Články

23.02.2004 16:34 Petr Bartoš Kosmonautika

Požár v Indickém vesmírném středisku

Podle údajů indické policie zahynulo při požáru a následné explozi v Indickém kosmickém středisku minimálně šest lidí. Příčiny a požáru se vyštřují, na podrobnější informace se čeká.

Nové zprávy budou snad zveřejněny na: ISRO

21.02.2004 08:29 Petr Bartoš Sluneční soustava

Největší objekt od roku 1930

V uplynulém týdnu byl zaregistrován objev objektu, který je vzdálený sedm miliard kilometrů od Země. Jedná se o planetoid větší než měsíc Pluta, a potvrdí-li se jeho existence, může to být největší objekt objevený ve sluneční soustavě od roku 1930, kdy byla poprvé zpozorována její devátá planeta - Pluto.

20.02.2004 14:52 Pavel Suchan Úkazy

Česká republika se spolu s Evropou připravuje na výjimečný astronomický úkaz

Přechod Venuše před Sluncem - nebeský úkaz, který nikdo z dnes žijících obyvatel Země ještě neviděl

V úterý 8. června 2004 v dopoledních hodinách budeme moci pozorovat přechod planety Venuše před Sluncem. Bude to vlastně "speciální" druh zatmění Slunce. Právě tak jako v případě zatmění Slunce je sluneční kotouč zakrýván Měsícem, který se dostal do přímky mezi Zemi a Slunce, i při přechodu Venuše před Sluncem je planeta Venuše mezi Zemí a Sluncem. Protože ale Venuše je velmi daleko, má na naší obloze malý úhlový průměr. Zakryje nám proto jen nepatrnou část slunečního kotouče, takže nepozorujeme "pravé" zatmění Slunce, ale malou tečku, která po dobu několika hodin přechází přes sluneční kotouč.

20.02.2004 12:51 František Martinek Úkazy

Uvidíme letos jasnou kometu?

Objeví-li se na obloze kometa pozorovatelná pouhým okem, vždy to vzbudí mezi širokou veřejností značnou pozornost. K Zemi se nyní přibližuje kometa s označením C/2002 T7 (LINEAR). Její jasnost dosahuje 7 mag, což znamená, že pouhým okem zatím pozorovatelná není. Kometu lze spatřit v dalekohledu a lze ji najít na večerní obloze (po západu Slunce) - nachází se poblíž Venuše, která je po Měsíci nejjasnějším objektem noční oblohy. Dnes, tj. 19. února, byla kometa vzdálena od Země 2,006 AU (AU = astronomická jednotka = 150 000 000 km). Od Slunce ji dělí vzdálenost 1,404 AU.

20.02.2004 12:48 František Martinek Sluneční soustava

Záhadný Jupiterův měsíc Europa

Jeden z největších měsíců planety Jupiter - Europa - je pokryt ledovým krunýřem. Tento předpoklad byl vysloven na základě informací ze sond Voyager, které prolétly kolem Jupitera v roce 1979. Definitivně to potvrdila americká kosmická sonda Galileo, která kroužila kolem největší planety ve sluneční soustavě od prosince 1995 do září 2003. Někteří astrobiologové již před třiceti roky zařadili Europu mezi největší kandidáty na objevení mimozemského života ve sluneční soustavě.

19.02.2004 16:03 Miroslav Zimmer Multimédia

ČRo: Simplicio versus Salviati

Před 440 lety, 15. února 1564, spatřil světlo světa Galileo Galilei; muž, který se velmi výrazně zapsal do dějin astronomie.

18.02.2004 13:48 František Martinek Kosmonautika

Rusko vyvíjí nástupce Sojuzu

Rusko připravuje projekt nové pilotované kosmické lodi s návratovou kabinou pro 6 osob, kterou bude možné používat opakovaně k letům na oběžnou dráhu kolem Země. Informoval o tom na tiskové konferenci ředitel organizace Rosaviakosmos Jurij Koptěv. "Je velmi málo pravděpodobné, že v nejbližších 4 letech začneme používat pro pilotované lety nosnou raketu Sojuz-2," prohlásil Koptěv. "Jestliže půjdeme cestou změny, pak budeme používat novou kosmickou loď. A na jejím vývoji se již pracuje."

