpg
Družice NASA s názvem AURA je poslední ze série družic programu sledování povrchu Země a její atmosféry EOS (Earth Observing System). Dalšími družicemi z této série byly AQUA a TERRA. Start družice AURA, původně plánovaný na 29. 1. 2004, byl několikrát odložen a nyní je naplánován na 17. června. Na oběžnou dráhu kolem Země ji vynese nosná raketa Delta II, která odstartuje z kosmodromu Vandenberg v Kalifornii. Družice zde byla nedávno dopravena k předstartovním přípravám.
Aleš Holub Kosmonautika

Pokus o stavbu české amatérské družice

Po několika letech výměny názorů v diskusním fóru na www.kosmo.cz, jsme začátkem roku 2004 dospěli k přesvědčení, že bychom se měli pokusit o stavbu české amatérské družice, a tak prověřit jak naše reálné možnosti, tak i principy možného dalšího rozvoje kosmonautiky (zmenšování, zlevňování, komerčně dostupné díly).
Karel Mokrý Vzdálený vesmír

Neznámá historie Mléčné dráhy

vid-04-04-icon.jpg
Domov známe ze všech míst nejlépe. To ale nelze říci o Mléčné dráze - galaxii, ve které žijeme. Znalosti našich hvězdných sousedů (a okolí) byly po dlouhou dobu velmi nekompletní a zkreslené díky předpokladům o jejich chování. Hvězdy byly do pozorovacích programů zařazovány podle "zajímavosti". Informace o typických hvězdách tak zcela chyběly. Tento výběr vedl ke zkresleným představám o vývoji Galaxie.
František Martinek Sluneční soustava

Družice SOHO vyfotografovala již 750 komet

Družice SOHO. Zdroj: NASA.
Družice SOHO. Zdroj: NASA.
Dne 22. 3. 2004 vyfotografovala astronomická družice SOHO již 750. kometu. Objevil ji německý astronom-amatér Sebastian F. Hönig, jeden z mimořádně úspěšných "lovců" komet na snímcích z družice SOHO. Většinou se jedná o komety tzv. Kreutzovy skupiny, které prolétávají v těsné blízkosti Slunce a které se obvykle v horké sluneční atmosféře beze zbytku vypaří. Protože jádra těchto komet jsou velmi malá, unikají pozornosti astronomů a dají spatřit pouze v těsné blízkosti Slunce.
František Martinek Kosmonautika

Kosmonautická kronika

Pravidelně jednou za čtvrt roku pořádá Hvězdárna Valašské Meziříčí přednášku z cyklu Kosmonautická kronika. Cílem těchto přednášek je informovat veřejnost o nejzajímavějších událostech v kosmonautice, raketové technice a ve výzkumu vesmíru za uplynulé čtvrtletí. Další přednáška se koná ve středu 14. dubna 2004 v 18 hodin v přednáškovém sále Hvězdárny Valašské Meziříčí.
František Martinek Kosmonautika

Rusko a mezinárodní spolupráce v pilotovaných letech

Kliper-3-v.jpg
V těchto dnech se uskutečnilo mezinárodní sympózium, pořádané při příležitosti 15. výročí zahájení spolupráce mezi Ruskem a západoevropskými státy v oblasti pilotovaných letů. Mezi zajímavé informace patří například projev generálního ředitele raketo-kosmické společnosti Eněrgija Jurije Semjonova, který pozval Evropskou kosmickou agenturu (ESA) ke spolupráci na vývoji nové ruské kosmické lodi s názvem "Kliper". Jedná se o mnohonásobně použitelnou kosmickou loď ve tvaru vztlakového tělesa pro přepravu až sedmičlenné posádky a 700 kg nákladu na oběžnou dráhu kolem Země. Nová kosmická loď může být využívána pro samostatné (desetidenní) lety na oběžné dráze, pro přepravu kosmonautů na kosmické stanice nebo jako "záchranný člun" pro případ nutné evakuace ohrožené posádky, dlouhodobě pracující na palubě kosmické stanice.
František Martinek Kosmonautika

