Úkazy na obloze v 6. týdnu (7.-13.2.2005)
Přehled astronomických úkazů na 6. týden (7.2.-13.2.2005).
Přehled astronomických úkazů na 6. týden (7.2.-13.2.2005).
Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.Třináctý ročník zahajuje Miloš Boček přehlídkou galaxiíve Velké medvědici, jak je osobně spatřil 40 cm "společenským" Dobsonem.Příště bude ostatně pokračovat dalšími cirkumpolárními souhvězdími.Vícero článků je věnováno teorii a praxi astronomické fotografie:otiskujeme návod na skládání snímků, který vám může pomociv získání pěkných snímků hvězdné oblohy digitálním fotoaparátem,Petr Soukeník pak píše o nebezpečích číhajících na fotografy v ziměa o naší výpravě na Šerlich.


![]() |
Přehled astronomických úkazů na 5. týden (31.1.-6.2.2005).





V pátek 21.11 bylo možné z území ČR sledovat polární záři. Fotografie naleznete např. na stránkách Petra Pazoura (Praha) či Jana Hollana (Brno).
Na stránkách o úkazech najdete přehled polárních září z minulych let.
![]() |
Ve čtvrtek 20.ledna 2005 se v prostorách Vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea v Praze uskutečnila slavnostní prezentace poštovní známky inspirované kresbou Petra Ginze "Měsíční krajina".
Všem zájemcům o kosmonautiku je osud této kresby dobře znám - a tragické spojení jména malého židovského chlapce z Prahy a amerického raketoplánu Columbia taktéž.
Je proto potěšující, že tento "silný" námět našel podporu u odpovědných míst a že u příležitosti druhého výročí havárie raketoplánu Columbia byla tato známka uvedena v život.
Více informací naleznete na serveru kosmos-news.kosmo.cz
V úterý 25. ledna 2005 od 17:00 se v pražském Planetáriu v sále Cosmorama koná přednáška OBLOHA V ROCE 2005, ve které se posluchači dozví o letošních úkazech na hvězdném nebi. Připravil a hovoří Ing. Pavel Příhoda. Přednáška, kterou pořádá Pražská pobočka České astronomické společnosti, je přístupná i veřejnosti, členové Pražské pobočky mají po předložení členské legitimace vstup zdarma.
Přehled astronomických úkazů na 4. týden (24.1.-30.1.2005).

"Nyní můžeme pochopit, jaké procesy formovaly povrch měsíce," říká Martin Tomasko, hlavní tvůrce aparatury DISR (Descent Imager-Spectral Radiometer) a pokračuje: "Geologické důkazy probíhající eroze, mechanického obrušování a další fluviální aktivity naznačují, že fyzikální procesy, formující povrch Titanu, jsou velmi podobné silám, které známe na Zemi."

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co