18.02.2004 13:39 František Martinek Kosmonautika

Další roboti se chystají na Mars

Zatímco pojízdné laboratoře Spirit a Opportunity se zapisují do historie výzkumu planety Mars, probíhají v USA přípravy na mnohem rozsáhlejší průzkum rudé planety. V srpnu 2005 bude na oběžnou dráhu kolem Marsu vypuštěna kosmická sonda s názvem Mars Reconnaissance Orbiter (MRO - průzkum Marsu z oběžné dráhy). Úkolem mise MRO bude pořídit detailní snímky povrchu Marsu s vysokým rozlišením pomocí nejvýkonnější kamery, jaká kdy byla zatím vyslána na oběžnou dráhu kolem některé z planet sluneční soustavy. Pro určování přítomnosti vody a vodního ledu bude využívat radar, který bude zjišťovat, zda vodní led, který objevila sonda Mars Odyssey ve vrstvě horniny do hloubky 1 až 2 metry, sahá i do větších hloubek, či zda se dokonce pod povrchem nenacházejí rezervoáry kapalné vody. Obdobný průzkum provádí nyní evropská sonda Mars Express. Dále bude sloužit jako retranslátor pro další sondy, které budou zkoumat Mars.

16.02.2004 15:41 František Martinek Sluneční soustava

Změny teploty na Marsu

Americký robot SPIRIT se na Marsu věnuje mj. měření teplotních profilů atmosféry planety. Nové informace ukazují na velmi rychlé teplotní "vlny" ve spodních vrstvách řídkého ovzduší. V ranních hodinách se může vzduch ohřívat a ochlazovat rychlostí asi 4 stupně za minutu. Jedná se o lokální oblasti nad povrchem Marsu, které se rychle nahřívají a stoupají vzhůru. Podobá se to pozemským vzdušným proudům, které rádi využívají ptáci, ale také například rogalisté. Tento jev byl na Marsu zaregistrován poprvé.

13.02.2004 14:22 Ondřej Pejcha Úkazy

Na obloze se objevila nová mlhovina

Velmi zajímavý objev se povedl amatérskému astronomovi Jay McNeilovi z Paducah v Kentucky (USA). Poblíž známé M78 v souhvězdí Oriona zpozoroval novou mlhovinu (nyní už je známá jako McNeilova). Souřadnice nové mlhoviny jsou: 5 46 14 -00 05.8 (J2000) a její průměr je přibližně jedna úhlová minuta.

Pokud se Vám podaří mlhovinu vyfotografovat, pošlete nám její snímek. Ze získaných snímků připravíme fotogalerii. Nezapomeňte doplnit údaje o použité technice a nastavených parametrech. vyhledávací mapka

13.02.2004 12:11 František Martinek Vzdálený vesmír

Spitzer Telescope objevil skupinu mladých hvězd

Skupinu nově zrozených hvězd objevil kosmický dalekohled NASA s názvem Spitzer Space Telescope (SST, původní označení SIRTF, start 25. 8. 2003). Tyto jasné mladé hvězdy byly objeveny v mlhovině NGC 7129, která svým tvarem a barvou připomíná růži. Spitzer Space Telescope tak všem zamilovaným posílá kosmickou růži ke dni svatého Valentýna. Mlhovina se skupinou mladých hvězd se nachází ve vzdálenosti 3 300 světelných let v souhvězdí Cephea.

13.02.2004 09:30 František Martinek Vzdálený vesmír

Zóna života v Mléčné dráze

Všichni lidé, které "trápí" otázka, jsme-li ve vesmíru sami, jistě s potěšením přijmou informaci, kterou publikovali počátkem letošního roku v časopise Science Charles Lineweaver z University of New South Wales, Yeshe Fenner a Brad Gibson z Swinburne University of Technology. Minimálně u 10% hvězd naší Galaxie může existovat život. Vzhledem k počtu hvězd v Galaxii se jedná o několik miliard vhodných hvězd.

13.02.2004 09:27 Petr Zavodsky Ostatní

Speciální astronomické vzdělávání

Vážení a milí příznivci astronomického vzdělávání,dovolte, abychom Vás pozvali na seminář "Speciální astronomické vzdělávání",který se bude konat v přednáškovém sále Hvězdárny a planetária MikulášeKoperníka v Brně ve středu 17. března 2004.