Venus Express

Venus Express-3.jpg
Dne 28. 1. 2003 podepsala společnost EADS Astrium kontrakt s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) v hodnotě 82,4 miliónu euro na vývoj a výrobu kosmické sondy VENUS EXPRESS. Bude se jednat o první evropskou sondu k Venuši. Tato myšlenka se zrodila v březnu roku 2001 a počítá s výrobou dalšího upraveného exempláře sondy Mars Express, která byla 2. 6. 2003 vypuštěna k Marsu (přílet 25. 12. 2003).
František Martinek Kosmonautika

Sonda GENESIS ukončila výzkum

Americká kosmická sonda GENESIS byla vypuštěna do vesmíru 8. 8. 2001 pomocí nosné rakety Delta II. Jejím hlavním úkolem byl "sběr" částic tzv. slunečního větru, tj. nabitých částic vyvrhovaných Sluncem do okolního prostředí. Za tímto účelem byla sonda vybavena speciálními "lapači" z aerogelu. Sběr částic probíhal v tzv. Lagrangeově libračním bodu L1 soustavy Slunce-Země, který se nachází mezi Zemí a Sluncem, ve vzdálenosti přibližně 1,5 miliónu km od Země. V tomto místě se vyrovnávají gravitační síly Slunce a Země. Kosmická sonda může v tomto bodě (respektive na oběžné dráze kolem tohoto bodu) setrvávat poměrně dlouhou dobu.
Karel Mokrý Úkazy

konjunkce Plejád a Venuše

Venuša a Plejády nad zrúcaninami hradu Brane, 2. 4. 2004, 21:02 SEE Olympus C 740, ISO 200, exp. 16 s, clona 3,2; f = 26,5 mm (ekv. 160 mm pre kinofilm)
Venuša a Plejády nad zrúcaninami hradu Brane, 2. 4. 2004, 21:02 SEE Olympus C 740, ISO 200, exp. 16 s, clona 3,2; f = 26,5 mm (ekv. 160 mm pre kinofilm)
V pátek večer byla pozorovatelná konjunkce Venuše a Plejád. Zde je několik fotografií ze slovenské Hvězdárny Sobotište. Pokud máte pěkné fotografie, zašlete je na info@astro.cz a doplňte je o základní informace (místo, expozice, použitý materiál)
Pavel Suchan Ostatní

V Litomyšli o víkendu skončil sjezd České astronomické společnosti

V neděli 4. dubna 2004 skončil v Litomyšli dvoudenní sjezd České astronomické společnosti. Sjezdového jednání se zúčastnila řada významných hostů, tradičně např. představitelé astronomie na Slovensku - ředitel Astronomického ústavu Slovenské akademie věd Dr. Ján Svoreň a předseda Slovenské astronomické společnosti Dr. Juraj Zverko.

František Martinek Kosmonautika

NASA vyzkoušela iontový motor

jimo_color_browse.jpg
Jet Propulsion Laboratory (JPL, NASA) úspěšně vyzkoušela iontový raketový motor NEXIS (Nuclear Electric Xenon Ion System). Na jeho základě budou vyrobeny mnohem výkonnější a efektivnější pohonné systémy. NEXIS je mj. jedním z několika kandidátů na projekt Prometheus. Poprvé bude tato nová pohonná jednotka v praxi vyzkoušena v rámci americké mise JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter) k ledovým měsícům planety Jupiter. Kosmická sonda bude schopna rozsáhle manévrovat na oběžné dráze kolem Jupitera a postupně bude dlouhodobě zkoumat měsíce Europa, Ganymed a Kallisto. Start byl plánován na rok 2011, podle posledních informací se zřejmě uskuteční až v roce 2015.
Petr Sobotka Vzdálený vesmír