12.02.2004 16:32 František Martinek Kosmonautika

Poslední let raketoplánu Columbia - rok poté

Pozvánka na Hvězdárnu Valašské Meziříčí

1. února 2004 uplynul jeden rok od tragického konce letu STS-107 amerického raketoplánu Columbia. Po úspěšném provedení všech plánovaných výzkumů se po šestnáctidenním letu mezinárodní posádka, jejímž členem byl i první izraelský kosmonaut, vracela s bohatými výsledky práce zpět na Zemi. V závěrečných okamžicích letu nastaly nekontrolovatelné destrukční problémy, v jejichž důsledku byl raketoplán zničen a sedmičlenná posádka zahynula.

08.02.2004 23:19 Karel Mokrý Kosmonautika

Ulysses a Jupiter - druhé setkání

Slunce ve stínu Jupitera? V následujících několika týdnech obrátí vědci pracující se sondou Ulysses pozornost od Slunce k Jupiteru. Na počátku Února se sonda podruhé přiblíží k největší planetě sluneční soustavy. První přiblížení před dvanácti lety bylo pro sondu velice důležité, neboť došlo k důležitému manévru který vychýlil sondu z roviny ekliptiky na dráhu vedoucí nad sluneční póly.

08.02.2004 09:03 Petr Bartoš Kosmonautika

Spirit vrtá

V sobotu 6.2.2004 provedl rover Spirit první úkon svého druhu na Marsu, začal navrtávat jeden z kamenů. 2,65 mm hluboký důlek očištěný od prachu může lépe odhalit jeho strukturu, která je pravděpodobně na povrchu mírně ovlivněna erozí.

06.02.2004 17:13 František Martinek Kosmonautika

AURORA - výstřel na planetu Mars?

Dne 14. 1. 2004 pronesl americký prezident George Bush zásadní projev k dalším směrům rozvoje americké kosmonautiky. Počítá se s vybudováním stálé základny na povrchu Měsíce a tedy s návratem kosmonautů na Měsíc (kolem roku 2020) a s realizací pilotovaného letu na Mars (kolem roku 2030?). Před několika dny byly publikovány názory, že by se dalo zvládnout uvedené cíle mnohem dříve. V roce 2015 dopravit lidi na Měsíc a vyzkoušet tak novou techniku pro pilotované meziplanetární lety. Pokud zkouška dopadne úspěšně, v roce 2018 by se mohli první astronauti vydat na Mars. Vše je otázkou priorit (a finančních prostředků).

06.02.2004 17:10 František Martinek Kosmonautika

Švýcarský "marsolet"

Nedávno bylo zveřejněno, že švýcarští vědci rozpracovávají na zakázku pro ESA (Evropská kosmická agentura) alternativní metody výzkumu Marsu. Na rozdíl od některých jiných švýcarští projektanti nezapomněli na hlavní rozdíl mezi Měsícem a Marsem: planeta Mars je obklopena atmosférou, jejíž přítomnosti lze využít pro létající prostředky.

06.02.2004 08:57 Pavel Suchan Úkazy

Jasný bod na večerní obloze je planeta Venuše

Tiskové prohlášení ČAS číslo 57

Rok co rok, když se na večerní obloze objeví Venuše jako večernice, vyvolává svým mimořádným jasem pozornost mnoha lidí. Na hvězdárnách se pak rozdrnčí telefony s jednou jedinou otázkou "Co je to za jasnou hvězdu na západním nebi?" Do takového období jsme se dostali i v těchto týdnech. Na večerní obloze se nad jihozápadním obzorem objevila velmi jasná "hvězda". Není to ovšem hvězda, ale planeta Venuše, která zapadá až po Slunci, takže nyní hraje jednu ze svých dvou rolí tak mocně jí přisouzených - večernici.

05.02.2004 13:47 Karel Mokrý Kosmonautika

Evropa míří stále výše

Vedení Evropské kosmické agentury (ESA) odsouhlasilo uvolnění financí na další vývoj Ariane 5 a budoucích nosičů. V rámci projektu "Soyuz na kosmickém centru Guiana" dojde k úzké spolupráci s Ruskem. Nosiče Soyuz by měly z centra Arienspace stratovat již v roce 2006.

Zdroj: ESA

Vyhledávání v článcích