Světelná křivka dosvitu GRB 030329

Tento článek představuje podle dostupných publikací světelnou křivku nejjasnějšího optického dosvitu gama záblesku GRB 030329 - vybuchl přesně před rokem. Ukazuje se, že světelné změny tohoto jevu jsou velmi složité a probíhají na několika časových škálách.
František Martinek Kosmonautika

Úspěšná zkouška hypersoniku X-43A

X-43A-schema.jpg
Dne 27. 3. 2004 se v USA uskutečnila úspěšná zkouška hypersonického experimentálního bezpilotního letounu s označením X-43A. Start se uskutečnil pomocí letounu B-52B, pod jehož křídlem byla upevněna nosná raketa Pegasus-XL. Na posledním stupni rakety byl připevněn zkušební letoun X-43A. Po dosažení zkušební oblasti nad Tichým oceánem, 80 km západně od pobřeží amerického státu Kalifornie, došlo ve výšce 12 km k oddělení rakety Pegasus. Po dobu asi 5 sekund se raketa se zkušebním letounem nacházela v beztížném stavu (volný pád), načež došlo k zážehu raketového motoru prvního stupně rakety.
František Martinek Kosmonautika

MESSENGER - start se odkládá

Messenger-orbitwithsun_br.jpg
Start americké kosmické sondy MESSENGER k planetě Merkur byl již podruhé odložen. Původně se s jejím startem počítalo 10. 3. 2004, později byl start posunut na 11. 5. 2004. Před několika dny bylo oznámeno, že 31. března bude na startovací rampě 17B na Cape Canaveral zahájena montáž jednotlivých stupňů nosné rakety Delta II, která vynese sondu do vesmíru. V těchto dnech však NASA rozhodla o dalším odkladu startu. Nové startovní okno se otevírá ve dnech 30. 7. až 13. 8. 2004. S tímto startovním oknem se již dříve počítalo jako se záložním datem startu.
Jiří Dušek Sluneční soustava

Komety - květy nebes

Komety nejsou jedna jako druhá. Bývají různě velké, různě jasné a mají nejrůznější tvary. S pomocí počítačových programů můžeme na původních černobílých (nebo spíše šedošedých) snímcích zvýraznit jemné struktury v komě a ohonu komety i ukázat jejich změny v čase, a to buď prostřednictvím nepravých barev přiřazených jednotlivým stupňům šedi nebo ve 3D. Takové snímky jsou pak užitečné pro astronomický výzkum, ale zároveň působí jako doklad zjevné i skryté krásy vesmíru.

František Martinek Kosmonautika

Detektory života poletí na Mars

mars-science-laboratory-sunset.jpg
Na tiskové konferenci v úterý 23. 3. 2004 byly představeny veřejnosti informace o přítomnosti vody na povrchu Marsu na základě údajů, které předal na Zemi robot Opportunity. Z informací vyplývá, že některé kameny na Marsu se formovaly jako depozity (usazeniny) na dně moře za pozvolného proudění slané vody rychlostí 10 až 50 cm za sekundu.
redakce Ostatní

Žeň objevů 2003

V pondělí 29. března 2004 se přibližně od 19:00 koná tradiční přednáška RNDr. Jiřího Grygara, CSc. Žeň objevů 2003. Přednáška se bude konat v posluchárně M 1 na Matematicko fyzikální fakultě v budově děkanátu, ulice Ke Karlovu 3, Praha 2 (asi 8 minut pěšky od metra C na I. P. Pavlova.

Všechny zájemce srdečně zveme.

František Martinek Kosmonautika

NASA připravuje družici k výzkumu Slunce

SDO-a.jpg
Goddard Space Flight Center (NASA) připravuje astronomickou družici nové generace, která bude určena ke sledování Slunce. V současné době předává na Zemí včasná hlášení o slunečních erupcích družice SOHO (Solar and Heliospheric Observatory, start 2. 12. 1995). Během dlouholeté činnosti došlo na družici již k několika delším výpadkům a blíží se také konec její životnosti. Proto NASA začala připravovat její náhradu.


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

1

Další informace »